ONLINE: Oděsa a Charkov pod palbou, Rusové poslali rakety a drony na obytnou zónu

Ruská armáda postupuje v Charkovské oblasti u Kupjansku, kde neustále napadá ukrajinské pozice. „Situace je extrémně složitá a představuje velkou hrozbu nejen pro Kupjansk, ale také pro celou frontu u Dvoričny, kde se nepřítel snaží vybudovat opěrný bod v samotné osadě Dvorična, která je na pravém břehu řeky Oskil,“ řekl šéf vojenské správy Kupjansku Andrij Besedin.

Pokud se Rusům podle Besedina podaří dostat do osady Dvorična a přesunout do ní vybavení, dostanou se do týlu ukrajinských jednotek v Kupjansku.

Ve středu ruští vojáci podnikli 12 útočných operací ve směru od Petropavlivky a Holubivky, dva kilometry od Kupjansku. Besedin dále upozornil, že velmi složitá je situace také na linii Zahryzove - Lozova - Kruhljakivka. „Nepřítel neustále útočí, aby se dostal na levý břeh řeky Oskil,“ dodal.

Americký ministr obrany Lloyd Austin oznámil další vojenskou pomoc Ukrajině za 500 milionů dolarů, další balíčky pomoci slíbily podle něj Norsko či Dánsko.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes prohlásil, že v zájmu Spojených států je stát po boku Ukrajiny. Učinil tak na začátku schůzky takzvané kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny na americké letecké základně Ramstein, která je poslední před nástupem nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle Zelenského by bylo pošetilé nepokračovat ve spolupráci v ramsteinské skupině. Spojence také vyzval, aby Ukrajině dodali slíbené systémy protivzdušné obrany.

Na pětadvacáté schůzce kontaktní skupiny jednají zástupci více než 50 spojeneckých zemí o další podpoře Ukrajiny, která se už téměř tři roky brání rozsáhlé ruské invazi. Setkání se účastní kromě Zelenského také mimo jiné americký ministr obrany Lloyd Austin, německý ministr obrany Boris Pistorius, generální tajemník NATO Mark Rutte či šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.

Podle Zelenského by se měla nyní prohloubit spolupráce Ukrajiny a jejích spojenců mimo jiné při výrobě dronů. Vyzval také k dodání slíbených systémů protivzdušné obrany a v této souvislosti zmínil středeční ruský úder na Záporoží, který si vyžádal 13 obětí. Cílem Kyjeva je podle Zelenského ukončit válku důstojně, a to ještě v tomto roce. Přes pokračující západní podporu nyní ruské síly za cenu velkých ztrát na východě Ukrajiny pomalu postupují.

Situace v Kupjansku na východě Ukrajiny je extrémně složitá, ruská armáda je dva kilometry od města. Kurachove zřejmě padlo, Kyjev to ale nepotvrdil.

Vladimir Putin podle svého mluvčího Dmitrije Peskova vítá zájem o kontakt ze strany nastupujícího prezidenta USA Donalda Trumpa, prozatím ale žádná taková žádost nepřišla, je třeba nejprve počkat na inauguraci.

Překážky, plameny, ostnatý drát... Fotograf 65. mechanizované brigády takto zachytil výcvik na polygonu v Záporožské oblasti

Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu 70 dronů, 46 z nich obrana sestřelila a zbývajících 24 byly návnady, takže nepředstavovaly hrozbu a do cíle nedoletěly. S odvoláním na velitelství vzdušných sil ukrajinské armády o tom informoval portál RBK-Ukrajina.

Ačkoli protivzdušná obrana zlikvidovala všechny drony, které představovaly hrozbu, i tak hlásí ukrajinské úřady škody. Padající trosky totiž poškodily několik domů.

Drony na Ukrajinu letěly od ruských měst Millerovo, Orel, Kursk, Brjansk a Primorsko-Achtarsk. Obrana pak bezpilotní letouny sestřelila v Poltavské, Sumské, Charkovské, Čerkaské, Mykolajivské, Černihivské, Kyjevské a Dněpropetrovské oblasti.

„Zastavení tranzitu plynu přes Ukrajinu a poškození slovenských národních a finančních zájmů byl důvod, proč jsem cestoval do Moskvy. Potřeboval jsem zabezpečit minimálně plyn pro domácí spotřebu Slovenska, což máme zabezpečené. Dokonce bez zvyšování cen plynu,“ prohlásil slovenský premiér Robert Fico před dnešním jednáním v Bruselu s představiteli Evropské komise. „Rovněž jsem chtěl dostat odpověď od ruského partnera, zda je Ruská federace připravena pokračovat v dodávkách plynu na tranzit přes Ukrajinu a Slovensko dále na západ. Odpověď byla kladná, ruská strana byla vždy spolehlivým dodavatelem energií,“ uvedl ve videu, které ve středu zveřejnil na Facebooku. „V Bruselu si kvůli Zelenskému nebudu dávat servítku před ústa,“ označil spot.

Ruský vzdušný úder na ukrajinské město Záporoží si ve středu podle nově zveřejněné bilance vyžádal 13 mrtvých a 113 zraněných, z nichž deset je ve vážném stavu. Dnes ráno o tom podle webu RBK-Ukrajina informoval šéf oblastní správy Ivan Fedorov.

„Zemřelo 13 lidí. Zdravotní pomoc dostalo 113 lidí včetně 13letého dítěte. Aktuálně je v nemocnici 59, z nichž je deset ve vážném stavu,“ uvedl Fedorov. „To jsou následky včerejšího ruského útoku na Záporoží,“ dodal.

Na americké letecké základně Ramstein na západě Německa se dnes uskuteční další jednání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny. Zúčastní se ho mimo jiné americký ministr obrany Lloyd Austin, generální tajemník NATO Mark Rutte a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Půjde pravděpodobně o poslední setkání v tomto formátu před nástupem nového amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské grese na Ukrajině budeme sledovat zase od čtvrtečního rána.

Tady jsou další snímky, které zachycují následky brutálního ruského útoku na Záporoží.

Prezidenti Ukrajiny a Moldavska Volodymyr Zelenskyj a Maia Sanduová se v telefonickém rozhovoru dohodli na společném řešení energetické krize v Moldavsku včetně Podněstří.  Podněstří dlouho spoléhalo na dodávky ruského zemního plynu, ale jeho tok do regionu přes Ukrajinu byl zastaven 1. ledna, protože Ukrajina se rozhodla neobnovit dohodu o tranzitu přes své území.

„Jsme připraveni Moldavsku pomoci, zejména dodávkami uhlí,“ uvedl Zelenskyj po telefonátu s moldavskou prezidentkou ve svém večerním videu. „Je velmi důležité udržet stabilitu, dát všem lidem v Moldavsku podmínky k mírovému životu a práci pro svou zemi, k překonání chudoby a k našemu společnému směřování do Evropské unie,“ dodal ukrajinský prezident. Zdůraznil, že krize je důsledkem ruského „pokusu manipulovat s energetickými zdroji“ s cílem poškodit proevropskou moldavskou vládu.

Prohlášení kanceláře moldavské prezidentky uvádí, že oba státníci se shodli na společných řešeních, která mají zabránit zhoršování humanitární krize, a to i „využíváním alternativních zdrojů energie, jako je uhlí“.

Úřad ukrajinského generálního prokurátora uvedl, že poškozeny při útoku v Záporoží byly výškové bytové domy, průmyslový objekt a další infrastruktura. Trosky zasáhly tramvaj a autobus s cestujícími.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po útoku, který si vyžádal 13 životů, vyzval v příspěvku na platformě X k vyvinutí tlaku na Rusko kvůli jeho teroru. Podle něj Rusové na Záporoží zaútočili leteckými pumami a šlo o úmyslný útok na město. "Není nic krutějšího než shodit letecké pumy na město s vědomím, že budou trpět běžní civilisté," uvedl Zelenskyj ve svém příspěvku, k němuž připojil i video zachycující následky útoku.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ohlásil, že si telefonoval s korunním princem a de facto vládcem Saúdské Arábie Mohamedem bin Salmánem. „Diskutovali jsme o možnostech dvoustranné a mnohostranné mezinárodní spolupráce s cílem dosáhnout spravedlivého a trvalého míru,“ shrnul prezident na X. „Představil jsem také iniciativu 'Potraviny z Ukrajiny' a zdůraznil připravenost Ukrajiny dodávat do Sýrie potraviny a zemědělské technologie za finanční podpory partnerských zemí. Vyzval jsem Saúdskou Arábii, aby se k této iniciativě připojila.“

Gubernátor ruské Saratovské oblasti Roman Busargin uvedl, že ve městě Engels byl kvůli požáru po úderu ukrajinských dronů vyhlášen stav ohrožení. Požár si podle něj vyžádal životy dvou hasičů. „Likvidace (požáru) si bohužel vyžádala dva mrtvé - hasiče ministerstva pro mimořádné situace,“ uvedl gubernátor. Busargin dodal, že požár se dále rozšířil.

Litevská vláda zavedla zvýšená bezpečnostní opatření okolo elektrického vedení spojujícího pobaltskou zemi s Polskem. Příští měsíc se Litva chystá odpojit od sítě ze sovětské éry, kterou sdílí s Ruskem a Běloruskem, a kabinet ve Vilniusu dnes oznámil, že eviduje pokusy o narušování tohoto procesu.

Vilnius byl svědkem jasných a zřetelných snah o „narušení tohoto procesu ze strany odpůrců“, uvedl litevský premiér Gintautas Paluckas v dnešním vládním prohlášení. Podle něj je tato záležitost zásadní nejen v oblasti energetiky, ale také z hlediska národní bezpečnosti.

Prohlášení přichází v době, kdy zbývají týdny do odpojení pobaltských států od sovětské energetické sítě BRELL s Ruskem a Běloruskem, aby se jejich vedení prostřednictvím energetického propojení s Polskem synchronizovalo s evropskou sítí. Oddělení se má uskutečnit 8. února.

Vojenská správa Záporožské oblasti zveřejnila snímky z města Záporoží, stižené dalším ruským vzdušným úderem. Zemřelo při něm nejméně 13 lidí.

Prezident Volodymyr Zelenskyj přivítal v Kyjevě finskou ministryni zahraničí Elinu Valtonenovou.

Počet obětí útoku na ukrajinské Záporoží stoupl na 13, raněných je 18, oznámil šéf oblastní správy Fedorov, který předtím informoval o jednom mrtvém.

Podle OSN bylo na Ukrajině za téměř tři roky války zabito více než 12.300 civilistů.  „Ruské ozbrojené síly zintenzivnily své operace s cílem zabrat další území na východě Ukrajiny, což tvrdě dopadá na civilisty ve frontových oblastech, zejména v Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti,“ informovala zástupkyně Vysokého komisaře OSN pro lidská práva Nada Nášifová v prohlášení k vývoji od loňského září. Vyšší počet obětí v posledních měsících OSN vysvětluje používáním dronů, střel dlouhého doletu a klouzavých bomb.

Rakouská lidová strana (ÖVP) přijímá nabídku lídra Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Herberta Kickla jednat o společné vládní koalici. Dnes to podle agentury APA prohlásil úřadující šéf lidovců Christian Stocker. Zároveň ale uvedl, že v rozhovorech bude považovat za důležitá témata svobodu tisku, spolupráci v Evropě a nezávislost na Rusku, k němuž jsou Svobodní naopak naklonění. Bývají označováni za pravicové populisty, a pokud vládní koalice vznikne, bude Kickl prvním kancléřem za tuto stranu v dějinách alpské republiky.

Ukrajinská tajná služba SBU zadržela prokremelského internetového provokatéra (20), který se před spravedlností skrýval mezi mnichy a jeptiškami. „Příslušníci SBU pachatele zadrželi poblíž mužského kláštera Ukrajinské ortodoxní církve Moskevského patriarchátu v Bukovině, kde se skrýval a plánoval nelegální přechod hranice do EU,“ uvádí služba. 

„Po vypuknutí války v plném rozsahu publikoval na Instagramu příspěvky na podporu okupantů. Ve svých komentářích a publikacích chválil Kadyrova a jemu podřízené militantní skupiny bojující proti Ukrajině. Zároveň provokatér o ukrajinských vojácích šířil dezinformace a vyzýval je, aby před nájezdníky složili zbraně,“ shrnuje SBU obvinění. Zatykač na něj přišel už roku 2022, avšak stihnul upláchnout. 

„Den před vzetím do vazby podezřelý tajně opustil svůj domov a začal se skrývat v místním ženském klášteře. Později se podezřelý přestěhoval do Ternopilské a poté Černovické oblasti. V západních oblastech Ukrajiny se také skrýval v kostelech, kde výměnou za útočiště pracoval jako údržbář. Podle dostupných údajů se pachatel připravoval na útěk z Bukoviny do sousední země EU. K tomu začal aktivně studovat cizí jazyk a chystat trasy pro ilegální překračování hranic,“ dodala SBU s tím, že mu hrozí osm let vězení.

 Téměř 30.000 Ukrajinců získalo od začátku loňského roku status nezvěstných - jde o vojáky i civilisty. Celkem se pohřešuje 59.000 Ukrajinců. S odvoláním na ukrajinského zmocněnce pro otázky pohřešovaných za zvláštních okolností Artura Dobroserdova to dnes napsal server Ukrajinska pravda.

„Jednou měsíčně sestavujeme statistiku nezvěstných podle regionů - na základě registrace místa pohřešované osoby. Podle údajů ke konci prosince 2024 byla na prvním místě Doněcká oblast, dále Dněpropetrovská a Charkovská oblast,“ řekl Dobroserdov s odkazem na regiony na východě Ukrajiny, kde pokračují boje s ruskými invazními vojsky.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mluvil s prezidentkou Švýcarska Karin Keller-Sutterovou a poblahopřál jí k nástupu do funkce v roce 2025. „Vyjádřil jsem vděčnost za švýcarskou podporu Ukrajiny, včetně úspěšné organizace mírového summitu. Je důležité, abychom i nadále spolupracovali na dosažení spravedlivého a trvalého míru,“ napsal na sociální síť X ukrajinský prezident.