ONLINE: Rusové odmítli bezpodmínečné příměří. Od Ukrajiny dostali seznam unesených dětí

V Bělorusku odsoudili k trestům sahajícím od 15 až po 25 let vězení 12 obžalovaných za poškození ruského letounu včasné výstrahy a řízení A-50 na letecké základně poblíž Minsku na konci loňského února. Oznámila to dnes ruská a běloruská média. Soud v Minsku podle běloruské generální prokuratury shledal obžalované vinnými z terorismu, extremismu a dalších zločinů.

Ukrajinec Mykola Švec, kterého obžaloba označila za vykonavatele teroristického útoku, byl odsouzen k 25 letům v nepřítomnosti, protože jej Minsk již dříve vyměnil za vysoce postaveného proruského duchovního ukrajinské pravoslavné církve, metropolitu Jonafana. Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko na počátku července tvrdil, že se tak stalo na žádost ruského prezidenta Vladimira Putina.

O návratu deseti ukrajinských občanů do vlasti, z toho pěti vězněných v Bělorusku, včetně Švece, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na konci června.

Ruské síly jsou od Pokrovska vzdáleny méně než 7 km, tvrdí úřady.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Enerhodar zemřel bezpečnostní pracovník Záporožské jaderné elektrárny poté, co explodoval jeho vůz. Informovala o tom dnes ruská agentura TASS s odvoláním na ruský vyšetřovací výbor a píše to také server Ukrajinska pravda, jenž se odvolává na prohlášení ukrajinské vojenské rozvědky HUR. Ruská okupační správa jaderného zařízení na telegramu obvinila z útoku Kyjev. Rozvědka HUR o případu informuje na svém webu, k zodpovědnosti se ale Ukrajina nepřihlásila.

„V důsledku teroristického útoku spáchaného kyjevským režimem byl zabit zaměstnanec Záporožské jaderné elektrárny,“ píše v prohlášení okupační správa atomového zařízení, která oběť identifikovala jako Andreje Korotkého. Podle ruského vyšetřovacího výboru někdo nastražil pod jeho vůz improvizované výbušné zařízení a to explodovalo, když nastoupil do auta. „Na následky zranění v nemocnici zemřel,“ uvedl vyšetřovací výbor s tím, že případ vyšetřuje jako vraždu a po pachatelích pátrá.

„Ukrajinský dron, který zneškodnila ruská armáda, zasáhl sklad pohonných hmot ve Voroněžské oblasti a na místě vypukl požár.“ Dnes o tom informoval Alexandr Gusev, gubernátor tohoto regionu sousedícího s Ukrajinou. Podle ministerstva obrany v Moskvě armáda v noci na dnešek sestřelila celkem 18 ukrajinských dronů. Kyjev naopak podle agentury Reuters ráno uvedl, že ruské síly v noci použily celkem 19 dronů k útokům na ukrajinskou infrastrukturu.

Gusev uvedl, že armáda zničila ukrajinský dron s nasazením elektronických bojových prostředků v okolí městečka Anna východně od Voroněže. Dopadl v areálu skladu pohonných hmot, kde se vzňala prázdná cisterna. Nikomu se podle Guseva zřejmě nic nestalo.

Požár v noci na dnešek vypukl také ve skladu pohonných hmot v Permském kraji na východě evropské části Ruska. Lidé projíždějící autem po nedaleké silnici na sociálních sítích zveřejnili snímky a videa, na kterých je vidět mohutný oheň, z něhož se valí černý dým.

Podle telegramového kanálu Astra ministerstvo pro mimořádné události uvedlo, že hasiči likvidují oheň na ploše 10 000 metrů čtverečních a že ohledně vzniku požáru se uvažuje o dvou verzích. Mohlo jít o následek neopatrné manipulace s ohněm nebo poruchy na elektrickém zařízení. 

Dobré ráno, vážení čtenáři. Moskevský soud dnes odsoudil devětapadesátiletou zdravotní sestru Olgu Menšichovou k osmi letům v trestanecké kolonii kvůli tomu, že podle obžaloby na sociální síti kritizovala válku Ruska proti Ukrajině. Ruské úřady veškerou kritiku války zakázaly a potrestaly pokutami i vězením tisíce lidí, kteří se v očích úřadů dopustili očerňování ozbrojených sil

Děkujeme za pozornost, čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět v pátek ráno. Dobrou noc.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opět vyzval k posílení protivzdušné obrany Ukrajiny. „To, co funguje na obloze nad Blízkým východem a pomáhá bránit Izrael, může fungovat i v naší části Evropy, na Ukrajině, a pomáhat zachraňovat životy,“ míní Zelenskyj.

It is crucial, especially ahead of winter, to strengthen Ukraine’s air defense and make real progress in jointly intercepting Russian missiles and drones. We see that one of the main reasons for the security deficit in Ukraine’s skies—particularly near NATO’s borders and our… pic.twitter.com/JWorlym3Ke

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) October 3, 2024

Rus, odsouzený za spálení koránu, půjde znovu před soud. Dvacetiletý Nikita Žuravel je nyní obviněn z vlastizrady, protože podle prokuratury předával ukrajinské tajné službě SBU utajované informace, uvedl dnes na svém webu ruský list Kommersant. Obviněnému podle prokuratury hrozí až 20 let za mřížemi. Odsouzen však může být až na doživotí, napsal server Meduza. Žuravelův případ se stal všeobecně známým především poté, co jej po předání do Čečenska ve věznici brutálně zbil patnáctiletý syn místního vládce Ramzana Kadyrova, který byl vzápětí vyznamenán. Vězně se ruské úřady nezastaly, Kreml se odmítl vyjádřit.

Předsedové regionálních vlád ve východoněmeckých spolkových zemích Sasko a Braniborsko a šéf durynské organizace Křesťanskodemokratické unie (CDU) se ve společném článku pro deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) vyslovili pro větší diplomatické úsilí Německa o ukončení ruské války proti Ukrajině a pro jednání s Moskvou. Zemští premiéři Michael Kretschmer (CDU) a sociální demokrat (SPD) Dietmar Woidke a Mario Voigt, který o úřad zemského premiéra usiluje v Durynsku, budou po zářijových zemských volbách při vytváření nových vlád odkázáni na podporu levicové strany BSW Sahry Wagenknechtové. Ta přitom patří k hlasitým zastánkyním jednání s Ruskem o míru, což dnes zopakovala i na velké protiválečné demonstraci v Berlíně.

Legie, která měla být tvořena Ukrajinci žijícími v Polsku, nevznikne, nenašlo se dost zájemců, kteří by do ní chtěli vstoupit. Ve středu to podle serveru Business Insider připustil polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz.

To, že ukrajinští dobrovolníci žijící v Polsku budou moci vstoupit do zvláštně utvořené formace, oznámili v červenci polský premiér Donald Tusk a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Počet Ukrajinců, kteří mají zájem o vstup do ukrajinské legie, je příliš malý,“ řekl Kosiniak-Kamysz. Projekt se proto podle něj „zastavil“.

Na Ukrajinu dorazil další raketový systém protivzdušné obrany Patriot, s jehož předáním souhlasilo Rumunsko. Příslušné rozhodnutí rumunské úřady definitivně schválily minulý měsíc, napsal dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření mluvčího rumunského ministerstva obrany. Již o den dříve Bukurešti poděkoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Děkuji každé zemi, která nám pomáhá s protivzdušnou obranou. Zvláštní poděkování patří Rumunsku za systémy Patriot. Společně můžeme dosáhnout ještě větší efektivity a můžeme skoncovat s ruským terorem tím, že společně sestřelíme drony Šáhed a rakety,“ napsal Zelenskyj na sociální síti poté, co ruské drony opět zaútočily na civilní infrastrukturu Oděské oblasti, především na dunajský přístav Izmajil u hranic s Rumunskem, přes který Ukrajina vyváží obilí.

Několik tisíc lidí se dnes sešlo v centru Berlína na demonstraci, kterou svolala iniciativa vyzývající k ukončení válek na Ukrajině a na Blízkém východě a k jednání o míru. Řečníci, mezi nimiž byli i přední němečtí politici včetně předsedkyně nové levicové strany BSW Sahry Wagenknechtové, vyzývali k diplomatickému řešení válek a kritizovali údajně proválečnou politiku německé vlády a její dodávky zbraní Ukrajině a Izraeli. Účastníci demonstrace, mezi nimiž převažovali starší lidé, mávali vlajkami s holubicí míru, ale i vlajkami ruskými a palestinskými. Poblíž se sešlo několik stovek lidí s ukrajinskými vlajkami na protidemonstraci.

Tři mrtvé, včetně dítěte, a čtyři raněné, včetně dvou dětí, si v Černihivské oblati vyžádal nálet ruského dronu, který v pohraniční vsi zaútočil na vůz rozvážející plyn do domácností; kamion následně explodoval, informovalo ukrajinské ministerstvo vnitra. „Rusové úmyslně zaútočili dronem na auto, přivážející lidem zkapalněný plyn,“ napsal šéf oblastní správy Vjačeslav Čaus, podle kterého je mezi třemi oběťmi šestiletá dívka a mezi čtyřmi raněnými čtyřletý chlapec a třináctiletá dívka. Jejich stav označil za vážný.

Agentura Reuters a server Ukrajinska pravda s odvoláním na své zdroje v ukrajinských zpravodajských službách píší, že ukrajinské drony zaútočily na ruské vojenské letiště Borisoglebsk a sklady s leteckými pumami či palivem ve Voroněžské oblasti.

Rusové používají toto letiště k bombardování ukrajinských území naváděnými bombami, píše Ukrajinska pravda. Podle jejího zdroje ukrajinské drony zaútočily také na místa, kde bývají odstaveny letouny Su-35 a Su-34.

Podívejte se na nové snímky z návštěvy nového šéfa NATO Marka Rutteho na Ukrajině, kde se setkal s ukrajinským prezidentem Zelenským.

Slovenský premiér Robert Fico chce po skončení války na Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské vojenské invazi, obnovit standardní vztahy s Ruskem. Fico, jenž dlouhodobě kritizuje protiruské sankce a západní vojenskou pomoc Ukrajině, to dnes řekl novinářům. Vyslovil se rovněž pro zachování tranzitu ruských surovin do Evropy přes Ukrajinu. V proslovu bez bližších podrobností také tvrdil, že postoj k válce na Ukrajině už změnil český prezident Petr Pavel.

„Pokud skončí válka během mandátu této vlády, udělám všechno pro obnovení hospodářských a standardních vztahů s Ruskou federací. Evropská unie potřebuje Ruskou federaci, Ruská federace potřebuje Evropskou unii. Bude nám velmi záležet na přátelských vztazích s Ukrajinou,“ uvedl Fico, jehož nynější vládě skončí mandát v řádném termínu v roce 2027. Dodal, že konflikt na Ukrajině nemá vojenské řešení.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes v Kyjevě jednal o situaci na bojišti a o takzvaném plánu vítězství s novým generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Ten na Ukrajinu, která se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, přijel dva dny po svém nástupu do vedení Severoatlantické aliance. Informovaly o tom světové tiskové agentury.

Podle agentury Reuters ukrajinské úřady informují o škodách v energetické infrastruktuře v několika regionech kvůli ruským útokům v posledních 24 hodinách. A hlásí škody také na obytných budovách. Úřady v Charkově mezitím zvýšily na 12 počet lidí, kteří utrpěli zranění při středečním nočním ruském úderu leteckou pumou na toto druhé největší ukrajinské město. Bomba podle nich poničila pětipatrový obytný dům ve čtvrti Saltivka, původní informace hovořily o osmi zraněných.

Toto je aktuální situace v Charkově po útoku Rusů.

Ruská tajná služba FSB tvrdí, že zadržela dva agenty ukrajinské vojenské rozvědky HUR, kteří se pokusili nelegálně překročit hranici mezi Litvou a ruskou Kaliningradskou oblastí. Viní je ze špionáže na rusko-litevské části hranice. Oznámila to dnes ruská státní agentura TASS, podle níž FSB dvojici obvinila také z pokusu o únos nezletilého Rusa, který je synem pracovníka HUR. Ověřit tvrzení Moskvy nebylo možné, podotkla stanice BBC. Kyjev se zatím nevyjádřil.

Ukrajinská vojenská rozvědka chtěla zjistit informace o zabezpečení rusko-litevské části hranice pro možné následné pronikání na území Ruska, tvrdí FSB. „Během vyšetřování bylo zjištěno, že doprovodným účelem operace byl únos a nelegální přesun přes státní hranici Ruské federace nezletilého občana Ruska, jehož otec je zaměstnanec HUR,“ uvedla tisková služba FSB v prohlášení.

Ukrajina i Rusko informují o sestřelení desítek nepřátelských dronů nad svým územím během noci na dnešek. Zatímco ukrajinské letectvo oznámilo likvidaci 78 z celkových 105 ruských bezpilotních strojů, ruské ministerstvo obrany hlásí zničení 113 ukrajinských dronů. Moskva neuvádí, kolik bezpilotních strojů podle ní Ukrajinci na ruské území vyslali celkem.

„Systémy protivzdušné obrany zachytily a zničily 113 ukrajinských bezpilotních vzdušných prostředků: 73 dronů nad Belgorodskou oblastí, 25 nad Voroněžskou oblastí, 14 nad Kurskou oblastí a jeden nad Brjanskou oblastí,“ píše na telegramu ruské ministerstvo obrany bez dalších podrobností, jako jsou škody nebo případné oběti úderu.

Ukrajinský velvyslanec v České republice Vasyl Zvaryč doufá, že na summitu Severoatlantické aliance (NATO) příští rok v Haagu Ukrajina obdrží formální pozvánku do aliance. Řekl to v rozhovoru ČTK. Summit ve Washingtonu, který se uskutečnil letos v červenci, podle něj Ukrajinu přiblížil tomuto cíli. Země se zároveň chce příští rok výrazně posunout směrem k členství v Evropské unii.

Lídři zemí NATO v červenci na třídenním summitu slíbili Kyjevu nezvratnou cestu do aliance a dlouhodobou vojenskou pomoc. „Doufám, že na příštím summitu NATO dosáhneme tohoto cíle (formální pozvánky). Je to v zájmu NATO i Ukrajiny. Jsem si jistý, že s Ukrajinou se aliance stane silnější spíše než slabší a euroatlantický prostor bude bezpečnější,“ řekl Zvaryč.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Nejméně osm lidí utrpělo zranění poté, co ruská naváděná bomba zasáhla obytný dům ve východoukrajinském Charkově. Útok zasáhl třetí a čtvrté patro pětiposchoďové budovy a způsobil požár, uvedl podle agentury Reuters na platformě Telegram šéf oblastní správy Oleh Syněhubov.

Druhé největší ukrajinské město, které leží tři desítky kilometrů od ruské hranice, je terčem ruských útoků poměrně často. Při ataku podle starosty Ihora Terechova naváděné bomby dopadly do dvou čtvrtí města.