ONLINE: Ruské noční údery na Charkov a Černihivskou oblast. Zemřelo pět lidí včetně dítěte (†1)

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj včera promluvil na Summitu budoucnosti na Valném shromáždění OSN. Dříve na stejném summitu promluvil i český prezident Petr Pavel, který je nyní rovněž v New Yorku. 

V New Yorku dnes začne 79. zasedání Valného shromáždění OSN, během něhož vystoupí mezi jinými generální tajemník světové organizace António Guterres, americký prezident Joe Biden či česká hlava státu Petr Pavel.

Valné shromáždění zahájí projevem Guterres, který představí zprávu o práci OSN. Dá se očekávat, že se stejně jako další řečníci dotkne i konfliktů na Ukrajině, v Pásmu Gazy či Libanonu. Mezi dalšími řečníky, kteří mají na své vystoupení 15 minut, jsou dnes podle oficiálního programu také Biden či hlavy států Brazílie a Argentiny, Luiz Inácio Lula da Silva a Javier Milei.

Český prezident Pavel by měl svůj projev přednést ve středu kolem 9:30 místního času (15:30 SELČ). 

Kandidát amerických republikánů v listopadových prezidentských volbách Donald Trump naznačil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si přeje výhru demokratů. Píše o tom agentura Reuters. Za Demokratickou stranu proti Trumpovi kandiduje současná viceprezidentka Kamala Harrisová.

„Myslím si, že Zelenskyj je nejlepší obchodník v dějinách,“ řekl Trump na shromáždění v Pensylvánii. „Pokaždé, když přijede do této země, odjíždí se 60 miliardami dolarů,“ dodal. „Tak strašně chce, aby (demokraté) ty volby vyhráli,“ uvedl také.

Bývalý americký prezident Trump dnes také řekl, že pokud volby znovu vyhraje, zavolal by ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a Zelenskému a naléhal by na ně, aby válku ukončili. Trump už v minulosti prohlásil, že pokud by byl prezidentem, válku na Ukrajině by ukončil během „24 hodin“. Jak toho chce docílit, ale neřekl.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Zvláštní zpravodajka Rady pro lidská práva OSN (UNHRC) pro Rusko Marijana Kacarovová ostře kritizovala násilí, kterého se dopouštějí bývalí ruští vězni, jimž byly tresty prominuty výměnou za to, že se přihlásili do války na Ukrajině. Kacarovová upozorňuje na to, že kvůli nim v Rusku přibývá případů znásilnění a vražd.

Bývalí trestanci, kteří se z bojů na Ukrajině vrátili do civilního života, stojí za nárůstem domácího násilí. Tento trend se začal ukazovat loni. „Mnoho z těch, kteří se vracejí, se dopouští násilných trestných činů na ženách, dívkách, dětech, včetně sexuálního násilí a vražd,“ řekla Kacarovová v pondělí v Ženevě, kde se Rada OSN pro lidská práva sešla na podzimním zasedání. Do bojů na Ukrajině podle ní narukovalo 170.000 ruských vězňů odsouzených za násilné trestné činy.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Ukrajina musí být realistická ohledně svých cílů a přijmout, že její část by mohla dočasně zůstat pod ruskou kontrolou, řekl Pavel listu NYT.

Ukrajina si v dopise stěžovala Česku, že část dělostřeleckých granátů dodaných v rámci české muniční iniciativy vybuchuje předčasně, čímž ohrožuje ukrajinské vojáky i techniku. Informoval o tom dnes německý list Handelsblatt.

„Je to noční můra každého dělostřelce: granát nevybuchne kilometry daleko v nepřátelských pozicích, ale krátce poté, co opustí hlaveň děla. Právě to se stávalo vojákům na Ukrajině - s dělostřeleckými granáty, z nichž některé byly dodány v rámci české muniční iniciativy, ale také z USA,“ napsal Handelsblatt.

Ukrajina jako první na světě zavedla technologii „roje dronů“ a za poslední rok se jí podařilo zničit nebo poškodit více než 200 cílů na ruském území. V dnes publikovaném komentáři pro ukrajinskou verzi časopisu Forbes to napsal ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov. Ukrajina se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.

„Jsou mezi nimi řídící stanoviště, letiště, lodě, systémy protivzdušné obrany a místa, kde se nachází ruský vojenský personál. Přinutili jsme nepřítele přemístit svá letadla na letiště vzdálená 250 kilometrů od hranic,“ uvedl Umerov s odkazem na místa, která podle něj Ukrajinci zasáhli pomocí bezpilotních strojů.

Rusko nedostane pozvánku na vzpomínkovou akci k 80. výročí osvobození Osvětimi sovětskou Rudou armádou. Podle agentury AFP to dnes oznámilo muzeum tohoto někdejšího nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora.

Muzeum, které se nachází u jihopolského města Osvětim, přijalo rozhodnutí vyloučit z oslav Moskvu již potřetí od začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Polsko, které je členem NATO a EU, je od začátku ruské vojenské agrese jednoznačným podporovatelem sousední Ukrajiny.

Rusko neprovede testy jaderných zbraní, pokud se k nim neuchýlí Washington, prohlásil dnes náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Učinil tak v době, kdy se objevily spekulace, že by Kreml mohl upustit od postsovětského moratoria na jaderné testy, zatímco západní země zvažují, zda povolí Kyjevu, aby jejich zbraněmi mohl udeřit na území Ruska, podotkla agentura Reuters.

Tři civilisté včetně nezletilého zemřeli v důsledku ukrajinského ostřelování příhraniční Belgorodské oblasti na západě Ruska. Dnes to uvedl gubernátor oblasti Vjačeslav Gladkov.

Událost se stala v obci Archangelskoje nedaleko ruského města Šebekino. Region používá ruská armáda pro zásobování své přeshraniční ofenzivy do ukrajinské Charkovské oblasti, kterou zahájila v květnu tohoto roku.

Americká společnost Northrop Grumman, která patří k největším výrobcům zbraní na světě, chce vyrábět munici v Litvě. Viceprezident firmy Stephen O'Bryan dnes podepsal s litevskou vládou memorandum o porozumění ohledně výroby munice ráže 30 milimetrů ve stávajícím státním zařízení. Ministr obrany Laurynas Kasčiunas očekává, že výrobní linka bude zprovozněna do jednoho roku, uvedla agentura Bloomberg.

Litva je členem Severoatlantické aliance. Tak jako Ukrajina bývala součástí Sovětského svazu a teď patří k významným podporovatelům Ukrajiny v jejím současném konfliktu s Ruskem. Vláda ve Vilniusu doufá, že uzavřená smlouva posílí obranný průmysl Litvy. Vyrobená munice má být použita pro bojová vozidla pěchoty.

Zástupce Ukrajiny prohlásil, že Krymský most „musí padnout“. Ukrajina u mezinárodního soudu v Haagu obvinila Rusko z porušování námořního práva. Velvyslanec ukrajinského ministerstva zahraničí Anton Koryněvič uvedl, že Rusko „chce Azovské moře a Kerčský průliv získat pro sebe“.

Ruské síly zaútočily na město Kramatorsk a vesnici Šachove v Doněcké oblasti, přičemž zabily jednu osobu a nejméně deset dalších zranily, informoval gubernátor Vadym Filaškin.

Nizozemsko stále hledá partnerské země, které by poskytly komponenty pro systém protivzdušné obrany Patriot přislíbený Ukrajině, uvedl nizozemský ministr obrany Ruben Brekelmans v rozhovoru pro médium Delfi.

Při ukrajinské operaci v Kurské oblasti na západě Ruska zemřelo za sedm týdnů 56 civilistů a 266 jich utrpělo zranění. Uvedlo to dnes ruské ministerstvo zahraničí, podle něhož muselo v nejnebezpečnějších lokalitách oblasti na 131 000 lidí opustit své domovy. Ukrajinská diplomacie reagovala prohlášením, že na civilisty neútočí a že jsou ruská čísla smyšlená, uvedla agentura Reuters.

Ukrajina už více než dva a půl roku čelí ruské invazi, na začátku srpna však ukrajinská armáda pronikla do ruské Kurské oblasti a obsadila část ruského území. Podle Kyjeva ovládla kolem stovky obcí a na 1300 kilometrů čtverečních ruského území. Nyní tam Ukrajinci čelí protiútoku ruských jednotek a Moskva v uplynulých dnech uváděla, že dobyla řadu obcí zpět.

Dva z pěti ukrajinských uprchlíků v Česku trpí těžkou či středně těžkou depresí a téměř čtvrtina těžkou či středně těžkou úzkostí. Významná část z nich přitom problémy s duševním zdravím neřeší. Vyplývá to ze studie publikované časopisem Psychiatry Research, do které se zapojili i vědci z Národního institutu SYRI. O výsledcích výzkumu provedeného na vzorku 1300 lidí dnes institut informoval v tiskové zprávě.

Problémy s depresí či úzkostí se u uprchlíků týkají zejména žen a mladých dospělých do 30 let. „U těchto kategorií je významně vyšší pravděpodobnost, že budou mít problémy s duševním zdravím,“ uvedl Matouš Pilnáček z Národního institutu SYRI a Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

Ruské útoky na Ukrajině si za poslední den vyžádaly tři mrtvé a 38 zraněných, informovaly 23. září regionální úřady. Ukrajinské síly v noci sestřelily tři ze čtyř bezpilotních letounů typu Šáhid, informovalo letectvo. Jeden další dron a dvě střely s plochou dráhou letu Kh-59/69 „nezasáhly své cíle“ díky prostředkům elektronického boje.

Vztahy s Ruskem by měly po skončení války na Ukrajině být přehodnoceny, prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. V projevu v Paříži francouzský prezident vyzval, aby si lidé představili „zítřejší mír“ v Evropě v nové podobě a v nové realitě. „Budeme muset přemýšlet o nové podobě uspořádání Evropy a přehodnotit naše vztahy s Ruskem,“ řekl Macron.

Zajištění bezpečnosti Ukrajiny bude vyžadovat zvýšenou vojenskou podporu, jasnou cestu ke členství v NATO a mezinárodní podporu Zelenského mírového plánu, uvedl pro The Kyiv Independent bývalý švédský premiér Carl Bildt.

Obrazem: Následky ruského útoku na Záporoží

Ukrajinská 95. samostatná útočná brigáda vzdušných sil 23. září oznámila, že prolomila další úsek ruských hranic. Ukrajinská 95. brigáda zveřejnila video, které údajně ukazuje prolomení ženijních zátarasů, přechod výsadkových jednotek do Ruska a první boje u hranic.

Při ruských vzdušných úderech na město Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny bylo zraněno nejméně 16 civilistů, včetně jednoho dítěte. Útok částečně zničil jednu obytnou budovu a několik dalších poškodil, uvedl podle serveru The Kyiv Independent šéf oblastní správy Ivan Fedorov. Rusko podle Kyjeva útočilo i na dalších místech na Ukrajině. Moskva se k útoku zatím nevyjádřila.

Záchranáři v Záporoží evakuovali obyvatele z několika poškozených bytových domů, informovalo na síti Telegram ukrajinské ministerstvo vnitra. Podle předběžných informací Rusko na Záporoží útočilo svými naváděnými bombami KAB.

Podle odhadů ukrajinského ministerstva obrany ruské síly od začátku invaze na Ukrajinu přišly již o více než 640 000 vojáků.