ONLINE: Nejhorší útok Rusů na Charkov od roku 2022. Město počítá mrtvé

Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila v noci na dnešek 42 z 86 útočných dronů, které na zemi vyslalo Rusko. To zaútočilo z Voroněžské oblasti také jednou balistickou raketou Iskander-M, kterou se sestřelit nepodařilo, informovalo dnes ráno ukrajinské letectvo na platformě Telegram. Mezi bezpilotními stroji bylo 26 dronů bez nálože, které nedoletěly k cíli a nezpůsobily žádné škody.

Ukrajina každé ráno sčítá škody po ruských vzdušných útocích. Ty poslední zasáhly Charkovskou, Sumskou, Černihivskou a Dnipropetrovskou oblast, včetně velkoměst Charkov a Dnipro. Jenom v Charkovské oblasti bylo zraněno více než 20 lidí, napsal na telegramu šéf oblastní správy Oleh Syněhubov.

A tady jsou další fotografie ze summitu o Ukrajině v Paříži. Na místo již dorazil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podívejte se na nové snímky.

V Paříži začíná summit o Ukrajině. Podívejte se na aktuální snímky.

Podívejte se na nové snímky z Charkova, kde dnes zaútočili Rusové.

Severní Korea vyslala dalších 3000 vojáků do Ruska jako posily jednotek vyslaných na podporu ruské invaze na Ukrajinu. Uvedlo to dnes podle tiskových agentur velení jihokorejských ozbrojených sil. Pchjongjang podle něj také pokračuje v dodávkách raket, děl a munice pro ruskou armádu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s ruským útokem na Charkov znovu apeloval na sankce a jejich dodržování. K příspěvku přidal video, jak děti během náletu utíkají z hřiště. 

Ordinary Ukrainian cities: Kharkiv, Sumy, Dnipro. Ordinary life, and Russian strikes that should never have happened. Every day in Ukraine is marked by large-scale attacks with strike drones, mostly “Shaheds”—it was Iran that taught Russia how to produce such drones.

Today,… pic.twitter.com/l1NjHPY6l1

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) March 26, 2025

Dovoz ruského plynu do Evropské unie se loni zvýšil o 18 procent, a to navzdory plánu regionu dodávky fosilních paliv z Ruska do roku 2027 postupně ukončit. Podíl na růstu měly hlavně Itálie, Česká republika a Francie, uvádí ve své analýze institut Ember. Ceny plynu v EU pak byly podle zprávy loni o 59 procent vyšší než v době před ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu.

Nejlepší bezpečnostní zárukou do budoucna je silná ukrajinská armáda. Před odletem na dnešní jednání o Ukrajině v Paříži to řekl premiér Petr Fiala (ODS), podle kterého se na tom shoduje celá takzvaná koalice ochotných. Od setkání v Paříži si Fiala slibuje mimo jiné aktuální informace z jednání o příměří, která se vedou v Saúdské Arábii. Schůzku věnovanou možnostem zajištění míru a bezpečnosti na Ukrajině svolal do Paříže francouzský prezident Emmanuel Macron.

Český premiér očekává, že na schůzce se bude jednat o okamžité pomoci Ukrajině čelící ruské agresi, i o dlouhodobé pomoci napadené zemi. Hodlá také informovat o průběhu české muniční iniciativy, díky které by se podle dřívějšího Fialova vyjádření mělo letos na Ukrajinu dostat podobné množství nábojů ráže 155 milimetrů jako loni, kdy jich bylo 520.000.

Odlétám na setkání v Paříži, které pořádá prezident Macron. Budeme jednat o pomoci Ukrajině a o bezpečnosti Evropy.

Tématy budou příměří, okamžitá pomoc Ukrajině a hlavně dlouhodobé záruky míru. Shodujeme se, že silná ukrajinská armáda je nejlepší bezpečnostní zárukou proti… pic.twitter.com/sdbKwbMgD8

— Petr Fiala (@P_Fiala) March 27, 2025

V Paříži se dnes uskuteční schůzka věnovaná možnostem zajištění míru a bezpečnosti na Ukrajině, kterou svolal francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle Elysejského paláce se jednání zúčastní zástupci 31 zemí, včetně řady členských států Evropské unie a dále Kanady, Británie a Norska. Česko bude zastupovat premiér Petr Fiala. Dorazí také generální tajemník NATO Mark Rutte, zatímco EU bude zastupovat šéf Evropské rady António Costa. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj do Paříže přiletěl již ve středu večer, kdy jednal s Macronem.

Téměř dvě desítky zraněných si ve středu večer vyžádal nálet ruských dronů na Charkov a obec Zoločiv, ležící severně od druhého největšího ukrajinského města. "Zatím se ví o devíti raněných v Charkově a osmi v Zoločivu," napsal list Ukrajinska pravda s odvoláním na místní úřady.

"Mezi raněnými v Charkově je dvanáctiletá dívka," napsal na sociální síti Telegram šéf oblastní správy Oleh Syněhubov o následních náletu ruských dronů. Mezi raněnými po útoku na Zoločiv je i čtyřletá holčička, uvedla ukrajinská prokuratura.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Ruský vojenský soud v Rostově na Donu odsoudil bývalého pracovníka okupované Záporožské jaderné elektrárny na jihovýchodě Ukrajiny k 18 letům vězení za přípravu teroristického útoku. O rozsudku dnes informovala média s odvoláním na ruskou prokuraturu. Odsouzený Serhij Potynh plně přiznal vinu, tvrdí ruské úřady, zatímco podle ukrajinských představitelů jej vyšetřovatelé pravidelně mučili. Rozsudek označili za další důkaz pronásledování ukrajinského civilního obyvatelstva na okupovaném území.

Summit o Ukrajině v Paříži se bude věnovat rovněž bezpečnostním zárukám, které by Evropané mohli Ukrajině poskytnout. Součástí je i možnost vyslání evropských vojáků na Ukrajinu, kteří by na případnou mírovou dohodu dohlíželi. Macron řekl, že pokud by evropští vojáci na Ukrajině opravdu byli a Rusko svého souseda znovu napadlo, mohly by evropské síly na takový úder odpovědět.

Emmanuel Macron a Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci v Paříži. Podívejte se na nové snímky.

Francie poskytne Ukrajině další zbrojní pomoc za dvě miliardy eur (zhruba 50 miliard Kč). Po dnešním jednání s hlavou ukrajinského státu Volodymyrem Zelenským to oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron. Řekl také, že k další zbrojní pomoci chce vyzvat ostatní spojence na summitu o bezpečnosti Evropy a situaci na Ukrajině, který ve čtvrtek pořádá. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi.

Tématem rozhovoru obou prezidentů bylo i částečné příměří. Washington po úterních separátních jednáních, která americký tým vedl s delegacemi obou znepřátelených zemí v Rijádu, oznámil uzavření dohod o příměří v Černém moři a o zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Zatímco Bílý dům o dalších podmínkách nemluvil, Kreml černomořské příměří následně podmínil mimo jiné zrušením sankcí proti státní bance Rosselchozbank a jejím návratem do mezinárodního platebního systému SWIFT.

Ukrajina dnes obvinila Moskvu z neschopnosti zajistit bezpečnost v okupované Záporožské jaderné elektrárně. Učinila tak v reakci na zprávy o rozsáhlém úniku nafty z místních zásobníků pro generátory. Podle Ruska jde o výmysl, informovala dnes agentura Reuters.

Sněmovna se ztotožnila se záměrem kabinetu navýšit výdaje na obranu minimálně na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) nejpozději v roce 2030. Rozhodla o tom dnes hlasy koalice a dříve vládních Pirátů po neveřejné debatě. Stanovisko přednesla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) jako výsledek dohody poslaneckých frakcí.

Předseda českého Senátu Miloš Vystrčil dnes jednal v Bruselu o posílení obranyschopnosti Evropské unie, o zapojení českých odborníků do obranných projektů, ale i o další pomoci Ukrajině či podpoře pro Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), jehož financování se snaží americká administrativa ukončit.

Volodymyr Zelenskyj dorazil do Elysejského paláce, setkal se s Emmanuelem Macronem před summitem o Ukrajině. Podívejte se na aktuální snímky.

Podívejte se na nové snímky z Pokrovska v Doněcké oblasti, kde se odehrávají tvrdé boje.

Itálie nyní nepočítá s vysláním svých vojáků do mise na Ukrajinu. Uvedl to dnes italský úřad vlády po schůzi koalice před čtvrtečním jednání v Paříži. Krátce před prohlášením ale ministr zahraničí Antonio Tajani řekl novinářům, že by italští vojáci mohli být součástí mise OSN na Ukrajině, napsala agentura ANSA. O vyslání vojáků některé evropské země jednají v rámci zvažovaných bezpečnostních záruk, které by mohly poskytnout Ukrajině v případě příměří či míru s Ruskem.

V Paříži se ve čtvrtek uskuteční setkání o míru a bezpečnosti na Ukrajině, které svolal francouzský prezident Emmanuel Macron. Českou republiku bude zastupovat premiér Petr Fiala. Podle Elysejského paláce se očekává účast zástupců 31 zemí z EU a NATO, včetně Kanady, Británie a Norska. Jednání se zúčastní také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který má do Paříže dorazit již dnes večer a má na programu pracovní večeři s Macronem. Přítomen na čtvrteční schůzce bude rovněž generální tajemník NATO Mark Rutte, EU bude zastupovat předseda Evropské rady António Costa.

Svolání schůzky do Paříže oznámil Macron minulý týden na závěr summitu EU v Bruselu. "Dokončíme naši práci na krátkodobé podpoře ukrajinské armády, na obraně udržitelného modelu ukrajinských ozbrojených sil, který by zabránil ruským invazím, a na bezpečnostních zárukách, které mohou poskytnout evropské armády," uvedl podle deníku Le Monde francouzský prezident.

Občané Evropské unie by si měli připravit zásoby jídla, které jim v případě nouze vydrží nejméně 72 hodin, říká nová strategie, kterou dnes zveřejnila Evropská komise. Strategie připravenosti, kterou v Bruselu představila místopředsedkyně komise Roxana Minzatuová, by měla posílit schopnost EU předvídat a předcházet novým krizím a hrozbám a rychle na ně reagovat.

Pět let od začátku pandemie nemoci covid-19 a více než tři roky od ruské invaze na Ukrajinu chce Evropská unie ukázat, že zvládne krize, poznamenal k novému návrhu bruselský server Politico. V souvislosti s rostoucími hrozbami hybridních útoků se návrh zaměřuje také na kybernetickou bezpečnost, včetně plánu na "evropský varovný systém kybernetické bezpečnosti".

Závazek Severoatlantické aliance bránit Polsko za jakékoli situace je pro zemi zásadní. Řekl to dnes podle agentury Reuters polský premiér Donald Tusk po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem ve Varšavě.

„Opětovné potvrzení závazku, že NATO je povinno bránit Polsko v jakékoli kritické situaci, je pro nás velmi důležité,“ řekl šéf polské vlády. Dodal, že představitelé Spojených států opakovaně zdůraznili, že budou vždy připraveni bránit Polsko a další země NATO v situaci ohrožení.

Rutte připravenost bránit spojence potvrdil a dodal, že jakýkoli útok na ně se setká s „plnou silou této nelítostné aliance“. „Naše reakce bude zničující. To musí být velmi zřetelné (ruskému prezidentovi) Vladimiru Vladimiroviči Putinovi a komukoli dalšímu, kdo na nás chce zaútočit,“ zdůraznil Rutte.

Návštěva šéfa aliance v Polsku se koná v době stupňujícího se napětí mezi USA a EU a snah o dojednání klidu zbraní na Ukrajině, která se více než tři roky brání nevyprovokované ruské agresi.

Dohoda o příměří v Černém moři, kterou v úterý uzavřely Spojené státy při jednáních se zástupci Ukrajiny, nezahrnovala žádné podmínky nyní zmiňované Moskvou. Podle agentury Reuters to dnes řekl zástupce vedoucího úřadu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Ihor Žovkva. Rusko nyní tvrdí, že ke klidu zbraní přistoupí až poté, co Západ zruší sankce na některé banky a další společnosti zapojené do vývozu ruských zemědělských produktů.

Mluvčí Evropské komise dnes uvedl, že pro zrušení sankcí uvalených Evropskou unií jsou jasné podmínky, mimo jiné odchod ruských vojsk z Ukrajiny.

Washington po úterních separátních jednáních, která americký tým vedl s delegacemi obou znepřátelených zemí v Rijádu, oznámil uzavření dohod o příměří v Černém moři a o zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Zatímco Bílý dům o dalších podmínkách nemluvil, Kreml černomořské příměří následně podmínil mimo jiné zrušením sankcí proti státní bance Rosselchozbank a jejím návratem do mezinárodního platebního systému SWIFT.