ONLINE: Bombový útok na Záporoží zabil dívenku (†9). Rusové útočili i na Charkov

I po případném ukončení bojů na Ukrajině nebude Rusko přátelštější a předvídatelnější, řekl dnes náčelník generálního štábu Karel Řehka v pořadu České televize (ČT) Otázky Václava Moravce. Kapacity armády je tak podle Řehky třeba dál zvyšovat. Analýzu si zaslouží zamýšlené zvýšení počtu profesionálních vojáků až na 37.500, řekl. I vzhledem k demografickému vývoji a dosavadním náborům není podle něj reálné ho uskutečnit a bude potřeba zvážit, jaký jiný model armády nastavit.

O ukončení války na Ukrajině, kterou před téměř třemi roky rozpoutalo Rusko, se v poslední době mluví v souvislosti s aktivitami nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jednat chce se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Jasné zatím není, jakou roli v jednání bude mít Ukrajina a Evropa.

Svět nesmí spadnout do pasti appeasementu, nefungovalo to v roce 1938 a nebude to fungovat ani nyní. Na závěr Mnichovské bezpečnostní konference to dnes řekl její šéf Christoph Heusgen. Válka na Ukrajině a hledání způsobů, jak ji ukončit, byly hlavním tématem letošního ročníku konference, řada politiků přitom vyjádřila obavy, aby se USA a Rusko nedohodly bez Ukrajiny a Evropy. Výzvy, aby Ukrajina nedopadla jako Československo v roce 1938, zazněly hned několikrát.

Mluvčí ukrajinské skupiny vojsk Chortycja Viktor Tregubov podle agentury Interfax-Ukrajina řekl, že ukrajinským jednotkám se v rámci lokálních protiútoků u Pokrovsku podařilo osvobodit vesnici Piščane asi pět kilometrů jihozápadně od města. „Ruské síly byly vytlačeny také z několika okolních lokalit,“ dodal Tregubov. Na frontě u Pokrovsku, který se Rusové snaží obklíčit, nastal podle něj „určitý zlom“.

V Paříži se v pondělí sejdou lídři hlavních evropských zemí, aby jednali o situaci na Ukrajině a evropské bezpečnosti. Schůzku svolal francouzský prezident Emmanuel Macron. Rozhlasové stanici France Inter to řekl francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot.

Barrot nezmínil, které země se jednání zúčastní. Podle evropských diplomatů se jednání zúčastní Francie, Británie, Německo, Polsko, Itálie, Španělsko a Dánsko, které bude zastupovat pobaltské a skandinávské země, napsala agentura Reuters.

Ruský vzdušný útok na jihoukrajinské město Mykolajiv z dnešní noci poškodil místní elektrárnu. Bez dodávek tepla je 46 000 lidí, uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal.

Podle Šmyhala byl útok ruských bezpilotních letounů na městskou tepelnou elektrárnu záměrný a jeho cílem bylo při teplotách pod bodem mrazu způsobit humanitární katastrofu. „Momentálně je bez dodávek tepla 46.000 odběratelů,“ napsal Šmyhal na Telegramu.

Prezident Petr Pavel žádá, aby spory o vývoz dronů na Ukrajinu byly rychle, transparentně vyšetřeny a výsledky zveřejněny. Odmítám jednání přes média, řekl České televizi. O kauze bude jednat s premiérem Petrem Fialou (ODS) v příštím týdnu. S ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) bude jednat další týden.

Má-li Evropa převzít větší odpovědnost za bezpečnost, musí být u chystaných jednání o ukončení války na Ukrajině, řekl prezident Petr Pavel v České televizi.

Kreml dnes uvedl, že význam nedávného telefonátu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem spočívá v tom, že Rusko a Spojené státy nyní budou hovořit o míru, a nikoliv o válce. Informovala o tom agentura Reuters.

„Je to silný signál, že se nyní budeme snažit řešit problémy prostřednictvím dialogu,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novináři ruské státní televize Pavlu Zarubinovi. „Nyní budeme hovořit o míru, nikoliv o válce,“ dodal.

Ukrajinu nesmí po válce s Ruskem potkat stejný osud jako Finsko po druhé světové válce, kdy ztratilo svou suverenitu a územní celistvost. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekl finský prezident Alexander Stubb. Členství Ukrajiny v Evropské unii a v Severoatlantické alianci podle něj nesmí být předmětem mírových jednání, rozhodnout si o něm musí Ukrajinci. Ukrajina byla hlavním tématem bezpečnostní konference, která dnes v bavorské metropoli končí.

Ruské síly v sobotu výrazně zintenzivnily své pozemní útoky na východě Ukrajiny, hlavní nápor se odehrává na frontovém úseku u Pokrovsku. Uvedl to dnes ukrajinský generální štáb. Nejméně jedna osoba utrpěla zranění při vzdušných útocích na ukrajinský Mykolajiv z dnešní noci, hlásí tamní úřady. V budově kritické infrastruktury vypukl požár.

Poláci mají z cizích národů nejraději Italy a Američany, nejméně pak Rusy a Bělorusy, Češi se umístili na čtvrtém místě oblíbenosti. Vyplývá to z lednového průzkumu společnosti CBOS, v němž odpovídalo 972 Poláků, napsala agentura PAP.

Česko za rok přes svou muniční iniciativu dodalo na Ukrajinu 1,6 milionu kusů velkorážní munice. Na okraj Mnichovské bezpečnostní konference to dnes řekl český prezident Petr Pavel. S návrhem nakoupit dělostřeleckou munici pro Ukrajinu mimo členské státy Evropské unie přišel český premiér Petr Fiala na mimořádném summitu EU počátkem loňského února. Prezident Pavel pak na loňské Mnichovské bezpečnostní konferenci informoval o možnosti zakoupit ve třetích zemích pro Ukrajince 800 000 granátů.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Zprávy z války na Ukrajině přineseme opět v neděli ráno, dobrou noc.

„Začali jsme spolupracovat s týmem prezidenta Trumpa a již nyní vidíme, že úspěchu lze dosáhnout. Právě teď svět vzhlíží k Americe jako k mocnosti, která má schopnost nejen zastavit válku, ale také pomoci zajistit spolehlivost míru po jejím skončení,“ uvedl dnes večer na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

We have begun working with President Trump’s team and can already see that success is attainable. Right now, the world is looking up to America as the power that has the ability to not only stop the war but also help ensure the reliability of peace afterward.

Ahead of the Munich…

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) February 15, 2025

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se s protějškem Marcem Rubiem z USA dohodl na kontaktech, které se budou týkat i přípravy summitu prezidentů, uvedla Moskva.

Prezident Volodymyr Zelenskyj uvalil sankce na svého předchůdce a klíčového politického rivala, poslance Petra Porošenka. Porošenko, který byl zvolen prezidentem v roce 2014, se v roce 2019 neúspěšně utkal o prezidentský post se Zelenským.

„Bráníme náš stát a obnovujeme spravedlnost. Každý, kdo poškodil národní bezpečnost Ukrajiny a pomohl Rusku, musí být pohnán k odpovědnosti,“ řekl Zelenskyj ve večerním projevu 12. února s odkazem na Porošenka, jehož čisté jmění přesahuje 1 miliardu dolarů.

Spojené státy se zeptaly evropských zemí, čím mohou přispět z hlediska bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Podle agentury Reuters to dnes řekl finský prezident Alexander Stubb během Mnichovské bezpečnostní konference. Evropští lídři se nyní podle něj budou muset zamyslet a rozhodnout, zda na americký dotazník odpoví, popřípadě, zda odpoví společně.

List Financial Times mezitím napsal, že Washington chce po svých evropských spojencích, aby mu poskytli informace o výzbroji, mírových jednotkách a bezpečnostních opatřeních, která by mohli poskytnout Ukrajině jako součást bezpečnostních záruk k ukončení války s Ruskem. Dotaz z USA dostaly evropské země tento týden.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvedl, že dohoda se Spojenými státy o ukrajinských vzácných nerostech zatím není připravena a dosavadní návrh postrádá bezpečnostní záruky pro Kyjev. Napsaly to agentury Reuters a AFP. Dohoda je ústředním bodem snahy Kyjeva získat podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který chce rychlé ukončení ruské války proti Ukrajině, poznamenal Reuters.

Kyjev přitom usiluje o bezpečnostní záruky, které by Ukrajinu ochránily před možnou další ruskou invazí v budoucnu. „Podle mého názoru nás nechrání,“ řekl Zelenskyj novinářům k návrhu dohody na okraj Mnichovské bezpečnostní konference. „Musí to být napsáno po právní stránce správně. Je to investice... Pokud je to vše spojeno s bezpečnostními zárukami. Tuto souvislost v dokumentu zatím nevidím,“ uvedl ukrajinský prezident podle AFP.

Francouzský prezident Emmanuel Macron na pondělí pozval evropské lídry na schůzku do Paříže. Oznámil to dnes polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski, který se účastní Mnichovské bezpečnostní konference. Schůzka se má uskutečnit v době, kdy diplomatické iniciativy amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Ukrajiny znepokojují jeho evropské partnery, zdůrazňuje agentura AFP. Podle ní schůzku ještě Macronův úřad nepotvrdil.

Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg prohlásil, že Evropa nebude přímo zapojena do jednání o ukončení války na Ukrajině, ale její zájmy budou zohledněny.

Vysoce postavení představitelé Spojených států a Ruska se příští týden sejdou v Saúdské Arábii, aby přichystali půdu pro potenciální summit prezidentů obou zemí, jenž by se mohl konat už koncem února. Jeho tématem má být ukončení ruské války proti Ukrajině. S odvoláním na své zdroje obeznámené se situací to dnes napsala agentura Bloomberg. Zatímco se podle ní očekává také účast ukrajinských představitelů, ti evropští prý byli odříznuti.

Česko se naprosto shoduje s Německem v potřebě dál pomáhat Ukrajině, a to jak se současným kancléřem Olafem Scholzem, tak s jeho možným nástupcem Friedrichem Merzem. Po setkání s předákem německé konzervativní opozice Merzem na okraj Mnichovské bezpečnostní konference to dnes řekl český prezident Petr Pavel. Nová spolupráce by se podle něj po volbách, které se uskuteční příští týden v neděli, mohla otevřít v jaderné energetice.

Páteční schůzka s Merzem byla podle Pavla mimořádně otevřená a věcná. Potvrdilo se na ní, že názor na to, že je Ukrajině třeba pomáhat v její obraně proti ruské agresi, mají Česko a Německo stejný, a že to tak zůstane i po volbách. Merz patří v Německu dlouhodobě k velkým podporovatelům Ukrajiny, současného kancléře Scholze v předvolební kampani často kritizuje, že Ruskem napadené zemi poskytoval v minulosti pomoc příliš malou a příliš pomalu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh administrativy prezidenta Donalda Trumpa, aby Spojené státy získaly práva na přibližně 50 procent nerostů vzácných zemin na Ukrajině. S odvoláním na několik zdrojů obeznámených se situací to dnes napsal list Financial Times (FT). Návrh dohody podle jeho zdroje zmiňoval, že USA získají ukrajinské přírodní zdroje výměnou za minulou vojenskou pomoc a neobsahovala nic o podobné podpoře v budoucnu. Kyjev se podle listu snaží vyjednat lepší dohodu, která by obsahovala bezpečnostní záruky a chce do budoucího využívání ukrajinských přírodních zdrojů zapojit i další země, včetně států Evropské unie.

Ukrajinský ministr národní jednoty Oleksij Černyšov a německý spolkový ministr pro zvláštní úkoly Wolfgang Schmidt podepsali 15. února společné prohlášení, v němž se dohodli na otevření ukrajinských „center jednoty“ v Berlíně.

„Podpis společného prohlášení o záměru otevřít v Berlíně ukrajinské „centrum jednoty“ je důležitým krokem k podpoře našich občanů v zahraničí. Jedná se o profesionální prostor, který spojuje komunitní, obchodní a kulturní iniciativy,“ uvedl Černyšov. Deklarace byla podepsána na Mnichovské bezpečnostní konferenci v době, kdy německá vláda pokračuje v debatě o právním postavení a výhodách pro ukrajinské uprchlíky v zemi.

Se Spojenými státy, v jejichž čele od ledna stojí republikánský prezident Donald Trump, musí podle českého prezidenta Evropa nyní hovořit otevřeně, a bude-li třeba, i velmi přímočaře. „Musíme se ozvat, musíme být sebevědomí, pokud jsme si jistí svými argumenty,“ řekl. Zájem na dobrém transatlantickém partnerství přitom podle něj mají obě strany, nejen Evropa.

„Jestli máme přijmout více zodpovědnosti za Evropu, více zodpovědnosti za Ukrajinu, musíme být u stolu. Jinak by to byla jakási ozvěna mnichovského ducha, který Československo zná moc dobře. Mám na mysli dohodu o naší zemi bez naší země. Tentokrát o Ukrajině, ale i o Evropě,“ uvedl Pavel. Odkazoval tak zjevně na mnichovskou dohodu z roku 1938, kdy se evropské mocnosti bez účasti Československa dohodly, že nacistické Německo získá rozsáhlé československé pohraničí.