ONLINE: Bombový útok na Záporoží zabil dívenku (†9). Rusové útočili i na Charkov

Ukrajina, která se přes dva roky brání ruské invazi, může nadále počítat s německou podporou, a to včetně zbrojních dodávek. Dnes to na tiskové konferenci prohlásil spolkový kancléř Olaf Scholz, který zároveň podpořil cesty vedoucí k mírovým jednáním.

„Ukrajině budeme nadále pomáhat,“ řekl Scholz, podle kterého Ukrajina potřebuje širokou podporu. „Zároveň ale musíme podpořit i procesy, které otevřou možnosti k diplomatickým jednáním,“ poznamenal o možném mírovém vyjednávání.

Od spuštění Fondu Ukrajina přesně před rokem čeští exportéři uzavřeli vývozní smlouvy za 392 milionů korun. V tiskové zprávě o tom dnes ČTK informovala Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP), pod kterou fond spadá. S počátkem ruské invaze EGAP pojišťování exportu českých firem na Ukrajinu zastavila, v roce 2021 před válkou tam hodnota vývozních smluv činila 425 milionů korun. Fond Ukrajina podle EGAP nejčastěji pojišťuje výrobce zemědělské techniky a producenty potravin.

Úřady v Oděské oblasti informovaly o ruském úderu útočnými drony na přístav Izmajil, kde byli podle nich zraněni tři lidé. Ukrajinský přístav Izmajil leží na břehu řeky Dunaj, která tvoří hranici s Rumunskem. Podle Reuters představuje také důležitou trasu pro Ukrajinu při importu paliva. Poptávka po něm přitom v zemi roste, jelikož podniky i obyvatelé čím dál více závisejí při výrobě elektrické energie na generátorech. Země se totiž potýká s výpadky v dodávkách elektřiny kvůli ruským vzdušným úderům na energetickou infrastrukturu.

Původní informace o jednom mrtvém v Charkově se podle starosty Ihora Terechova nepotvrdily. Ukrajinská veřejnoprávní stanice Suspilne uvádí, že první úder poškodil vozy a kancelář švýcarské nevládní organizace FSD, která se zabývá odminováváním. 

Čína a Ukrajina by měly usilovat o bilaterální vztahy a plánovat je z dlouhodobého hlediska. Po dnešním setkání s ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou to prohlásil šéf čínské diplomacie Wang I. Oba diplomaté se sešli v čínském Kantonu. „Rozhovory trvaly více než tři hodiny, tedy déle, než bylo plánováno. Byl to velmi hluboký a konkrétní rozhovor,“ řekl agentuře Reuters člen ukrajinské delegace, který si nepřál být jmenován.

Ministerstvo obrany připravuje další část muniční iniciativy pro Ukrajinu, její součástí bude pět zbrojařských společností. Informoval o tom dnes Deník N. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) serveru řekla, že plán pod pracovním názvem Iniciativa 2025 je přirozeným pokračováním fungujícího mechanismu, ve kterém by mělo být Česko opět prostředníkem mezi plátci a zbrojaři.

Japonská vláda dnes zveřejnila oficiální protest proti rozhodnutí Ruska trvale zakázat vstup do země třinácti japonským občanům. Zákaz se týká převážně vedoucích představitelů významných firem a společností včetně šéfa automobilky Toyota. Podle médií je to odveta za sankce, které Tokio na Rusko uvalilo kvůli invazi na Ukrajinu.

Mluvčí japonské vlády Jošimasa Hajaši podle agentury AP řekl, že zákaz „omezuje legitimní aktivity japonských společností (v Rusku) a je naprosto nepřijatelný“.

Dva lidé byli zraněni při explozi auta v Moskvě. Podle agentury TASS jde o vojáka, který se účastnil ruské invaze na Ukrajinu, a jeho ženu.

Portugalský ministr zahraničí Paulo Rangel prohlásil, že Ukrajina by měla vést mírové rozhovory, a ne jiná země. Podle něj by na to měla dohlédnout i Evropská unie – Kyjev musí být v čele iniciativy, míní.

Ruská armáda v noci na dnešek dvakrát zaútočila na ukrajinský Charkov. Zemřel jeden člověk, informace o dalších případných obětech zatím nejsou k dispozici, uvedl starosta města Ihor Terechov a šéf charkovské oblastní vojenské správy Oleh Syněhubov.

První úder zasáhl průmyslovou zónu v jedné z charkovských čtvrtí. Syněhubov informoval, že se nikomu nic nestalo, poškozena byla jedna budova a nejméně pět aut.

Vážení čtenáři,
končíme online zpravodajství z válečného konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Pokračovat v něm budeme opět zítra v ranních hodinách. Za redakci Blesk zpráv Vám přejeme dobrou noc. 

Vedoucí ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak dnes telefonicky hovořil s poradcem pro národní bezpečnost americké viceprezidentky Kamaly Harrisové Philem Gordonem. Podle agentury Reuters se jednalo o první podobný kontakt mezi Kyjevem a týmem Harrisové od chvíle, co americký prezident Joe Biden v neděli oznámil, že nebude usilovat o znovuzvolení.

Jermak s Gordonem diskutovali o situaci na frontě a ruských útocích na ukrajinská města a energetickou infrastrukturu, píše se v prohlášení na Jermakově telegramu. Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta zdůraznil význam posílení ukrajinské protivzdušné obrany.

V rozhovoru se dnes večer zmínil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném večerním videoposelství, kde připomněl, že Harrisová zastupovala Spojené státy na červnovém mírovém summitu ve Švýcarsku.

„Je zásadní, aby se dynamika naší spolupráce na spravedlivém mírovém řešení neutlumila,“ řekl Zelenskyj.

Spojené státy jsou významným spojencem Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruským invazním vojskům. Washington Kyjevu poskytl vojenskou a finanční pomoc za miliardy dolarů.

Památník padlých ukrajinských bojovníků v Kyjevě, na náměstí Nezávislosti (majdan Nezaležnosti).

Ukrajina zasáhla v ruském přístavu poslední ze tří železničních trajektů obstarávajících spojení s anektovaným Krymem, tvrdí ukrajinské velení.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba je na návštěvě v Číně, se kterou chce navázat přímý dialog o dosažení míru na Ukrajině. Jedná se o první návštěvu takto vysokého ukrajinského činitele od začátku ruské agrese proti jeho zemi v únoru 2022. Kuleba má v příštích dnech naplánováno jednání s čínským ministrem zahraničí Wang Iem.

Čína ruskou agresi proti Ukrajině neodsoudila, vyzvala však k zastavení bojů. Kritizuje také západní dodávky zbraní Ukrajině. Asijská země však nepřímo Moskvu podporuje, jelikož jí umožňuje na čínském trhu pořizovat technologie a zboží nutné pro fungování ruského vojenského průmyslu. Minulý rok Čína představila svůj mírový plán a letos vypracovala další podobný dokument společně s Brazílií.

Ve videu po příletu do Pekingu Kuleba uvedl, že chce vést s čínskými představiteli „rozsáhlá, detailní a podstatná“ jednání o válce, kterou vede Rusko proti Ukrajině. Zatím není jasné, kdy přesně se diskuse s čínským ministrem zahraničí uskuteční. „Chceme se vyhnout závodu mezi mírovými plány. Je velmi důležité, aby Kyjev a Peking vedly přímý dialog,“ uvedl Kuleba. Ukrajina má vlastní mírový plán, který počítá s úplným odchodem ruských vojsk z ukrajinského území.

V ukrajinské armádě už slouží 3800 vězňů, kteří se ve věznicích přihlásili do války proti ruské agresi. „Většina z nich nedávno dokončila výcvik. Ale mezi nimi jsou už ranění a i zabití,“ řekl poslanec Roman Kostenko z branného výboru ukrajinského parlamentu listu Ukrajinska pravda. Zákonodárce připustil, že zájem vězňů o mobilizaci poklesl, což vysvětlil tím, že většina z těch, kteří měli zájem, už vstoupila do armády. Předpokládá, že do armády se nakonec přihlásí okolo 5000 vězňů. Záhodno by bylo umožnit vstup do armády i obviněným, kteří jsou ve vyšetřovací vazbě, usoudil.

Od loňského května postupně přibylo Ukrajinců, kteří jsou ochotni učinit územní ústupky pro co nejrychlejší dosažení míru a zachování nezávislosti země. Vyplývá to z průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS). Zatímco v květnu 2023 bylo územní ústupky ochotno učinit deset procent dotázaných, letos v květnu se pro ně vyslovilo 32 procent respondentů. Naopak za žádných okolností by se loni v květnu území nevzdalo 83 procent tázaných, letos v květnu 55 procent dotazovaných.

„Pro správnou interpretaci je nutné vzít v úvahu kontext. V květnu, kdy jsme se opět ptali na připravenost k územním ústupkům, trvala plnohodnotná invaze více než dva roky. Rusové zahájili rozsáhlou ofenzívu v Charkovské oblasti, pokračovaly průtahy v dodávkách potřebných zbraní, (Rusové) se snažili destabilizovat Ukrajinu zpochybňováním legitimity prezidenta, vstoupil v platnost zákon o mobilizaci a podobně,“ uvedl v komentáři k průzkumu šéf Kyjevského mezinárodního sociologického institutu Anton Hrušeckyj.

Podívejte se na nové snímky ukrajinských vojáků během cvičení v Charkovském regionu.

Moskvané, kteří podepíší kontrakt s ruskou armádou, dostanou od dnešního dne od radnice hlavního města jednorázovou peněžní odměnu ve výši 1,9 milionu rublů (skoro půl milionu Kč), takže jejich příjmy za první rok služby překročí 5,2 milionu rublů (asi 1,356 milionu Kč). Uvedla to dnes agentura Interfax s odvoláním na rozhodnutí starosty Sergeje Sobjanina a regionální vlády.

Z nového opatření „sociální podpory“, které má zjevně posílit nábor čerstvých sil do války proti Ukrajině, mohou těžit vojáci z metropole, kteří smlouvu s armádou podepíší od dnešního dne. Současně zůstávají v platnosti všechna dosavadní opatření radnice, jako je příplatek k platu vojáků z hlavního města ve výši 50.000 rublů měsíčně.

Španělský soud dnes uložil 18 let vězení důchodci, který v roce 2022 poslal výbušné dopisy na ukrajinské a americké velvyslanectví v Madridu či španělskému premiéru Pedru Sánchezovi. Informovala o tom agentura AFP.

Šestasedmdesátiletý Pompeyo González byl odsouzen za terorismus a výrobu výbušných zařízení. Muž ze severního Španělska odeslal v listopadu a prosinci 2022 celkem šest výbušných balíčků na různé vládní, vojenské a diplomatické adresy.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Americké velvyslanectví v Moskvě dnes vyzvalo k propuštění rusko-americké novinářky žijící v Česku Alsu Kurmaševové, která pracuje pro Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Ruský soud ji podle agentury AP v pátek odsoudil k 6,5 roku vězení, uznal ji vinnou z šíření toho, co ruské úřady nazývají lživými informacemi o ruské armádě. Šéf RFE/RL Stephen Capus už dříve proces i rozsudek nad Kurmaševovou označil za výsměch spravedlnosti.

„Ze zpráv médií víme, že v případě Alsu Kurmaševové padl rozsudek... Je to smutný den pro žurnalistiku v Rusku,“ uvedla ambasáda USA na platformě Telegram. Diplomatická mise označila Kurmaševovou za zásadovou novinářku přinášející objektivní zpravodajství. „Svobodný a nezávislý tisk je jádrem demokracie, umožňuje voličům činit informovaná rozhodnutí a pohání veřejné činitele k odpovědnosti,“ dodalo velvyslanectví. Vyzvalo přitom Rusko, aby propustilo kromě Kurmaševové také další vězněné novináře a vězně svědomí.

Tranzit ruské ropy od společnosti Lukoil na Slovensko a do Maďarska přes území Ukrajiny stále nebyl obnoven. S odkazem na zdroj z odvětví to dnes uvedla agentura Reuters. Ukrajina v červnu jednostranně rozhodla o zákazu tranzitu ropy od Lukoilu přes své území, firmu si totiž přidala na svůj sankční seznam. Bratislava a Budapešť pak tento měsíc oznámily, že ropu od Lukoilu ropovodem Družba přes Ukrajinu přestaly dostávat.

Ukrajinské vzdušné síly hlásí sestřelení sedmi ruských bezpilotních letounů z osmi. Rusové podle ukrajinského letectva vyslali na Ukrajinu také řízenou střelu Ch-69. „V důsledku aktivního bojového úsilí nepřátelská řízená střela Ch-69 nedosáhla svého cíle,“ uvedlo letectvo podle serveru Ukrajinska pravda. Rusové podle ukrajinských vzdušných sil v noci útočili drony a řízenou střelou na Sumskou oblast, která se nachází na severu Ukrajiny. Tamní správa dříve informovala o ruském útoku na zařízení kritické infrastruktury, přičemž úder si podle ní nevyžádal žádné oběti.

K dronovému útoku došlo také v Krasnodarské oblasti v Rusku. Oznámil to místní gubernátor Venjamin Kondratijev, podle kterého při útoku zemřela jedna osoba.