ONLINE: Ukrajinci zničili ruský radar a noční útok Rusů na obytnou budovu v Charkově

Váženi čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět ve středu ráno, dobrou noc.

Ruské jednotky dobyly město Vuhledar na východě Ukrajiny, uvedla dnes ukrajinská média s odvoláním na analytiky projektu DeepState, který je pokládán za blízký ukrajinské armádě. Oficiálně tato informace dosud nebyla potvrzena, dodala ukrajinská agentura Unian.

Opevněný Vuhledar, který měl před válkou okolo 11 000 obyvatel, dlouho sloužil jako opěrný bod ukrajinské obrany na jihu Donbasu, jehož úplné dobytí se zdá být hlavní ruskou prioritou. Na sociálních sítích se objevily záběry ruských vojáků, vyvěšujících ruské vlajky na různých místech ve městě - podle serveru Meduza se tak dělo na východě, severu, západu i v centru Vuhledaru. „Taková videa se obvykle natáčejí jako důkaz, že město je dobyto,“ poznamenal server, působící z lotyšského exilu.

Ukrajina hodlá do konce letošního roku vyrobit 1,5 milionu dronů, uvedl na dnešním jednání vlády premiér Denys Šmyhal. Kyjev je podle různých prohlášení odhodlán nepřipustit, aby v této oblasti získalo převahu Rusko. Ukrajina se už od února 2022 brání ruské ozbrojené agresi. Ruský prezident Vladimir Putin minulý měsíc přislíbil dodat své armádě v letošním roce bezmála 1,4 milionu bezpilotních letounů.

Jednoho mrtvého a dvě desítky raněných si podle regionálních úřadů vyžádal ruský útok na Záporoží, ležící rovněž na jihovýchodě země. Jedna žena zahynula a další dva lidé utrpěli zranění při ruském náletu na obec Esmaň v Sumské oblasti, ležící na severovýchodě Ukrajiny, oznámila oblastní prokuratura. Esmaň, kterou podle prokuratury zasáhly čtyři řízené bomby, se nachází nedaleko od hranic s Ruskem.

„Bylo zraněno dvanáctileté dítě. Lékařskou pomoc vyhledalo 21 lidí. Jeden muž zahynul na místě,“ napsal o předběžných důsledcích ruského útoku na Záporoží šéf oblastní správy Ivan Fedorov. Zásah poničil patnáctipodlažní obytný dům a poškodil 25 aut. Značné škody ruský útok napáchal také na soukromých domcích a dalších budovách v jedné ze čtvrtí města, poznamenal server BBC News s odvoláním na záchranáře. Záporoží zasáhlo šest bomb, napsal na svém webu list Ukrajinska pravda.

Ruská tajná služba FSB dnes při desítkách razií po celé zemi proti radikálním skupinám působícím na internetu zadržela 39 lidí. Podle Moskvy to jsou proukrajinští radikálové, kteří podněcovali děti a mladistvé k násilným činům proti vrstevníkům, učitelům či představitelům státu. O razii a zatýkání dnes informovaly ruské tiskové agentury.

FSB a ministerstvo vnitra „provedly v 78 regionech Ruské federace operativní pátrací a preventivní opatření proti 252 účastníkům destruktivních internetových komunit, včetně 156 nezletilých. V důsledku těchto opatření bylo zadrženo 39 radikálů ve věku od 14 do 35 let, stoupenců činnosti ukrajinských teroristických organizací zakázaných v Rusku,“ uvedla tajná služba.

Náklady na podporu Ukrajiny jsou podle nového generálního tajemníka NATO mnohem nižší, než by byly náklady v případě vítězství ruského prezidenta Vladimira Putina. Mark Rutte to prohlásil na své první tiskové konferenci poté, co se ujal funkce šéfa Severoatlantické aliance. Podpora Ukrajiny musí podle něj pokračovat, je to důležité i pro bezpečí celé Evropy.

„Byl jsem na Ukrajině několikrát a viděl jsem brutalitu ruského režimu a statečnost ukrajinského lidu. Podpora Ukrajiny je investicí i do naší vlastní bezpečnosti,“ uvedl Mark Rutte v sídle Severoatlantické aliance v Bruselu. Zdůraznil, že jeho cílem bude i nadále přibližovat Ukrajinu na cestě do NATO.

Ukrajinští obránci bojují s ruskými jednotkami ve městě Vuhledar na východě Ukrajiny, uvedl dnes šéf správy Doněcké oblasti Vadym Filaškin. Potvrdil tak dřívější zprávy o tom, že Rusové vstoupili do obléhaného města. Podle webu Kyiv Independent označil situaci na místě za extrémně složitou.

Rusové se Vuhledar, který leží jihozápadně od Doněcka, snaží dobýt již mnoho měsíců. Minulý týden někteří proruští váleční blogeři přišli s tvrzením, že ruské jednotky už operují ve městě, o víkendu pak postup Rusů hlásil projekt DeepState, který je pokládaný za blízký ukrajinské armádě.

„Boje probíhají na území města,“ uvedl nyní Filaškin na sociální síti Telegram. V rozhovoru nahraném společně se stručným prohlášením podle Kyiv Independent dodal, že „nepřítel už se téměř dostal do centra města“. Také uvedl, že v obci zůstávalo 107 civilistů.

Ruský útok v centru Chersonu na jihu Ukrajiny dnes ráno zabil šest lidí a dalších šest zranil, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Ruský útok na Cherson, přímo v centru města. V tuhle chvíli je potvrzeno šest úmrtí,“ oznámil na sociální síti X Zelenskyj. K prohlášení připojil několik fotografií těl ležících na ulici. Na jedné je vidět mrtvola mezi přepravkami s ovocem a zeleninou.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvádí Ozbrojené síly Ukrajiny.

Podívejte se na nové snímky, kdy lidé drželi minutu ticha v Kyjevě za padlé vojáky.

Nastupující generální tajemník NATO Mark Rutte ze svého dlouholetého působení v nizozemské politice ví, jak dosahovat kompromisů, což se mu v Severoatlantické alianci hodí. V sídle NATO to dnes prohlásil odcházející šéf aliance, Nor Jens Stoltenberg. Rutteho ocenil jako skvělého následovníka. Bývalý nizozemský premiér, který nastupuje do funkce právě dnes, uvedl, že už se nemůže dočkat, až začne pracovat. Za své priority označil pokračování v pomoci Ukrajině a budování silných transatlantických vztahů. Rovněž je podle něj klíčové, aby země NATO zvýšily své výdaje na obranu.

„Mark je přítel, dobrý kolega, pracovali jsme spolu mnoho let, zná dobře NATO a je rovněž známý po celé alianci,“ uvedl na adresu Rutteho Stoltenberg. „Je pro mě jednodušší NATO opouštět, když vím, že alianci převezme on,“ dodal. Jak nicméně doplnil, NATO i lidé, kteří v něm pracují, mu budou chybět. „Hodně jsme toho spolu dosáhli, zejména v naší kolektivní obraně. Ze tří spojenců na začátku je to nyní 23 spojenců, kteří vydávají na obranu požadovaná dvě procenta HDP, naše rodina se rovněž rozrostla o čtyři členy, o Černou Horu, Severní Makedonii, Finsko a Švédsko,“ uvedl Stoltenberg, který byl ve funkci deset let.

Nejméně pět lidí zabil dnes ráno ruský útok v centru Chersonu na jihu Ukrajiny, uvádí podle světových zpravodajských agentur místní úřady. Regionální prokuratura hlásila sedm mrtvých a sdělila, že nejspíše zabíjelo ruské dělostřelectvo, informuje agentura AFP.

Útok podle šéfa Chersonské oblasti Oleksandra Prokudina zasáhl tržnici v jihoukrajinském městě. Stejný zdroj uvedl bilanci pěti mrtvých a tří zraněných, podle prokuratury zemřelo sedm civilistů. „Tři ženy a čtyři muži,“ citovala AFP státní zastupitelství.

Aktivita ruských továren v září poprvé po více než dvou letech klesla. Snížil se objem výroby, nové zakázky i zaměstnanost. Podle agentury Reuters to vyplývá z průzkumu mezi nákupními manažery, jehož výsledky dnes zveřejnila společnost S&P Global.

Index nákupních manažerů (PMI) ruského zpracovatelského průmyslu klesl na 49,5 bodu ze srpnových 52,1 bodu. Poprvé od dubna 2022 se tak ocitl pod hranicí 50 bodů, která odděluje růst od poklesu.

„Pokles výroby souvisel s utlumenými podmínkami poptávky a zpožděním dodávek od dodavatelů, což vedlo k nedostatku vstupů a brzdilo výrobu,“ uvedla společnost S&P Global.

Mezinárodní skupinu podvodníků, kteří z call center oslovovali lidi po celé Evropské unii, aby z nich podvodným způsobem vymámili peníze, odhalila ukrajinská a česká policie s podporou úřadu pro evropskou justiční spolupráci Eurojust. Informovala o tom agentura Ukrinform s odvoláním na ukrajinský úřad generálního prokurátora. 

K odhalení a zdokumentování celé nelegální operace byla založena mezinárodní skupina vyšetřovatelů. Ta zjistila, že podvodný systém vytvořil loni ukrajinský státní příslušník, který do něj jako komplice přizval obyvatele z několika ukrajinských regionů i cizince, kteří hovořili česky i dalšími jazyky a z call centra oslovovali potenciální oběti.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Novým generálním tajemníkem NATO se dnes stane bývalý nizozemský premiér Mark Rutte. Ve funkci vystřídá Nora Jense Stoltenberga, který Severoatlantickou alianci vedl od roku 2014. Rutte je zkušeným politikem, o kterém se říká, že zvládá umění hledání kompromisů. Ve své zemi vládl 14 let a byl nejdéle sloužícím nizozemským premiérem.

Slavnostní ceremonie začne v sídle NATO v Bruselu v 09:00 položením věnců za účasti Stoltenberga i Rutteho. Následně se oba sejdou se zaměstnanci centrály NATO a chvíli před polednem by měl na samostatné tiskové konferenci vystoupit už nový generální tajemník aliance, která má v současné době 32 členů.

Představitelé NATO, diplomaté i experti očekávají, že Rutte se zaměří na Stoltenbergovy priority. Tedy že bude shromažďovat podporu pro Kyjev, naléhat na země NATO, aby dávaly více peněz na obranu, a rovněž se snažit o to, aby Spojené státy zůstaly zapojené do evropské bezpečnosti.

Sedmapadesátiletý politik má ale před sebou množství výzev. Funkce se totiž ujímá uprostřed války na Ukrajině, obav z dalšího postupu Moskvy a v období politické nejistoty ve Washingtonu. Již na začátku listopadu se v USA konají prezidentské volby a do nejvyšší funkce v zemi by se mohl opět vrátit Donald Trump, který je ve vztahu k Severoatlantické alianci skeptický a často kritický.

Ve Valdštejnské zahradě v Praze dnes za účasti ruského lidskoprávního aktivisty Olega Orlova otevřeli výstavu Putinova klec – Příběhy nesvobody v současném Rusku. Vernisáže se zúčastnilo několik desítek liudí. Mezi nimi byla i předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) nebo předseda horní parlamentní komory Miloš Vystrčil (ODS). Výstava organizace Gulag.cz a Memorial ČR bude volně přístupná do 28. října v provozních dobách Valdštejnské zahrady.

Venkovní instalace u rybníčku ve Valdštejnské zahradě představuje deset vybraných případů politických vězňů, kteří byli v Rusku odsouzeni za nesouhlas s agresí proti Ukrajině a dalšími kroky současné ruské vlády. Vybrané příběhy jsou zpracovány do podoby ilustrací, jejichž autorkou je ruská umělkyně Lilja Matvějevová, která v současné době žije v exilu v Berlíně. Organizátoři výstavy se snaží se upozornit na osudy těch, jejichž svobodu se ruský režim snaží potlačit.

„Politické represe v Rusku získaly od začátku války proti Ukrajině demonstrativně cynický charakter. Padají tresty 25 let vězení a před soud se můžete dostat za pouhou větu na sociálních sítích. Nehledě na bezprecedentní výměnu několika nejznámějších vězňů v srpnu 2024 může být ještě hůře. Politických vězňů přibývá a šrouby se stále utahují,“ uvedl Štěpán Černoušek, předseda Gulag.cz a Memorial ČR.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal výnos o podzimních odvodech do armády. Podle výnosu má být do konce roku povoláno k povinné službě v ozbrojených silách 133.000 lidí. V souladu s Putinovým dřívějším slibem generální štáb ujistil, že tyto odvedence nepošle do války proti Ukrajině, která trvá už třetím rokem, uvedla agentura Interfax. Služba v ruských ozbrojených silách, která je stále povinná, trvá 12 měsíců.

„Od 1. října do 31. prosince 2024 povolat k vojenské službě 133.000 občanů Ruské federace ve věku od 18 do 30 let, kteří nejsou v záloze a kteří nejsou osvobozeni od vojenské služby,“ uvádí se ve výnosu, zveřejněném na úředním webu.

Stejným výnosem prezident nařídil propustit z ozbrojených sil vojáky a námořníky, kteří brannou povinnost splnili. Ruský parlament loni odhlasoval zvýšení horní věkové hranice pro povolání do armády z 27 na 30 let.

I dnes pokračovaly ruské útoky na území Ukrajiny, exploze a zraněné hlásila oblast ukrajinského Záporoží.

České zbrojní firmy mají u některých bank stále problémy s vedením účtů nebo se schvalováním transakcí, například na Ukrajinu. Po dnešním jednání se zástupci zbrojního průmyslu v Praze to novinářům řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). V řádu dnů až týdnů by se na toto téma měla opět sejít se zástupci bank.

Veřejnost, politiky i příslušné instituce se podle ministryně postupně daří přesvědčovat, že nejde o „špinavý byznys“. Také vztah bank k financování obranného průmyslu se podle Černochové mění, ale problémy u některých z nich nadále přetrvávají. „Snažili jsme se spoustu věcí odstranit. Něco se podařilo, další problematické věci zůstávají, což nás trápí,“ uvedla.

„Jakmile nezměníme tento způsob boje o to, abychom zajistili financování obranného průmyslu, tak si můžeme jenom nalhávat to, že budeme schopni konkurovat Rusku nebo jiným zemím, které neřeší nějaké taxonomie a omezení,“ řekla. „To si odnáším jako úkol, spousta věcí se změnila pozitivně, ale stále přetrvávají některé problémy,“ doplnila.

Rakousko vedené pravicově populistickou Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ) by mohlo znamenat problém pro podporu Ukrajiny. V rozhovoru s ČTK to uvedl šéf bruselské pobočky českého institutu Europeum Žiga Faktor. Zároveň by to podle něj změnilo rozložení moci v rámci Evropské rady, tedy summitů EU, kde by se vytvořila silná skupina premiérů z frakce Patriotů pro Evropu. K této frakci se nyní hlásí například maďarský premiér Viktor Orbán, jsou v ní ale i europoslanci z vládnoucí nizozemské krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV), či z českého hnutí ANO. Frakce je nyní třetí nejsilnější skupinou v Evropském parlamentu.

„V současné době lze nárůst preferencí krajně pravicových stran považovat již za dlouhodobější trend, který můžeme spatřovat napříč Evropou a volně datovat k prezidentské kampani v USA v roce 2016, která vynesla do Bílého domu Donalda Trumpa. Hlavní příčinou je nespokojenost s politickou reprezentací země, respektive s tradičními politickými stranami, v postkomunistických zemích často doprovázené jakousi deziluzí z přechodu k demokracii,“ uvedl Faktor. Jde podle něj rovněž o reakci na několik po sobě jdoucích krizí, které Evropu v posledních deseti letech potkaly, ať již jde o krizi finanční, migrační, covidovou a nyní krizi spojenou s ruskou válkou na Ukrajině.

„Pokud bychom ovšem spekulovali nad tím, jak by fungovalo Rakousko vedené stranou FPÖ v rámci EU, byl by to zajisté velký oříšek nejen pro podporu Ukrajiny, ale změnilo by to i rozložení moci v rámci Evropské rady, kde by se vytvořila silná skupina premiérů z frakce Patriotů pro Evropu. Tato skupina by pak z dlouhodobého hlediska mohla mít silný vliv i na budoucnost zelené, migrační či rozšiřovací politiky,“ myslí si Faktor.

Budapešť dnes znovu pohrozila odesláním migrantů do Bruselu, pokud Evropská unie bude trvat na potrestání Maďarska za jeho postoj k migraci. Maďarský premiér Viktor Orbán v projevu na úvod podzimního zasedání maďarského parlamentu rovněž předpověděl brzký konec éry svobodného cestování po Evropě, a to proto, že jiné země nenásledovaly příkladu Maďarska, odhodlaného nepustit migranty do země.

„Pokud Brusel bude trvat na potrestání Maďarska za jeho postoj k migraci (...), dopravíme na bruselské hlavní náměstí migranty, kteří bouchají na maďarské dveře,“ prohlásil podle agentury MTI Orbán.

Maďarský ministerský předseda je přesvědčen, že stejně jako v případě migrace bude mít Maďarsko pravdu i ohledně války Ruska proti Ukrajině. „Válka nemá řešení na bojišti, kde jsou jen oběti, lidské utrpení a ničení. Potřebujeme příměří, jednání a mír,“ zdůraznil.

Rusko chce během nové fáze podzimních odvodů rekrutovat 133 000 lidí. Rusko to plánuje v období od října do ledna, stane se tak kvůli dekretu, který dnes podepsal ruský prezident Vladimir Putin.

Vojenský soud v Moskvě poslal na doživotí do vězení Alexandra Permjakova, kterého uznal vinným z pokusu o atentát na prokremelského spisovatele a propagandistu Zachara Prilepina. Permjakov je podle některých ruských médií držitelem ruského i ukrajinského pasu, ruská agentura TASS o něm píše jako o ukrajinském občanovi. Prilepin loni v květnu přežil explozi automobilu u Nižního Novgorodu, ze které vyvázl se zraněními. Jeho řidič zahynul. Ruské bezpečnostní složky zanedlouho zadržely Permjakova, kterého úřady obvinily mimo jiné ze spáchání teroristického útoku, nedovoleného obchodování se střelnými zbraněmi nebo výroby výbušných zařízení.

Vyšetřovatelé zároveň uvedli, že se Permjakov přiznal a řekl, že jednal na pokyn ukrajinské tajné služby SBU. Ta mu podle ruských vyšetřovatelů nabídla za atentát peníze v hodnotě zhruba 145 000 rublů (v dnešním přepočtu asi 35 000 korun). Permjakov poté přijel do Ruska, spisovatele sledoval, sestavil improvizovaná výbušná zařízení a nastražil je na Prilepina, napsal TASS.

Kreml dnes odsoudil zabití vůdce militantního šíitského hnutí Hizballáh Hasana Nasralláha, které podle něj vede k výrazné destabilizaci situace na Blízkém východě. Novinářům to řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov, podle něhož nyní existuje vysoké riziko vypuknutí většího konfliktu v regionu.

„Ruská strana takové akce odsuzuje. Domníváme se, že vedly k výrazné destabilizaci situace v regionu,“ řekl podle ruského serveru RBK Peskov na dotaz, jak Moskva vnímá situaci poté, co Izrael v pátek zabil Nasralláha při jednom z náletů na Libanon.

„Nevybíravé bombardování obytných oblastí v Libanonu vede k obrovskému počtu obětí a nevyhnutelně povede k humanitární katastrofě. Stejné, jakou vidíme v Pásmu Gazy,“ doplnil mluvčí Kremlu. Rusko samotné vede už třetím rokem válku proti sousední Ukrajině.

Americký penzista Stephen James Hubbard, který v Rusku čelí obvinění ze žoldnéřství a účasti v bojích na straně Ukrajiny, dnes u moskevského soudu doznal vinu. Informovala o tom ruská agentura RIA Novosti. Dvaasedmdesátiletému muži hrozí sedm až patnáct let vězení, uvedla agentura Reuters

„Ano, souhlasím s obviněním,“ řekl v soudní síni Hubbard. Ruská obžaloba tvrdí, že na začátku současné války podepsal smlouvu s ukrajinskou jednotkou územní obrany ve městě Izjum v Charkovské oblasti na severovýchodě země, přičemž prošel výcvikem, dostal zbraně a měl mít plat 1000 dolarů měsíčně (přes 22 000 korun).