ONLINE: Jednání o míru v Istanbulu? Rusko navrhuje další kolo, Ukrajina není proti, poslala návrh na příměří

„Ústupky Rusku jsou pro Ukrajinu nepřijatelné a pro Evropu sebevražedné,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle Reuters evropským vůdcům na jednání Evropského politického společenství v maďarské Budapešti.

„Evropa by neměla navěky delegovat svou bezpečnost na Američany,“ řekl na zahájení summitu Evropského politického společenství francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj ve společném zájmu, aby Rusko nevyhrálo válku na Ukrajině.

Spojené státy a Čína budou podle Macrona především hájit své zájmy. Francouzský prezident ve středu mluvil se zvoleným prezidentem USA Donaldem Trumpem - je podle něj legitimní, že jako Američan bude především hájit zájmy Spojených států. „Evropa musí být připravena hájit zájmy Evropanů,“ řekl Macron.

Podle listu The Wall Street Journal může být cílem zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa přestat podporovat Ukrajinu. „Trump slíbil ukončit válku na Ukrajině do své inaugurace. To ho dostalo pod tlak, kdy musí rychle vybrat postup. Odkloní se od postupu Joea Bidena podporovat Ukrajinu, dokud to bude potřeba,“ napsal list. Podle něj se pokusí konflikt zmrazit a nechat na příměří dohlížet Evropany.

„Můžeme provádět výcvik a poskytovat další podporu, ale hlaveň zbraně bude evropská,“ řekl prý jeden z Trumpových poradců. 

Generální tajemník NATO Mark Rutte chce s nově zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem hovořit o hrozbě, kterou představuje posilování vazeb mezi Ruskem a Severní Koreou. Řekl to dnes podle agentury AFP při příchodu na summit Evropského politického společenství (EPS) v Budapešti. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v maďarské metropoli řekla, že se těší na opětovnou spolupráci s Trumpem a že je třeba analyzovat společné zájmy.

„Těším se, až si sedneme s prezidentem Trumpem a uvidíme, jak kolektivně zajistíme, že budeme této hrozbě čelit,“ řekl Rutte po svém příjezdu na summit Evropského politického společenství, kterého se v Budapešti účastní na 40 lídrů včetně českého premiéra Petra Fialy. 

Británie rozšířila své protiruské sankce o dalších více než pět desítek lidí a subjektů včetně tří polovojenských organizací napojených na Kreml. Informovalo o tom dnes britské ministerstvo zahraničí, podle něhož se sankce vztahují i na milice Africa Corps navazující na aktivity Wagnerovy skupiny. Postihy jsou namířeny i proti zahraničním dodavatelům vojensky využitelných technologií či agentovi viněnému z podílu na pokusu o vraždu Sergeje Skripala v roce 2018.

Mezi celkem 56 osobami a organizacemi figurují subjekty sídlící v Číně, Turecku nebo středoasijských zemích, které se podílejí na výrobě a dodávkách nástrojů, mikroelektroniky či součástí dronů ruské armádě. Sankce mají podle Londýna „dále omezit dodávky důležitého vojenského vybavení, které Putin zoufale potřebuje ke své ilegální válce proti Ukrajině“.

„Putin už téměř 1000 dnů vede válku, o níž si myslel, že mu zabere jen pár dní. Neuspěje a já budu dále tlačit na Kreml a podporovat Ukrajince v jejich boji za svobodu,“ uvedl v prohlášení britský ministr zahraničí David Lammy

Šéf malajsijské vlády Anwar Ibrahim zmínil v souvislosti s Trumpovým návratem do prezidentské funkce v USA nové příležitosti a společné cíle, protože USA v zemi masivně investují. Ibrahim doufá ve větší angažovanost Spojených států v jihovýchodní Asii a v jejich pomoc při ukončení konfliktu v Pásmu Gazy a na Ukrajině.

Ukrajinská protivzdušná obrana v noci sestřelila 74 nepřátelských dronů zejména na území Kyjevské a Oděské oblasti. „Nepřítel zaútočil 106 útočnými bezpilotními letouny Šahed a neidentifikovanými drony ze směrů Kursk, Primorsko-Achtarsk, Orel a z okupovaného Krymu,“ uvedl generální štáb. 

Místopředseda hnutí ANO předpokládá zvýšený tlak na ukončení války na Ukrajině v souvislosti se zvolením Donalda Trumpa. „Evropská unie musí být připravená, kdyby válka skončila, například na další migrační vlnu,“ řekl Karel Havlíček. Mezi migranty by tentokrát byli váleční veteráni, což je nutné dobře vyhodnotit zejména z bezpečnostního hlediska, míní.

Havlíček potenciální poválečný příchod dalších lidí z Ukrajiny vnímá jako velkou hrozbu. Účastníci války budou chtít jít za svými rodinami, ale půjde o lidi školené na nejnebezpečnější operace a v nejrůznějším zdravotním i psychickém stavu, kteří budou trpět různými traumaty z bojů, vysvětlil. „Je nutné se připravit a nedopustit, aby se sem dostali ve větší míře, bezpečnostní složky musí být připravené,“ míní.

Západ by měl jednat s Ruskem o ukončení války, aby se vyhnul „ničení ukrajinské populace“, prohlásil dnes podle tiskových agentur tajemník ruské bezpečnostní rady, bývalý ministr obrany Sergej Šojgu. Rusko oficiálně popírá, že by jeho vojáci útočili na civilisty, přestože OSN prověřila a potvrdila smrt tisíců civilistů ve válce na Ukrajině, rozpoutané Moskvou v únoru 2022.

„Nyní, kdy situace na bojišti není příznivá pro kyjevský režim, má Západ na výběr: pokračovat ve financování (Kyjeva) a ničení ukrajinského obyvatelstva, anebo uznat současnou realitu a začít vyjednávat,“ řekl Šojgu na poradě tajemníků bezpečnostních rad bývalých sovětských republik v Moskvě.

Vojáci ukrajinské dělostřelecké baterie na frontě na východě země ve středu jen matně věděli o výsledcích amerických prezidentských voleb svědčících o vítězství Donalda Trumpa. Ale ve svých nadějích ohledně příštího prezidenta Spojených států měli jasno, píše v reportáži agentura AP.

„Doufám, že množství zbraní, potřebných pro naše vítězství, se zvýší,“ řekl několik hodin před potvrzením Trumpova vítězství devětatřicetiletý velitel jednotky, vystupující pod přezdívkou Mozart, . „Je jedno, kdo je prezident, pokud nás neodřízne od pomoci, protože ji potřebujeme,“ dodal.

Slovinská kandidátka na eurokomisařku Marta Kosová podle všeho nepodporuje urychlení přístupových rozhovorů mezi EU a Ukrajinou, poznamenal bruselský server Politico. „Nové členské státy přijmeme pouze v případě, že se přihlásí k našim hodnotám, demokracii a k právnímu státu,“ řekla slovinská kandidátka europoslancům. Jak bývalá novinářka a velvyslankyně v Německu a ve Švýcarsku zdůraznila, nikdy „nedá přednost rychlosti před kvalitou“.

Na adresu Kyjeva nicméně uvedla, že „podpora Ukrajiny je pro ni zásadní“. „I když je na Ukrajině válka, země si vede ve vyjednávacím procesu velmi dobře,“ dodala.

Ruská invazní armáda tvrdí, že zcela ovládla obec Kreminna Balka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. „Ruské jednotky osvobodily vesnici Kreminnaja Balka v Doněcké lidové republice,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany pro agenturu TASS. 

„Protivzdušná obrana metropole sestřelila více než tři desítky bezpilotních strojů,“ napsal náčelník kyjevské vojenské správy Serhij Popko na sociální síti Telegram k nočnímu útoku na město. „Nepřátelské drony útočily na Kyjev jednotlivě i ve skupinách. Nalétaly ve vlnách, z různých směrů a v různých výškách, jak velmi nízko, tak vysoko. Letecký poplach ve městě trval osm hodin,“ vylíčil Popko. Trosky dronů dopadly v šesti čtvrtích, místy vypukly požáry, které hasiči vzápětí uhasili.

Experti podle agentury Unian varují, že Moskva mezitím pravděpodobně zvyšuje zásoby raket a střel s plochou dráhou letu k dalšímu útoku.

Ruská protivzdušná obrany během noci sestřelila 17 ukrajinských dronů, 16 nad Voroněžskou a jeden nad Belgorodskou oblastí, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Na sociální sítích se objevily zprávy o útoku dronů na rafinérii v Krasnodarském kraji na jihu Ruska, ale o tom se ministerstvo nezmínilo, upozornil server BBC News.

„Jedinečná nepředvídatelnost Donalda Trumpa je potenciálním klíčem k míru na Ukrajině,“ prohlásil bývalý šéf NATO Anders Fogh Rasmussen po republikánově drtivém vítězství v amerických volbách. Podle Rasmussena by mohla fungovat i další taktika - apelování na Trumpovo ego.

„Mohli bychom využít kombinace Trumpovy nepředvídatelnosti s jeho touhou být vítězem a vytvořit z toho silný vzorec pro podporu mírového procesu na Ukrajině,“ řekl Rasmussen serveru Politico a dodal, že by podle něj měl Trump říci Putinovi, aby přestal válčit. 

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj se dnes v Budapešti zúčastní summitu Evropského politického společenství. To bylo založeno krátce po ruské invazi a první summit se v roce 2022 konal v Praze. Členy jsou všechny evropské státy vyjma Ruska a Běloruska. Česko bude na jednání zastupovat premiér Petr Fiala (ODS). 

Noční dronové útoky na Kyjev a Oděsu si podle zatím dostupných informací od místních úřadu nevyžádaly žádné oběti na životech. Tři lidé byli v hlavním městě Ukrajiny zraněni. Došlo však k rozsáhlým materiálním škodám. Hořet začalo i kyjevské zdravotní středisko. V jiho-ukrajinské Oděse jeden z dronů dopadl do zastavěné oblasti. „Na místě začíná pracovat  tým městského operačního štábu, kde mohou lidé žádat o pomoc při obnově oken a dveří,“ uvedl úřad tamního starosty. 

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol dnes nevyloučil dodávky zbraní Ukrajině. Soul podle něj upravuje svůj dosavadní postup kvůli nasazení severokorejských vojáků při bojích na Ukrajině na straně Ruska, napsala agentura AFP. Jižní Korea se obává, že armáda souseda, se kterým je oficiálně stále ve válečném konfliktu, získá na Ukrajině cenné zkušenosti, které posílí její bojeschopnost.

Děkujeme za pozornost, to je z dnešního zpravodajství k válce na Ukrajině vše. Opět se přihlásíme ve čtvrtek ráno, dobrou noc. 

Končící administrativa prezidenta Bidena chce co nejvíce urychlit pomoc Ukrajině ve výši šesti miliard dolarů. Trump část z ní ale může zastavit.

Vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách v době, kdy ukrajinská obrana čelí sílícímu tlaku ruských invazních sil, vyvolalo v ulicích Kyjeva a Charkova obavy. Napsala to dnes agentura AFP a připomněla, že Ukrajina je ve své obraně před ruskou invazí závislá na zahraniční vojenské pomoci - hlavně z Washingtonu. Usiluje také o integraci do Severoatlantické aliance.

„Je to znepokojující,“ řekla agentuře Natalija, která uprchla z jihoukrajinského města Mariupol, jehož se v květnu 2022 po těžkých bojích a obléhání zmocnila ruská armáda. „Něco se změní, už nebude taková podpora jako dříve,“ dodala.

Přístup k obnově Ukrajiny by si zasloužil komplexní, integrovaný a koordinovaný plán, vytvořený ve spolupráci se Severní Amerikou a Evropou. Na dnešní tiskové konferenci po jednání se švýcarskou prezidentkou Violou Amherdovou to řekl český prezident Petr Pavel. Obě země se na tom podle něj shodují.

Plán by podle české hlavy státu přinesl Ukrajině perspektivu, na kterou by se mohla spoléhat. Pokud budou lidé, kteří emigrovali ze země ohrožené ruskou válkou, vědět o projektech, do kterých by se mohli zapojit, bylo by to dobré pro Ukrajinu i další země, míní.

Vítězství republikána Donalda Trumpa ve volbách amerického prezidenta znamená porážku liberálních a progresivistických myšlenek. Novinářům to dnes řekl slovenský premiér Robert Fico, který také hlasování voličů ve Spojených státech využil k opětovné kritice médií. Podle Fica by Trump mohl snížit pomoc Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské vojenské invazi.

„Myslíme si, že bude klást důraz na ekonomické záležitosti Spojených států. Myslím, že se zapotíme v Evropské unii. Ani zdaleka nejsme schopni v Evropské unii být tak draví, jak může být administrativa nového amerického prezidenta,“ uvedl Fico.

Snímky 13. brigády Národní gardy Ukrajiny z míst poblíž Charkova, kde se v době jejich pořízení připravovali střílet z děla. 

Ruský nejvyšší soud dnes zamítl odvolání bývalého velitele proruských separatistů Igora Girkina, známého také pod jménem Igor Strelkov, proti odsouzení do vězení po veřejné kritice Kremlu. Soud jednal za zavřenými dveřmi, tedy s vyloučením veřejnosti a médií, a Girkin se jednání nezúčastnil, uvedla ruská média.

Nacionalista Girkin byl letos v lednu odsouzen ke čtyřletému vězení za výzvy k extremismu. Bývalý důstojník ruské tajné služby FSB a stoupenec války proti Ukrajině před svým uvězněním na sociálních sítích stále ostřeji kritizoval ruské vojenské velení i prezidenta Vladimira Putina za neschopnost. Po otevřených výpadech proti Kremlu ho úřady loni v červenci zadržely a obvinily.