ONLINE: Rusové odmítli bezpodmínečné příměří. Od Ukrajiny dostali seznam unesených dětí

Ruské ozbrojené síly zabránily ukrajinskému sabotážnímu a průzkumnému týmu proniknout do Brjanské oblasti, uvedl gubernátor ruského regionu Alexandr Bogomaz. Brjanská oblast sousedí s Ukrajinou i Běloruskem a na východě pak s Kurskou oblastí, kam před více než dvěma týdny vpadly jednotky ukrajinské armády a obsadily část ruského území. Kyjev se k tvrzení ruského regionálního činitele nevyjádřil.

„V Klimovském okrese Brjanské oblasti byl (ve středu) 21. srpna zastaven pokus o průnik ukrajinské sabotážní a průzkumné skupiny,“ uvedl ve středu večer Bogomaz na platformě Telegram. „V současné době je situace na místě střetu stabilizována a pod kontrolou regionálního operačního velitelství,“ poznamenal ruský gubernátor. Dnes ráno informoval o sestřelení ukrajinského dronu nad jím spravovaným regionem.

Ukrajině i Rusku chybí vojenské prostředky k tomu, aby proti sobě mohly podniknout zásadní ofenzivu, a konflikt mezi nimi tak míří do patové situace. K tomuto závěru podle agentury Bloomberg došla rozvědka amerického ministerstva obrany (DIA). Zpráva DIA se týká tříměsíčního období do konce června.

Ukrajina podle ní stále nemá tolik munice, aby se vyrovnala Rusku, které dokáže za den vypálit 10.000 dělostřeleckých nábojů. Ukrajinské síly stačí na defenzivní operace, ale v dalších nejméně šesti měsících nebudou schopny zahájit rozsáhlou protiofenzivu. Rusko zase zvolilo strategii s cílem napadenou zemi vyčerpávat a dokáže udržovat nárazníkovou zónu, kterou jeho armáda obsadila. Nemá však dost sil na to, aby „z jeho strany hrozil hlubší postup na území ovládaná Ukrajinci, například na Charkov,“ uvedla obranná zpravodajská agentura.

Na vojenské letiště Marinovka v ruské Volgogradské oblasti zaútočily bezpilotní letouny, vznikl tam požár. Volgogradské letiště je kvůli hrozbě útoku bezpilotních letounů uzavřeno.

Humanitární zásilku zahrnující starší sanitku z vozového parku zdravotnické záchranné služby a zdravotnický materiál poslalo o víkendu do ukrajinského města Dubno olomoucké hejtmanství. O transport se postarali strážníci z Uničova na Olomoucku a dobrovolní hasiči z nedalekého Šumvaldu. ČTK to sdělil hejtmanův náměstek Dalibor Horák (ODS).

„Humanitární pomoc Olomouckého kraje je důkazem solidarity a odhodlání pomoci lidem v nouzi na Ukrajině. Pomáháme od začátku války, a to nejen posláním sanitek, ale také nemocničních lůžek. Těch jsme například do Rovenské oblasti poslali už přes dvě stovky, a to z nemocnic v Prostějově, v Přerově, ve Šternberku a v Šumperku,“ uvedl Horák. V neděli vypravená zásilka obsahovala kromě sanitky i zdravotnický materiál. Stranou podle Horáka nezůstali regionální producenti potravin. Společnost Adriana z Litovle přispěla těstovinami a Hanácká kyselka z Dolních Moštěnic poskytla minerální vodu.

Ve vojenském zařízení v západoruské Volgogradské oblasti dnes propukl požár, když se do areálu zřítil ukrajinský dron. Na telegramu to uvedl gubernátor oblasti Andrej Bočarov.

Oheň podle agentury TASS hoří v areálu patřícímu ministerstvu obrany, útok si nevyžádal žádné oběti. Bližší informace zatím nejsou k dispozici.

Dobré ráno, na vysílání českých expertů do civilních struktur Evropské unie a mezinárodních vládních organizací a do volebních pozorovatelských misí chce ministerstvo zahraničí dát v letech 2025 až 2027 vždy 120 milionů korun, stejně jako v dosavadním tříletém období. Vyplývá to z materiálu, který dnes schválila vláda a který má ČTK k dispozici.

Pokračující ruská agrese proti Ukrajině podle ministerstva zahraničí ukazuje, že součástí mezinárodního bezpečnostního prostředí budou i nadále nestabilita a konflikty za hranicemi EU, které mají negativní dopady na naši bezpečnost.

Děkujeme, že jste sledovali naše online zpravodajství monitorující válku na Ukrajině. Další zprávy vám přineseme zase zítra ráno. Přejeme dobrou noc. 

Ukrajina bude v příštím roce potřebovat o 12 až 15 miliard dolarů (zhruba 270 až 337 miliard Kč) vyšší zahraniční pomoc, než dříve předpokládala. Oznámila to dnes náměstkyně ukrajinského ministra financí Olha Zykovová. Kyjev dříve uváděl, že bude napřesrok potřebovat zahraniční pomoc ve výši 22,7 miliardy dolarů (510 miliard Kč), píše agentura Reuters.

Ukrajina posiluje jednotky bránící klíčové město Pokrovsk v Doněcké oblasti, které je ohroženo pokračujícím ruským náporem. Ve večerním videovystoupení to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Apeloval současně také na dodávky dělostřelecké munice od západních partnerů.

„Pochopili jsme, co podniká (v Doněcké oblasti) nepřítel, a posilujeme naše síly,“ řekl Zelenskyj. „Je velmi důležité, aby partneři skutečně plnili své závazky. Je to zásadní pro obranu,“ zdůraznil po poradě s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským.

Nizozemí nakoupí a pošle na Ukrajinu 50 radarů, které dokáží detekovat drony. Informuje o tom The Kyiv Independent. 

Fotbalisté Ukrajiny odehrají úvodní domácí zápas nového ročníku Ligy národů 7. září proti Albánii v Praze. Svěřenci trenéra Serhije Rebrova kvůli válečnému konfliktu s Ruskem nemohou nastupovat k mezistátním utkáním ve své zemi a pro úvodní duel skupiny B1, v níž je i česká reprezentace, našli azyl na stadionu Sparty na Letné. Dějiště zápasu zveřejnila UEFA.

Obrazem: Ukrajinští vojáci v Doněcké oblasti 

Drony útočí na Murmanskou oblast Ruské federace již čtvrtý den v řadě, uvádí na sociální síti X ukrajinská TV Nexta. Pracovníci místních podniků byli evakuováni kvůli útoku dronem. Letiště Murmansk a Apatity nepřijímají a nevypouštějí letadla. Byla zavedena omezení vzdušného prostoru, dodává také server. 

Západní demokracie mají příliš velká očekávání od toho, co dokáží sankce vůči Rusku. Sankce Rusům sice ubližují, ale nepoloží je, shodli se odborníci na semináři s názvem "Perspektivy změny? Rusko dva a půl roku od agrese proti Ukrajině", který se uskutečnil v Poslanecké sněmovně.

Podle nich mohou být běžní Rusové ze sankcí rozčarovaní, ale mnohdy se situací nezabývají. Důvodem je mimo jiné i to, že prezident Vladimír Putin v lidech v Rusku vyvolává strach z vyjádření nesouhlasu.

Ruské úřady uzavřely letiště v Murmansku a v Apatity, druhém největším městě Murmanské oblasti na severozápadě evropského Ruska, a uzavřely tamní vzdušný prostor. Oznámila to dnes agentura TASS s odvoláním na anonymní zdroj blízký letištím v obou městech.

Taková opatření ruské úřady obvykle přijímají, pokud hrozí či probíhá útok ukrajinských dronů, napsala agentura Reuters a dodala, že u Murmanska je vojenské letiště. Hrozbu v podobě výskytu dronu následně potvrdil gubernátor Murmanské oblasti Andrej Čibis.

Země Evropské unie téměř naplnily své zásobníky plynu v rámci příprav na zimu a na případné zastavení dodávek ruského plynu přes Ukrajinu. Zásobníky jsou nyní naplněny z 90 procent. Druhým rokem za sebou se tak podařilo dosáhnout cílového limitu 90 procent již v srpnu, tedy s dostatečným předstihem před listopadovým termínem. Uvedla to dnes Evropská komise.

Německo, které má největší zásobníky v EU, je naplnilo na 93 procent kapacity. Většina členů EU, kteří mají zásobníky, je naplnila z více než 90 procent. Je mezi nimi i Česká republika, kde naplněnost zásobníků činí 90,43 procenta, ukázaly údaje společnosti Gas Infrastructure Europe (GIE).

Před válkou na Ukrajině, která začala v roce 2022, mělo Rusko podíl na dodávkách plynu do Evropy 40 procent.

Dodávky zemního plynu do Maďarska teď ohroženy nejsou, přestože trvají boje v blízkosti ruského města Sudža, kde je i jediná měřicí stanice, přes kterou nyní proudí do Evropské unie ruský plyn. Maďarsko pracuje také na zajištění alternativních dodávek ropy, i když necítí dostatečnou podporu Evropské komise (EK). Řekl to dnes maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.

"Dodávky energií do Maďarska jsou zajištěny," napsal na facebooku Szijjártó. Dodávky přes jiné plynovody jsou podle ministra v současné době dostatečné. Ruská plynárenská společnost Gazprom dodává plyn do Maďarska potrubím Turkstream přes Turecko a Srbsko, uvedla agentura Reuters.

Ukrajinské ozbrojené síly na začátku srpna překročily hranici a dobyly několik ruských měst, včetně Sudže, přes kterou Rusko dodává plyn ze západní Sibiře přes Ukrajinu dál do Evropské unie.

V Maďarsku vstoupilo v platnost rozhodnutí vlády, podle kterého mají nárok na státní pomoc pouze běženci z oblastí Ukrajiny přímo dotčených válkou. V důsledku tak mohou tisíce ukrajinských uprchlíků v Maďarsku zůstat bez střechy nad hlavou, anebo budou nuceni se vrátit do vlasti, upozornil dnes server BBC News na svém ruskojazyčném webu.

Maďarské úřady se řídí seznamem, na kterém je momentálně 13 z 24 ukrajinských oblastí vedeno jako regiony postižené válkou. Je na něm také Krym, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo v roce 2014. Seznam má být upravován každý měsíc. V Maďarsku podle BBC získalo azyl 31 000 ukrajinských občanů, ale není jasné, kolik z nich může o pomoc přijít.

Nová pravidla nahrazují systém, který fungoval od roku 2022, tedy od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Maďarsko tehdy přijalo statisíce lidí utíkajících před válkou. Budapešť poskytla Ukrajincům právo na dotované bydlení a sociální dávky.

Nyní se tato privilegia mají omezit na uprchlíky z oblastí, ve kterých se bojuje či bojovalo.

Vojenské junty Mali, Burkiny Faso a Nigeru v otevřeném dopise vyzvaly Radu bezpečnosti OSN, aby přijala opatření proti Ukrajině, která podle nich podporuje povstalecké skupiny v západoafrické oblasti Sahelu. S odkazem na malijské ministerstvo zahraničí o tom dnes informují agentury AFP a AP.

Mali začátkem srpna přerušilo diplomatické styky s Ukrajinou kvůli výrokům mluvčího ukrajinské vojenské rozvědky Andrije Jusova o bojích na severu Mali, při nichž koncem července tuarežští povstalci zabili desítky malijských vojáků a žoldnéřů ruské Wagnerovy skupiny. Jusov tehdy v reakci na útok povstalců sdělil, že rebelové dostali nezbytné informace pro úspěšné provedení akce. O několik dní později diplomatické vztahy s Ukrajinou v solidaritě s Mali přerušila také vojenská junta v sousedním Nigeru.

Mali a Niger si výroky mluvčího ukrajinské služby vyložily jako přiznání přímého zapojení Ukrajiny do konfliktu a obvinily ji z podpory mezinárodního terorismu.

Ruská protiletecká obrana v noci na dnešek zničila desítku dronů, které směřovaly k Moskvě. Na platformě Telegram to uvedl starosta ruské metropole Sergej Sobjanin, který to označil za jeden z dosud největších dronových útoků na jím spravované město.

Ruské ministerstvo obrany informovalo o odražení 11 bezpilotních letounů mířících na hlavní město. Kyjev se k Rusy hlášenému útoku na Moskvu nevyjádřil. Ukrajinská armáda oznámila, že zasáhla protiletadlový systém S-300 v Rostovské oblasti. Ukrajinské letectvo později oznámilo, že ukrajinská obrana v noci zničila 51 ze 72 ruských dronů a střel, 16 bezpilotních letounů zřejmě spadlo vlivem radioelektronického boje.

"Toto byl jeden z největších útoků na Moskvu s použitím dronů," napsal Sobjanin na síti Telegram krátce před 04:00 SELČ, kde informoval o sestřelení deseti dronů. Podle něj některé bezpilotní stroje protiletecká obrana zničila u města Podolsk. To leží jižně od Moskvy asi 38 kilometrů od Kremlu, napsala agentura Reuters. Sobjanin také uvedl, že podle předběžných informací nebyl nikdo zraněn ani nejsou hlášeny žádné škody.

Ruské úřady odložily místní volby v sedmi obcích v Kurské oblasti, do které vpadla ukrajinská armáda. Dnes o tom informovala agentura AFP. Ukrajinským silám se podle dostupných informací daří v ruské Kurské oblasti postupovat, naopak na východě Ukrajiny pod náporem ruských vojáků ustupují. Ruské ministerstvo obrany dnes podle Reuters oznámilo, že převzalo kontrolu nad obcí Želanne v Pokrovském okrese v Doněcké oblasti.

Ruské volební orgány sdělily, že místní volby se budou konat, jakmile bude možné zajistit bezpečnost hlasujících. Naopak volby gubernátora Kurské oblasti se uskuteční v původním termínu od 28. srpna do 5. září.

Podle serveru Ukrajinska pravda budují Rusové podél Kerčského mostu, který spojuje Rusko a okupovaný ukrajinský poloostrov Krym, paralelní konstrukci. Pravděpodobně má samotný most chránit. „V květnu Rusové doplnili opevnění kolem Kerčského mostu na ochranu před drony. Okupanti se pravděpodobně domnívají, že tím mohou stavbu ochránit před ukrajinskými námořními drony, které mají výkonnou útočnou část pro vyhození takových staveb do povětří,“ napsal server. 

V Chersonu byly ve 14 hodin slyšeny výbuchy. „Naši zpravodajové hlásí, že v Chersonu jsou slyšet výbuchy,“ píší lokální média. 

Podle vojenského analytika Jiřího Vojáčka byl do bojových operací v Kurské oblasti na straně ukrajinské armády nasazen minimálně jeden tak T-72EA, který Ukrajině věnovala Česká republika. 

Dokument, kterým Ukrajina dnes přistoupila k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), podle agentur Ukrinform a Unian stanoví, že země po dobu sedmi let po ratifikaci nebude uznávat jurisdikci ICC, pokud se bude záležitost týkat ukrajinských občanů. Není jasné, jak přesně bude toto pravidlo fungovat, neboť Ukrajina už ICC udělila právo vyšetřovat zločiny spáchané na ukrajinském území, podotkla Jevropejska pravda.

Poslankyně Jevhenija Kravčuková na facebooku upozornila, že Ukrajina využila v tomto ohledu možnosti odvolat se na článek 124 Římského statutu, jenž tento krok umožňuje. Zmíněný článek praví, že přistupující stát může prohlásit, že po dobu sedmi let od vstupu statutu v platnost nepřijímá jurisdikci ICC, pokud je údajný trestný čin spáchán jeho státními příslušníky nebo na jeho území. Tato klauzule se týká válečných zločinů. ICC má mandát stíhat jednotlivce za válečné zločiny, zločiny proti lidskosti, genocidu a zločin agrese.