ONLINE: Oděsa a Charkov pod palbou, Rusové poslali rakety a drony na obytnou zónu

Na podporu Ukrajiny se dnes večer sešli lidé va Varšaně. Happeningy a demonstrace zesílily po páteční roztržce prezidentů Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského v Bílém domě.

Francouzský premiér François Bayrou tvrdě kritizoval Trumpa za jeho páteční přístup k Zelenskému. Mluvil o ohromující scéně poznamenané brutalitou a snahou o ponížení.

"V pátek večer se v Oválné pracovně Bílého domu před objektivy celého světa odehrála ohromující scéna, která se vyznačovala brutalitou, snahou o ponížení a cílem donutit hrozbami ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby se vzdal a ustoupil požadavkům agresorů," řekl Bayrou, jehož slova jsou v kontrastu s výrazně diplomatičtějšími vyjádřeními francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociálních sítích napsal, že dál jedná s partnery a snaží se posílit diplomacii.  "Potřebujeme skutečný mír a Ukrajinci ho chtějí nejvíce, protože válka ničí naše města. Ztrácíme své lidi. Musíme zastavit válku a zaručit bezpečnost. Spolupracujeme s Amerikou a našimi evropskými partnery a velmi doufáme v podporu USA na cestě k míru. Mír je potřeba co nejdříve," napsal prezident.

We continue our work with partners. We have already had talks and other steps to come soon.

It is very important that we try to make our diplomacy really substantive to end this war the soonest possible.

We need real peace and Ukrainians want it most because the war ruins our…

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) March 3, 2025

Příprava dronů dlouhého doletu na Ukrajině. Stroje jsou schopné dostat se stovky kilometrů do týlu Ruska.

Ruský vojenský soud v Moskvě dnes odsoudil na 26, potažmo 22 let vězení dva ukrajinské piloty, kteří v roce 2023 shodili ze dvou ultralehkých letadel A-22 malé bomby na ruskou rafinérii. Oznámila to ruská a ukrajinská média. Ruské úřady letce vinily z toho, že se chystali na pokyn ukrajinské rozvědky odpálit „špinavou bombu“ v ruské Brjanské oblasti.

Spojené státy už si podle prezidenta Donalda Trumpa nenechají dlouho líbit přístup a komentáře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k válce na Ukrajině. Zelenskyj podle šéfa Bílého domu nechce mír, dokud má podporu USA. Trump se tak dnes vyjádřil na síti Truth Social a sdílel při tom odkaz na vyjádření ukrajinské hlavy státu, že dohoda o ukončení konfliktu s Ruskem je ještě „velmi, velmi daleko“.

„Toto je to nejhorší prohlášení, jaké mohl Zelenskyj učinit, a Amerika si to už dlouho nenechá líbit! To je to, co jsem říkal, tenhle chlap nechce mír, dokud má podporu Ameriky,“ napsal americký státník, který se tak znovu dostal do názorového sporu se Zelenským.

Rusko trvale zakázalo vstup do země devíti japonským občanům. Na prvém místě ruské „černé listiny“ je ministr zahraničí Takeši Iwaja. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo zahraničí. Jde podle něj o odvetu za japonské sankce uvalené Tokiem na Moskvu kvůli válce Ruska proti Ukrajině. Ta pokračuje již čtvrtým rokem.

Ministr zahraničí Jan Lipavský si odpoledne telefonoval se šéfem americké diplomacie Marcem Rubiem, hovořili i o transatlantické spolupráci. Dosažení trvalého míru na Ukrajině společně s USA zůstává prioritou, uvedl. 

Dobrý rozhovor s @SecRubio. Mluvili jsme o potřebě vzájemně prospěšné transatlantické spolupráce, pro niž je žádoucí, aby Evropa výrazně zvýšila odpovědnost za svou bezpečnost.

Prioritou zůstává spolu s USA pracovat na dosažení spravedlivého a trvalého míru pro Ukrajinu. 🇨🇿🤝🇺🇸 pic.twitter.com/wLpaGCqaHR

— Jan Lipavský (@JanLipavsky) March 3, 2025

Hlavní velitel ukrajinských sil generál Oleksandr Syrskyj dnes oznámil, že na dobu vyšetřování ruského útoku na cvičiště v Dněpropetrovské oblasti odvolal z funkcí velitele výcvikového střediska a velitele vojenské jednotky, jejíž cvičiště zasáhla ruská raketa. Nařídil také prověřit, jak se plní dřívější rozkazy ohledně včasného varování před raketovým útokem a zákazu rozmisťovat vojáky a vést porady na otevřeném prostranství či na nepříhodných místech. Ani Syrskyj neupřesnil, kolik mrtvých a raněných si ruský útok vyžádal.

Vrchní ředitelka sekce bezpečnostní a multilaterální a politická ředitelka ministerstva zahraničí Veronika Stromšíková se v úterý zúčastní jednání vybraných evropských politických ředitelů v Londýně. V dnešním avízu o tom informovalo ministerstvo zahraničí. Akce navazuje na nedělní summit v britské metropoli a cestu premiéra Keira Starmera do Washingtonu.

"Cílem je projednat další kroky týkající se dosažení mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Delegaci povede vrchní ředitelka Stromšíková, účastní se také zástupci ministerstva obrany," poznamenala česká diplomacie.

Ruské armádě se v únoru podařilo obsadit dalších 389 čtverečních kilometrů ukrajinského území. Pokračuje tak trend zpomalování ruského postupu z posledních měsíců. Vyplývá to z analýzy, kterou na základě dat amerického Institutu pro studium války (ISW) dnes zveřejnila agentura AFP.

V lednu podle AFP zabralo Rusko na Ukrajině 431 kilometrů čtverečních, zatímco loni v prosinci to bylo 476 kilometrů čtverečních. Dosavadním maximem představoval listopad 2024, kdy se pod ruskou kontrolu dostalo 725 kilometrů čtverečních ukrajinského území.

Slovenský premiér Robert Fico pohrozil zablokováním čtvrtečního summitu EU, pokud státníci nepřijmou jeho požadavek vyzvat Kyjev k obnovení tranzitu plynu.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová chce v úterý seznámit členské státy se svým plánem posílení evropského obranného průmyslu a navýšení vojenských kapacit Evropské unie. Dnes o tom informoval deník The Guardian.

Von der Leyenová byla jedním z účastníků nedělního summitu o Ukrajině a evropské bezpečnosti. Po jeho ukončení prohlásila, že Evropa nutně potřebuje zbrojit. "V geostrategickém prostředí, v němž žijeme, se musíme připravit na nejhorší a zvýšit výdaje na obranu," prohlásila v neděli.

Británie se distancovala od návrhu omezeného měsíčního příměří na Ukrajině. Dnes o tom informoval list Financial Times, který ho označil za návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Deník Le Figaro přitom po nedělním summitu v Londýně o Ukrajině a evropské bezpečnosti napsal, že příměří omezené na moře, vzdušný prostor a energetickou infrastrukturu předložil Macron společně s britským premiérem Keirem Starmerem. Starmerův mluvčí dnes podle Reuters řekl, že se debatuje o řadě možností a že k nim nebude dávat komentáře.

Zmíněné měsíční příměří by podle Macrona, kterého Le Figaro citovalo, otevřelo cestu k další fázi, a to k rozmístění evropských mírových jednotek na Ukrajině. Ty by dohlížely na dodržování podmínek budoucí mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem.

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se dnes zvyšuje. Vzhůru ji tlačí nejistota ohledně mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou a silná poptávka, uvedla agentura Reuters. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v příštím měsíci ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku si kolem 12:30 SEČ připisovala přes čtyři procenta a nacházela se nad 46 eury (zhruba 1160 Kč) za megawatthodinu (MWh).

Rusko v posledním týdnu vyslalo na Ukrajinu více než 1050 útočných dronů, téměř 1300 leteckých bomb a přes 20 střel s cílem ničit města a zabíjet lidi. Na síti X to dnes uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ti, kdo usilují o vyjednávání, nezasahují záměrně civilisty balistickými střelami, dodal.

„Ukrajina bojuje za normální a bezpečný život, který si zaslouží, za spravedlivý a spolehlivý mír. Chceme, aby tato válka skončila. Ale Rusko ne, to pokračuje ve svém vzdušném teroru,“ napsal Zelenskyj, který svou zprávu doplnil počtem ruských dronů, leteckých pum a střel, kterým jeho země podle něj čelila v uplynulém týdnu.

Davy lidí v americkém státě Vermont protestovaly proti návštěvě viceprezidenta J. D. Vance v místním lyžařském středisku den po jeho výbušném střetu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Oválné pracovně. Protestující s cedulemi na podporu Ukrajiny lemovali podle amerických médií hlavní silnici ve městě Waitsfield poblíž rezortu Sugarbush, kam si Vance s rodinou přijeli zalyžovat.

Bývalí polští disidenti včetně držitele Nobelovy ceny za mír Lecha Walesy vzkázali americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, že záběry z jeho pátečního jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě u nich vyvolaly zděšení a odpor. V otevřeném dopise, který Walesa zveřejnil na svém facebookovém profilu, píší, že atmosféra v Oválné pracovně jim připomněla tu, kterou zažili během výslechů na tajné policii a u komunistických soudů.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru se stanicí ABC obvinil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ze snahy zmařit mírový proces s Ruskem. Zelenskyj podle Rubia otevřeně vyzval ke střetu amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta J. D. Vance při ostré výměně názorů v Oválné pracovně. Jediné, na čem záleží, je přimět Putina k jednání o ukončení války, prohlásil šéf americké diplomacie. Píší o tom deník The New York Times (NYT) a web Politico.

Ruská armáda v sobotu balistickou střelou Iskander-M zasáhla cvičiště ukrajinských ozbrojených sil v Dněpropetrovské oblasti. Dnes to podle ukrajinského servisu BBC potvrdil velitel ukrajinských pozemních sil Mychajlo Drapatyj. O útoku na výcvikový prostor u města Samar, které se do loňska jmenovalo Novomoskovsk, o víkendu informovali ukrajinští váleční zpravodajové a vojenští blogeři.

Evropa se musí více snažit, aby získala skutečný vliv na podobu mírové dohody, která by zastavila válku mezi Ukrajinou a Ruskem, a takový plán se zároveň neobejde bez podpory Spojených států. V komentářích po nedělním summitu o Ukrajině a evropské bezpečnosti v Londýně a po páteční roztržce v Bílém domě mezi prezidenty USA a Ukrajiny Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským se na tom shodují zpravodajská média, jakou jsou The Guardian, CNN či server Politico. Konflikt na Ukrajině, který v únoru 2022 rozpoutalo Rusko vojenskou invazí, je největším v Evropě od konce druhé světové války.

„Evropa vstupuje do klíčového týdne pro budoucnost své bezpečnosti – po summitu v Londýně, který přinesl spoustu slibů, ale jen málo konkrétních odpovědí,“ uvedl portál Politico. Dodal, že v Evropě pod vedením Francie a Británie vzniká takzvaná koalice ochotných (či zodpovědných), která by na Ukrajině vedla mírovou vojenskou misi kontrolující klid zbraní. Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer již navrhli měsíční omezené příměří, které by zahrnovalo moře, vzdušný prostor a energetickou soustavu, poté by následovala další fáze včetně mírové vojenské mise.

Potlučený, ale optimisticky naladěný. Tak podle britské BBC popsal pocity ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nejmenovaný člen jeho doprovodu, než se ukrajinská delegace vydala na cestu z Londýna zpět do Kyjeva. V Británii se Zelenského podle jistého zdroje z britské vlády snažili přijmout co nejvřeleji a nejsrdečněji poté, co ho v pátek v Bílém domě zpražil americký prezident Donald Trump a jeho viceprezident J. D. Vance.

Britský premiér Keir Starmer Zelenského na uvítanou před svým sídlem v Downing Street 10 objal a přátelsky si s ním potřásl rukou. Předtím ukrajinského lídra zdravily jásající davy. V Londýně se účastnil summitu o Ukrajině, později ho ve svém sídle na východě Anglie přijal král Karel III. Před odletem Zelenskyj v ukrajinštině, aby všem bylo jasné, co chce říct, vzkázal, že „pokud klesneme na duchu, všechny zklameme“.

Lidé mohou přispívat na evakuační balíčky pro obyvatele ukrajinské Chersonské oblasti, kteří denně čelí ruskému ostřelování. Evakuační zavazadlo se základními potravinami, vodou, hygienickými potřebami a spacím pytlem pomůže Ukrajincům přečkat nejtěžší okamžiky po ztrátě domova. V tiskové zprávě o tom dnes informovala pořádající organizace Koridor UA. Češi mohou posílat pomoc prostřednictvím řady neziskových organizací. Za tři roky od začátku ruské invaze poslali do sbírek miliardy korun.

„Město Cherson je každodenně terčem dělostřelecké palby, útoků dronů a leteckých pum. Varovné sirény se mnohdy rozezní až po dopadu raket, a civilisté tak nemají šanci uniknout do bezpečí,“ uvedl Milan Votypka z organizace Koridor UA. „Situace se neustále zhoršuje, lidé přicházejí o domovy a nezřídka zůstanou bez jakýchkoli prostředků k přežití,“ doplnil. Výtěžek sbírky bude použit na pořízení batohů, jejich vybavení a pokrytí nákladů na dopravu. Podpořit sbírku mohou dárci na platformě Darujme.cz.

Rusko v noci k útokům proti Ukrajině použilo 83 dronů, informuje ukrajinské letectvo. Protivzdušná obrana napadené země jich 46 sestřelila, dalších 31 zřejmě vlivem prostředků radioelektronického boje nedoletělo do cíle.

Protivzdušná obrana ruské drony sestřelila v Charkovské, Poltavské, Sumské, Kyjevské, Černihivské, Čerkaské a Dněpropetrovské oblasti. Blíže neurčené škody letectvo hlásí z Charkovské, Sumské, Kyjevské, Čerkaské, Dněpropetrovské a Záporožské oblasti.

V neděli večer ruský dron zasáhl pětipodlažní obytný dům v Charkově. Zranění podle místních úřadů utrpělo osm lidí, mezi nimi jedno šestileté dítě. Kromě této budovy jsou poničené také automobily.

Rafinerii v Ufě v Baškortské autonomní republice na jihu Ruska v noci na dnešek zachvátil požár. Podle předběžných informací úřadů začalo hořet z technologických příčin. Na ruské rafinerie podnikají opakovaně útoky ukrajinské drony.

Jeden člověk při požáru v podniku patřícímu společnosti Bašněft utrpěl zranění, píše agentura TASS s odvoláním na regionálního ministra zdravotnictví Ajrata Rachmatullina. Regionální ministerstvo pro mimořádné situace uvedlo, že otevřený oheň se podařilo uhasit a že limit škodlivých látek v ovzduší překročen nebyl.

Podle ruskojazyčného servisu BBC lidé podle některých telegramových kanálů informovali o dronech a explozích v místech, kde se nachází rafinerie.