ONLINE: Jednání o míru v Istanbulu? Rusko navrhuje další kolo, Ukrajina není proti, poslala návrh na příměří

Evropa se musí probudit, více riskovat, více utrácet a omezit byrokracii, aby vyhrála závody ve zbrojení. V rozhovoru s portálem Politico to prohlásil francouzský admirál Pierre Vandier, který od září stojí v čele Velitelství spojeneckých sil NATO pro transformaci (SACT).

„Evropa nemůže vyhrát budoucí bitvu ve zbrojení s pravidly, které si dnes sama stanovila,“ řekl Vandier. Překážky, který evropští zbrojaři čelí, lze podle admirála společně popsat jako přehnané svázání předpisy. Věří, že summit NATO v Haagu v červnu nadcházejícího roku vyšle Evropské unii jasný vzkaz, že pokud bude chtít v závodech ve zbrojení zůstat, musí změnit pravidla.

Portál Politico poznamenal, že Vandierův komentář přichází v době, kdy se Evropa po ruské invazi na Ukrajinu chce vyzbrojit. Unijní státy pracují na zvýšení zbrojní produkce, za ruskou výrobou ale stále zaostávají.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny. 

Dodávky zemního plynu z Ruska do Evropské unie dnes pokračují ve stabilních objemech, proti pondělí se ale o 21 procent zvýšila poptávka z Rakouska přes území Slovenska. Více plynu proudí přes Slovensko i do České republiky. S odkazem na data ruské plynárenské společnosti Gazprom a slovenského provozovatele přepravní soustavy Eustream to uvedla agentura Reuters.

Británie nedávno poskytla Ukrajině další desítky střel s plochou dráhou letu Storm Shadow. S odvoláním na zdroje obeznámené se záležitostí to napsala agentura Bloomberg, podle níž je to první dodávka těchto zbraní za vlády labouristického premiéra Keira Starmera. Ten už dříve přislíbil pokračující podporu Ukrajině, která se třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.

Podívejte se na nové snímky ruského tanku T-80 v Doněcké oblasti.

Konflikty na Ukrajině, Blízkém východě či v Sahelu hrozí možným rozhořením a přesáhnutím hranic regionu. Prezident Petr Pavel to dnes řekl ve videopříspěvku na zahájení velitelského shromáždění. Hlava státu se ho nemohla zúčastnit z důvodu cesty po Austrálii a Novém Zélandu. Česko podle Pavla musí budovat nejen schopnou, připravenou a pohotovou armádu, ale také dostatečně odolnou ekonomiku, a musí také zároveň připravovat společnost.

Bezpečnostní situace se podle prezidenta od posledního velitelského shromáždění, které se konalo v únoru, nezlepšila. „Více než 1000 dní pokračuje konflikt na Ukrajině. Ruská agrese způsobila nejenom mimořádné narušení mezinárodních vztahů, ale zároveň také velké utrpení na Ukrajině, ale také migrační vlnu,“ podotkl Pavel.

Rusko stupňuje útočnou politiku vůči Ukrajině a západnímu světu. Buduje koalici, na které se podílí Írán, podporuje ji Čína, a dokonce se fyzicky přidala i severokorejská armáda. Na zahájení velitelského shromáždění to dnes řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka.

Válka na Ukrajině je podle něj varovným signálem pro všechny. „Vidíme na vlastní oči, jak je důležitá vlastní obranyschopnost a odolnost. Vojáci i civilisté na Ukrajině denně čelí tvrdé realitě, kterou si neumíme představit, přesto vzdorují a bojují,“ uvedl Řehka k více než 1000 dní trvajícímu konfliktu.

„Pokračuje také konflikt na Blízkém východě. Čína stále více zasahuje do světového řádu. Tohle není čas pro pasivitu. Je to chvíle, kdy musíme jednat a ukázat, že to myslíme vážně,“ dodal šéf české armády.

Rusko vyslalo v noci na dnešek na Ukrajinu rekordní počet 188 dronů, oznámily ráno ukrajinské vzdušné síly na telegramu. Kromě toho invazní armáda podle nich vystřelila na napadenou zemi čtyři balistické střely Iskander-M. Protivzdušná obrana podle hlášení letectva zničila 76 bezpilotních letounů nad 17 ukrajinskými oblastmi. Ukrajinci zároveň informují o zásazích objektů kritické infrastruktury. Zatím nejsou informace o obětech.

Rusko v noci na dnešek udeřilo na západoukrajinský Ternopil, město hlásí přerušené dodávky elektřiny a vody. Informoval o tom server Ukrajinska pravda. Útokům čelil také Kyjev, nad kterým protivzdušná obrana zničila přes deset dronů.

Europoslanci se dnes v druhý den plenárního zasedání ve Štrasburku budou věnovat pokračující podpoře Ukrajině ze strany EU.

Plenární rozprava se zástupci komise o podpoře Ukrajině a nasazení severokorejských vojáků v ruské Kurské oblasti se uskuteční dnes dopoledne. Ve čtvrtek se bude hlasovat o příslušném usnesení, v němž europoslanci zřejmě zopakují silnou podporu Ukrajině a odsoudí vojenskou spolupráci Ruska s KLDR.

Dvanáct vojáků, včetně osmi z Británie, utrpělo zranění při velké dopravní nehodě během cvičení NATO v Estonsku, uvedla agentura AP. Nehoda se stala ještě minulý týden, úřední představitelé o ní informovali dnes, dodala.

Vojáci se vraceli na základnu v Tapě během sněhové vánice, kdy se jejich vozy dostaly do řetězové havárie způsobené srážkou dvou aut na dálnici mezi Tallinnem a Narvou. Při nehodě utrpělo zranění 17 lidí, včetně 12 vojáků, uvedl list Postimees s odvoláním na policii a pohraniční stráž. Osm zraněných Britů bylo letecky přepraveno do vlasti k další léčbě, uvedlo ministerstvo obrany. Pět pacientů bylo mezitím propuštěno z nemocnice, tři zůstávají v péči lékařů v Birminghamu.

Motor ruského letadla začal v neděli hořet po přistání v jihotureckém městě Antalya. Všech 89 cestujících a šest členů posádky se podařilo bezpečně evakuovat, informovalo dnes v prohlášení turecké ministerstvo dopravy, které citovala agentura Reuters.

Letoun Suchoj Superjet 100 přiletěl z ruského černomořského letoviska Soči. Video zveřejněné na sociální síti X ukazuje cestující, kteří utíkají přes letištní plochu od letounu, z něhož šlehají plameny a stoupá kouř. Letiště v Antalyi bylo na několik hodin uzavřeno, dokud nebyl stroj odtažen z přistávací dráhy.

Francie zvažuje vyslání soukromých vojenských instruktorů a techniků pro opravu zbraní na Ukrajinu. Píše to dnes deník Le Monde s odkazem na své zdroje ve francouzské diplomacii a státním aparátu. O možnosti podle listu Paříž mimo jiné jedná s Británií. Působení amerických vojenských techniků na Ukrajině nedávno povolily podle tisku Spojené státy.

Debaty o vyslání soukromých vojenských instruktorů a personálu pro opravu vojenské techniky podle Le Monde v Paříži v posledních týdnech oživly. Deník v této souvislosti poukazuje na víkendový rozhovor s francouzským ministrem zahraničí Jean-Noëlem Barrotem, který vyzval západní země, aby nestanovily nepřekročitelné meze v pomoci Ukrajině. „Nevylučujeme žádnou možnost,“ odpověděl na otázku stanice BBC ohledně vyslání vojáků na Ukrajinu.

Podle zdrojů deníku Le Monde francouzské úřady zvažují, že by povolily působit na Ukrajině polostátní firmě Défense conseil international (DCI), která prodává francouzské vojenské know-how. Firma by mohla na Ukrajině organizovat výcvik vojáků a vytvořit opravárenská centra pro francouzskou vojenskou techniku. Deník Le Monde podotýká, že 80 procent zaměstnanců DCI jsou bývalí vojáci.

Války v Pásmu Gazy a Libanonu byly dnes hlavním tématem prvního dne schůzky ministrů zahraničí skupiny sedmi předních ekonomik světa G7. Jednání v městečku Fiuggi nedaleko Říma se účastnili i ministři Saúdské Arábie, Jordánska, Kataru, Egypta a Spojených arabských emirátů. Tématem byl také zatykač Mezinárodního trestního soudu (ICC) na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli podezření z válečných zločinů v Pásmu Gazy.

Druhý den jednání G7 se v úterý zaměří na válku na Ukrajině a situaci v indicko-pacifickém prostoru, zejména na dlouholetý konflikt mezi Čínou a Tchaj-wanem. 

Tajemník ruské bezpečnostní rady Sergej Šojgu se dnes setkal s představiteli tálibánské vlády v afghánském hlavním městě Kábul a zopakoval slib Moskvy odstranit islamistické hnutí ze svého seznamu teroristů. Informovala o tom agentura AFP s odkazem na prohlášení Tálibánu.

Moskva naposledy slibovala učinit tento krok na začátku října. Návštěvy zahraničních vysoce postavených politiků jsou v Afghánistánu vzácné, protože žádná země na světě zatím neuznala vládu Tálibánu. To se dostalo k moci v srpnu 2021.

Ruský prezident Vladimir Putin eskaluje napětí ve válce na Ukrajině, konflikt se změnil z regionálního na mezinárodní. Po jednání s kolegy z Francie, Británie, Polska a Itálie to dnes na tiskové konferenci řekl německý ministr obrany Boris Pistorius. K jednání se na dálku připojil také ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov, kterého jeho evropští kolegové ujistili o další podpoře v obraně proti ruské agresi.

Podle Pistoriuse ministři jednali o další podpoře Ukrajiny, především jejího zbrojního průmyslu, ale i o prohloubení vzájemné spolupráce, například při výrobě či nákupu zbrojních systémů. Pistorius řekl, že evropské země si uvědomují, že se „určité věci změní“, až do funkce v lednu nastoupí nový americký prezident Donald Trump.

Putin podle německého ministra obrany eskaluje napětí na Ukrajině a změnil regionální konflikt na konflikt mezinárodní, mimo jiné tím, že do bojů zapojil severokorejské vojáky. Ukrajina musí být schopna jednat „z pozice síly“, dodal Pistorius.

Počet lidí, kteří utrpěli zranění při ruském vzdušném úderu na druhé největší ukrajinské město Charkov, se vyšplhal na 23. Uvedl to na telegramu šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov, podle něhož je 14 lidí hospitalizovaných. Ruské útoky hlásí úřady i v dalších městech, například v Oděse, kde je podle nich 11 zraněných.

Ukrajinska pravda  informovala o pěti zraněných po ruském dronovém útoku, který zasáhl distribuci humanitární pomoci v obci Solončaky v Mykolajivské oblasti. „Pět lidí utrpělo zranění, včetně členů humanitární mise i místních obyvatel,“ uvedl oblastní šéf Vitalij Kim. Při útoku bezpilotního letounu na město Nikopol v Dněpropetrovské oblasti dnes odpoledne utrpěli zranění dva lidé, napsal zpravodajský web.

Soud v ruském Volgogradu poslal na 13,5 roku do vězení Nikitu Žuravela, kterému už dříve jiný soud vyměřil 3,5 roku za mřížemi kvůli spálení koránu. Dvacetiletý muž stanul před soudem znovu kvůli obvinění z vlastizrady, protože podle prokuratury předával ukrajinské tajné službě SBU utajované informace. Informoval o tom dnes server Meduza. 

Žuravel podle vyšetřovatelů loni v březnu zaslal ukrajinské tajné službě SBU video s informacemi o vojenských přesunech. Mimo jiné natočil vlak převážející vojenskou techniku anebo prý poskytl údaje o pohybu služebního vozu jedné vojenské jednotky. Soud se tímto případem začal zabývat v polovině listopadu, podotkl server Kommersant. Stanovisko Žuravela není z dostupných informací jasné. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil pomocí videokonference s vrchním velitelem ukrajinských vojsk Olexandrem Syrským o situaci na frontě. „Nejsložitější situace zůstává v Doněcké oblasti, zejména na kurachovském směru, kde probíhá úsilí o posílení našich pozic,“ uvedl prezidenta na síti X. 

Řeč přišla i na operaci na území nepřátelského Ruska. „Pokud jde o Kurskou operaci, naši bojovníci brání své pozice a způsobují ruské armádě značné ztráty. Naším cílem v této oblasti je maximálně zničit ruský vojenský potenciál v blízkosti hranic,“ doplnil Zelenskyj s tím, že děkuje všem svým vojákům, mužstvu i důstojníkům. 

Generální tajemník OSN António Guterres dnes odsoudil přetrvávající hrozbu nášlapných min, píší agentury. Ocenil práci na odstraňování a likvidaci min po celém světě. „Hrozba však přetrvává,“ uvedl generální tajemník OSN ve zprávě. Podle něj hrozbu představuje „obnovené používání protipěchotních min některými stranami úmluvy, jakož i zpoždění některých stran při plnění závazků tyto zbraně zničit.“

Guterres vyzval 164 signatářů úmluvy, mezi něž patří Ukrajina, ale nikoli Rusko nebo Spojené státy, aby plnili své povinnosti a úmluvu respektovali. Úmluva byla podepsána v roce 1997 a vstoupila v platnost v roce 1999. Guterresův projev přednesla náměstkyně generálního tajemníka OSN Armida Alisjahbanaová.

Podle francouzského deníku Le Monde obnovila Francie společně s Velkou Británií rozhovory směřující k možnému vyslání vojenských jednotek na podporu Ukrajiny. „S vyhlídkou na americký odklon od Kyjeva v důsledku návratu Donalda Trumpa do Bílého domu Paříž a Londýn nevylučují, že povedou koalici na Ukrajině za podmínek, které budou teprve upřesněny,“ sdělil deník na základě informací svých důvěryhodných zdrojů. 

Německý kancléř Olaf Scholz na tiskové konferenci po svém znovuzvolení volebním lídrem SPD zopakoval, že Ukrajina se může spolehnout na německou podporu při obraně proti ruské agresi. Zároveň potvrdil, že se nic nemění na jeho rozhodnutí nedodat Kyjevu rakety s plochou dráhou letu Taurus.

„Cílem útoku byl ropný sklad společnosti Kaluganěftěprodukt, která se podílí na podpoře ruské ozbrojené agrese proti Ukrajině,“ uvedl k dnešnímu požáru v ruské Kalužské oblasti nejmenovaný ukrajinský zdroj podle AFP.

Ukrajinský generální štáb později na telegramu oznámil, že Ukrajinci podnikli vzdušné údery na řadu ruských cílů v Kalužské, Brjanské a Kurské oblasti. „Je potvrzeno úspěšné zničení ropného skladu v Kalužské oblasti. Výsledky bojových prací na dalších objektech se upřesňují,“ uvedlo velení ukrajinských ozbrojených sil.

Podle šéfa Vojenského výboru NATO Roba Bauera se kvalita ruských pozemních sil od invaze na Ukrajinu v únoru 2022 zhoršila. I tak by ale podle něj aliance měla přehodnotit závazek svých členských států investovat do obrany 2 % HDP. Dle jeho názoru nebudou dvě procenta stačit. 

„Celkové procento, které je nutné k uskutečnění nových plánů, je mnohem blíže ke třem procentům HDP než ke dvěma,“ řekl Bauer. „Očekávám, že za nové administrativy (amerického prezidenta Donalda) Trumpa budou výrazně intenzivnější diskuze o tom, kolik musí Evropa a Kanada utratit,“ poznamenal.