ONLINE: Oděsa a Charkov pod palbou, Rusové poslali rakety a drony na obytnou zónu

Ruská generální prokuratura prohlásila za nežádoucí Nadaci Eltona Johna pro boj s AIDS (EJAF), kterou obvinila mimo jiné z toho, že podporuje takzvaně netradiční sexuálních vztahy a západní rodinné modely.  Označení organizace za nežádoucí de facto znamená její zákaz činnosti v Rusku a lidem, kteří s ní spolupracují, hrozí trestní stíhání.

Podle Reuters prokuratura uvedla, že zákaz činnosti se vztahuje na dvě nevládní organizace, které mají název Elton John AIDS Foundation, přičemž jedna je registrovaná ve Spojených státech a druhá v Británii. Nadace EJAF financuje programy léčby HIV v mnoha zemích. Kromě toho se zasazuje za práva sexuálních a genderových menšin (LGBT+).

HIV/AIDS představuje v Rusku velkou zdravotní krizí, více než milion lidí žije s tímto virem, poznamenal server The Moscow Times. Přístup k léčbě je podle něj omezený, zejména ve venkovských oblastech, přičemž úřady udělaly jen málo pro boj se stigmatem obklopujícím nemoc.

Pro českou muniční iniciativu se podařilo získat další finanční zdroje od Kanady, Norska, Dánska a Nizozemska. Dodávky dělostřelecké munice tak mohou běžet až do září, řekl dnes český ministr zahraničí Jan Lipavský v bruselské centrále NATO, kde dnes začíná dvoudenní jednání šéfů diplomacií zemí aliance.

Česko patří k nejsilnějším podporovatelům Ukrajiny. Za loňský rok ČR pro Ukrajinu mimo jiné zprostředkovala dodávky přibližně 1,5 milionu kusů dělostřelecké munice různých ráží. Do české muniční iniciativy se zapojila řada spojeneckých zemí.

Návrh vládní koalice na úpravu azylových a migračních pravidel, který ve středu podpořila vláda, má opoziční hnutí ANO za neopodstatněný, nepřiměřený a škodlivý. Ve Sněmovně bude hlasovat pro zamítnutí, pokud přesto projde, bude požadovat projednání návrhu novely v obvyklém legislativním procesu včetně všech posouzení a projednání ve výborech. Novinářům to řekl bezpečnostní expert strany, poslanec Robert Králíček.

ANO podle něj odmítá účastnit se „předvolebního divadélka“ vládní koalice okolo bezpečnosti. Nebude se účastnit schůzek, protože nechce dělat stafáž, uvedl. Jako nedostatečný kritizoval i návrh ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) na navýšení odměn policistů.

Ruské ministerstvo obrany informovalo o sestřelení 23 ukrajinských dronů - šesti nad Brjanskou, po pěti nad Orelskou a Kurskou oblastí, o čtyřech nad Kalužskou, dvou nad Belgorodskou a jednom nad Smolenskou oblastí. Další podrobnosti neposkytlo. Moskva obvykle neinformuje o celkovém rozsahu vzdušného útoku, ale pouze o sestřelených strojích. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Evropské země dosud zajistily 50 procent financí potřebných pro zajištění dvou milionů dělostřeleckých nábojů pro Ukrajinu. Uvedla to šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová před dnešním setkáním ministrů obrany zemí EU ve Varšavě.  „Tyto věci se vyvíjejí velmi dobře. Potřebujeme dostat pomoc na Ukrajinu co nejrychleji. Prezident Zelenskyj řekl, že potřebují pět miliard (eur), aby pořídili přinejmenším dva miliony nábojů,“ řekla Kallasová. „Jsem ráda, že už máme různé návrhy nebo že jednotlivé země přicházejí se svými příspěvky, takže už máme více než 50 procent toho, co je potřeba,“ dodala.

Šéfka unijní diplomacie očekává, že dnes zástupci členských států bloku oznámí, co více mohou jejich země v krátké době udělat, aby Ukrajině pomohly. „Protože čím silnější bude Ukrajina na bitevním poli, tím silnější bude u jednacího stolu,“ dodala šéfka unijní diplomacie.

Zaměříme se na to, jak udržet Ukrajinu bojeschopnou, řekl na úvod dvoudenního jednání ministrů zahraničí NATO v Bruselu generální tajemník Mark Rutte.

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.) věří, že šéf americké diplomacie Marco Rubio na jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance (NATO) potvrdí americký zájem na silné a akceschopné alianci. Lipavský to řekl novinářům dnes v Praze před odletem na dvoudenní schůzku v Bruselu, kde očekává mimo jiné debatu o spravedlivém sdílení zodpovědnosti mezi spojenci či o válce na Ukrajině.

V Bruselu půjde o první zasedání NATO, kterého se účastní nový americký ministr zahraničí Rubio. Očekává se, že se tématem diskuse stanou i nedávné útoky amerických představitelů na dva spojence z NATO, Kanadu a Dánsko. O Kanadě americký prezident Donald Trump říká, že chce, aby se stala 51. státem USA. Na Dánsko zase útočí kvůli Grónsku, u kterého vyjádřil přesvědčení, že ho Spojené státy anektují. Obě země navíc označil za „špatné spojence“.

Případné ukončení války na Ukrajině by mohlo způsobit úbytek pracovních sil ve stavebnictví. „Následná obnova území by mohla způsobit významný odliv lidských kapacit z České republiky. Přitom již nyní je české stavebnictví na pracovnících ze zahraničí závislé,“ uvedl jednatel společnosti TBG Metrostav Jakub Šimáček.

Ruský vojenský soud odsoudil ke 20 a 18 letům vězení plukovníka Jevgenije Malyše a poddůstojníka Romana Timonina za mučení, vraždy a znesvěcení těl sedmi podřízených. O rozsudcích, vynesených už v únoru a na konci března, nyní informoval server Mediazona s odvoláním na tiskovou službu soudu. Soud oba muže zbavil vojenských hodností a vyznamenání.

Soud se zdržel podrobností o případu, ale podle dřívějších zpráv médií vše začalo na jaře 2023, kdy vojáci sloužící v 6. motostřelecké divizi, která se podílela na bojích na Ukrajině natočili video se stížnostmi na to, jak v špatných podmínkách žijí, a že z nich dělají "kanónenfutr".

Vysoce postavený ruský vyjednávač, zmocněnec ruského prezidenta Vladimira Putina pro investice Kirill Dmitriev se ve Washingtonu setkal s americkými představiteli, zatímco administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa nadále naléhá na Rusko a Ukrajinu, aby souhlasily s příměřím. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké představitele.

Bývalý investiční bankéř Dmitrijev má úzké vztahy s některými klíčovými členy Trumpova týmu. Je nejvyšším ruským představitelem, který přicestoval do USA kvůli státním záležitostem od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Ministři zahraničí Severoatlantické aliance budou na svém dvoudenním jednání, které dnes začíná v Bruselu, řešit další podporu Ukrajiny, posílení kolektivní obrany NATO, ale i navýšení výdajů na obranu či pokračující útoky, kterým spojenci čelí. Schůzka, které se za Česko zúčastní ministr Jan Lipavský, je zároveň další přípravou na červnový summit NATO v Haagu. Spojené státy bude zastupovat šéf diplomacie Marco Rubio a podle agentury AP se očekává, že bude rovněž vysvětlovat nedávné verbální útoky Washingtonu na některé ze spojenců.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Ve Lvově vzniklo komplexní zázemí pro české firmy, které se specializují na zdravotní technologie a chtějí své produkty a služby nabídnout na Ukrajině. Centrum nazvané Czech Medical Hub se dnes otevřelo za účasti ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, který je na několikadenní návštěvě Ukrajiny. ČTK to za iniciátory sdělila Hana Hikelová.

Nejméně čtyři mrtvé a 14 raněných si dnes vyžádal ruský raketový útok na město Kryvyj Rih, uvedla ukrajinská média s odvoláním na místní úřady. Původní informace zmiňovaly tři oběti. Mezi raněnými jsou dvě děti, osmiletý chlapec a šestiletá dívka. Chlapec je ve velmi vážném stavu, napsala na sociální síti Telegram kancelář generálního prokurátora, která také potvrdila čtyři oběti. O celkem 14 raněných informoval šéf Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak.

Ruský strategický bombardér Tu-22M3 se zřítil v neobydlené oblasti na Sibiři. Čtyřčlenná posádka se katapultovala, jeden z jejích členů ale podle velitele posádky zahynul, oznámily dnes agentury s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Příčinou havárie se podle předběžných informací stala technická závada, dodalo ministerstvo.

Tu-22M3 je nadzvukový bombardér s měnitelnou geometrií křídel, který je součástí vzdušné složky ruské jaderné triády, tedy nosičů jaderných zbraní ve vzduchu, na zemi a na moři. Rusko jej používá k útokům na Ukrajinu za pomoci leteckých raket vybavených konvenčními hlavicemi či leteckých bomb.

Rusko zaútočilo na město Kryvyj Rih. Podívejte se na nové snímky.

Země Severoatlantické aliance přislíbily v prvních třech měsících roku bezpečnostní podporu Ukrajině v hodnotě přes 20 miliard eur (499 miliard Kč), řekl šéf Aliance Mark Rutte na dnešní tiskové konferenci před čtvrtečním začátkem zasedáním ministrů zahraničí zemí NATO. Loni spojenci Ukrajině, která se už přes tři roky brání ruské agresi, poskytli pomoc v hodnotě kolem 50 miliard eur (1,25 bilionu Kč).

Vláda dnes zařadila na vnitrostátní sankční seznam běloruskou novinářku Natalii Sudliankovou a příslušníka ruské tajné služby GRU Alexeje Šavrova, řekl po zasedání kabinetu novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (nestr.) je Sudlianková klíčovou spolupracovnicí ruské vojenské zpravodajské služby GRU a řadu let v Česku skrytě a vědomě pracovala ve prospěch několika ruských organizací.

Sudlianková v minulosti v Česku dostala azyl, podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) nyní bude muset do 30 dnů republiku opustit. Podle zjištění Bezpečnostní informační služby (BIS) vykonávala v Česku úkony pro GRU, řekl Fiala. Šavrov ji pak z Moskvy řídil, dodal. „Představují riziko až hrozbu pro bezpečnost naší země a je namístě, abychom postupovali tímto způsobem,“ řekl Fiala, který současně ocenil práci BIS.

Vysoce postavený ruský vyjednavač Kirill Dmitrijev tento týden navštíví Washington, kde se setká se zmocněncem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem, aby s ním probral posílení vztahů mezi Spojenými státy a Ruskem. Půjde o první návštěvu vysoce postaveného ruského činitele v americkém hlavním městě od zahájení ruské celoplošné invaze na Ukrajinu v únoru 2022. S odvoláním na dva informované zdroje a amerického činitele o tom dnes napsal zpravodajský web stanice CNN. Návštěva podle ní zřejmě představuje další krok k oživení rusko-amerických vztahů od lednového návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.

Šéf Ruského fondu přímých investic Dmitrijev, kterého si ruský prezident Vladimir Putin vybral jako zvláštního zmocněnce pro mezinárodní ekonomickou a investiční spolupráci, v únoru odcestoval spolu s nejvyššími ruskými představiteli do Rijádu v Saúdské Arábii, aby zde začal jednat o parametrech dohody, která by ukončila válku na Ukrajině. Spolupracoval také s Witkoffem na propuštění amerického učitele Marka Fogela z Ruska, což Trumpova administrativa přivítala jako gesto dobré vůle.

Americká vláda dočasně zrušila sankce vůči Dmitrijevovi, aby mu ministerstvo zahraničí mohlo dát americké vízum, řekl CNN jeden z informovaných zdrojů. Podle druhého zdroje byla také americkému ministerstvu financí podána žádost o dočasné zrušení sankcí.

Norské úřady začaly prověřovat malou firmu Romarine AS. Je podezřelá, že vydala falešná pojištění desítkám stárnoucích ropných tankerů, které využívá Rusko, aby obešlo mezinárodní sankce. Dnes o tom informovala agentura Reuters.

Policie v Oslu potvrdila, že zahájila vyšetřování poté, co dostala stížnost od norského úřadu pro finanční dohled (FSA). Agentuře Reuters policie sdělila, že vyšetřuje čtyři osoby - dva norské občany, jednoho Bulhara a jednoho Rusa. Koncem března policie provedla domovní prohlídku v bydlišti jednoho z podezřelých.

Společnost Romarine AS registrovaná v Norsku se vydávala za poskytovatele pojištění a na internetových stránkách zveřejnila seznam desítek tankerů, které jsou považovány za součást ruské stínové flotily, včetně plavidel, na něž se vztahují západní sankce. Podle FSA však společnost nebyla registrována jako poskytovatel pojištění.

Větrné elektrárny u severního pobřeží Německa budou nově vybavené radarovým zařízením pro lepší dohled nad drony a loděmi na moři, uvedl dnes německý námořní úřad. Německo tak posiluje námořní bezpečnost.

Mluvčí německé námořní agentury (BSH) potvrdil zprávu deníku Bild, že větrné elektrárny na pobřeží Severního a Baltského moře byly požádány o instalaci radaru. Ruská invaze na Ukrajinu zvýšila obavy o bezpečnost v evropských vodách v důsledku útoků na infrastrukturu nebo ropných tankerů, které jsou součástí takzvané ruské „stínové flotily“. Německo v úterý zabavilo tanker Eventi, jehož posádka nad lodí ztratila v lednu kontrolu při plavbě v Baltském moři. Evropská unie se domnívá, že tanker je součástí „stínové flotily“, kterou Rusko využívá k obcházení ropných sankcí.

Nové radarové systémy na větrných elektrárnách by mohly rozpoznat lodě nebo bezpilotní letouny, které mají vypnuté navigační a lodní údaje. „Data se používají především k zabezpečení dopravních tras,“ řekl deníku Bild úředník námořního úřadu Nico Nolte a dodal, že data putují také do centra námořní bezpečnosti v přístavu Cuxhaven. To je úřad odpovědný za bezpečnost a ochranu německého pobřeží. V tomto centru sídlí mimo jiné spolková policie, námořnictvo a Ústřední velitelství pro námořní mimořádné události, a mohlo by tak okamžitě reagovat na útoky.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil vojenskou nemocnici v Dnipru. Zapózoval raněným vojákům na selfie, ale především udělil řády „Za odvahu“ III. třídy bojovníkům, kteří utrpěli těžká zranění při plnění bojových úkolů, mimo jiné v Doněcké oblasti.

„Hlava státu si prohlédla jednotku intenzivní péče, anesteziologické a polytraumatologické oddělení. Seznámila se s provozem nemocnice během totální války, s jejím moderním zdravotnickým vybavením a s obnovou po ruských úderech,“ uvedl Zelenského úřad.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že v důsledku ukrajinských dronových útoků byly přerušeny dodávky elektřiny pro více než 1500 domácností v Kurské oblasti.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že skutečnost, že prezident Putin souhlasil s neútočením na energetické cíle, je důkazem, že to myslí s mírovým procesem vážně - což Kyjev a někteří jeho evropští spojenci rozporují. Podle Peskova bude Moskva s USA nadále spolupracovat navzdory tomu, co označil za každodenní ukrajinské údery na ruskou energetickou infrastrukturu, uvedla agentura Reuters.

Česko v rámci unijního programu Nástroj Evropské unie pro Ukrajinu investuje 100 milionů eur (2,5 miliardy korun) do obnovy ukrajinských nemocnic. Uvedl to dnes ukrajinský ministr zdravotnictví Viktor Ljaško, který se společně se svým českým protějškem Vlastimilem Válkem v Kyjevě zúčastnil podnikatelského fóra.

„Česká republika je potenciálně připravena financovat modernizaci 13 nemocnic v sedmi oblastech Ukrajiny v rámci programu Nástroj EU pro Ukrajinu. K dnešnímu dni je předběžně dohodnuto financování šesti projektů v celkové výši více než 100 milionů eur,“ napsal Ljaško na facebooku.

„11letý Jens z Dánska vybral více než 34 000 dánských korun (asi 114 000 Kč) pro děti z Ukrajiny, které přišly o domov,“ tweetuje ukrajinský influencer Anton Heraščenko. „Jens vlastníma rukama vytváří velikonoční korálkové ozdoby v modrých a žlutých barvách, prodává je a veškerý výtěžek věnuje na charitu.“