ONLINE: Jednání o míru v Istanbulu? Rusko navrhuje další kolo, Ukrajina není proti, poslala návrh na příměří

Evropská unie v rámci podpory Ukrajiny uvolnila první výplatu peněz z výnosů plynoucích ze zmrazených ruských aktiv. Ukrajina tak získá 1,5 miliardy eur (zhruba 38 miliard Kč) na posílení vojenských kapacit a obnovu země. Informovala o tom Evropská komise v dnešní tiskové zprávě.

Zmrazení ruských aktiv je důsledkem sankcí, které EU uvalila na Rusko kvůli jeho útoku na Ukrajinu v únoru 2022. „EU stojí na straně Ukrajiny. Dnes posíláme 1,5 miliardy eur z výnosů ze zmrazených ruských aktiv na obranu a obnovu Ukrajiny,“ uvedla v tiskové zprávě šéfka EK Ursula von der Leyenová.

Podle velvyslance by vyjednání příměří nyní ponechalo 25 % Ukrajiny pod ruskou kontrolou. „Mnoho zemí navrhlo myšlenku příměří, ale nikdo se nezamýšlí nad tím, co to znamená,“ uvedl ukrajinský velvyslanec v Turecku Vasyl Bodnar.

Německý občan, který byl v Bělorusku obviněn z terorismu a odsouzen k trestu smrti, v běloruské televizi uvedl, že lituje svých činů a že doufá pouze v milost od běloruského vůdce Alexandra Lukašenka.

„V kterémkoliv okamžiku mohou rozsudek vykonat. Velice lituji toho, co jsem udělal. Každou minutu a každou vteřinu. Ulehčuje mi vědomí, že se nikomu nic nestalo. Velice doufám, že prezident Alexandr Lukašenko mi odpustí a smiluje se nade mnou,“ řekl Rico Krieger v pořadu, který odvysílala běloruská státní televize pod názvem „Zpověď německého teroristy odsouzeného na smrt“. Krieger byl natočen za mřížemi, hovořil německy a stanice jej nadabovala do ruštiny, poznamenal server Meduza.

Krieger vylíčil, že před rokem se rozhodl odjet na Ukrajinu, aby se stal zdravotníkem v některé cizinecké jednotce bojující na straně Ukrajiny. Poté, co odeslal žádosti několika jednotkám, spojili se s ním kurátoři z ukrajinské tajné služby SBU, kteří mu navrhli, aby odjel do Běloruska, kde na jednom nádraží v okolí Minsku zanechal batoh. Ten explodoval, ale nikomu se nic nestalo. O den později odjel na letiště, kde jej zatkli.

Muž podezřelý z umístění bomby pod auto, které explodovalo tento týden v Moskvě, ruským vyšetřovatelům řekl, že spolupracoval s ukrajinskou tajnou službou SBU. Uvedl to dnes list Kommersant, jenž v noci informoval o převozu muže z Turecka, kam podle úřadů po činu uprchl. Kyjev se dnes nevyjádřil, prezidentský poradce Mychajlo Podoljak už dříve řekl, že Ukrajina s explozí nemá nic společného. Při výbuchu utrpěli zranění dva lidé, doteď není jasné kdo, podotkla ruská služba BBC.

Ruské úřady schválně zpomalují server YouTube v Rusku, připustil poslanec Alexandr Chinštejn, který ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, vede výbor pro informační politiku. Až dosud ruské úřady takové opatření popíraly, připomněl server BBC News. Podle zákonodárce jde o „vynucený krok“, který nemá potrestat ruské uživatele, ale server, který „se stále domnívá, že může beztrestně ignorovat a porušovat naše zákony“.

Moskva po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu přijala zákony, které mají umlčet veškerou kritiku a odpor proti válce. YouTube dosud zůstává jednou z mála nezablokovaných platforem, na které publikují či vysílají i opoziční politici a blogeři.

Po vzdušném útoku na Ruskem okupovaný ukrajinský poloostrov Krym hoří na vojenském letišti Saky v Novofedorivce, píše server RBK-Ukrajina, jenž se odvolává na regionální proukrajinský telegramový kanál Krymskyj veter. Slyšet byly podle něj exploze munice. Ruské úřady tyto zprávy nekomentovaly. Ukrajinské úřady ráno informovaly o sestřelení dvacítky ruských dronů, škody po ruském útoku hlásí mimo jiné Černihivská oblast.

As a result of an airstrike on Crimea, the "Saki" airfield in Novofedorivka was on fire, - a local Telegram channel.

The channel's source reports that an ammunition depot at the airfield was hit. pic.twitter.com/xt0w0Mr9wk

— Maria Drutska 🇺🇦 (@maria_drutska) July 26, 2024

V Rostově na Donu na západě Ruska začal soud s dvěma ruskými vojáky, kteří podle vyšetřovatelů loni v říjnu v okupovaném ukrajinském městě Volnovacha postříleli devět členů jedné rodiny, včetně devítileté dívky a čtyřletého chlapce. Případ projedná vojenský soud s vyloučením veřejnosti a médií, napsal dnes list Kommersant. Obžalovaným podle deníku hrozí doživotí.

Ukrajinské úřady zahájily projekt, jehož cílem je podle nich pomoci dostávat zpět Ukrajince zadržované v Rusku. A to výměnou za lidi, které ukrajinské soudy shledaly vinnými z kolaborace s Moskvou. Informoval o tom web The Kyiv Independent nebo Krym.Realii, jenž spadá pod Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Turecko nalezlo u Istanbulu nefunkční námořní dron, který tam zřejmě doplul ze severní části Černého moře. Uvedly to dnes podle agentury AFP turecké úřady. Podle místního tisku mělo plavidlo na palubě výbušniny a zřejmě patřilo Ukrajině.

Přibližně 3 miliony Ukrajinců aktualizovaly své osobní údaje v registru vojenských záloh poté, co vstoupil v platnost nový mobilizační zákon, většina z nich pomocí nové aplikace Reserv+, píše Natalia Jermaková.

Ukrajinské bezpečnostní složky zadržely osmnáctiletého muže, jehož podezírají ze zastřelení bývalé ukrajinské poslankyně a lingvistky Iryny Farionové. S odvoláním na ukrajinské činitele o tom dnes informovala agentura Reuters a další média. Šedesátiletou Farionovou útočník napadl minulý týden v západoukrajinském Lvově; žena zemřela po převozu do nemocnice.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

„Cílem mezinárodní dronové koalice je podporovat Ukrajinu v oblasti bezpilotních letounů a společně pomáhat v nákupu, vývoji, výrobě a testování urgentně potřebných dronů,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Česko se ke koalici připojilo jako 16. země podpisem memoranda na červencovém summitu NATO. „Jedna z výhod, které nám členství v koalici přináší, se týká sdílení know-how a testování. Koalice totiž nabídne přehlednější souhrn potřeb, který českým firmám pomůže se lépe zorientovat, jaká řešení jsou aktuálně nejvíce poptávána,“ 

„Rusko proti Česku průběžně podnikalo hybridní operace a řada institucí se stala opakovaně terčem kyberútoků. Když k tomu připočtu, že policisté zadrželi Kolumbijce podezřelého ze žhářství na objednávku ruských bezpečnostních složek, je jasné, že Rusko proti nám útočí všemi možnými prostředky,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). 

Cílem kremelské propagandy je oslabovat důvěru ve stát a vyvolat v lidech pocit, že je tamější režim zdravou alternativou. Vyplývá to ze zprávy o extremismu za první pololetí letošního roku, kterou dnes zveřejnilo ministerstvo vnitra. Česká extremistická a xenofobně populistická scéna se podle ministerstva výrazně proměnila a ruské bezpečnostní složky v ČR získaly solidní a snadno ovlivnitelnou základnu pro šíření svého vlivu.

Ukrajinská policie zadržela skupinu lidí, kteří podle ní na objednávku Ruska chystali žhářské útoky v Polsku nebo v Pobaltí s cílem tyto země Evropské unie destabilizovat. Dnes o tom informoval úřad ukrajinského generálního prokurátora na svých internetových stránkách.

Podle ukrajinských vyšetřovatelů jistý muž z Ivano-Frankivsku byl v kontaktu s neznámým člověkem v Rusku a souhlasil s tím, že výměnou za peníze najde lidi, kteří budou provádět diverzní akce na Ukrajině, v Polsku a pobaltských státech. Ti pak měli za úkol připravit a provést žhářské útoky na civilní a kritickou infrastrukturu. Adresy těchto míst dostali prostřednictvím mobilní aplikace. Za provedení útoků jim byla slíbena finanční odměna a jako důkaz, že úkol splnili, měli poslat fotografie a videa.

Policie v souvislosti s tímto případem zadržela tři lidi a obvinila je kromě jiného z vlastizrady, přípravy úmyslného ničení cizího majetku nebo padělání a prodeje oficiálních dokladů. V rámci vyšetřování podnikla asi 40 prohlídek na různých místech Ukrajiny a zabavila při nich zbraně, auta, platební karty nebo finanční hotovost v ukrajinských hřivnách i amerických dolarech.

Rumunsko na svém území nedaleko ukrajinských hranic našlo úlomky ruského dronu, oznámilo rumunské ministerstvo obrany, které potvrdilo dřívější zprávy médií. Úlomky ruských dronů našli rumunští vojáci u vesnice Plauru, která leží na Dunaji u hranic s Ukrajinou, naproti ukrajinskému přístavu Izmajil, napsal server Digi24. Podle rumunského ministerstva obrany se jednalo o Geraň-2, což je ruské pojmenování pro íránské drony Šáhed-136. Ty Ruskou dlouhodobě využívá k útokům na Ukrajinu.

Pátrání po dalších úlomcích dronů pokračuje, uvedlo v prohlášení ministerstvo v Rumunsku, členské země NATO a Evropské unie. Možná místa dopadu jsou podle něj „mimo obytné oblasti, nebyly poškozeny žádné prvky infrastruktury“.

Čína a Rusko dnes uskutečnily společnou leteckou hlídku na Beringovým mořem. V reakci na čínské a ruské letouny v blízkosti Aljašky odstartovaly americké a kanadské stíhačky; Severoamerické velitelství protivzdušné obrany (NORAD) ale situaci nevyhodnotilo jako hrozbu, informovala agentura Reuters.

Mluvčí čínského ministerstva obrany potvrdil, že Čína a Rusko uspořádaly společné strategické letecké hlídky nad Beringovým mořem v souladu s ročním plánem vojenské spolupráce. Jejich cílem je podle jeho slov prohloubení vzájemné důvěry a koordinace mezi oběma armádami. Hlídky nebyly zaměřeny na žádné třetí strany a „nemají nic společného se současnou mezinárodní situací“, dodal mluvčí.

Ukrajinské ozbrojené síly v noci na dnešek zničily 25 z 38 dronů, které na ukrajinské území vyslalo Rusko. Uvedl to na telegramu velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk, podle kterého tři ruské bezpilotní letouny patrně přeletěly nad rumunské území. 

Ruské dronové útoky dnes v noci mířily na jihoukrajinskou Oděskou oblast a oblasti v centrální části země. Kyjevská správa podle ruskojazyčného serveru BBC uvedla, že se všechny drony mířící na město podařilo sestřelit.

„Izmajilský okres znovu čelil útoku. Rusové zaútočili drony na pohraniční oblast. V důsledku ostřelování byla částečně zničená administrativní budova, na místě propukl požár,“ uvedl šéf oděské oblastní správy Oleh Kiper.

Syrský prezident Bašár Asad se v Kremlu setkal s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Ten jej podle TASS varoval před hrozbou eskalace konfliktu na Blízkém východě.

 Moskevská radnice přejmenovala náměstí Evropy u Kyjevského nádraží v ruské metropoli na náměstí Eurasie. V dokumentu, zveřejněném na webu radnice, není uveden důvod pro přejmenování náměstí, které bylo otevřeno v roce 2002 v rámci společného projektu Ruska a Belgie, uvedla na svém ruskojazyčném webu stanice BBC.

„Je to první příklad zbavování se poevropštěných místních názvů (v ruském hlavním městě),“ napsal server Važnyje istorii.

Přejmenování se odehrálo na pozadí prudkého ochlazení vztahů Ruska s evropskými státy po ruské invazi na Ukrajinu. Většinu zemí kontinentu ruská vláda zařadila na seznam vůči Moskvě nepřátelských států, připomněla stanice Radio Svoboda. Dodala, že úřady nezměnily názvy nedalekého Kyjevského nádraží a obchodního centra Jevropejskij.

Dobrý den, vážení čtenáři, pokračujeme v online zpravodajství o konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. 
Bez Ruska a Číny u stolu nebude možné dosáhnout žádného mírového jednání o válce na Ukrajině. V rozhovoru to ČTK řekl prezident Petr Pavel. Čína by podle něj měla převzít větší odpovědnost za mírové uspořádání ve světě na základě pravidel, nikoli na základě toho, kdo má větší armádu, případně ekonomickou moc.

Pavel už dříve hovořil o tom, že očekává určitý posun v konfliktu na konci tohoto roku, případně začátkem příštího. Vývoj bude podle něj dán tím, že letošní rok přinesl velké množství důležitých voleb ve významných zemích, na prvním místě to budou ty prezidentské ve Spojených státech. Za další věc považuje únavu z války, jež se promítá na obě válčící strany.

Vážení čtenáři, končíme online zpravodajství z válečného konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Pokračovat v něm budeme opět zítra v ranních hodinách. Za redakci Blesk zpráv Vám přejeme dobrou noc. 

Vnitro pošle Ukrajině 50 mil. Kč a nepotřebné policejní vozy a elektrocentrály.

„Reagujeme nejen na aktuální migrační situaci na Ukrajině a v Moldavsku, ale také na to, o co konkrétně nás Ukrajina žádá a s čím chce sama pomoci. Pomůžeme jí bránit se před Ruskem a současně podpoříme ty, kteří museli utéct ze svých domovů nebo se do země z různých důvodů vracejí,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenský dnes mluvil se sportovci, kteří budou reprezentovat jeho zemi na letních Olympijských hrách ve Francii. „Naše vlajka a hymna budou ve Francii stát po boku všech národů, které respektují život a principy olympismu. Děkuji všem, kteří navzdory všemu pomáhají Ukrajině zachovat co nejvíce normálního života. Děkuji také těm, kteří bránili principy olympismu před zkreslením a zajistili, že vlajky a účast teroristického státu na olympiádě nebyly povoleny. Putin proměnil ruský sport ve sport zabíjení lidí. Tohle svět nikdy nebude tolerovat. Rusko musí být v této válce a jejím teroru poraženo. Teprve pak zvítězí život,“ uvedl ve svém videoposelství na sociální síti X.