ONLINE: Ruské noční údery na Charkov a Černihivskou oblast. Zemřelo pět lidí včetně dítěte (†1)

Český prezident Petr Pavel označil za zásadní dodávku systémů protivzdušné obrany Ukrajině, která se již třetím rokem brání ruské invazi. Posílení takové obrany je podle něj v budoucnu nutné i na východním křídle Severoatlantické aliance. Pavel to řekl novinářům při příchodu na dnešní jednání summitu NATO ve Washingtonu. Do závěrů vrcholné schůzky by se podle něj mělo dostat i to, že proces vstupu Ukrajiny do aliance je nezvratný.

Stíhací letouny F-16 jsou nyní na cestě na Ukrajinu z Dánska a Nizozemska, uvedl dnes podle agentury Reuters americký ministr zahraničí Antony Blinken. Letouny F-16 podle něj budou chránit ukrajinské nebe už od tohoto léta.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím uvedl, že rozhodnutí o dalších dodávkách stíhaček by mohlo přijít již dnes. Oba politici hovořili na okraj třídenního summitu NATO, který se koná ve Washingtonu. V nadcházejících dvou dnech bude podle Blinkena představen „neuvěřitelně silný balíček pro Ukrajinu“, který vytvoří jasnou a pevnou cestu k ukrajinskému členství v NATO, píše Reuters.

Spojené státy v úterý oznámily, že ve spolupráci s kanadskými a nizozemskými úřady narušily síť falešných účtů, která za pomoci umělé inteligence (AI) šířila ruskou propagandu na sociální síti X. Operaci tvořilo téměř 1000 účtů napojených na agenta ruské tajné služby FSB a také na státní televizi RT, uvedlo americké ministerstvo spravedlnosti. Síť podle něj cílila na USA i střední Evropu.

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) v rámci zásahu proti „farmě botů“ zabavil dvě domény, které správci falešných účtů použili k registraci e-mailových adres při jejich vytvoření. „Dnešní kroky představují premiéru, pokud jde o narušení Ruskem podporované farmy botů na sociálních sítích využívající generativní AI,“ komentoval vývoj šéf FBI Christopher Wray.

Ruští zákonodárci dnes schválili zvýšení daně pro nejbohatší Rusy. Má to pomoci financovat útočnou válku na Ukrajině, kterou Rusko vede třetím rokem. Návrh prošel třetím čtením ve Státní dumě a o několik hodin později jej schválila i Rada federace - horní komora parlamentu, informovala agentura Reuters. Aby norma začala platit, musí ji ještě podepsat prezident.

Podle návrhu se nově zavádí několik progresivních sazeb daně z příjmu. Lidé s ročními příjmy do 2,4 milionu rublů (637.000 Kč) z nich budou nadále platit 13procentní daň. Příjmy nad tuto částku se budou nově danit stále vyšší sazbou, přičemž maximální sazba u Rusů s ročními příjmy nad 50 milionů rublů (13,3 milionu Kč) bude činit 22 procent. Dosud v Rusku platily jen dvě sazby z příjmu – 13procentní do příjmu pět milionů rublů ročně a 15procentní nad tuto částku.

Ze strany Ruska nyní podle Stoltenberga nehrozí bezprostřední vojenské ohrožení jakékoli země NATO, existuje ale stálá hrozba kyberútoků a sabotáží. Všichni alianční spojenci souhlasí s tím, že se Ukrajina stane členem NATO, ale je brzo na to říci, kdy se tak stane, prohlásil dále.

V Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti zemřel kvůli ruskému ostřelování muž, napsala agentura Ukrinform. Gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov později psal o smrti muže, kterého zabilo ukrajinské ostřelování obce Šebekino.

Od summitu Severoatlantické aliance, který se do čtvrtka koná ve Washingtonu, očekává generální tajemník NATO Jens Stoltenberg shodu na robustním balíku pomoci pro Ukrajinu. Zahrnovat by měl například bilaterální dohody mezi některými členskými státy a zemí, která čelí ruské invazi, či oznámení dodávek vojenského materiálu Kyjevu. Stoltenberg to řekl při příchodu na dnešní jednání summitu.

NATO by podle něj mělo dohlížet na výcvik ukrajinských ozbrojených sil, zároveň by se aliance měla shodnout na dlouhodobém závazku pomoci. Dalším závazkem by podle šéfa NATO mělo být posílení vzájemné součinnosti mezi ukrajinskými a aliančními silami.

Indický premiér Naréndra Módí dnes při návštěvě Rakouska, kam zavítal den po setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě, vyzval k diplomatickému řešení války na Ukrajině. Nelze se smířit se ztrátou životů nevinných, poznamenal podle agentury APA také po jednání s rakouským kancléřem Karlem Nehammerem. Agentura AP napsala, že šlo o první návštěvu indického premiéra v alpské zemi po více než 40 letech.

Hranici mezi Polskem a Běloruskem bude střežit více vojáků. S odvoláním na ministerstvo obrany to dnes napsala agentura PAP, podle níž jde o krok související s migrací. Norská rada pro uprchlíky (NRC) ve stejný den vyzvala Polsko a Evropskou unii, aby řešily zhoršující se humanitární krizi. Přístup na hranici je omezen, což podle ní brání v poskytování humanitární pomoci lidem hledajícím mezinárodní ochranu.

Zástupci polského ministerstva obrany dnes na tiskové konferenci oznámili, že zvýší počet vojáků podporujících pohraniční stráž ze současných 6000 na přibližně 8000 vojáků, dalších 9000 podle nich bude v záloze. „Pokud se na hranici něco bude dít, těchto 9000 vojáků se během 48 hodin přesune s veškerým vybavením a zbraněmi na hranici, aby ji chránili,“ uvedl náměstek polského ministra obrany Pawel Bejda.

Norsko daruje Ukrajině šest letounů F-16, uvedl list Verdens Gang s odvoláním na norského premiéra Störeho. První ze strojů dostane letos.

Spojenci NATO na summitu ve Washingtonu oznámí své plány poskytnout Ukrajině na příští rok základní finanční prostředky ve výši 40 miliard eur, potvrdil Bílý dům. Cílem je „poskytnout Ukrajině udržitelnou úroveň bezpečnostní pomoci, aby mohla zvítězit“, uvádí se v prohlášení.

Rusko začne vyrábět náhradní letecké díly pro letadla Boeing a Airbus kvůli sankcím omezujícím dovoz těchto komponentů ze zahraničí, informoval ruský zpravodajský server Izvestija s odvoláním na ruskou leteckou společnost Aeroflot.

V Japonsku byl poprvé zatčen Rus, který je podezřelý z obcházení sankcí, informoval zpravodajský portál Nikkei. Osmatřicetiletý muž jménem Andrej Sova byl údajně zatčen v prefektuře Osaka a je podezřelý z nelegálního vývozu vodních skútrů, lodních motorů a ojetých motocyklů v hodnotě 43 milionů jenů (266 000 USD), které by mohla využívat ruská armáda, uvádí Nikkei.

Kyjevská vojenská správa uvedla, že při ruském útoku na město 8. července zahynulo 33 lidí. Opravila tak své dřívější prohlášení, podle kterého bylo obětí 34.

Rusko plánuje dezinformační kampaně s cílem zasít rozkol v americké společnosti a podkopat podporu Ukrajiny v rozhodujících státech během nadcházejících prezidentských voleb, sdělili novinářům představitelé amerických zpravodajských služeb.

Nový premiér Spojeného království signalizuje, že Ukrajina bude moci použít rakety Storm Shadow k zasažení cílů v Rusku. „Střely mají být samozřejmě použity v souladu s mezinárodním humanitárním právem a pro obranné účely, ale je na Ukrajině, aby se rozhodla, jak je (pro tyto obranné účely) nasadí,“ uvedl premiér Keir Starmer během summitu NATO ve Washingtonu.

Počet obyvatel Ukrajiny by do roku 2052 mohl v nejhorším případě klesnout až o 31 procent oproti stavu před začátkem války s Ruskem, odhadují v nové prognóze rakouští demografové. O jejich práci informuje agentura APA.

Ruské napadení sousední země v únoru 2022 vyvolalo v Evropě největší migrační vlnu od vysidlování Němců ze středoevropských zemí po skončení druhé světové války. Jen do poloviny loňského roku uprchlo z Ukrajiny na 5,9 milionu obyvatel a dalších 5,1 milionu opustilo své domovy a přesunulo se do jiných oblastí této východoevropské země, která měla před válkou kolem 43,3 milionu obyvatel.

Ruská tajná služba FSB tvrdí, že zabránila útoku na ruskou letadlovou loď Admirál Kuzněcov, která prochází generální opravou v přístavu Murmansk, a také atentátu na tři vysoce postavené pracovníky ministerstva obrany v Moskvě. Ze zodpovědnosti viní ukrajinskou vojenskou rozvědku HUR, která podle FSB verbovala pro útoky dva ruské občany. Informovaly o tom dnes ruské tiskové agentury a server Kommersant. Tvrzení není možné ověřit z nezávislých zdrojů, Kyjev se k obviněním Moskvy nevyjádřil.

Pro útok na letadlový křižník Admirál Kuzněcov se podle FSB snažila HUR zverbovat muže narozeného v roce 2000, jenž na letadlové lodi sloužil. Na pokyn HUR měl údajně Admirála Kuzněcova zapálit. Voják se ale podle ní obrátil na ruské bezpečnostní orgány.

Polsko přestalo na kontrolním stanovišti Kozloviči na běloruských hranicích pouštět nákladní automobily. Informoval o tom běloruský celní výbor. Agentura uvádí, že od dnešní třetí hodiny ranní polská strana již nepřijímá nákladní automobily přijíždějící z Běloruska.

Stovky Ukrajinců žijících v Polsku projevily zájem o vstup do nové legie ukrajinské armády, která bude vycvičena v Polsku, uvedla polská zpravodajská stanice RMF. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil plán na její vytvoření před několika dny.

Počet obětí ruského raketového útoku na Kyjev z 8. července vzrostl na 34, uvedl šéf vojenské správy města Serhij Popko.

Při ruském vzdušném útoku na přístavní infrastrukturu v ukrajinské Oděské oblasti zahynuli dva lidé, oznámil dnes na Telegramu šéf regionální správy Oleh Kiper. Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk ráno na stejné platformě informoval o sestřelení 14 ruských útočných dronů z celkově 20 bezpilotních letadel a pěti raket, které podle něj Rusko na zemi vyslalo.

„Nepřítel v noci na dnešek zaútočil jednou balistickou střelou Iskander-M a čtyřmi řízenými střelami X-59/Ch-69 z okupovaného Krymu a také 20 útočnými bezpilotními letouny Šáhed-131/136 z Kurské oblasti Ruské federace,“ uvedl velitel ukrajinských vzdušných sil. Většinu dronů podle něj ukrajinská obrana zničila nad osmi ukrajinskými oblastmi.

Útoky ukrajinských bezpilotních letounů na ruské ropné rafinerie způsobily pokles objemu zpracování ropy v Rusku přibližně o 17 %, řekl údajně novinářům ve Washingtonu představitel NATO.

Při ruských útocích na Ukrajinu během uplynulého dne zahynulo šest lidí a 16 jich bylo zraněno, uvedly regionální úřady.