ONLINE: Oděsa a Charkov pod palbou, Rusové poslali rakety a drony na obytnou zónu

Evropská unie schválila druhý balík sankcí v reakci na íránské dodávky balistických raket do Ruska pro využití v útočné válce proti Ukrajině. Sankce se týkají jedné osoby a čtyř společností a přinášejí rovněž úpravy a doplnění seznamu zakázaných komponent. Informovala o tom dnes Rada EU, která zastupuje členské státy sedmadvacítky. Uvalení sankcí schválili při jednání v Bruselu unijní ministři zahraničí.

„Rada EU dnes rozhodla o rozšíření omezujících opatření v souvislosti s íránskou vojenskou podporou ruské útočné války proti Ukrajině a ozbrojených skupin a subjektů na Blízkém východě a v oblasti Rudého moře,“ stojí v tiskovém prohlášení.

Varianta zmrazení konfliktu na současných pozicích, kterou zřejmě navrhne turecký prezident Erdogan „je pro ruskou stranu nepřijatelná“, řekl podle agentury Interfax mluvčí Kremlu Peskov. Dodal, že pro Moskvu jsou stále platné podmínky pro jednání s Ukrajinou, které Putin představil v červnu. Mezi ruské požadavky patří, aby se ukrajinská armáda stáhla z ukrajinských oblastí, které Rusko částečně okupuje. Kyjev by se podle představ Moskvy také musel zavázat, že nevstoupí do NATO.

Ruská státní jaderná korporace Rosatom dnes ujistila, že bude nadále dodávat uran všem zákazníkům ve světě s výjimkou Spojených států, uvedla státní agentura TASS. Moskva v pátek zavedla dočasná omezení na vývoz obohaceného uranu do USA s odvoláním na dřívější rozhodnutí Washingtonu zakázat dovoz ruského uranu, uvedla agentura Reuters. Připomněla, že Rusko je šestý největší producent uranu na světě a disponuje přibližně 44 procenty kapacit na obohacování uranu.

„Realizace dodávek ruské uranové produkce do jiných zemí (kromě USA) bude pokračovat beze změn, na základě podmínek dohodnutých se zákazníky a při dodržování požadavků národních zákonů,“ citoval TASS z prohlášení Rosatomu. Ten označil zákaz vývozu uranu z Ruska do USA, zavedený pokynem ruského prezidenta Vladimira Putina a nařízením ruské vlády, za symetrickou odpověď na počínání amerických úřadů, které dovoz ruského uranu zakázaly.

Takhle si Ukrajinci na kyjevském Náměstí Nezávislosti připomínají padlé vojáky. 

Ukrajinský prezident Zelenskyj uvedl, že navštívil vojáky bránící důležité město Pokrovsk, pokládané za hlavní cíl ruské ofenzivy na východě země.

Sovětská propaganda při popírání a utajování hladomoru na Ukrajině ve 30. letech minulého století stála na několika pilířích, jako je dehumanizace obětí nebo vyvolání komplexu viny. Uvedla to dnes Jaryna Jasynevyčová z neziskové organizace All-Ukrainian Forum for Democracy (DEMFORUM) na konferenci s názvem Sovětská a ruská subverzní činnost proti Evropě, která se konala ve Sněmovně. Mezi další nástroje propagandy podle Jasynevyčové patřilo zlehčování rozsahu násilí, racionalizace činů a falšování historických faktů. Jasynevyčová se tématu hladomoru věnovala více než deset let ve svém výzkumu.

„Dehumanizace vedla k tomu, že smrt hladem byla vnímána jako ostuda. Statkář, nazývaný kulak, byl označen za nepřítele a zabíjení nepřátel bylo propagandisticky ospravedlněno,“ řekla Jasynevyčová. Miliony obětí podle ní tak zůstaly zapomenuty, protože jejich smrt byla prezentována jako důsledek individuálních selhání či neúspěšné hospodářské politiky.

Evropská unie schválila druhý balík sankcí v reakci na íránské dodávky balistických raket do Ruska pro využití v útočné válce proti Ukrajině. Sankce se týkají jedné osoby a čtyř společností a přinášejí rovněž úpravy a doplnění seznamu zakázaných komponent. Informovala o tom dnes Rada EU, která zastupuje členské státy sedmadvacítky. Uvalení sankcí schválili při jednání v Bruselu unijní ministři zahraničí.

„Rada EU dnes rozhodla o rozšíření omezujících opatření v souvislosti s íránskou vojenskou podporou ruské útočné války proti Ukrajině a ozbrojených skupin a subjektů na Blízkém východě a v oblasti Rudého moře,“ stojí v tiskovém prohlášení. „Dnešní rozhodnutí zavádí zákaz vývozu, transferu, dodávek nebo prodeje komponent používaných při vývoji a výrobě raket a dronů z Evropské unie do Íránu,“ dodává dokument.

Osm mrtvých a 18 zraněných si vyžádal dnešní ruský útok na jihoukrajinskou Oděsu. Informoval o tom šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper na telegramu.

„Ruští teroristé podnikli raketový útok na Oděsu. Jsou oběti a ranění,“ napsal nejdříve Kiper. Dodal, že poškozena byla civilní infrastruktura, zejména obytné domy. O něco později upřesnil, že podle předběžných informací je osm mrtvých a 18 zraněných, mezi nimi jedno dítě. Čtyři zranění jsou v těžkém stavu.

Ukrajinská tajná služba (SBU) odhalila a zadržela čtyři muže z Charkovské oblasti naverbované Ruskem, kteří prý stojí za explozí auta s ukrajinským vojákem. Údajně připravovali i další teroristické útoky, informuje server Ukrajinska pravda.

Zadrženými jsou softwarový inženýr, bývalý příslušník ukrajinské armády a dva nezaměstnaní. Instrukce dostávali od člena speciálních jednotek vojsk samozvané Doněcké lidové republiky, který bojuje proti ukrajinské armádě na východní frontě a spolupracuje s ruskou vojenskou rozvědkou GRU.

Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell věří, že se unijní země shodnou, že Ukrajina může útočit do hloubi ruského území. Řekl to dnes před zasedáním ministrů zahraničí zemí EU v Bruselu. Šéf francouzské diplomacie Jean-Noël Barrot podle agentury Reuters poznamenal, že Paříž takovou možnost zvažuje.

List The New York Times v neděli napsal, že americký prezident Joe Biden povolil Ukrajině použít Spojenými státy dodané rakety dlouhého doletu proti cílům na ruském území. Podle serveru Axios se toto povolení ale vztahuje jen na útoky na cíle v ruské Kurské oblasti.

Rozhodnutí Spojených států povolit Ukrajině použít rakety dlouhého doletu proti cílům na ruském území je podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského příznivou zprávou. Kyjev se tak bude moci lépe bránit proti útokům. Lipavský to dnes uvedl v Bruselu před jednáním unijních ministrů zahraničí. Český ministr rovněž zkritizoval páteční telefonát německého kancléře Olafa Scholze s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

„Viděli jsme, že tento víkend proběhl jeden z nejmasivnějších leteckých a raketových náletů (na Ukrajinu) za poslední dobu, takže je tento krok správný a jsem rád, že jej americká strana učinila,“ řekl českým novinářům Lipavský.

Šéf české diplomacie se vyjádřil i k nedávnému telefonickému rozhovoru mezi Scholzem a Putinem. „Myslím, že by bylo asi lepší, kdyby se západní státníci, pokud jde o podobné kroky, více koordinovali a drželi pospolu,“ řekl Lipavský. „Je to určitý symbolický krok, nic to nepřineslo, naopak přišel o víkendu drtivý raketový útok, takže si kladu otázku, čeho bylo telefonátem dosaženo? Víme, že ničeho,“ dodal ministr.

Spojené státy povolily Ukrajině používat americké střely k útokům v Rusku pouze v Kurské oblasti, napsal americký server Axios. Souvisí to podle něj s rozmístěním severokorejských vojáků v tomto regionu u hranic s Ukrajinou. List The New York Times a agentury Reuters a AP v neděli s odvoláním na americké představitele napsaly, že prezident Joe Biden povolil Kyjevu použít Spojenými státy dodané střely proti cílům na ruském území.

Axios píše, že "zdroj obeznámený s touto věcí potvrdil, že povolení použít střely ATACMS se týká jen Kurské oblasti, kde jsou nasazeni severokorejští vojáci". Američané toto rozhodnutí Ukrajincům sdělili před několika dny a vedla je k tomu snaha odradit KLDR od toho, aby do Ruska do bojů proti ukrajinské armádě poslala další vojáky.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na summitu skupiny velkých světových ekonomik G20, který dnes začíná v Brazílii, představí plán zmrazení války na Ukrajině na současných pozicích. Informuje o tom agentura Bloomberg s odvoláním na lidi obeznámené s Erdoganovými plány. Podotýká, že jsou značně odlišné od takzvaného mírového plánu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který je založený na jasné vizi cesty Ukrajiny k členství v NATO a bezpečnostních garancích do doby, než do aliance vstoupí.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková dnes ocenila rozhodnutí Spojených států, které podle médií povolily Ukrajině použít americké rakety dlouhého doletu proti cílům na ruském území. V rozhovoru s rádiem rbb uvedla, že ničit místa, ze kterých na zemi míří rakety, je součástí práva na sebeobranu.

Americký list The New York Times v neděli uvedl, že prezident Joe Biden, který v lednu Bílý dům opustí, povolil Ukrajině ostřelovat americkými raketami i cíle na ruském území. S podobnou informací přišla jen chvíli poté s odvoláním na své vlastní zdroje také agentura Reuters. Bílý dům věc odmítl komentovat. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zprávu nepotvrdil, ale ani nevyvrátil.

Vývoz ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy dnes pokračuje stabilně, uvedla podle agentury Reuters státní energetická společnost Gazprom. Přes Ukrajinu do Evropy Gazprom pošle 42,4 milionu metrů krychlových, tedy stejný objem jako v neděli. V sobotu ruský podnik přerušil dodávky plynu rakouské společnosti OMV poté, co OMV pozastavil část plateb v souvislosti s vyhranou arbitráží.

Objednávky, takzvané nominace, plynu z Ukrajiny na Slovensko se v pondělí oproti předchozím dnům víceméně nezměnily. Nominace na plyn opouštějící Slovensko byly rovněž stabilní, ukázaly údaje provozovatele přepravní soustavy Eustream. Přibližně na úrovni předchozích dnů tak zůstaly i nominace na tok plynu ze Slovenska do Česka.

Kyjev podnikl noční útok bezpilotními letouny na ruskou hranici u Brjanska, uvedl dnes gubernátor regionu. „Jednotky protivzdušné obrany pokračují v práci na ochraně našeho regionu,“ napsal gubernátor Alexandr Bogomaz na telegramu, aniž by uvedl další podrobnosti.

Dobré ráno, ruské jednotky protivzdušné obrany zničily dva drony mířící na Moskvu, uvedl dnes brzy ráno starosta města Sergej Sobjanin. Rusko rovněž uvedlo, že v noci jednotky protivzdušné obrany zničily 59 ukrajinských bezpilotních letounů, informuje Reuters.

„Podle předběžných informací nejsou na místě pádu trosek žádné škody ani oběti,“ napsal moskevský starosta Sobjanin na svém telegramovém kanálu. Nejprve informoval o jednom, později o druhém dronu, který byl sestřelen nedaleko Moskvy. Rusko rovněž uvedlo, že dnes v noci zničilo 59 ukrajinských bezpilotních, z toho 45 nad Brjanskou oblastí sousedící s Ukrajinou.

Na zprávy ohledně rozhodnutí USA povolit Ukrajincům střílet na Rusko reagovala podle serveru RBK také mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, která uvedla, že ruský prezident Vladimir Putin se už k takové možnosti vyjádřil dříve.

Šéf Kremlu podle ruského portálu uvedl, že něco takového by znamenalo, že „s Ruskem bojují země NATO“. Povolení Kyjevu použít zbraně dlouhého doletu by změnilo samotnou podstatu, charakter konfliktu, tvrdil podle RBK Putin v září.

Povolení úderů americkými střelami do hloubi Ruska je bezprecedentním krokem, který může vést k začátku třetí světové války, prohlásil dnes senátor a místopředseda výboru pro mezinárodní záležitosti horní komory ruského parlamentu Vladimir Džabarov podle agentury TASS.

Nejméně osm obětí včetně dvou dětí si vyžádal ruský večerní útok na ukrajinské město Sumy. S odvoláním na místní úřady to píše server Ukrajinska pravda a ruská služba stanice BBC. Několik desítek lidí podle nich utrpělo zranění. Ruský raketový útok večer zasáhl hustě obydlenou část oblastní metropole, uvedla regionální prokuratura.

Úder v Sumách poškodil několik výškových budov a na místě pracují záchranáři. Mezi zabitými jsou podle prokuratury devítiletý chlapec a čtrnáctiletá dívka. „Lékařskou pomoc vyhledalo dvacet místních obyvatel,“ uvedl tento úřad na telegramu.

Cenu Paměti národa obdržela dnes v pražském Národním divadle Olha Hejková z Ukrajiny. Hejková absolvovala slavistiku na kyjevské univerzitě, studovala i češtinu. V té době se sblížila s ukrajinskými disidenty. Krátce před plánovaným sňatkem v lednu 1976 byl její partner, jeden ze zakladatelů Ukrajinské helsinské skupiny (UHH), zatčen. Právě jeho zatčení bylo počátkem její cesty k občanskému aktivismu, vykoupenému roky v komunistických lágrech.

Na její přání se Národním divadlem, kam dorazili i Petr a Eva Pavlovi, rozezněla také ukrajinská státní hymna.

 „Ráda bych sdělila těm, kdo pochybuje o vítězství Ukrajiny, kdo pochybuje o samotné Ukrajině nebo o ukrajinském lidu, prosím, nepřestávejte nám a v nás věřit, protože když ne my, když ne my všichni, tak kdo,“ sklidila potlesk Ukrajinka.

Vážení čtenáři, pro dnešek se online k ukrajinskému dění odmlčí, aby pokračoval zase od rána. Přejeme mezitím dobrou noc.

Podle zdrojů agentury Reuters Ukrajina plánuje provést v následujících dnech první údery proti Rusku s raketami dlouhého doletu, k čemuž dostala povolení od Bílého domu. První ukrajinské údery budou zřejmě provedeny americkými střelami ATACMS, které mají dolet přibližně 300 kilometrů.

Podle informací New York Times budou zbraně nejspíš nasazeny proti ruským a severokorejským vojákům s cílem podpořit ukrajinské jednotky v západoruské Kurské oblasti. 

Americký prezident Joe Biden, který v lednu opustí Bílý dům, povolil Ukrajině použít Spojenými státy dodané rakety dlouhého doletu proti cílům na ruském území, napsal dnes zpravodajský web deníku The New York Times s odvoláním na americké představitele. S podobnou informací přišla jen chvíli poté s odvoláním na své vlastní zdroje také Reuters. Bílý dům věc odmítl komentovat.

Ve všech ukrajinských regionech budou v pondělí dočasná omezení ve spotřebě elektrické energie. Důvodem je poškození energetických zařízení při dnešním masivním vzdušném útoku, oznámila na telegramu ukrajinská energetická společnost Ukrenerho. Země ráno čelila rozsáhlému ruskému úderu, podle ukrajinské energetické firmy DTEK utrpěly vážné škody její tepelné elektrárny.

„Nezapínejte několik výkonných elektrických spotřebičů současně, prosím,“ vyzvala firma Ukrenerho obyvatele země a doporučila jim, aby si zjistili časový harmonogram plánovaných pondělních odstávek v dodávkách energií. „Energetici pracují na odstranění následků,“ dodala společnost.