ONLINE: Rusové odmítli bezpodmínečné příměří. Od Ukrajiny dostali seznam unesených dětí

Ruský prezident Vladimir Putin obvinil Kyjev z rozsáhlé provokace v souvislosti se zprávami o průniku ukrajinských vojáků do ruské Kurské oblasti, která sousedí s Ukrajinou. Informovala o tom dnes ruská státní agentura TASS. 

Ruské úřady od úterka informují o přítomnosti ukrajinských vojáků v Kurské oblasti a následných bojích u hranic mezi oběma zeměmi. „Kyjevský režim podnikl další rozsáhlou provokaci, vede nerozlišující palbu z různých druhů zbraní, včetně raketových, na civilní objekty,“ tvrdil na jednání s členy ruské vlády Putin. 

Podle serveru Meduza dále uvedl, že bezprostředně po jednání s členy vlády bude mít schůzku s šéfy ruských silových a bezpečnostních struktur, se kterými bude současnou situaci v Kurské oblasti řešit.

Tajemník ruské bezpečnostní rady a exministr obrany Sergej Šojgu silně zveličil ruský postup na Ukrajině od poloviny června, píše ve své analýze vývoje bojů americký Institut pro studium války (ISW). Šojgu v úterý tvrdil, že Rusové za necelé dva měsíce obsadili 420 kilometrů čtverečních ukrajinského území. ISW ruské zisky odhaduje na přibližně 290 kilometrů čtverečních za toto období.

„Ruské vojenské velení opakovaně zveličuje ruské územní postupy na Ukrajině,“ poznamenali analytici Institutu pro studium války. Rusko se podle nich od poloviny června zmocnilo území o rozloze přibližně 290 kilometrů čtverečních. Pro srovnání rozloha Prahy činí 496 kilometrů čtverečních, rozloha Brna 230 kilometrů čtverečních.

Šojgu hovořil o polovině června s odkazem na tehdejší vyjádření ruského prezidenta Vladimira Putina, jenž označil stažení ukrajinských vojáků z východu a jihu Ukrajiny za podmínku pro rozhovory s Kyjevem. Kreml dále požaduje, aby se Ukrajina zavázala nevstoupit do NATO, zrušení sankcí vůči Rusku a neutrální, bezjaderný status pro Ukrajinu. Kyjev návrhy odmítl. Šojgu podle agentury Reuters řekl, že čím déle bude Kyjev čekat, než začne s Ruskem vyjednávat o míru, tím tvrdším podmínkám bude čelit.

Slovenská rafinerie Slovnaft uvedla, že od začátku července nedostala kvůli ukrajinským sankcím ropu od ruské firmy Lukoil. Hledá náhradní řešení.

Ukrajinským jednotkám, které v úterý pronikly do ruské Kurské oblasti, se podařilo uchytit v příhraničí a obsadily tři vesnice, uvedl podle serveru Meduza telegramový kanál Rybar, jenž je blízký ruské armádě. Tuto informaci nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů. Kyjev se dosud k ruským tvrzením ohledně údajného průniku ukrajinských sil do Kurské oblasti oficiálně nevyjádřil.

„Nepřátelské jednotky obsadily obce Nikolajevo-Darjino, Darjino a Sverdlikovo,“ uvedl proválečný kanál Rybar v noci na dnešek. Kromě toho podle něj zřejmě pokračovaly boje v obcích Gončarovka a Olešňa. Celkem na území Kurské oblasti proniklo až 400 vojáků ukrajinských ozbrojených sil a podél hranice je soustředěno až 2000 dalších, tvrdí Rybar.

Podle některých dalších ruských kanálů boje pokračují, uvádí Meduza. Agentura Reuters nicméně napsala, že dnes ráno nové zprávy o pozemních bojích nepřicházely.

Ukrajinská armáda v úterý při útoku v ruské Kurské oblasti zajala nejméně dva ruské vojáky základní služby. Video se zajatci se objevilo na ukrajinských kanálech Telegramu.

Příbuzní jednoho z nich, Maxima Chimljanina, potvrdili jeho totožnost telegramovému kanálu „Pozor na zprávy“. Na videu Chimljanin říká, že je rodákem z republiky Komi, je mu 21 let, v ruské armádě slouží od prosince loňského roku a v dubnu byl vyslán střežit hranici s Ukrajinou u města Suja v Kurské oblasti. 

Po západoafrickém Mali přerušila diplomatické vztahy s Ukrajinou také vojenská junta v Nigeru. Její mluvčí uvedl, že Niamey jedná v solidaritě se svým sousedem, napsala dnes agentura Reuters. Bamako před několika dny přerušilo diplomatické vztahy s Kyjevem kvůli údajnému zapojení ukrajinských tajných služeb do útoku povstalců na severu africké země na konci července. Podle povstalců tehdy zemřely desítky malijských vojáků i členů ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny. Kyjev na krok Nigeru nereagoval.

Rusko sestřelilo 11 dronů, které Ukrajina v noci vyslala nad Kurskou oblast a další tři ruské regiony, uvedla RIA s odvoláním na ministerstvo obrany.

Mexiko pozvalo ruského prezidenta Vladimira Putina na inauguraci nově zvolené prezidentky Claudie Sheinbaumové, která proběhne v této latinskoamerické zemi 1. října. Píše o tom dnes ruský list Izvestija s odvoláním na mexické velvyslanectví v Rusku.

„Prezidentu Putinovi byla zaslána pozvánka k účasti Ruska na inauguraci prezidentky Sheinbaumové,“ uvedl podle listu zástupce mexického velvyslanectví. „Ruský prezident se rozhodne, zda se ceremoniálu zúčastní osobně, nebo zda pověří jiného vysoce postaveného představitele, aby tak učinil jeho jménem,“ dodal.

Obdržení pozvánky Izvestiji potvrdilo také ruské velvyslanectví v Mexiku. Tamní ministerstvo zahraničí později agentuře Reuters sdělilo, že mexická vláda zaslala diplomatické nóty s pozváním na inauguraci Sheinbaumové všem zemím, s nimiž udržuje vztahy, i mezinárodním organizacím, jichž je členem.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Ukrajinský dron zasáhl vůz záchranné služby u města Sudža v ruské Kurské oblasti, zabil řidiče a zdravotníka a jednoho lékaře zranil, uvedl dnes v noci podle agentury Reuters tamní gubernátor Alexej Smirnov. Ten již během úterý na svém telegramovém účtu informoval o snahách ukrajinských vojáků proniknout na území Kurské oblasti, která sousedí se severoukrajinskou Sumskou oblastí.

Smirnov uvedl, že včetně dvou členů posádky sanitky v bojích na ruské straně zahynulo pět lidí a nejméně 20 dalších bylo zraněno. Nejmenovaný zástupce pro lidská práva podle Reuters řekl, že mezi zraněnými je také šest dětí.

Agentura Reuters poznamenala, že není schopna tyto zprávy ve válečných podmínkách nezávisle ověřit, Kyjev se k nim bezprostředně nevyjádřil. Obě strany konfliktu popírají, že by se ve válce, kterou rozpoutala Moskva v únoru 2022 svou plnohodnotnou invazí na Ukrajinu, zaměřovaly na civilisty.

Ruské ministerstvo obrany v úterý potvrdilo, že na ruské pozice na hranici s ruskou Kurskou oblastí zaútočilo až 300 ukrajinských vojáků s nasazením 11 tanků a více než 20 obrněných vozidel. Ruská armáda do oblasti přesunula posily, aby tento útok, zřejmě jeden z největších ukrajinských výpadů na ruské území od začátku války, odrazila.

„Nepřítel dnes zahájil další pokus o proniknutí na území ruské Kurské oblasti,“ uvádí se v posledním prohlášení ministerstva obrany v Moskvě. „Na nepřítele je vedena dělostřelecká palba a údery armádního letectva i bezpilotních letounů,“ dodal resort ve zprávě.

Vážení čtenáři, pro dnešek se loučíme, online zpravodajství k Ukrajině bude pokračovat zase od rána. Přejeme klidnou noc.

Telegramový kanál Astra napsal, že podle ruských válečných blogerů si proniknutí ukrajinských vojáků do Kurské oblasti vyžádalo na ruské straně „ztráty na personálu i na technice“. Konkrétně jde o vrtulník Ka-52. O tom, že ukrajinští vojáci nad Sumskou oblastí sestřelili ruský vrtulník, informovala i správa tohoto regionu. Na telegramu se objevily zprávy také o několika zajatých ruských vojácích, mezi nimiž jsou údajně i ti, kteří jsou u armády v rámci povinné vojenské služby.

„Ruští váleční korespondenti lžou o kontrole situace v Kurské oblasti. Rusko hranici nemá pod kontrolou,“ uvedl během dne podle ukrajinské agentury Unian Andrij Kovalenko, šéf ukrajinského vládního centra pro boj s dezinformacemi.

Situace kolem ukrajinského zákazu tranzitu ropy od ruské společnosti Lukoil je zpolitizovaná. Maďarsko a Slovensko v červenci obdržely stejný objem ropy jako před zákazem. Řekl to dnes ukrajinské mediální společnosti NV šéf ukrajinské státní energetické firmy Naftogaz Oleksij Černyšov.

Ukrajina koncem června uvalila sankce na Lukoil. Zakázala mu jakoukoli činnost na ukrajinském území a zabránila přepravě jeho ropy do slovenských a maďarských rafinerií. Slovensko minulý měsíc uvedlo, že zastaví dodávky nafty na Ukrajinu, pokud mu Kyjev neobnoví dodávky ropy od Lukoilu.

„Tato situace je zpolitizovaná zvenčí, to můžeme vidět. Vidíme veřejné výzvy představitelů Maďarska a Slovenska, stejně jako hrozby přerušení dodávek pohonných hmot a elektřiny,“ řekl Černyšov. Dodal, že v červenci byl přes Ukrajinu přepraven více než jeden milion tun ropy, tedy stejně jako o měsíc dříve.

Vlna zatýkání kvůli korupčním skandálům v ruské armádě pokračuje. Mluvčí federální kriminální ústředny, Vyšetřovacího výboru, Svetlana Petrenková oznámila zadržení bývalého náčelníka výstrojní správy ministerstva obrany Vladimira Demčika kvůli podezření, že před lety přijal úplatek ve výši čtyř milionů rublů (asi milion korun podle aktuálního kurzu). Soud mezitím vyhověl žádosti vyšetřovatelů o vzetí podezřelého do vazby.

Vyšetřovatelé podle mluvčí zjistili, že firma, od které Demčik na jaře 2017 úplatek přijal, na oplátku získala během dvou let 26 kontraktů pro ozbrojené síly v celkové výši víc než 574 milionů rublů (asi 152,4 milionu Kč podle aktuálního kurzu).

Čtyřmilionový úplatek podle listu Kommersant převyšoval roční příjem, které Demčik a jeho manželka přiznali v roce 2016.

Další utužování cenzury médií v Rusku: Úřady nařídily poskytovatelům internetových služeb, aby zpomalili YouTube na 128 kilobitů za sekundu, hlásí nezávislý server Meduza. To dostačuje jen na sledování videí ve velmi nízké kvalitě.

Šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov informoval o poškození civilních budov, včetně polikliniky v severozápadní části města v důsledku zásahu raketou Iskander. Dva lidé podle něj vyhledali lékařskou péči s akutní stresovou reakcí. Později úřady upřesnily, že zranění utrpělo celkem osm lidí, včetně osmiměsíčního dítěte. Na místě, které raketa zasáhla, vypukl požár. Záchranáři z trosek vyprostili pět lidí. Škody jsou na obytných domech i užitkových stavbách nebo na vysokoškolských kolejích.

Sedm let za mřížemi navrhla obžaloba u soudu s ruským blogerem Andrejem Kuršinem za kritiku armády. Jiný ruský soud odsoudil novináře Dmitrije Kolezeva v nepřítomnosti k 7,5 roku vězení za šíření lživých informací o ozbrojených silách. O obou případech dnes informovala ruská redakce britské stanice BBC na svém webu. Za lživé pokládají ruské úřady veškeré informace, které se odchylují od oficiální verze Moskvy o válce proti Ukrajině, rozpoutané před téměř dva a půl lety.

Rusko dnes oznámilo dobytí další vsi na Ukrajině, ministerstvo obrany podle agentury TASS informuje o ovládnutí Tymofijivky v Doněcké oblasti. Tato obec se nachází asi dvě desítky kilometrů východně od Pokrovsku. Tajemník ruské bezpečnostní rady a exministr obrany Sergej Šojgu podle agentury Interfax uvedl, že ruská vojska od poloviny června obsadila 420 kilometrů čtverečních ukrajinského území. Pro srovnání, rozloha Prahy činí 496 kilometrů čtverečních. Kyjev se k ruským prohlášením nevyjádřil.

Ukrajinské tajné služby připravovaly atentát na ruského prezidenta Vladimira Putina a ministra obrany Andreje Belousova, uvedl podle ruských serverů Vedomosti nebo Lenta náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov v ruské televizi. Útok se měl podle jeho tvrzení odehrát 28. července, když oba slavili v Petrohradu den ruského námořnictva. Belousov prý však před tím zatelefonoval svému americkému protějšku Lloydu Austinovi, aby od takového plánu Kyjev odradil. Ukrajina se k ruskému tvrzení nevyjádřila.

Vojáci ukrajinské armády se dnes pokusili proniknout na území ruské Kurské oblasti, ruské ozbrojené síly jim v tom zabránily, uvedl na platformě Telegram gubernátor oblasti Alexej Smirnov. Jím spravovaný region sousedí se severoukrajinskou Sumskou oblastí. Kyjev se k jeho tvrzení nevyjádřil a informaci nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů. Ruské proválečné a regionální telegramové kanály dříve uvedly, že střety vypukly na několika úsecích rusko-ukrajinské hranice, píše server Meduza.

Rusko už začalo Íránu dodávat moderní radarové systémy a zařízení na obranu vzdušného prostoru, informoval v pondělí deník The New York Times (NYT) s odvoláním na dva nejmenované íránské činitele. Podle nich o to požádal Teherán v souvislosti s vyhroceným napětím na Blízkém východě, kde minulý týden zesílily obavy z otevřené konfrontace Íránu a Izraele.

Do Teheránu v pondělí přiletěl tajemník ruské bezpečnostní rady a exministr obrany Sergej Šojgu, který podle NYT jednal s íránským prezidentem Masúdem Pezeškjánem a také s náčelníkem generálního štábu íránské armády Mohammadem Bágherím.

Soud dnes uložil bývalému vojákovi Filipu Simanovi sedm let vězení za rabování na Ukrajině. Uznal ho vinným ze zločinu plenění v prostoru válečných operací. Státní zástupce Martin Bílý ČTK sdělil, že podle jeho informací je Simanův případ vůbec prvním odsouzením za tento trestný čin v souvislosti s válkou na Ukrajině. Verdikt zatím není pravomocný. Obžalovaný se hájí mimo jiné tím, že poslouchal rozkazy svých nadřízených.

Siman na Ukrajinu odcestoval v březnu 2022, prodělal tam základní výcvik a nechal se vyzbrojit. Se skupinou dobrovolníků, které velel, se následně přesunul do měst Irpiň a Buča. Tam měl za úkol hlídkovat v zákopech a provádět takzvané začišťovací operace. Podle rozsudku si při plnění rozkazů i ve svém volnu přivlastnil věci jak civilních obyvatel, tak i padlých vojáků - například prsten, další šperky, investiční slitky zlata a stříbra či hotovost. V dubnu 2022 Simana zadržela ukrajinská armáda, následně odcestoval zpátky do vlasti. Mezi důkazy patřily videonahrávky, kterými své jednání sám zdokumentoval.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.

Ukrajinským hlavním městem Kyjevem v noci na dnešek otřásly výbuchy. Podle místních úřadů šlo o ruský raketový útok, který odrazila ukrajinská protivzdušná obrana. Škody ani oběti na životech patrně nezpůsobil.

"Nepřítel zahájil raketový útok ve směru na Kyjev a předměstí. Podle předběžných informací agresor použil balistické zbraně typu Iskander-M nebo KN-23," uvedl na Telegramu šéf vojenské správy Kyjevské oblasti Serhij Popko. KN-23 je severokorejská balistická raketa krátkého doletu.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Ruská generální prokuratura označila za nežádoucí německou Nadaci Konrada Adenauera, oznámila dnes agentura Interfax. Toto rozhodnutí, které fakticky znamená zákaz činnosti nadace v Rusku, je spíše symbolické, protože sama nadace po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 pozastavila svou činnost v Rusku a není v zemi přítomna, poznamenala agentura AFP.

„K deklarovaným cílům patří šíření demokracie, podpora evropské jednoty a talentované mládeže. Šíří materiály diskreditující vedení Ruska a jeho domácí a zahraniční politiku, práci justičních orgánů a soudní systém,“ řekl Interfaxu mluvčí prokuratury Andrej Ivanov. Nadace podle něj „otevřeně provokovala“ svou informační politikou a snažila se komplikovat vztahy mezi Ruskem a Západem, izolovat Rusko na mezinárodní scéně a vyostřit vojenskou konfrontaci na ukrajinském bojišti.