ONLINE: Zvrat u Čecha sloužícího v ruské armádě. A Kyjev opět pod útokem ruských dronů

Rusko zatím nedospělo k závěru, že by nemohlo svých cílů na Ukrajině dosáhnout vojenskou silou. Nemá tak motivaci usednout k jednacímu stolu. Prezident Petr Pavel to dnes řekl Českému rozhlasu Radiožurnálu.

Dosavadní ruské návrhy na ukončení války byly podle Pavla ultimativní a znamenající bezpodmínečnou kapitulaci Ukrajiny, nikoli solidní podklady pro mírové jednání. Rusko se bude nadále snažit dosáhnout teritoriálních úspěchů, míní. Podle prezidenta je důležitá podpora Ukrajiny do té míry, že Rusko pochopí, že jedinou cestou k ukončení konfliktu je jednání, nikoli další pokračování bojů.

Ruské jednotky dobyly jednu čtvrť ve městě Časiv Jar v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. Dobytí tamního sídliště podle agentury Unian připustili také ukrajinští analytici z projektu DeepState, který je považován za blízký ukrajinské armádě.

Prezidenti Ruska a Číny Vladimir Putin a Si Ťin-pching se dnes v hlavním městě Kazachstánu účastní dvoudenního summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO), což je regionální organizace zahrnující devět členských států, z nichž mnohé mají napjaté vztahy se Západem. Očekává se, že ve čtvrtek bude oznámeno rozšíření organizace o Bělorusko, což je hlavní spojenec Ruska v jeho válce proti Ukrajině. Uvedla to agentura AFP.

Zástupci členských zemí Severoatlantické aliance se dnes dohodli, že NATO příští rok poskytne Ukrajině vojenskou pomoc za 40 miliard eur (přes bilion korun). Nenašli ale shodu na plánu poskytovat zemi napadené Ruskem i v dalších letech minimálně stejně vysokou pomoc, jak navrhl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom informovaly agentury DPA a Reuters.

Podle jednoho z diplomatů počítá dohoda s tím, že budou státy moci přehodnocovat výši pomoci na další roky na následujících summitech NATO.

Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila pět ruských střel a šest dronů, kterými Rusko dnes ráno zaútočilo na Ukrajinu, napsal na sociální síti velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk. Podařilo se podle něj sestřelit jednu střelu s plochou dráhou letu Iskander-K a čtyři řízené letecké rakety Ch-59, pět útočných dronů typu Šáhed a jeden průzkumný dron Orlan; o osudu dalších dvou střel Iskander-K vypuštěných z Ruska se generál nezmínil. Terčem ruských útoků byla podle něj především Dněpropetrovská oblast, jejímž správním střediskem je Dnipro.

Česko poslalo od předloňského začátku ruské invaze do konce letošního května Ukrajině z armádních skladů vojenský materiál v hodnotě 6,75 miliardy korun, sdělilo dnes ČTK ministerstvo obrany. Kabinet poskytnutí techniky a munice schvaluje postupně v utajeném režimu, dnes na návrh ministryně Jany Černochové (ODS) seznam darované pomoci odtajnil.

Dary zahrnují osm kusů letecké techniky, z toho dva z letošního roku. „Nábojů pro kanóny a kanónové houfnice bylo posláno celkem 94.860 kusů, z toho 10.000 v tomto roce,“ sdělil ČTK mluvčí ministerstva David Polák. Na seznamu je také například 62 tanků, 131 bojových vozidel pěchoty, 26 průzkumných chemických vozidel, 16 kompletních speciálních vozidel protivzdušné obrany, 47 aut, 13 houfnic a 12 raketometů, dodal.

Při ruském ranním náletu na ves Borova u Izjumu v Charkovské oblast zahynul osmačtyřicetiletý muž, jehož tělo vyprostili záchranáři z trosek, uvedla oblastní prokuratura. Zranění utrpěli také pětasedmdesátiletá žena a padesátník. Nálet podle prokuratury poškodil výlučně civilní infrastrukturu, včetně desítky obytných domů, obchodů, hospodářských a kancelářských budov.

Nejméně tři mrtvé a 18 raněných, včetně čtrnáctileté dívky, si dnes vyžádal ruský útok na Dnipro podniknutý raketami a drony, uvedl šéf oblastní správy Serhij Lysak. Ve městě ležícím asi 400 kilometrů jihovýchodně od Kyjeva vypukly podle Lysaka četné požáry.

Podpora Ruskem napadené Ukrajiny v evropských zemích zůstává stabilní a odhodlání samotných Ukrajinců vysoké navzdory tomu, že první měsíce tohoto roku byly pro Kyjev více než složité. Vyplývá to z průzkumu provedeného na Ukrajině a v 15 evropských zemích včetně Česka, který dnes zveřejnil institut Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR). Podle něj mezi Ukrajinou a jejími evropskými spojenci nicméně panuje rozpor ohledně představ, jak by válka měla skončit.

Od srpna 2022, co svou misi v Česku završil ambasador Ukrajiny Jevhen Perebyjnis, neměl Kyjev v Praze zastoupení na velvyslanecké úrovni. Toto období je ale už u konce. Vasyl Zvaryč předal v úterý prezidentu Petru Pavlovi své pověřovací listiny, a zahájil tak oficiálně své diplomatické působení.

Už teď dokonce trochu mluví česky, jak ukázal před prezidentem při předání pověřovacích listin i následně na ukrajinské ambasádě před novináři. „Jako velvyslanec udělám vše možné i nemožné, aby vztahy mezi Českou republikou a Ukrajinou byly ještě silnější,“ sdělil. „Těší mě, jak Česká republika posiluje své pozice na mezinárodní scéně v globální politice ochrany mezinárodního práva," řekl. Celý článek čtěte ZDE

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ruské síly zničily dva námořní drony směřující k Novorossijsku. Zároveň informovalo, že ruské systémy protivzdušné obrany zničily deset vzdušných dronů, které Ukrajina vyslala na území Ruska. Pět dronů bylo zničeno nad Belgorodskou oblastí, čtyři nad Brjanskou a jeden nad Moskevskou oblastí, oznámilo ministerstvo na platformě Telegram.

Rusko nutí své vojáky, kteří chodí o berlích, aby se vraceli zpět do předních linií, přestože se mezi bojovníky údajně šíří tyfus a cholera.

Bakteriální infekce, které se rozšířily ve předních liniích, způsobují Rusku další problémy během útoků na Ukrajinu. Ruský prezident Vladimir Putin se zoufale snaží přesunout více útočných skupin na kritická místa. Zmrzačeným vojákům je odmítáno poskytnout lékařské ošetření a bylo jim řečeno, že se musí vrátit zpátky do přední linie.  Celý článek čtěte ZDE

V České republice dochází k informačním operacím, které mají demoralizovat veřejnou debatu tak, aby v ní bylo možné šířit ruské narativy. Jde o součást informační války, jejímž cílem je zastavit přísun materiální pomoci Ukrajině. K nárůstu tzv. hybridních hrozeb dochází i v dalších evropských státech, trendem je stále častější zapojování místních obyvatel nebo lokálních kriminálních skupin do různých činností. Ve výroční zprávě za loňský rok to uvedla Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ).

Konfrontace s Ruskem kvůli válce na Ukrajině podle centrály významně zvyšuje riziko demonstrativních útoků s cílem vzbudit v obyvatelstvu daného státu pocit ohrožení. Podobný typ akcí nevyžaduje složitou přípravu, nemusí se do něj ani přímo zapojit zahraniční služby. 

Ruské přístavní město Novorossijsk a tamní základna ruské Černomořské flotily vyhlásily v noci na dnešek poplach kvůli útoku ukrajinských námořních dronů. Informoval o tom ve svém ruskojazyčném vydání zpravodajský server BBC News.

Starosta města Andrej Kravčenko prostřednictvím sociálních sítí vyzval občany, aby opustili pobřežní zónu. „V Novorossijsku je odrážen útok bezpilotních člunů... Nezdržujte se na otevřeném prostranství u moře,“ napsal na síti Telegram Kravčenko, podle nějž se nařízení týká návštěvy nábřeží, pláží či dalších rekreačních lokalit u moře. Podle některých ruských zdrojů bylo již několik bezpilotních člunů zničeno.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Městský soud v Praze se dnes začne zabývat případem muže, kterého obžaloba viní z nelegální služby v ukrajinské armádě a z plenění v místě válečných operací. Za službu v cizí armádě mu soudy mohou uložit nejvýše pět let vězení, za rabování mu ale hrozí i výjimečný trest. Hlavní líčení je kromě dneška a čtvrtka naplánované i na příští týden.

Podle dřívějších informací serveru Seznam Zprávy muž působil koncem března 2022 jako voják-dobrovolník v ukrajinském dobrovolnickém praporu Karpatská Sič. Dotyčný svou účast v praporu webu potvrdil a přiznal se, že kradl v opuštěných domech, které měl se svou jednotkou takzvaně čistit od ruských okupačních vojsk. Uvedl, že se řídil pokyny velícího důstojníka, podobně se podle něj chovali i další vojáci.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od středečního rána.

K vojenským útvarům ukrajinských ozbrojených sil dorazilo ke konci června 3171 odsouzených Ukrajinců, kteří byli podmínečně propuštěni, aby mohli sloužit v armádě. Informoval o tom dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na generální prokuraturu země, která se třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.

Ukrajinské věznice dosud podle kanceláře generálního prokurátora vyhotovily celkem 3822 žádostí o podmínečné propuštění za účelem smluvní vojenské služby. "K 27. červnu soudy vyhověly 3424 žádostem... K vojenským jednotkám dorazilo 3171 osob," uvedl úřad.

Ukrajinská agentura Ukrinform dnes napsala, že kvůli rozsáhlému ruskému ostřelování Chersonu zemřela jedna žena a úřady evidují devět zraněných. Mrtvá je čtyřiapadesátiletá zaměstnankyně státní instituce.

Na zapojení do bojů se chystají vězni, které rekrutovala ukrajinská armáda. Na rozdíl od Ruska, které na frontu posílá i vrahy nebo pedofily, ukrajinská armáda bere do svých řad jen odsouzené za menší zločiny.

Ukrajinské úřady hlásí tři zabité civilistky při ruských útocích na města Nikopol a Cherson. Zatímco v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti podle šéfa správy regionu Serhije Lysaka zahynuly dvě ženy, v regionální metropoli Chersonské oblasti ruské ostřelování podle agentury Ukrinform připravilo o život jednu ženu. Další lidé jsou zranění.

„V Nikopolu zemřely kvůli ruským útokům dvě ženy – ve věku 61 a 86 let,“ napsal na facebooku Lysak, podle něhož je dalších devět lidí zraněných, včetně devítiletého a sedmnáctiletého chlapce. Regionální činitel také informoval mimo jiné o poškození obytných budov, vzdělávacích institucí nebo zdravotnického zařízení.

 Ukrajina a Česko zaznamenaly významný pokrok v přípravě návrhu bilaterální bezpečnostní dohody, oznámila dnes na platformě Telegram kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Českou delegaci v Kyjevě podle ní vedl vrchní ředitel bezpečnostní a multilaterální sekce ministerstva zahraničí David Konecký. Premiér Petr Fiala minulý týden oznámil, že země podepíší dohodu 18. července na summitu Evropského politického společenství v Londýně.

Nový ukrajinský velvyslanec v Česku Vasyl Zvaryč chce udělat vše možné i nemožné, aby vztahy mezi oběma zeměmi byly ještě silnější. Řekl to novinářům poté, co dnes oficiálně zahájil svoji diplomatickou misi, když jeho pověřovací listiny na Pražském hradě přijal prezident Petr Pavel. Zvaryč poděkoval České republice, prezidentovi, parlamentu, vládě i národu za velkou podporu Ukrajiny v těžké době ruské agrese.

Vztahy mezi Českem a Ukrajinou podle velvyslance dosáhly úrovně strategického partnerství. Těší ho, jak Česká republika posiluje svoji pozici na mezinárodní scéně v globální politice, co se týče ochrany mezinárodního práva. „Jsem přesvědčen, že společně s vámi budu mít možnost oslavit zde v České republice naše společné vítězství nad ruským agresorem,“ poznamenal Zvaryč.

Spojené státy brzy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 2,3 miliardy dolarů (téměř 54 miliard Kč), oznámil dnes americký ministr obrany Lloyd Austin. Balík pomoci bude zahrnovat mimo jiné i protitankové zbraně a munici pro systémy protivzdušné obrany Patriot a další, uvedla agentura AP.

Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk dnes na Telegramu uvedl, že ukrajinské letectvo v pondělí zasáhlo muniční sklad na Krymu. "Ukrajinská letadla, 'zničená' nepřátelskou propagandou, opět úspěšně plní bojové úkoly (...) v hlubokém týlu nepřítele," napsal s odkazem na informace okupantů. Ti tvrdí, že zničili 5 bojových letounů a další dva poškodili.

Vídeňský institut pro mezinárodní ekonomická srovnání (WIIW) zhoršil výhled růstu ukrajinské ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) této východoevropské země, která se třetím rokem brání ruské agresi, podle aktuální prognózy letos vykáže růst o 2,7 procenta. Institut o tom dnes informoval v tiskové zprávě. Na začátku roku hovořil o růstu o 3,2 procenta.

Zhoršení prognózy je důsledkem zničení zhruba poloviny energetické infrastruktury, na kterou se zaměřují ruské raketové útoky a nálety. V loňském roce přitom ukrajinská ekonomika vykázala růst o 5,3 procenta. V roce 2022, kdy Rusko zahájilo invazi, se HDP napadené země propadl o 28,8 procenta.