ONLINE: Bombový útok na Záporoží zabil dívenku (†9). Rusové útočili i na Charkov

Ukrajinské námořní drony podnikly útok na Ruskem obsazené těžební plošiny poblíž pobřeží anektovaného Krymského poloostrova. Dnes to uvedlo ukrajinské námořnictvo, podle nějž byly zničeny sledovací systémy nepřítele. Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Ministři zahraničí Ruska, Íránu a Turecka se dnes v Dauhá podle šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova shodli, že boje v Sýrii musí okamžitě skončit. Islamistické povstalce, kteří se rychle přibližují k Damašku, Lavrov označil za teroristy. Ruský ministr zahraničí také řekl, že je nepřípustné „teroristickým skupinám“ umožnit, aby ovládly syrské území.

Moskva patří k nejbližším spojencům režimu syrského autokrata Bašára Asada a v bojích proti povstalcům ho podporuje i tentokrát. Přesto ale rebelové vedení islamistickým uskupením Haját Tahrír aš-Šám (HTS) rychle postupují k metropoli Damašku. Některé povstalecké skupiny jsou od ní podle AFP vzdálené jen zhruba deset kilometrů jihozápadním směrem.

Ruští váleční blogeři navíc podle agentury Reuters vyjadřují obavu, že vážnému ohrožení čelí i dvě strategicky významné ruské vojenské základny v Sýrii. Kvůli válce na Ukrajině, kterou Moskva vede už třetím rokem, je její kapacita zasáhnout ve prospěch Asada, stejně jako to udělala v roce 2015, výrazně omezená.

„Děkuji, Dánsko! Díky podpoře partnerů, jako jste vy, bude naše nebe bezpečnější,“ napsal poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko na X a sdílel video se stíhačkami F-16, které Dánsko Ukrajině dodalo. 

Ukrajina dostala druhou várku stíhaček F-16 z Dánska. Oznámil to prezident Volodymyr Zelenskyj. „Stíhačky z Dánska z první série již sestřelují ruské rakety a chrání naše lidi, naši infrastrukturu. Nyní byla naše vzdušná obrana dále posílena,“ řekl ukrajinský prezident.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny. Rusko ztratilo 1 300 vojáků.

Následky ruského útoku v Záporoží.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odsoudil ruské útoky na Kryvyj Rih a Záporoží, po kterých zemřelo v pátek 12 lidí a desítky dalších zranily. Podle serveru Ukrajinska pravda ruské útoky odsoudil a prohlásil, že šéf Kremlu Vladimir Putin o mír nestojí.

„Tisíce takových útoků, které Rusko během této války provedlo, jasně ukazují, že Putin nechce skutečný mír. Chce mít možnost zacházet s každou zemí pomocí bomb, raket a dalších forem násilí,“ řekl podle DPA Zelenskyj. Zdůraznil, že ruské agresi lze čelit jen silou. „A jen díky síle můžeme dosáhnout skutečného míru,“ dodal.

Německý kancléř Olaf Scholz věří, že se podaří vyvinout společnou strategii se zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem pro dosažení míru na Ukrajině. Šéf německé vlády to podle agentury DPA řekl médiím ze skupiny Funke.

„Jsem přesvědčen, že můžeme vypracovat společnou strategii pro Ukrajinu. Mou hlavní zásadou zůstává, že o ničem nelze rozhodnout, aniž by se k tomu vyjádřil ukrajinský lid,“ řekl Scholz. Dodal, že s budoucím americkým prezidentem hovořil „podrobně“ a že jeho tým si přímo vyměňuje názory s Trumpovými bezpečnostními poradci.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Veškeré dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od sobotního rána.

Na sociálních sítích se objevily záběry po útoku v Záporoží. Podle prezidentské kanceláře tam Rusové zasáhli čerpací stanici, podle jiných zdrojů autoservis.

As a result of the Russian attack on the Zaporizhzhia region, a car service station is on fire. Three people were killed, and, preliminarily, 4, two of whom are children, were injured, the city's regional military administration reported.

Some communities in the region have… https://t.co/dVh9n5xom8 pic.twitter.com/NAmqGN5JR0

— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) December 6, 2024

Na devět se zvýšil počet obětí ruského útoku v Záporoží.  Rusko podle Fedorova k úderu použilo letecké bomby. Dodal, že řadu zranění způsobily šrapnely a že mnozí lidé mají zranění hlavy. Mezi zraněnými jsou i děti, nejmladšímu jsou čtyři roky. Po útoku začala hořet čerpací stanice a několik obcí v okolí přišlo o dodávky elektřiny.

Ukrajina dnes představila novou zbraň domácí výroby, která má podle ní dolet až 700 kilometrů a kterou označuje za dron-střelu. Informovala o tom agentura Reuters, která poznamenala, že rakety dosud dodané Západem k obraně před ruskou vojenskou agresí mají deklarovaný dolet ani ne poloviční. Ukrajinská zbraň se jmenuje Peklo a ozbrojeným silám byla dnes dodána jejich první várka, uvedl na síti X prezident Volodymyr Zelenskyj.

Hlava státu připojila na sociální síti video, na němž je vidět řada těchto zbraní vystavených na podstavcích. Jsou více než metr dlouhé, s malými křídly na obou stranách a dvěma ocasními plochami, popsal Reuters. Mohou dosáhnout rychlosti 700 kilometrů v hodině, řekl podle agentury novinářům zástupce ukrajinské státní zbrojovky Ukroboronprom na ceremonii, kde byly drony-střely oficiálně předány armádě.

Rusko dnes zaútočilo balistickou raketou na Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti na jihu Ukrajiny, zahynuli dva lidé a dalších 13 je zraněných. Sedm lidí zabil ruský úder v Záporožské oblasti, kde úřady původně hlásily dvě oběti, napsala agentura Reuters.

"Mezi zraněnými je i šestileté dítě. Chlapec je v nemocnici," napsal na síti Telegram šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak s tím, že jeho stav je středně vážný. Přímo na místě útoku zemřel muž, další člověk podlehl vážným zraněním v nemocnici.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil dětskou nemocnici a setkal se s malými pacienty zraněnými během války.

Okhmatdyt. I congratulated the young patients on St. Nicholas Day, spoke with the children, their parents and doctors.

This war has brought so many things into our children’s lives that should never be part of childhood. Yet, despite it all, they remain children, and we must do… pic.twitter.com/Dwdf6zzwKq

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) December 6, 2024

Vůdci Ruska a Běloruska Vladimir Putin a Alexandr Lukašenko dnes v Minsku podepsali dohodu o bezpečnostních zárukách. Lukašenko při této příležitosti požádal svého ruského spojence, aby v Bělorusku rozmístil rakety Orešnik. Tyto střely budou zařazeny do výzbroje ozbrojených sil Ruska a Běloruska souběžně, odvětil Putin podle ruských tiskových agentur.

„Chci vás veřejně požádat, aby nové zbraňové systémy, především Orešnik, byly rozmístěny na území Běloruska,“ řekl Lukašenko a podle agentury TASS usoudil, že v takovém případě by možné cíle měl určovat Minsk. „Máme určitá místa, kde můžeme tyto zbraně rozmístit. Pouze s jedinou podmínkou, že cíle pro tyto zbraně stanoví vojenské a politické vedení Běloruska,“ prohlásil.

Obrazem: Snídaně s modlitbou ke Dni ukrajinských ozbrojených sil v Kyjevě

Čína vyzvala mezinárodní společenství, aby „vytvořilo vhodné podmínky“ pro přímé mírové rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou, prohlásil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien. Čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že konflikt může být vyřešen pouze tehdy, když hlavní mocnosti projeví „pozitivní energii“ a budou usilovat o dialog.

Zástupci členských států EU se dnes neshodli na patnáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedly diplomatické zdroje ČTK. Proti předložené verzi se postavily Litva a Lotyšsko, jednání dále pokračují. Očekává se, že sankce budou schváleny do konce roku a budou obsahovat další omezení pro osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině. Měly by cílit rovněž proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty.

O patnáctém balíku sankcí proti Rusku se jednalo na dnešním zasedání takzvaného Coreperu, tedy na schůzce velvyslanců zemí EU v Bruselu. Nová omezení se mají týkat například osob, které se podílely na ruském vybombardování kyjevské dětské nemocnice Ochmatdyt. Sankce ale mají zasáhnout i firmy, které do Ruska nadále dovážejí zboží dvojího užití. Další omezení mají zasáhnout ruskou stínovou flotilu.

Polská policie zadržela ruského občana Dmitrije V., kterého Spojené státy stíhají za podvody, kterých se údajně dopustil, když v minulosti provozoval jednu z největších kryptoměnových burz na světě. Informuje o tom deník Rzeczpospolita s odvoláním na policii.

Dmitrije V. polská policie zadržela už v roce 2021 a ve vazbě strávil něco přes měsíc. Například Gazeta Wyborcza tehdy napsala, že byl spojený „s lidmi z Kremlu, kteří prostřednictvím burzy WEX prali špinavé peníze potřebné k útoku na Ukrajinu“. Podle listu byly v pozadí také ruské tajné služby. Server BBC k tomu napsal, že za zmizením bitcoinů v hodnotě 450 milionů dolarů (10,67 miliardy korun) z kryptoměnové burzy mohla stát ruská tajná služba FSB, která se tak snažila získat prostředky na válku na Ukrajině.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ukrajinským ozbrojeným silám byla dodána první série raketového dronu s názvem Peklo. V příspěvku na sociálních sítích Zelenskyj nespecifikoval počet dodaných zbraní, ale uvedl, že nyní je cílem „rozšířit výrobu a nasazení“. Dodal, že drony již „prokázaly bojovou účinnost“.

Sněmovna opět nedokončila závěrečné schvalování novely o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) navrhl kvůli průtahům odklad účinnosti předlohy, jež také předpokládá zavedení zvláštního dlouhodobého pobytu pro ty z Ukrajinců, kteří by se rozhodli v Česku zůstat. Nynější řádná schůze bude pokračovat ve středu.

K hlasování o novele lex Ukrajina se poslanci nedostali ani v listopadu, kdy poslanci opozičního ANO zpochybňovali některé z pozměňovacích návrhů. Dnes za opoziční klub SPD předlohu kriticky zhodnotil v zatím hodinovém vystoupení Radek Koten. Za jistou ztrátu suverenity označil prodlužování dočasné ochrany od příštího roku automaticky podle příslušného předpisu EU. Jako diskriminační zhodnotil navrhované doplnění novely o zpřísnění nabývání českého občanství občany Ruské federace. Žadatelé by se museli vzdát občanství ruského a doložit to. Opatření by mělo podle předkladatelů přispět k omezení ruského vlivu v Česku.

Estonská obranná společnost Frankenburg Technologies plánuje v roce 2025 začít na Ukrajině testovat nové střely proti dronům, informovala agentura ERR.

Společnost, která je v Evropě považována za nadějný stratup v oblasti obranných technologií, vyvinula rakety určené k zachycení íránských bezpilotních letounů Šáhid ve výšce až dvou kilometrů. Klíčovou vlastností systému je využití umělé inteligence pro autonomní zaměřování. „Technologie je slibná a v novém roce ji začneme testovat na Ukrajině,“ uvedl pro ERR Kusti Salm, generální ředitel společnosti.

Podle běloruské monitorovací skupiny Hajun během nočního útoku Ruska na Ukrajinu 6. prosince narušilo letecký prostor Běloruska nejméně 10 bezpilotních letounů typu Šáhid. Drony údajně přeletěly do Běloruska z Ruska a směřovaly k Homelu, Lojevu a Mazyru. K náletům docházelo v různých intervalech od 22:07 místního času a pokračovaly až do časných ranních hodin. Běloruské letectvo na incidenty nezareagovalo.

Litevský prezident Gitanas Nauséda pokládá za pravděpodobné, že dva podmořské optické kabely v Baltském moři byly minulý měsíc poškozeny úmyslně. Vyzval podle agentury Reuters k zavedení společných námořních hlídek pobaltských států, Finska a Polska na ochranu kritické infrastruktury.

„Je poměrně vysoká pravděpodobnost, že nedávné přerušení kabelů v Baltu bylo dílem škodlivé aktivity,“ řekl Nauséda novinářům. Dodal však, že nejsou žádné důkazy které by potvrzovaly, že poškození kabelů bylo úmyslné.

Litevský prezident už ve čtvrtek v televizi upozornil, že úroveň ohrožení pobaltské země se rychle zvyšuje a přibývá případů možných sabotáží a diverze, jako bylo v listopadu přerušení podmořských kabelů v Baltu mezi Litvou a Švédskem i mezi Německém a Finskem či letecké neštěstí ve Vilniusu, kde se zřítil letoun německé společnosti DHL.

Obyvatelé Moskvy se třetí rok v řadě budou muset obejít bez novoročních ohňostrojů. Podobně tomu bude také v dalších městech. Úřady podle ruských médií uvádějí, že je to z bezpečnostních důvodů. Vedení Leningradské oblasti v níž leží i Petrohrad, už dříve omezilo výdaje na společenské a kulturní akce, aby ušetřené peníze mohlo vyčlenit na válku na Ukrajině.

„Ne, není v plánu,“ odpověděl moskevský starosta Sergej Sobjanin podle agentury RIA Novosti na otázku, zda město chystá na Nový rok ohňostroj. Stejně na tom je Perm na východě evropské části Ruska, Tomsk a Omsk na Sibiři nebo metropole Dagestánu Machačkala.