ONLINE: Ruská mina zabila dva muže na východě Ukrajiny a raketový útok na Dnipro a Charkov

Vážení čtenáři, s díky za sledování ukrajinského online zpravodajství přejeme dobrou noc. Pokračujeme zase od rána.

Odpoledne v Sumské oblasti přišli o život tři lidé, když ruský dron zaútočil na autobus převážející civilisty, informovaly ukrajinské úřady. Útok na autobus s civilisty se stal severně od regionální metropole Sumy. Dvacet cestujících z autobusu utrpělo různě závažná zranění, uvedla prokuratura. Zemřely ženy ve věku 66, 74 a 78 let.

„Papež dnes ráno přijal ve Vatikánu Jeho Eminenci Antonije, metropolitu volokolamského, odpovědného za vnější vztahy Moskevského patriarchátu. Jednalo se o první setkání Lva XIV. s ruským pravoslavným metropolitou,“ informovala služba Vatican News. 

Antonij vede vnější vztahy ruské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu - kterou vede metropolita Kirill, blízký spojenec Vladimira Putina a podporovatel invaze na Ukrajinu - od června 2022. „V této roli se několikrát setkal s papežem Františkem, naposledy v červenci loňského roku ve Vatikánu,“ dodává Vatican News. O obsahu jednání nic nespecifikuje.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyzvala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby podpořil nezávislé protikorupční orgány v zemi. Ve vyjádření na sociální síti X šéfka unijní exekutivy rovněž přislíbila pokračující podporu Kyjevu na cestě do Evropské unie.

Von der Leyenová žádala Zelenského již před několika dny o vysvětlení toho, proč podepsal zákon oslabující boj s korupcí. Kontroverzní předpis vyvolal protesty na Ukrajině i negativní reakce mezi ukrajinskými spojenci. Zelenskyj po kritice slíbil nezávislost protikorupčních agentur obnovit a ve čtvrtek předložil parlamentu nový zákon.

„Ukrajina toho na své evropské cestě dosáhla již mnoho. Musí stavět na těchto pevných základech a zachovat nezávislé protikorupční orgány, které jsou základními kameny ukrajinského právního státu,“ napsala von der Leyenová s tím, že měla s ukrajinským prezidentem „dobrou konverzaci“. „Ukrajina může počítat s naší podporou, aby dosáhla pokroku na své evropské cestě,“ dodala.

Admiralitu v Petrohradu, kde sídlí velitelství vojenského námořnictva, dnes navštívil prezident Vladimir Putin, aby podle ministerstva obrany prověřil průběh cvičení Červencová bouře. V Tichém a Severním ledovém oceánu i v Baltském a Kaspickém moři se do manévrů, které dnes skončily, zapojilo více než 150 plavidel, přes 120 letadel a vrtulníků a 15.000 příslušníků ozbrojených sil. Součástí bylo podle ruského ministerstva i odpálení střel s plochou dráhou letu Kalibr a protilodních střel Granit a Onix z fregaty, jaderné ponorky a z pobřeží Barentsova moře.

Ruské úřady již dříve zrušily hlavní přehlídku vojenského námořnictva, kterou v posledních letech pořádaly v poslední červencovou neděli v Petrohradu, Putinově rodném městě. Mluvčí Kremlu tento krok dnes vysvětlil bezpečnostními důvody. „Je to spjato s celkovou situací. Zajištění bezpečnosti je nade vše,“ řekl Dmitrij Peskov podle agentury TASS.

Ruská protivzdušná obrana během noci zničila 99 ukrajinských dronů nad 11 ruskými regiony, anektovaným Krymem a Černým mořem, tvrdí ruské ministerstvo obrany. O škodách způsobených nálety se nezmínilo.

Později ministerstvo na sociální síti napsalo, že ruské síly během 24 hodin zničily 291 ukrajinských bezpilotních letounů, dvě řízené letecké bomby a tři rakety vypálené z raketometu Vampire české výroby.

Čtyři členy Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM) při návratu z výletu do Ruska nevpustili na pozemní hranici do Lotyšska, přes které chtěli jet zpět do Česka. Zatím tak zůstávají v Rusku.

„Skupina českých občanů nebyla při návratu z Ruské federace vpuštěna na území Lotyšska z důvodu možného ohrožení vnitřní bezpečnosti,“ uvedl mluvčí českého ministerstva zahraničních věcí Daniel Drake. „Tito občané se obrátili na českou ambasádu v Rize s žádostí o asistenci. S ohledem na doporučení MZV necestovat do Ruské federace a obecně známému faktu, že vnější schengenská hranice s Ruskem zůstává uzavřená, je možná konzulární pomoc omezena,“ doplnil.

Mluvčí komunistů Roman Roun řekl serveru Novinky.cz, který na případ upozornil, že skupina členů strany byla v Rusku na soukromé cestě.

OBRAZEM: Ukrajinští armádní medici poskytují pomoc raněným vojákům poblíž fronty v Doněcké oblasti. Občas si musejí svítit jen čelovkami.

Padající trosky ukrajinských dronů narušily dodávky elektřiny pro železnici a provoz na tratích v části Volgogradské oblasti, oznámil gubernátor tohoto ruského regionu Andrej Bočarov. Nálet se podle něj obešel bez obětí a raněných.

Dva muži ve věku 50 a 56 let přišli o život při výbuchu miny v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, informovala dnes oblastní správa.

Dobré ráno, drazí čtenáři.

Ukrajinské jednotky úspěšně zmařily pokus ruské armády postoupit hlouběji do Sumské oblasti. Oznámil to vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny Alexander Syrský během zprávy prezidentovi Volodymyru Zelenskému.

Jak uvedl sám Zelenskyj, zvláštní pozornost byla v zprávě věnována situaci na Pokrovském směru v Donbasu, kde jen za poslední den došlo k 51 bojovým střetům.  

Vážení čtenáři, děkujeme, že sledujete naše zpravodajství k Ukrajině. Pokračovat bude zase od rána, teď přejeme dobrou noc.

V Permu byl zatčen Leonid Meljochin, ruský opoziční aktivista a bývalý účastník protestů, na základě obvinění z „ospravedlňování terorismu“, informuje kanál Něchta (Nexta). „Dříve žádal o politický azyl v USA, ale ten mu byl zamítnut a byl deportován. Po příjezdu do Ruska byl Meljochinokamžitě zadržen. Byl hledán pro údajné vazby na „velitelství Navalného,“ dodal kanál.

„V noci z 25. na 26. července vzplanul ruský letoun Su-27UB na letecké základně Armavir v ruském Krasnodarském kraji,“ hlásí ukrajinská vojenská rozvědka HUR a sdílí video hořící stíhačky. 

„Letecká základna Armavir a její letadla se používají především k výcviku kadetů Krasnodarské vyšší vojenské letecké školy. Odpor proti kremelskému režimu uvnitř Ruska roste. Ukrajinská vojenská rozvědka připomíná, že každý zločin spáchaný proti ukrajinskému lidu bude potrestán,“ dodává nejednoznačně.

Litva vyčlení 30 milionů eur (737 mil. Kč) na nákup systémů Patriot pro Ukrajinu, uvedla ministryně obrany Dovilė Šakalienėová podle kanálu Něchta (Nexta).

Ruská vojska dobyla další dvě ukrajinské vsi, Zelenyj Haj v Doněcké oblasti na východě země a Malijivku, ležící v Dněpropetrovské oblasti poblíž administrativní hranice s Doněckou oblastí, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Ukrajinská strana se dosud nevyjádřila.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přislíbil odvetu za ruské útoky. „Ruské vojenské podniky, ruská logistika, ruská letiště by měly pocítit, že ruská válka má pro ně reálné důsledky. Přesnost našich dronů a každodenní charakter ukrajinských odplat jsou jedním z argumentů, které rozhodně přiblíží mír,“ napsal na sociální síti.

Ukrajinské drony nad ránem zasáhly ve Stavropolském kraji na jihu Ruska podnik Signal, který vyrábí rušičky pro letecké, pozemní a námořní síly a je na sankčních seznamech Spojených států, Evropské unie, Japonska a Ukrajiny, informoval telegramový kanál Astra s odvoláním na záběry pořízené místními obyvateli. Gubernátor Vladimir Vladimirov uvedl, že drony útočily na průmyslové objekty a způsobily nevelký požár, nálet se obešel bez obětí a raněných.

Dva mrtvé si vyžádal útok ukrajinského dronu na automobil v Rostovské oblasti, uvedl gubernátor tohoto ruského regionu Jurij Sljusar, podle kterého vůz shořel a experti se snaží určit totožnost obětí.

Rusko během noci na dnešek vyslalo proti Ukrajině 208 dronů a 27 střel různého typu, včetně 12 raket Iskander-M či jejich severokorejské obdoby KN-23 a osmi střel s plochou dráhou letu Iskander-K. Ukrajinským silám se podařilo zneškodnit 183 dronů a 17 střel a raket, tvrdí ukrajinské letectvo.

Dva mrtvé a pět raněných si vyžádal ruský útok sedmi střelami a 26 drony na Dnipro a okolí, oznámil dnes šéf správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak na sociální síti Telegram.

 Ruský vliv v Česku i v širším postsovětském prostoru zůstává hrozbou a nyní se projevuje především prostřednictvím informačních a hybridních operací, shodli se odborníci, které oslovila ČTK. Zatímco po invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022 byly některé proruské struktury oslabeny, narativní válčení pokračuje a transformuje se.

„Myslím, že ruský vliv v Česku za posledních několik let výrazně zeslábl, a to již po odhalení takzvané aféry Vrbětice, kdy došlo k masivním vyhošťování ruských diplomatů,“ řekl Petr Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky. Po roce 2022 pozice Ruska kvůli jeho agresi vůči Ukrajině velmi výrazně oslabila a velmi výrazně poklesla jeho popularita. „Nicméně došlo k určitému přerámování a přetransformování antisystémové scény, která po prvotním šoku začala kritizovat spíše Ukrajinu a Ukrajince než napřímo oslavovat Rusko a jeho konání,“ dodal.

Dobré ráno, vážení čtenáři,

Americký prezident Donald Trump chce zachovat omezení strategických jaderných zbraní USA a Ruska, jak je stanovuje smlouva Nový START, která vyprší v únoru. Informuje o tom agentura Reuters, podle níž to dnes Trump řekl novinářům, když opouštěl Bílý dům před cestou do Skotska.

„To není dohoda, u níž chcete, aby vypršela. Začínáme na tom pracovat,“ uvedl americký prezident. „Když zrušíte jaderná omezení, je to velký problém,“ řekl také. Bylo to poprvé, co se takto o dohodě od lednového nástupu do funkce vyjádřil.

Nový START byl podepsán v roce 2010 v Praze a je poslední zbývající dohodou o snižování počtu jaderných zbraní mezi dvěma největšími jadernými mocnostmi. Stanoví, že Rusko a Spojené státy nesmí rozmístit více než 1550 strategických jaderných hlavic na 700 mezikontinentálních balistických střelách, ponorkách a bombardérech.

Vážení čtenáři, děkujeme, že sledujete online k dění kolem Ukrajiny. Přenos bude pokračovat zase od rána, přejeme dobrou noc.

Ukrajinci hledají recept, jak se efektivně bránit před nálety stovek laciných íránsko-ruských dronů Šáhid/Geran. Bude fungovat koncept protidronového dronu, který zlikviduje kamikaze útočníka, ale sám se vrátí na zem k dalšímu použití? Kanál Něchta (Nexta) sdílí video testu, v němž úspěšně zlikviduje ruský dron Lancet.

Nejméně šest obětí si dnes vyžádal výbuch v obytném domě v ruském městě Saratov. Uvedlo to podle médií ruské ministerstvo pro mimořádné situace, podle něhož ve výškovém domě patrně explodoval plyn. Výbuch podle tisku poškodil tři desítky bytů. Počet obětí postupně vzrůstá, jak záchranáři nalézají další těla v sutinách, mezi oběťmi je i dítě. Pátrání v troskách pokračuje.

„Záchranáři vyprostili z trosek zraněného a předali jej lékařům. Bohužel zemřel. Počet mrtvých vzrostl na šest,“ citovala agentura TASS vyjádření ministerstva. Dotyčný muž byl zaklíněn mezi betonovými panely déle než šest hodin.

Vojenský soud dnes zamítl odvolání ruského generála Ivana Popova, který byl v dubnu odsouzen k pěti letům za rozkrádání majetku při výstavbě opevnění na jihovýchodě Ukrajiny. Odsuzující rozsudek tím vstoupil v platnost, napsal list Kommersant. Bývalý velitel 58. armády, který se podle tisku vyznamenal při odražení předloňské ukrajinské ofenzivy, vinu popíral a opakovaně žádal, aby byl znovu poslán do války proti Ukrajině, ale úřady mu nevyhověly.

Popov se zúčastnil soudu prostřednictvím videa z vyšetřovací vazby v Tambově. Odvolání soud posuzoval za zavřenými dveřmi, tedy s vyloučením médií a veřejnosti, na čemž trvala prokuratura kvůli zachování služebního tajemství. Obhajoba naopak uváděla, že v případu žádné tajnosti nefigurují.

Podle odsuzujícího verdiktu Popov spolu s podnikatelem Sergejem Mojsejevem rozkradli kovové konstrukce za 133 milionů rublů (asi 35 milionů Kč) z prostředků poskytnutých úřady v okupované části ukrajinské Záporožské oblasti. V předvečer odvolacího soudu tyto úřady udělily generálovi podle Kommersantu řád za zásluhy, konkrétně za odražení ukrajinské ofenzivy v roce 2023.

Vývoz vojenského materiálu z Česka vzrostl loni meziročně o zhruba 86 procent a dosáhl přibližně 91 miliard korun. Vyplývá to z výroční zprávy o zahraničním obchodu s vojenským materiálem za rok 2024, kterou zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Ministerstvo udělilo podle dokumentu loni 1678 licencí k vývozu vojenského materiálu do 95 zemí v hodnotě skoro 105,3 miliardy korun.

Hodnota dovezeného vojenského materiálu představovala loni podle zprávy 26 miliard korun, což je růst o skoro 130 procent v porovnání s vojenským materiálem z roku 2023 za více než 11,5 miliardy korun. Dovozních licencí ze 42 zemí ministerstvo udělilo 668 s hodnotou zboží 110,4 miliardy korun, stojí v podkladu.

Nejvíce udělených licencí, konkrétně 288, se loni týkalo podle zprávy vývozu na Ukrajinu. Pro vývoz na Slovensko ministerstvo vydalo 141 licencí, do Spojených států 87 licencí, do Izraele 78 licencí a do Británie 71 licencí, uvádí dokument.