ONLINE: Už 25 mrtvých po masivním útoku Rusů na Kyjev. A Němci chtějí zvýšit tlak na Putina

Nejméně čtyři mrtvé si vyžádaly dnešní ruské útoky na Charkov na severovýchodě Ukrajiny. Ruská armáda na toto druhé největší ukrajinské město zaútočila alespoň 15krát, uvedl v příspěvku na telegramu šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov.

„V důsledku útoku na Charkov podle předběžných údajů zahynuli čtyři lidé. Zjišťuje se, kde jsou další dva,“ napsal Syněhubov.

O intenzitě bojů svědčí, že ukrajinský generální štáb odhadl ruské ztráty za uplynulých 24 hodin na 1330 vojáků, 11 tanků, 27 obrněných vozidel, 40 děl a 45 dronů. Od začátku invaze v únoru 2022 tak Rusko přišlo podle Ukrajiny o téměř půl milionu mužů (497.700), tisíce tanků, obrněnců, děl, stovky letadel a vrtulníků i desítky lodí.

Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách operativně prověřit z nezávislých zdrojů. Ani Moskva, ani Kyjev o svých vlastních ztrátách neinformují.

Ruské ministerstvo obrany podle agentury Interfax tvrdí, že protivzdušná obrana během noci sestřelila nad Belgorodskou oblastí, hraničící s Ukrajinou, 32 střel vypálených z raketometu RM-70 Vampire české výroby a tři střely z raketometu Vilcha ukrajinské konstrukce. Ostřelování si podle dřívějšího vyjádření gubernátora nevyžádalo oběti ani raněné.

V Rusku zatkli dalšího vysoce postaveného generála, tentokrát náčelníka hlavní správy komunikací ozbrojených sil generálporučíka Vadima Šamarina. Ten je současně zástupcem náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova. Oznámil to dnes na svém webu list Kommersant. Nejmenovaný zdroj z justice deníku řekl, že generál je podezřelý z machinací a že po domovní prohlídce byl předveden k výslechu k vojenským vyšetřovatelům federální kriminální ústředny.

Ruské jednotky postoupily u města Časiv Jar v Donbasu na východě Ukrajiny, konkrétně v obci Kliščijivka, napsal dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na analytiky zpravodajského projektu DeepState, který je pokládán za blízký ukrajinské armádě.

Dobytí Kliščijivky uskupením ruských vojsk Jih ohlásilo ruské ministerstvo obrany už ve středu. O den dříve o ovládnutí obce psali ruští prováleční blogeři. Nicméně ukrajinské velení ještě ve středu ráno v přehledu situace na bojišti tvrdilo, že i přes pokračující ruské útoky u vsi mají ukrajinští vojáci situaci pod kontrolou.

Lotyšsko se rozhodlo věnovat skoro 6,5 milionu dolarů na rozvoj ukrajinské infrastruktury. Částku věnuje tento rok, příští rok počítá s podobnou částkou.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Ukrajinští vojáci, kterým se podaří zničit ruskou bojovou techniku, budou mít nárok na dovolenou navíc. Tento týden to schválila vláda. Systém má fungovat tak, že čím cennější techniku vojáci zneškodní, tím více volna dostanou, píše internetový portál ukrajinské televize Kanal 24.

Pět dalších dnů nad rámec obvyklé dovolené bude za zničení letadla nebo lodi. Čtyři dny volna armáda dá vojákům, kteří zničí protiletadlový raketový systém, vrtulník nebo radarový systém protivzdušné obrany, tři dny za tank, bojové vozidlo pěchoty nebo sestřelení těžkého bezpilotního letounu dlouhého doletu nebo rakety. Jeden den volna navíc se bude vojákům počítat, pokud zničí lehký bezpilotní letoun s doletem do 70 kilometrů.

Velitel vojenského útvaru může rozhodnout o tom, že dovolenou navíc si mohou vzít i další až tři vojáci, kteří se podíleli na zničení nepřátelské vojenské techniky.

Vážení čtenáři, 

končíme pro dnešek online zpravodajství z válečného konfliktu. Pokračovat v něm budeme od zítřejších ranních hodin. Za redakci Blesk zpráv vám přejeme dobrou noc. 

Obrazem: Charkov po dalším masivním ruském ostřelování 

Tři lidé dnes přišli o život a zhruba 15 utrpělo zranění při ukrajinských úderech v ruské Belgorodské oblasti a na Moskvou okupované části východní Ukrajiny - v Luhanské a Doněcké oblasti. O bilanci podle agentury AFP informovaly ruské úřady.

Při dnešním ruském vzdušném úderu na Charkov na severovýchodě Ukrajiny bylo zraněno 12 lidí. Na platformě Telegram to uvedla prokuratura Charkovské oblasti, podle níž invazní jednotky útočily na druhé největší ukrajinské město zřejmě pomocí klouzavých bomb. Ve vážném stavu je řidič trolejbusu, který kvůli útoku přišel o nohy, dodal úřad.

Ruský nálet zničil kavárnu, poškodil nedalekou obytnou budovu a zapálil čerpací stanici, napsala agentura Reuters. „Nezůstalo mi nic,“ prohlásil v troskách kavárny její majitel Vahe Ohandžanijan. Nedaleká dvanáctipatrová budova má podle Reuters vytlučená téměř všechna okna a poblíž stál s rozbitými okny zelený trolejbus, jenž měl na zadní straně i krev, která byla vidět také na zemi.

Švédská vláda se dohodla na programu dodatečné vojenské podpory pro Ukrajinu v celkové výši 7 miliard dolarů, informuje TV Nexta.

Peníze budou rovnoměrně rozděleny do tří let, řekl švédský premiér Ulf Kristersson. Švédská vojenská a civilní podpora Ukrajiny tak bude celkem více než 100 miliard švédských korun.

Minsk dnes označil Česko, Polsko a pobaltské státy za nejagresivnější země vůči Bělorusku, obvinil je ze snahy stát se vůdci toho, co označil za západní protiběloruskou agendu. Běloruské ministerstvo zahraničí to uvedlo ve svém prohlášení, kde zmiňuje úterní rozšíření seznamu zboží, které zakazuje Bělorusko dovážet z těchto pěti zemí a prodávat ho na svém území.

Minsk obviňuje pětici členských zemí Evropské unie z vymýšlení omezení zaměřených proti Bělorusku. „Nejde jen o ekonomická opatření,“ uvedla diplomacie v Minsku, která jmenovala mimo jiné omezení volného pohybu osob a zboží nebo to, co nazvala „přípravou bojovníků a silových scénářů protiústavního převratu“ v zemi. Podrobnosti k jednotlivým obviněním neposkytla.

„Všechny tyto bakchanálie se odehrávají s tichým souhlasem většiny členských zemí EU, jejichž zástupci prostě podepisují další protiběloruské demarše připravené ‚uznávanými odborníky na Bělorusko‘ z Vilniusu a Varšavy, k nimž se přidali ‚experti‘ z Rigy, Prahy a Tallinnu,“ pokračuje běloruské ministerstvo zahraničí, které označuje veškeré sankce uvalené na Minsk za marné.

Předseda americké Sněmovny reprezentantů Mike Johnson podpořil myšlenku umožnit Ukrajině zaútočit na vojenská zařízení na ruském území americkými zbraněmi. „Myslím, že bychom měli Ukrajině dovolit, aby válku stíhala, jak uzná za vhodné. Musí mít možnost se bránit,“ odpověděl na otázku novináře Hlasu Ameriky.

Rehabilitační komunitní centrum v Doněcké oblasti na Ukrajině s názvem Archa Naděje by mohlo sloužit jako přestupní stanice pro evakuované na cestě do normálního a bezpečnějšího světa. Nezisková organizace Koridor UA ve spolupráci s Organizací pro pomoc uprchlíkům (OPU) proto dnes v Kasárnách Karlín uspořádala benefiční akci, pomocí níž zahájí kampaň ve prospěch sbírky na platformě Donio pro nový projekt. Mimo jiné má akce poukázat na podporu Ukrajiny i navzdory poklesu zájmu veřejnosti.

Iniciativa vybudovat Archu Naděje vzešla z nápadu Olega Tkačenka, který jezdí již dva roky do první linie na ukrajinskou frontu a odváží lidi na bezpečnější území. Nejčastěji se mezi lidmi, které evakuuje, vyskytují osoby s omezenou schopností pohybu, nízkými příjmy a starší lidé. V komunitním centru se jim po evakuaci z bojových zón dostane duchovní a psychologické pomoci a osvojí si dovednosti k překonání stresu. Po rehabilitaci bude snaha najít jim trvalé ubytování a případně práci v jiné části Ukrajiny.

„Naší výhodou při evakuaci je důvěra lidí, kterou jsme získali během jejich soustavné podpory v první linii. Po evakuaci jsme měli možnost se dočasně přesídlit do krytu, jehož majitelé se již sami evakuovali. Kapacita tohoto krytu není už delší dobu dostačující, a proto jsme se rozhodli tuto situaci řešit novým projektem mobilního městečka, jehož cílem bude dočasné ubytování a rehabilitace evakuovaných,“ uvedl Ivo Dokoupil z Koridoru UA.

Polsko koupí čtyři americké balony včasné výstrahy s podvěšenými radary. Příslušnou dohodu v hodnotě 960 milionů dolarů (asi 21,9 miliardy Kč) dnes ve Varšavě podepsal polský vicepremiér a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Dříve byla hodnota kontraktu odhadována na 1,2 miliardy dolarů, připomněla televize TVN 24. Polsko bude po USA teprve druhou zemí na světě využívající tento systém včasné výstrahy.

„Tato dohoda definuje naši bezpečnost, je to další krok ve spolupráci mezi Polskem a Spojenými státy,“ řekl ministr podle serveru Onet. Financování akvizice podle ministra zajistí půjčka poskytnutá americkou vládou.

Systém známý pod zkratkou TARS (Tethered Aerostat Radar Systems) umožňuje identifikaci cizích objektů do vzdálenosti více než 300 kilometrů a podává v reálném čase přehled o leteckém, námořním a pozemním provozu. Balony, které mají být rozmístěny u východní hranice země, doplní podle polského ministra stávající radarové systémy a zvýší polskou připravenost a obranyschopnost v tomto směru na vyšší úroveň. Polsko kupuje systém s veškerou logistikou a všemi prvky zajišťujícími jeho fungování, přičemž klíčový pro získání schopností operovat s tímto systémem bude rok 2027, dodal Onet.

Rusko prostřednictvím Kataru předalo Ukrajině šest dětí. Se svými rodinami se znovu setkaly na katarském velvyslanectví v Moskvě, informovala dnes ruská média. Za přítomnosti katarského velvyslance bylo příbuzným předáno šest chlapců ve věku od šesti do sedmnácti let, včetně dvou sourozenců, uvedla agentura TASS.  

Během války proti Ukrajině se s příbuznými ve vlasti shledalo 70 ukrajinských dětí, šest dětí se vrátilo do Ruska, uvedla zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Marija Lvovová-Belovová podle listu Kommersant. Ukrajinské organizace tvrdí, že z asi 19.500 zavlečených dětí se dosud podařilo vrátit do vlasti asi čtyři stovky.

Kontroverzní lídr Alternativy pro Německo (AfD) pro nadcházející volby do Evropského parlamentu Maximilian Krah už nebude vystupovat v kampani a končí v předsednictvu této pravicově populistické strany. Kampaň pozastavil také spolkový poslanec a dvojka na seznamu AfD Petr Bystroň, který je českého původu. Sdělil ČTK, že tak učinil z rodinných důvodů. Krah se potýká s aférou kvůli podezření z úplatků od Ruska, která dolehla také na Bystroně. Kraha poškodil rovněž případ jeho dlouholetého spolupracovníka, který je podezřelý ze špionáže pro Čínu.

„Člověk se nemůže propadnout hlouběji než do božích rukou,“ tweetoval Krah. „To poslední, co nyní potřebujeme, je debata o mně. AfD si musí zachovat jednotu. Z tohoto důvodu se okamžitě vzdávám dalšího vystupování ve volební kampani a odstupuji z předsednictva strany,“ dodal.

Deník Bild napsal, že spolupředsedové AfD Tino Chrupalla a Alice Weidelová se dlouhé týdny odmítali vůči Krahovi a jeho kauzám vymezit, nyní ale nemají jinou možnost než europoslance z pódia vykázat. Ke stávajícím aférám si totiž uškodil rozhovorem s italským deníkem La Repubblica, ve kterém zlehčoval zločiny nacistických jednotek SS. „Nikdy neřeknu, že každý, kdo nosil uniformu SS, byl automaticky zločinec,“ řekl. Poznamenal, že mezi SS bylo sice hodně válečných zločinců, ale nebyl jím každý.

Čína zavedla odvetné sankce vůči 12 americkým společnostem ve vojensko-průmyslovém odvětví, jde o reakci na podobná americká opatření v souvislosti s čínskou podporou Moskvy nebo na americkou vojenskou pomoc Tchaj-wanu. S odkazem na prohlášení čínské diplomacie, podle kterého opatření vstoupila dnes v platnost, o tom informovala agentura Reuters.

Sankce zahrnují zmrazení majetku společností v Číně nebo zákaz vstupu do asijské země pro vedoucí pracovníky dotčených firem. Na seznamu jsou mimo jiné divize amerických zbrojovek Lockheed Martin, Raytheon nebo General Dynamics.

Čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Washington pokračuje v prodeji zbraní Tchaj-wanu, což „vážně porušuje“ politiku jedné Číny a „podrývá“ svrchovanost a územní celistvost Číny.

Ruská vojska dobyla vesnici Kliščijivka (rusky Kleščejevka) ležící na východě Ukrajiny, ohlásilo ruské ministerstvo obrany.

Ukrajinský generální štáb v ranním hlášení podle médií uvedl, že ruské útoky u vsi pokračují, ale ukrajinští vojáci je odrážejí a situaci kontrolují. K tvrzení ruského ministerstva o dobytí vsi se ukrajinské velení dosud nevyjádřilo, napsal server Meduza a připomněl, že o ovládnutí vsi o den dříve psali ruští prováleční blogeři. Nicméně podle mapy zpravodajského kanálu DeepState, blízkého ukrajinské armádě, je Kliščijivka nadále v ukrajinských rukou, upozornila ruská redakce BBC.

Připomněla, že ves, označovaná za „klíče od Bachmutu“ vzhledem ke kopcům, z nichž lze ovládat přístupy k městu, se ocitla v ohnisku bojů na podzim 2022. V lednu 2023 ji ovládli ruští žoldnéři, loni na podzim ji osvobodila ukrajinská armáda v rámci své protiofenzívy.

„Nebyl a není žádný záměr měnit na Baltu šíři teritoriálních vod, ekonomické zóny či kontinentálního šelfu u pobřeží,“ citovala státní agentura TASS nejmenovaný „vojensko-diplomatický zdroj“, který hovořil s novináři. Stejné vyjádření zveřejnila agentura Interfax.

Nezávislý list The Moscow Times předtím napsal, že podle návrhu usnesení ruské vlády zveřejněného na portálu právních aktů se ruské úřady rozhodly rozšířit teritoriální vody země v Baltském moři u státní hranice s Litvou a Finskem. Ty se diplomatickými cestami ohrazují.

Ruská propaganda se strefuje do ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že už mu vypršel mandát daný volbami před čtyřmi lety. „Novým prezidentským volbám na Ukrajině brání Rusko. Okupuje ukrajinská území, část obyvatel drží v zajateckých koloniích nebo je nuceně deportovalo do Ruska. Zajistit každému Ukrajinci řádný výkon volebního práva tak není možné,“ komentuje to šéfka Státního úřadu pro jadernou bepečnost Dana Drábová v rámci svého pravidelného hlášení o radiační situaci na Ukrajině (zůstává normální).

Při výbuchu ruské rakety Iskander na předměstí Pokrovsku na východě Ukrajiny byl zraněn desetiletý chlapec, jeho rodiče přišli o život. Zranění utrpěl také soused, oznámila dnes ukrajinská prokuratura. Dalšího mrtvého si podle úřadů vyžádalo ruské ostřelování města Toreck, rovněž na východě země. 

Sedm zraněných po ostřelování města Čuhujiv ruskými raketami hlásí Oleh Syněhubov, který stojí v čele Charkovské oblasti na severovýchodě země. Ruské rakety v Čuhujivu podle Syněhubova zasáhly školku, ale žádné dítě nebylo zraněno. Zranění utrpěl jeden muž a šest žen ve věku od 22 do 77 let, dvě čtyřicátnice jsou ve středně vážném stavu.

Arbitrážní soud v Petrohradě zakázal rakouské ropné a plynárenské skupině OMV vést arbitrážní řízení proti ruskému plynárenskému podniku Gazprom mimo Rusko. Soud pohrozil OMV pokutou 565,2 milionu eur (téměř 14 miliard Kč) v případě, že bude pokračovat v arbitráži u soudů mimo Rusko.

Generální ředitel OMV Alfred Stern v dubnu uvedl, že společnost považuje tato řízení za nelegitimní a že neuznává Petrohrad jako místo soudní příslušnosti. Řekl také, že OMV zahájila arbitrážní řízení proti Gazpromu, které se týká mimo jiné podílu firmy v ruském plynovém poli.

Ruské úřady se rozhodly rozšířit teritoriální vody země v Baltském moři u státní hranice s Litvou a Finskem, vyplývá z návrhu usnesení ruské vlády zveřejněného na portálu právních aktů, píší The Moscow Times. Podle dokumentu připraveného ministerstvem obrany hodlá Rusko vyhlásit část vod na východě Finského zálivu a také u měst Baltijsk a Zelenogradsk v Kaliningradské oblasti za své vnitřní mořské vody.

Za tímto účelem hodlá Rusko změnit zeměpisné souřadnice bodů určujících polohu základních linií, od kterých se bude měřit rozsah teritoriálních vod Ruské federace, jakož i přilehlé zóny u pobřeží a ostrovů.

Finsko se ohradilo. Litva označila počínání za "provokaci" a předvolala si zástupce Ruské federace ve Vilniusu k podání vysvětlení.