ONLINE: Rusové odmítli bezpodmínečné příměří. Od Ukrajiny dostali seznam unesených dětí

Dobrou noc, drazí čtenáři. Online zpravodajství k Ukrajině pokračuje zase od rána.

V Rusku vznikla nová nevládní organizace, jejímž úkolem je pomáhat s imigračním procesem lidem ze Západu, kteří touží po „tradičnějším“ způsobu života. Informuje o tom server The Moscow Times. V čele organizace stojí poslankyně Marija Butinová, která v minulosti skončila v americkém vězení jako agentka cizí mocnosti.

Skupina bude podle Butinové poskytovat informace týkající se možnosti „duchovního azylu“, organizovat cesty po Rusku, aby případní zájemci viděli, jak se v zemi žije, a plánuje rovněž vytvořit společenství těch, kdo se do Ruska přestěhovali. The Moscow Times připomínají, že v dubnu Putin podepsal dekret, na základě kterého je snadnější získat povolení k pobytu pro lidi, kteří podle Kremlu sdílejí „tradiční ruské duchovní a morální hodnoty“. Podle Butinové jde například o ty, kdo nepodporují hnutí za práva komunity LGBT+ nebo se domnívají, že jejich děti by měly být vychovávány tradičním způsobem. „Jde o to pomoci rodinám zachovat ideu matky a otce, tedy něčeho, čeho se jim na Západě nedostává,“ tvrdí Butinová.

V Buči pohřbili starostu obce Dniprorudne, který zemřel v ruském zajetí. Jeho tělo se do vlasti vrátilo nedávno v rámci výměny pozůstatků mezi Ruskem a Ukrajinou. Rusové ho v zajetí mučili, uvedl ve středu šéf správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. 

Matvjejev stál v čele města Dniprorudne v Záporožské oblasti roky. Když se ruské jednotky na začátku invaze blížily k této obci, které se nachází nedaleko nyní okupovaného Enerhodaru, neuprchl. Zůstal, aby koordinoval humanitární pomoc pro obyvatele obce a řešil jejich bezpečnost. Rusové se mezitím města zmocnili a starostu zajali. Zadrželi ho 13. března 2022 na kontrolním stanovišti, o jeho pobytu a zdravotním stavu poté nebyly žádné informace.

Ve středu šéf Záporožské oblasti Fedorov na telegramu napsal, že starosta zahynul v ruském zajetí a jeho tělo se vrátilo na Ukrajinu v poslední výměně s pěti stovkami padlých vojáků. „Okupanti ho drželi v zajetí dva roky a osm měsíců, a mučili ho,“ uvedl Fedorov, který Matvjejeva označil za vlastence. „Dnes vyšlo najevo, že starosta Dniprorudneho Jevhen Matvjejev zemřel na následky mučení v ruském zajetí,“ napsal tentýž den na telegramu starosta Kyjeva Vitalij Kličko.

Českým velvyslancem na Ukrajině bude od příštího podzimu Luboš Veselý, který je nyní na ministerstvu zahraničí zvláštním zmocněncem pro koordinaci české politiky vůči Rusku. Ve funkci vystřídá Radka Pecha, u kterého bylo kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině od začátku v plánu, že bude v Kyjevě jen dva roky. S odvoláním na své tři zdroje z ministerstva zahraničí to dnes uvedl Deník N.

S návrhem ministra Jana Lipavského (nestr.) na vyslání Veselého do Kyjeva podle zdrojů deníku souhlasila vláda a s prezidentem Petrem Pavlem je domluvené, že nominaci nebude blokovat. Ministerstvo zahraničí věc nechtělo komentovat. „Personální záležitosti ve věci velvyslaneckých postů jsou v utajeném režimu, tudíž je nekomentujeme,“ uvedla pro Deník N mluvčí úřadu Mariana Wernerová.

Veselý je absolventem ruských a východoevropských studií, na ambasádě v Kyjevě působil v letech 2010 až 2014 na politickém úseku. Od roku 2019 byl zástupcem velvyslance v Rusku a po zveřejnění podezření, že za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 stála ruská vojenská rozvědka GRU, byl na jaře 2021 nejvýše postaveným vyhoštěným českým diplomatem. Rusko k vyhošťování přistoupilo v reakci na stejný postup české strany.

Ruský prezident Vladimir Putin zrušil nařízení, že všichni odběratelé ruského plynu za něj musejí platit prostřednictvím banky Gazprombank. Spojené státy minulý měsíc na státem kontrolovanou banku uvalily sankce. Ty jí zabraňují v provádění jakýchkoli nových transakcí v oblasti energetiky, což může zablokovat způsob, jakým mohou evropští zákazníci platit za ruský plyn.

Putin vydal původní nařízení v březnu 2022. Přiměl jím odběratele ruského plynu platit za dodávky prostřednictvím Gazprombank, a to pomocí schématu, které zahrnovalo platby v rublech. Po dnes zveřejněných změnách dekretu není podle agentury Reuters zcela jasné, jak budou platby probíhat. Ruské úřady uvedly, že na vyřešení problému pracují.

Dodávky ropy ruským ropovodem Družba do ČR by měly být v pátek obnoveny poté, co se vyřeší problémy s platbami za tranzit přes Ukrajinu, píše Reuters.

Ukrajina nesníží věk pro odvod do armády navzdory výzvám Spojených států. Z USA v minulých dnech zaznělo, že Kyjev by měl zvážit, zda do do boje proti ruskému agresorovi nezačne povolávat už osmnáctileté Ukrajince. V současné době se ukrajinská mobilizace týká mužů starších pětadvaceti let.

„Naše pozice je maximálně transparentní: nebudeme snižovat věk pro mobilizaci,“ řekl vysoce postavený ukrajinský představitel agentuře AFP, která připomněla, že mobilizace je na Ukrajině bránící se už třetím rokem rozsáhlé ruské vojenské agresi, citlivé téma. Bezprostředně po vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně. Země však později začala podle agentury Reuters čelit nedostatku vojáků, kteří vlast brání před větší a lépe vybavenou ruskou invazní armádou.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v dubnu podepsal nový zákon, jenž mění pravidla mobilizace a má usnadnit povolávání mužů do zbraně. Snížil také povolávací věk z 27 na 25 let. Zároveň ale zdůraznil, že nemá v plánu dále věk pro odvod do armády snižovat. Ukrajinští představitelé chtějí chránit nejmladší muže, aby zabránili další demografické decimaci, poznamenává Reuters. Někteří vojáci ale válčí po celou dobu ruské agrese a nemají před sebou vidinu demobilizace. A ačkoliv skutečné počty zabitých a zraněných vojáků nejsou známy, odhady hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách.

Julija Navalná, vdova po předákovi ruské opozice Alexeji Navalném, vyzvala jeho příznivce, aby mu navrhli náhrobek symbolizující jeho politický boj proti režimu šéfa Kremlu Vladimira Putina. Navalnyj zemřel letos v únoru ve věku 47 let v trestanecké kolonii na Sibiři. Navalná, kterou ruské úřady chtějí zadržet, žije v zahraničí.

„Ať to není jen pomník, ale symbol. Pro někoho symbol naděje. Pro někoho symbol síly a boje. Pro někoho symbol toho, co jsme společně prožili. Symbol toho, jakou cenu má svoboda,“ řekla Navalná ve výzvě na videoportálu YouTube. „Tento památník je způsobem, jak říci, že jsme na Alexeje a jeho myšlenky nezapomněli. Nikdy nezapomeneme,“ dodala.

Úlohou nového zvláštního představitele předsednictví Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) pro Ukrajinu, kterým se stal český diplomat Petr Mareš, bude koordinovat projekty, které na území Ruskem napadené země probíhají. Jde například o projekt dohledávání unesených ukrajinských dětí či odminování ukrajinského území. Mareš to dnes řekl českým novinářům na Maltě, kde se účastnil ministerského zasedání OBSE. 

„Nejsem představitelem OBSE pro Ukrajinu, ale představitelem předsednictví OBSE pro Ukrajinu. Zastupuji ty státy, které mají na krizi na Ukrajině podobný názor jako Česko,“ upřesnil Mareš hned na úvod. „Celou OBSE nemohu zastupovat, neboť jistě jste poslouchali pana Lavrova a chápete, že to by nešlo,“ dodal český diplomat.

Polské předsednictví v EU, které začne od ledna, bude ve znamení široce pojaté bezpečnosti. Dnes to ve Varšavě podle agentur prohlásil polský premiér Donald Tusk po schůzce s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolaovou a lídry politických frakcí v europarlamentu.

Podle šéfa polské vlády bude Varšava sedmadvacítce předsedat v náročném období. Připomněl v této souvislosti krize na Ukrajině, na Blízkém východě nebo současné dramatické dění v Gruzii a Jižní Koreji.

Trest doživotního vězení navrhl pro ruského nacionalistu Jana Petrovského finský prokurátor v první den soudního jednání v Helsinkách. Rus, který dnes vinu odmítl, stojí před soudem kvůli možným válečným zločinům na východě Ukrajiny v roce 2014, uvedla agentura Reuters.

Soud s Petrovským je „vzácným pokusem“ prokurátorů mimo Ukrajinu hledat spravedlnost pro oběti válečných zločinů v konfliktu, který fakticky začal dávno před ruskou invazí na Ukrajinu v únoru 2022, píše Reuters. Jan Petrovskij, vystupující rovněž pod jménem Voislav Torden, je obviněn, že spolu z muži ze své polovojenské jednotky zabil na východě Ukrajiny 22 ukrajinských vojáků a další zranil.

Rusko nařídilo uzavřít polský generální konzulát v Petrohradě. Dnes to podle agentury Reuters oznámilo ruské ministerstvo zahraničí. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski uvedl, že Varšavu krok Moskvy nepřekvapil, neboť ho po uzavření ruského konzulátu v Poznani očekávala.

„Ruské rozhodnutí přijímáme s důstojnou lhostejností, protože jsme ho očekávali,“ řekl Sikorski novinářům na Maltě, kde se účastní jednání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

Evropská komise (EK) v reakci na sporné rumunské prezidentské volby posílí kontrolu sociální sítě TikTok. Informovala o tom dnes exekutiva Evropské unie, která vyzvala čínského provozovatele platformy, aby uchoval data související s možnými riziky pro volby a společenskou debatu v unijních zemích.

První kolo rumunských prezidentských voleb vyhrál překvapivě proruský kritik EU a NATO Calin Georgescu, kterého podporovaly desetitisíce účtů na TikToku. Bruselský web Politico dnes upozornil, že podle odtajněných dokumentů rumunských tajných služeb byla kampaň velmi podobná manipulačním akcím, které Rusko podniká na Ukrajině a v Moldavsku.

Ukrajina zavedla sankce proti proruským gruzínským představitelům v čele s miliardářem Bidzinou Ivanišvilim, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve sankce na některé gruzínské činitele kvůli policejnímu násilí při demonstracích zavedlo Pobaltí. V Gruzii neustávají protesty proti rozhodnutí vládnoucí strany přerušit do roku 2028 přístupová jednání s Evropskou unií, demonstrace v Tbilisi se v noci na dnešek ale odehrála oproti předchozím dnům relativně pokojně a gruzínské úřady oznámily, že zahájily vyšetřování stížností na policejní brutalitu, uvedla média. Proti policejnímu násilí při rozhánění protestů se dříve ohradila EU.

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha označil během svého projevu na jednání OBSE šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova za válečného zločince. Šéf ruské diplomacie poté během své řeči hovořil o nacistickém režimu v Kyjevě. Jednání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě se účastní i český ministr zahraničí Jan Lipavský. Ten ale během projevu Lavrova společně se zástupcem Ukrajiny, Polska a pobaltských zemí opustil sál.

„Ukrajina krvácí, bojuje o přežití,“ uvedl ukrajinský ministr zahraničí, který promluvil hned na úvod dvoudenního jednání. „Rusko není partnerem, je největší hrozbou pro naši společnou bezpečnost. Účast Ruska v OBSE je hrozbou pro spolupráci v Evropě," dodal s tím, že „když Rusové říkají, že chtějí mír, lžou".

V české sbírce na nákup dronů pro nasazení v boji na Ukrajině lidé k dnešnímu dni vybrali více než 203 milionů korun. Na tiskové konferenci to dnes uvedli zástupci spolku Skupina D, který veřejnou sbírku Drony Nemesis pořádá. Spolek také představil nový projekt, který má za cíl vybrat peníze na pořízení 100 tun plastické trhaviny a dalšího ženijního a pyrotechnického materiálu.

Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov před týdnem telefonoval se svým americkým protějškem Charlesem Brownem, který je předsedou sboru náčelníků štábů amerických ozbrojených sil. Informoval o tom deník The New York Times (NYT), který rozhovor označil za velmi neobvyklý, neboť Gerasimov naposledy se svým americkým kolegou, tehdy Markem Milleym, telefonicky jednal v říjnu 2022. Podle deníku Gerasimov řekl Brownovi, že odpálení balistické rakety Orešnik (Líska) na Ukrajinu bylo plánováno již týdny před rozhodnutím USA umožnit Ukrajině údery střelami ATACMS na cíle v ruském zázemí.

Principy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) jsou podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského podkopávány a narušovány ruskou agresivní válkou proti Ukrajině a proti celé evropské bezpečnosti. Lipavský to řekl českým novinářům před začátkem dnešního zasedání OBSE na Maltě. Schůze se účastní ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, ale i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. EU zastupuje šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.

„OBSE staví svoji existenci na Helsinském procesu, který na konci 70. let vytyčil několik základních principů, které v tehdejším blokovém dělení světa mezi Západem a Východem byly velmi důležité,“ uvedl Lipavský. „Tyto principy jsou dneska podkopávány a narušovány ruskou agresivní válkou proti Ukrajině a celé evropské bezpečnosti,“ dodal. Jak doplnil, v projevu Česka na dnešním jednání zazní, že „je potřeba dodržovat principy jako ten, že se hranice nemají měnit silou, nebo že mají probíhat svobodné volby“.

Ruské jednotky postoupily na devíti místech na frontě ve východoukrajinském Donbasu, jehož úplné dobytí se jeví cílem ruské ofenzívy, především dobyly ves Blahodatne u Bachmutu. Ukrajinským silám se však podařilo vytlačit okupanty ze vsi Novyj Komar, uvedli podle agentury Unian analytici projektu DeepState, pokládaného za blízký ukrajinské armádě. Může jít o důležitý taktický úspěch, protože Novyj Komar leží na silnici z ukrajinského týlu do obce Velyka Novosilka, představující klíčový bod v ukrajinské obraně na styku východní a jižní fronty, poznamenal server BBC News.

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 44 drony a dvěma balistickými střelami Iskander-M. Podle agentury Reuters to oznámilo ukrajinské letectvo.

Vzdušné síly státu bránícího se ruské agresi uvedly, že protivzdušná obrana sestřelila 30 bezpilotních letounů. Dalších 12 podle Kyjeva zmizelo z radaru, pravděpodobně díky aktivním protiopatřením elektronického boje. Jeden dron mířil směrem k Bělorusku, doplnilo letectvo. O zraněných nebo škodách nejsou informace.

Dobré ráno, milí čtenáři. I dnes vás budeme informovat o nejnovějším dění. 

Zatímco se ukrajinská armáda snaží najít dostatek vojáků, zejména pěchoty, aby se ubránila mnohem většímu ruskému vojsku, některé jednotky dávají druhou šanci uprchlíkům z fronty, píše agentura Reuters.

Podle údajů prokuratury bylo od roku 2022 zahájeno téměř 95.000 trestních řízení proti vojákům kvůli "svévolnému opuštění" jednotky bez povolení nadřízeného a pro závažnější trestný čin dezerce z bojiště.

Počet případů každým rokem války strmě roste: téměř dvě třetiny z celkového počtu pocházejí z letošního roku. 

Ani jedna z válčících stran vlastní ztráty zpravidla nezveřejňuje. Ruská služba BBC nedávno na základě analýzy veřejně dostupných zdrojů uvedla, že na bojišti padlo přinejmenším 80 973 ruských vojáků. Skutečné číslo podle ní bude nejspíš výrazně vyšší.

Magazín The Economist před časem odhadl, že ukrajinských vojáků zahynulo 60 000 až 100 000; počet zabitých Rusů k létu odhadl na 106 000 až 140 000. Deník The Wall Street Journal v září odhadl ukrajinské ztráty na 80 000 padlých. Odhady západních zpravodajských služeb ohledně ruských obětí se liší, některé uvádějí počet zabitých až kolem 200 000, napsal americký deník.

Náměstkyně ruského ministra obrany Anna Civiljovová oznámila během jednání, že se na úřady obrátilo 48 000 příbuzných ruských vojáků a poskytlo své vzorky DNA pro účely pátrání po nezvěstných. Informovaly o tom dnes agentury Reuters a AFP. Média Civiljovovou označují jako příbuznou ruského prezidenta Vladimira Putina.

„Odebíráme DNA od příbuzných... Přijímá je od nich ministerstvo vnitra... a do své databáze zahrnuje všechny příbuzné, kteří nás kontaktovali. Už jsem řekla, 48.000,“ uvedla na nedávném zasedání parlamentního výboru pro práci, sociální politiku a otázky veteránů Civiljovová, jak vyplývá z videa, které z jednání zveřejnil telegramový kanál Astra.

Šéf obranného výboru dolní komory parlamentu Andrej Kartapolov následně přítomné požádal, aby toto číslo nikde nezveřejňovali. „Je to tajná informace, poměrně citlivá,“ uvedl Kartapolov a zmínil, že údaj zahrnuje počty nezvěstných v boji. Civiljovová poznamenala, že nesdělila statistiku nezvěstných vojáků, ale počet žádostí, které úřady dostaly. „Řada z nich se najde,“ řekla. Záběry z jednání byly podle Astry streamovány na oficiálních stránkách Státní dumy, ale záznam vysílání se na webu nedochoval. 

Kvůli přítomnosti ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova loni do Skopje nedorazili zástupci Polska, pobaltských států a Ukrajiny, která se ruské ozbrojené agresi brání už třetím rokem. Na závěr jednání tehdy země schválily předsednictví Malty pro letošní rok. Původně ho mělo převzít Estonsko, ale Rusko, které má právo veta, tento krok zablokovalo. Nástup neutrální Malty do vedení nakonec ministři vyjednali na poslední chvíli. A právě na Maltu se nyní Lavrov chystá. 

Do Valletty ukrajinská delegace pod vedením současného ministra Sybihy zamíří. „Šéf ministerstva zahraničí vystoupí na plenárním zasedání ministrů OBSE a povede řadu dvoustranných jednání se svými protějšky z partnerských zemí Ukrajiny,“ uvedla na svém webu ukrajinská diplomacie. K očekávané přítomnosti Lavrova se nevyjádřila.

Ruská státní agentura TASS později napsala, že Malta před odletem ruské delegace z Moskvy zrušila vízum Mariji Zacharovové, maltské předsednictví OBSE jako důvod uvedlo „okolnosti, které nemohlo ovlivnit“. Mluvčí poté na telegramu označila Západ za „hydru“. „Kolik intrik už tato západní hydra spáchala vůči všem, včetně ruských diplomatů,“ napsala Zacharovová, která dále mimo jiné uvedla, že má z rozhodnutí radost. „Budu moct jít na koncert do Kremelského paláce, kde vystupuje dětský soubor Domisolka,“ napsala.

Ruské vystřelení signální střely na německý vrtulník česká vláda nijak neřešila. „Neprobírali jsme to na vládě, nemám k tomu v tuto chvíli další informace a nerad komentuji něco, o čem nemám kvalitní informace,“ reagoval na tiskovce ve Sněmovně premiér Petr Fiala (ODS), který vedle toho komentoval i přerušení dodávek ruské ropy přes ropovod Družba. 

„My říkáme, že jsme se zbavili závislosti na ruském plynu a že se příští rok zbavíme závislosti na ruské ropě a ti, co to zpochybňují různým způsobem, buďto nechápou, o co jde, nebo to nechtějí chápat, nebo záměrně klamou veřejnost. Tady vidíte, co se děje, když jsme jenom částečně závislí na ruské ropě,“ vzkázal Fiala.