ONLINE: Bombový útok na Záporoží zabil dívenku (†9). Rusové útočili i na Charkov

Studená sprcha a šok pro Evropu, zahájení ideologické války, nepříliš skrývaná vyhrůžka spojencům i odhalení širších evropských plánů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Tak hodnotí přední světové deníky kontroverzní projev, který pronesl viceprezident USA J. D. Vance v pátek v Mnichově na bezpečnostní konferenci.

Vance proti očekávání nehovořil o Ukrajině, ale projev věnoval údajnému ústupu od svobody slova v Evropě. Evropské politiky Vance vyzval, aby více naslouchali svým občanům, kteří si podle něj přejí hlavně omezení masové migrace. Kritizoval také údajné pronásledování populistických stran v Evropě. Následně se setkal také s Alicí Weidelovou - kandidátkou na kancléřku za stranu Alternativu pro Německo (AfD), označovanou za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Vanceovo počínání vyvolalo kritiku řady evropských činitelů.

Evropa naléhavě a urychleně potřebuje svůj akční plán týkající se Ukrajiny a vlastní bezpečnosti, jinak o evropské budoucnosti rozhodnou jiní globální hráči. Na síti X to dnes uvedl polský premiér Donald Tusk, který zároveň varoval, že pokud bude rozhodovat někdo jiný, nemusí to být v souladu se zájmy Evropy.

„Tento plán musí být připraven hned. Nelze ztrácet čas“, poznamenal na závěr svého příspěvku na sociální síti Tusk.

Ruská armáda ztratila ve válce proti Ukrajině téměř 250 000 vojáků, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj během svého projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci.

Zelenskyj tvrdil, že jen v bojích v Kurské oblasti ztratila Moskva téměř 20 000 vojáků. Kromě toho bylo podle prezidenta od 24. února 2022 zraněno celkem přes 610 000 ruských vojáků.

Prezident Petr Pavel v debatě na Mnichovské bezpečnostní konferenci také jednoznačně podpořil budoucí členství Ukrajiny v Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO). Americký ministr obrany Pete Hegseth tento týden řekl, že si v rámci mírového plánu Ukrajinu neumí představit v NATO.

Se Spojenými státy, v jejichž čele od ledna stojí republikánský prezident Donald Trump, musí podle českého prezidenta Pavla Evropa nyní hovořit otevřeně, a bude-li třeba, i velmi přímočaře. „Musíme se ozvat, musíme být sebevědomí,“ řekl. Zájem na dobrém transatlantickém partnerství přitom podle něj mají obě strany, nejen Evropa.

Evropa musí být součástí jednání o míru na Ukrajině, musí si ale předtím sama definovat společnou pozici, kterou zkoordinuje s Ukrajinou a Spojenými státy. V debatě na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekl český prezident Petr Pavel. Evropa podle něj zároveň nesmí dopustit, aby se jednalo o Ukrajině bez Ukrajiny. Česko takovou situaci v minulosti zažilo, dodal prezident ve zjevném odkazu na mnichovskou dohodu z roku 1938.

V sedmi nemocnicích Krajské zdravotní v Ústeckém kraji našlo od začátku války na Ukrajině práci 145 Ukrajinců. Mezi nimi i lékařka Kataryna Perepelycjaová, která se do vlasti vrátit nechce, nový domov našla s dcerou a manželem v Teplicích. S kolektivem je spokojena stejně jako s mateřskou školou. S negativními reakcemi vůči sobě se setkala, ale snaží se nepřipouštět si je, řekla. Zdravotníci z Ukrajiny jsou pro Krajskou zdravotní (KZ) jednoznačně přínosem, řekla mluvčí KZ Miloslava Kučerová.

Evropa se musí připravit na případné stažení amerických vojáků, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Nastal podle něj čas na vytvoření evropské armády. Neměla by nahradit Severoatlantickou alianci (NATO), ale vyrovnat příspěvek Spojených států k transatlantické bezpečnosti. Rusko podle něj nechce v současnosti mír, nepřipravuje se na dialog.

Gubernátor ruské Volgogradské oblasti Andrej Bočarov podle agentury TASS uvedl, že ruská protivzdušná obrana dnes nad ránem odrazila masivní útok bezpilotních prostředků. O možných škodách se nezmínil, útok se podle něj obešel bez zranění.

Podle ruského úřadu pro letectví Rosaviacija musel být dnes dočasně přerušen provoz na sedmi letištích v centrální a jižní části evropského Ruska.

„Kvůli zajištění bezpečnosti letů civilních letadel byla dočasná omezení pro přistávání a odlety dnes brzy ráno zavedena na letištích: Astrachaň, Vladikavkaz, Volgograd, Groznyj, Kaluga, Saratov a Uljanovsk,“ uvedl úřad. Podle TASS byla později opatření odvolána.

Evropa bude podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak to bude potřeba, uvedl německý kancléř Olaf Scholz. Nadiktovaný mír Německo nepodpoří, nebyl by trvalý, dodal.

Uprchlíci z Ukrajiny potřebují nejčastěji pomoc s vyřízením pobytu, zdravotního pojištění a získáním zaměstnání. Vysokou návštěvnost mají kurzy češtiny. Pražský magistrát už žádné centrum pomoci uprchlíkům neprovozuje. Na jejich činnost navázalo v lednu 2024 Ukrajinské centrum Nusle. V Praze je nyní, tři roky od ruské invaze na Ukrajinu, registrováno přes 99 700 Ukrajinců s dočasnou ochranou. Praha loni na podporu uprchlíků vydala 80 milionů korun, v roce 2023 to bylo 96,1 milionu a v roce 2022 to bylo 500,6 milionu korun. Vyplývá to z informací organizace Pražský Majdan, Centra pro integraci cizinců a Tadeáše Provazníka z tiskového odboru pražského magistrátu.

Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu 70 bezpilotních letounů. Cíl podle ukrajinského letectva žádný z nich nezasáhl.

„Nepřítel zaútočil 70 útočnými bezpilotními letouny typu Šáhed a imitacemi různých typů,“ uvedlo letectvo na Telegramu s tím, že celkem 33 dronů bylo sestřeleno v Mykolajivské, Charkovské, Poltavské, Dněpropetrovské, Záporožské a Doněcké oblasti. 

Pro Ukrajinu by bylo velmi obtížné přežít, pokud by přišla o vojenskou podporu ze strany Spojených států. Řekl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s americkou televizí NBC. Ten se bude vysílat v neděli v pořadu Meet the Press. Ruský prezident Vladimir Putin podle Zelenského nechce jednat kvůli ukončení války, ale kvůli příměří, které by zrušilo sankce vůči Rusku a umožnilo jeho armádě přeskupit síly.

„Pravděpodobně to bude velmi, velmi obtížné. A samozřejmě ve všech obtížných situacích máte šanci,“ řekl Zelenskyj v rozhovoru na okraj Mnichovské bezpečnostní konference. „Ale budeme mít malou šanci přežít bez podpory Spojených států. Myslím, že je velmi důležitá, rozhodující,“ dodal.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Ukrajina od února 2023 zaznamenala 6 129 případů použití munice obsahující nebezpečné chemické látky ruskými vojáky, informovalo ministerstvo zahraničí.

Rusko zintenzivňuje používání chemických látek na bojišti na Ukrajině. Od začátku války ukrajinské jednotky monitorují a zaznamenávají použití nebezpečných chemických látek při útocích.

S ruským prezidentem Vladimirem Putinem nemá smysl vyjednávat, protože lže a mění předem dohodnutá pravidla. Dnes to v bavorské metropoli na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásila Julija Navalná, vdova po zesnulém předákovi ruské opozice Alexeji Navalném. Uvedla to agentura AFP. V neděli uplyne rok od smrti Navalného, který zemřel náhle v ruském vězení.

„Nemá smysl snažit se s Putinem vyjednávat,“ řekla Navalná. „I když se pro jednání s Putinem rozhodnete, tak pamatujte, že bude lhát,“ uvedla. „Zradí. Změní pravidla na poslední chvíli a přinutí vás hrát jeho hru,“ dodala.

Zelenskyj s americkým viceprezidentem J. D. Vancem jednal také o vznikající dohodě o nerostných surovinách. Prezident Trump požaduje přístup ke kovům vzácných zemin výměnou za dosavadní americkou pomoc.

Média dnes informovala, že Ukrajinci návrh dohody předali Američanům. Zelenského jednání s viceprezidentem ale skončilo bez oznámení dohody. „Naše týmy budou na dokumentu dál pracovat,“ napsal Zelenskyj na síti X. Podle informací agentury Reuters žádá Ukrajina bezpečnostní garance.

Americký viceprezident J. D. Vance se dnes na okraj Mnichovské bezpečnostní konference setkal s Alicí Weidelovou, která je kandidátkou Alternativy pro Německo (AfD) na spolkovou kancléřku. S odvoláním na své zdroje o tom informovala německá veřejnoprávní televize ZDF. Spolupředsedkyně AfD Weidelová na síti X ocenila viceprezidentův projev na konferenci jako vynikající. O AfD se zajímají německé tajné služby kvůli jejím krajně pravicovým aktivitám.

Vance v Mnichově hovořil o údajnému ústupu od svobody slova v Evropě. Evropské politiky vyzval, aby více naslouchali svým občanům, kteří si podle něj přejí hlavně omezení masové migrace. Kritizoval také údajné pronásledování populistických stran v Evropě.

Petr Pavel v Mnichově hovořil s Trumpovým zvláštním zmocněncem USA pro Ukrajinu a Rusko Keithem Kelloggem. „Mluvili jsme především o předpokladech spravedlivého míru pro Ukrajinu. Je zásadní, aby Ukrajina i Evropa byly plnohodnotnými stranami jednání, do kterého musí Ukrajina vstoupit silná a dosáhnout takových záruk, které zabrání jakékoli budoucí ruské agresi,“ uvedl na síti X.

Ruská celní služba oznámila, že její pracovníci zadrželi na moskevském letišti Vnukovo osmadvacetiletého občana Spojených států. Tvrdí, že měl v zavazadle želé s kanabinoidy, tedy látkami vyskytujícími se mimo jiné v konopí. Informoval o tom dnes nezávislý server Meduza.

„Muž přiletěl z Istanbulu. Při celní kontrole jeden z jeho kufrů označil služební ovčák,“ uvedla ruská federální celní služba, podle níž úřady muže podezírají z pašování „značného množství omamných látek“. Jeho jméno nesdělily. Celní služba uvedla, že muže zadržela v pátek 7. února. Podle agentury TASS zatčený tvrdil, že mu dražé předepsal lékař v USA.

Projev amerického viceprezidenta J. D. Vance na Mnichovské bezpečnostní konferenci zněl, jako kdyby chtěl Vance s Evropou vyvolat roztržku. Řekla to dnes šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová. Vanceův projev kritizovali i německý ministr obrany Boris Pistorius či norský premiér Jonas Gahr Störe. Americký viceprezident využil svůj projev na bezpečnostním fóru ke kritice Evropy kvůli údajnému odklonu od svobody slova.

„Když jsem tu řeč poslouchala, přišlo mi to, jako kdyby chtěli vyvolat roztržku. A my s našimi přáteli nechceme vyvolávat roztržky,“ uvedla v diskusním panelu na mnichovské konferenci Kallasová. Dodala, že spojenci by se měli soustředit na velké hrozby, jako je ruská agrese vůči Ukrajině.

Saúdská Arábie podpořila návrh na uspořádání summitu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským protějškem Vladimirem Putinem v Rijádu, uvedlo saúdské ministerstvo zahraničí.

Prohlášení přišlo několik dní poté, co Trump uskutečnil samostatné telefonáty s Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. „Království (Saúdské Arábie) je pro uspořádání summitu v Saúdské Arábii a potvrzuje své trvalé úsilí o dosažení trvalého míru mezi Ruskem a Ukrajinou,“ uvedlo ministerstvo.

Ukrajina chce bezpečnostní garance, než zahájí jakákoli jednání o ukončení války s Ruskem. Po setkání s americkým viceprezidentem J. D. Vancem na okraj Mnichovské bezpečnostní konference to dnes řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vance označil jednání za dobré a řekl, že si Spojené státy přejí na Ukrajině trvalý mír.

„Musíme ještě více hovořit, více pracovat a více připravit plán, jak zastavit (ruského prezidenta Vladimira) Putina,“ řekl Zelenskyj po jednání s Vancem. Dříve v panelové debatě řekl, že je ochoten setkat se s Putinem, předcházet tomu ale musí společný mírový plán vyjednaný s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a s Evropany.

Ruský prezident Vladimir Putin sestavuje tým zkušených vyjednavačů, kteří se zapojí do jednání se zástupci amerického prezidenta Donalda Trumpa o možném ukončení války na Ukrajině, uvedla agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje obeznámené s touto záležitostí.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov 13. února potvrdil, že Moskva po telefonátu mezi Putinem a Trumpem začala sestavovat delegaci pro jednání se Spojenými státy. V Putinově týmu budou údajně Jurij Ušakov, jeho dlouholetý zahraničněpolitický poradce a bývalý ruský velvyslanec v USA, Sergej Naryškin, ředitel Služby zahraniční rozvědky (SVR), a Kirill Dmitrijev, šéf Ruského fondu přímých investic a blízký spolupracovník Putinovy nejmladší dcery Kateriny Tichonovové.

Ruská vláda povolila několika společnostem upustit od modernizace více než desítky elektráren po celé zemi kvůli nedostatku finančních prostředků, informovala ruská tisková agentura Interfax s odvoláním na nařízení zveřejněné den předtím na vládních internetových stránkách.

Ačkoli ruští představitelé do značné míry odmítají dopad západních sankcí, varovných signálů o stavu ruské ekonomiky stále přibývá.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes řekl, že jediný Rus, se kterým je nyní ochoten se setkat, je prezident Vladimir Putin. Setkání ale musí předcházet mírový plán dojednaný společně s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a s evropskými lídry. Zelenskyj to prohlásil v debatě s americkými senátory na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Zelenskyj uvedl, že dostal od amerického prezidenta Trumpa osobní telefonní číslo. Označil ho za klíčovou osobu pro řešení války na Ukrajině.