ONLINE: Oděsa a Charkov pod palbou, Rusové poslali rakety a drony na obytnou zónu

Americký prezident Donald Trump není dostatečně informován o rusko-ukrajinském konfliktu. Podle ruské státní agentury TASS to dnes uvedl poradce ruského prezidenta Vladimira Putina pro mezinárodní otázky Jurij Ušakov. Reagoval na dřívější Trumpovo varování, že si Putin „zahrává s ohněm“.

Agentura Reuters dnes s odvoláním na tři ruské zdroje uvedla, že prezident Vladimir Putin požaduje písemný závazek západních mocností nerozšiřovat NATO dále na východ, což v praxi znamená vyloučení členství Ukrajiny, Gruzie, Moldavska a dalších bývalých sovětských republik v alianci. Vedle neutrality Ukrajiny a ochrany jejího rusky mluvícího obyvatelstva požaduje rovněž zrušení některých západních sankcí a vyřešení otázky zmrazených ruských státních aktiv na Západě.

Volodymyr Zelenskyj dorazil do Německa a setkal se s německým kancléřem Friedrichëm Merzem. Podívejte se na nové fotografie.

Skupina Omnipol spolu s kanadskou firmou Roshel budou v ČR vyrábět obrněné vozy Senator. Výroba by měla začít do konce roku, zpočátku by mělo jít o stovky kusů. ČTK to řekl prezident skupiny Omnipol Jiří Podpěra. Omnipol dnes v Brně s kanadskou firmou podepsal strategickou dohodu, vznikl společný podnik Roshel CZ.

„Vracíme se ke kořenům, znovu začneme vyrábět pozemní techniku. Pečlivě jsme vybírali partnera. Nechceme vyrábět běžné spotřební zboží, ale něco unikátnějšího. Unikátnost tohoto konceptu je to, že je to skvěle prověřený produkt, prověřený reálnými válečnými podmínkami na Ukrajině. Je to masově vyráběná záležitost,“ uvedl Podpěra.

Ukrajinský prezident Zelenskyj dorazil na návštěvu Německa, kde se setká s německým kancléřem Merzem. Jednat budou o další podpoře Ukrajiny.

Rusko trvá na neutralitě Ukrajiny a odmítá důraz Západu na obnovu její územní celistvosti, řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podle něj bude brzy oznámeno další kolo přímých jednání mezi Moskvou a Kyjevem. Informovala o tom dnes ruská státní agentura TASS. Ukrajina se již více než tři roky brání plošné ruské vojenské agresi.

Rusko v poslední době pomalu postupuje na některých místech frontové linie na východě Ukrajiny, konkrétně poblíž města Kosťantynivka, poznamenal Reuters. Ukrajinský prezident ale nyní řekl, že se ukrajinským vojákům podařilo Rusy v tomto regionu během dvou dnů zatlačit o čtyři kilometry.

Ukrajina čelila vzdušnému útoku v noci na dnešek . Její letectvo oznámilo, že Rusko vyslalo na Ukrajinu šest střel a 88 dronů. „Protivzdušná obrana zneškodnila 71 nepřátelských bezpilotních prostředků typu Šáhed (a dalších typů dronů) na východě, severu a jihu země. Na 34 jich bylo sestřeleno palbou, 37 bylo lokálně ztraceno/potlačeno prostředky radioelektronického boje,“ uvedlo letectvo na Telegramu.

Rusko shromažďuje přes 50.000 vojáků poblíž ukrajinské Sumské oblasti, ale Kyjev podnikl kroky, aby zabránil Moskvě v rozsáhlé ofenzivě v tomto regionu, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters. Ukrajina se už přes tři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Sumská oblast sousedí s ruskou Kurskou oblastí, do které loni překvapivě pronikly ukrajinské jednotky. Ruský prezident Vladimir Putin nedávno řekl, že ruská armáda vytváří nárazníkovou bezpečnostní zónu podél hranic s Ukrajinou.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila bezmála 300 ukrajinských dronů nad celkem 13 oblastmi na západě země. Šlo by tak o jeden z největších ukrajinských vzdušných útoků na ruské území od začátku války. Zničení desítek bezpilotních prostředků nepřítele hlásí také Ukrajina.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes navštíví Německo, v Berlíně se setká s německým kancléřem Friedrichem Merzem. V tiskové zprávě to dnes potvrdil mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Merz se Zelenským budou jednat o další podpoře Ukrajiny v její obraně proti ruské agresi a o cestě k příměří.

Merz Zelenského přijme v poledne v kancléřství s vojenskými poctami. Po jednání vystoupí ve 13:30 na tiskové konferenci a následně se setkají se zástupci německého hospodářství. Program Zelenskyj zakončí setkáním s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem.

Starosta Moskvy Sergej Sobjanin v sérii příspěvků na Telegramu uvedl, že protivzdušná obrana zničila 27 dronů mířících na hlavní město. Uvedl, že úlomky dronů se zkoumají na místech dopadu, ale neuvedl, že by došlo k zraněním či škodám.

Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se v úterý sešli v Římě. Vztahy jejich zemí v poslední době provázely neshody ohledně podpory Ruskem napadené Ukrajiny.

Meloniová projevila skepsi vůči Macronově „koalici ochotných“ a francouzsko-britskému plánu předloženému na začátku tohoto roku, který počítá s vysláním mírových jednotek na Ukrajinu v případě uzavření příměří. Vyslání vojáků by bylo v Itálii velmi nepopulární.

V nynějším prohlášení nicméně oba lídři uvedli, že jejich „neochvějná a bezvýhradná“ podpora Ukrajiny je více než kdy jindy potřebná k dosažení spravedlivého a trvalého ukončení války. 

Ruská protivzdušná obrana v úterý večer za tři hodiny zachytila nebo zničila 112 ukrajinských dronů, z toho většinu nad centrálními a jižními ruskými oblastmi. S odkazem na prohlášení ruského ministerstva obrany o tom napsala agentura Reuters.

K sestřelení ukrajinských dronů došlo mezi 21:00 a půlnocí moskevského času (20:00 až 23:00 SELČ), uvedlo ruské ministerstvo obrany na telegramu. Devětapadesát dronů bylo podle něj sestřeleno nad Brjanskou oblastí na hranici s Ukrajinou, zatímco ostatní drony byly zničeny nad pěti dalšími oblastmi.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Čínské ministerstvo zahraničí odmítlo obvinění Ukrajiny, že dodává Rusku speciální chemické výrobky, střelný prach a komponenty pro obranný průmysl. Peking podle šéfa ukrajinské zahraniční rozvědky Oleha Ivaščenka dodává uvedené komponenty 20 ruským vojensko-průmyslovým výrobním závodům. Ivaščenko rovněž zmínil, že od počátku roku 2025 bylo 80 % kritických elektronických komponentů používaných v ruských bezpilotních letounech čínského původu.

Rusko buduje na jižní Ukrajině elektrické vedení ve snaze napojit Záporožskou jadernou elektrárnu na svou energetickou síť, uvedl 27. května deník New York Times s odvoláním na novou zprávu Greenpeace. Záporožská elektrárna, největší jaderné zařízení v Evropě a jedno z deseti největších na světě, je od března 2022 pod ruskou okupací.

Satelitní snímky zahrnuté ve zprávě ukazují, že od začátku února 2025 ruské síly položily více než 80 kilometrů vedení vysokého napětí mezi okupovaným Mariupolem a Berďanskem.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov 27. května prohlásil, že Moskva by uvítala druhé kolo mírových rozhovorů s Ukrajinou v Istanbulu. K prohlášení došlo na společné tiskové konferenci s tureckým ministrem zahraničí Hakanem Fidanem. „Pokud se mě ptáte, obrátil bych se znovu na naše turecké přátele - Istanbul je velmi dobrý,“ řekl Lavrov podle státní tiskové agentury TASS. 

Ukrajina buduje síť podzemních škol v oblastech poblíž frontové linie. Aktuálně vznikají přibližně dvě stovky takových škol, uvedl dnes ministr digitalizace Mychajlo Fedorov podle agentury Interfax Ukrajina na konferenci o vzdělávání v Kyjevě.

Z celkem plánovaných 200 škol bylo zatím postaveno 15, upřesnil náměstek ministra školství Jevhen Kudrjavec. Tyto školy se stavějí jako víceúčelové prostory, aby je bylo možné využívat i po válce, dodal.

Olympijské hry 2026 v Miláně a Cortině d'Ampezzo budou bez zástupců Ruska a Běloruska v týmových soutěžích. Zákaz startů družstev z obou zemí, který je platný od invaze na Ukrajinu v roce 2022, potvrdil podle agentur Reuters a SID Mezinárodní olympijský výbor (MOV). Padla tak možnost, že by se v hokejovém turnaji představila ruská sborná.

„Doporučení výkonného výboru MOV z března 2023 týkající se týmů sportovců s ruským pasem zůstává v platnosti,“ uvedl MOV. „Je založeno na skutečnosti, že skupinu neutrálních individuálních sportovců nelze ze své podstaty považovat za tým. Bereme na vědomí, že IIHF potvrdila, že se bude tímto doporučením řídit,“ dodal.

Ruské ministerstvo práce a sociálních věcí objednalo více než 307 900 úmrtních listů pro rodiny vojáků, kteří byli během invaze na Ukrajinu, informoval 27. května nezávislý ruský portál Verstka s odvoláním na oficiální údaje o veřejných zakázkách.

Ačkoli takové dokumenty byly vydávány i před válkou, Verstka poznamenala, že rozsah současných nákupů značně převyšuje úroveň před invazí. Před rokem 2022 počet certifikátů pro příbuzné zemřelých vojáků trvale klesal.

Ruský prezident Vladimir Putin si zahrává s ohněm a neuvědomuje si, že kdyby nebylo amerického prezidenta Donalda Trumpa, staly by se už Rusku skutečně zlé věci. Trump to dnes bez podrobností uvedl v příspěvku na své sociální síti Truth social.

Trump původně sliboval ukončit ruskou agresi vůči Ukrajině hned první den po svém návratu do Bílého domu a opakovaně z války vinil především napadenou a stále se bránící Ukrajinu. V posledních dnech po neúspěšné snaze o třicetidenní příměří a stupňujících se ruských útocích proti Ukrajině však přitvrdil svou rétoriku vůči Kremlu. Několikrát naznačil, že zvažuje další sankce proti Rusku, dosud o nich ale nerozhodl.

Dosud neznámá ruská hackerská skupina podezřelá z napojení na Kreml je zodpovědná za loňský kyberútok na nizozemskou policii. Cílila také na další západní země, které vojensky podporují Ukrajinu, jež se už přes tři roky brání ruské invazi. S odvoláním na nizozemské tajné služby to dnes napsala agentura AP.

Rozvědky ve zprávě uvedly, že skupina, které říkají Laundry Bear, se aktivně snaží krást citlivé údaje ze zemí Evropské unie a NATO a je velmi pravděpodobně podporována ruským státem. „Laundry Bear pátrá po informacích o nákupu a výrobě vojenského vybavení západními vládami a o západních dodávkách zbraní na Ukrajinu,“ uvedl v prohlášení viceadmirál Peter Reesink, šéf nizozemské Vojenské zpravodajské a bezpečnostní služby (MIVD). Moskva se ke zprávě zatím nevyjádřila, píše AP.

Moskevský soud dnes v nepřítomnosti odsoudil právničku Anastasiji Burakovovou k 7,5 roku vězení za šíření lživých zpráv o ruské armádě. Sama Burakovová podle serveru BBC News tvrdí, že ji ruské úřady pronásledují za to, že v roce 2023 na protiválečné demonstraci v Tbilisi prohlásila, že se ruský prezident Vladimir Putin zbláznil a ničí ukrajinská města. Obžaloba žádala pro Burakovovou 8,5 roku za mřížemi.

„Nikdo si nemyslel, že se Putin natolik zbláznil. Nyní vede válku našim jménem,“ prohlásila Burakovová na demonstraci a obvinila ruského prezidenta a ruskou armádu ze zabíjení ukrajinských civilistů a z ničení ukrajinských měst.

Burakovová stávala v čele opozičního hnutí Otevřené Rusko, které založil někdejší ropný magnát a pak vězeň Putinova režimu Michail Chodorkovskij. Hnutí posléze ruské úřady zakázaly jako „nežádoucí organizaci“; za spolupráci s takovou organizací hrozí v Rusku vězení. Nyní vede projekt Kovčeg (Archa), který rovněž financuje Chodorkovskij a který pomáhá Rusům v emigraci.