ONLINE: Ruské noční údery na Charkov a Černihivskou oblast. Zemřelo pět lidí včetně dítěte (†1)

Ukrajina letos od spojenců dostane až 1,3 miliardy eur (32 miliard Kč) na výrobu zbraní, uvedl dnes na telegramu ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov po jednání se svým dánským protějškem Troelsem Lundem Poulsenem v Bruselu, kde zasedají ministři obrany zemí Severoatlantické aliance. Informuje o tom agentura Reuters.

„Peníze budou brzy přiděleny na výrobu ukrajinských zbraní: dělostřelectva, útočných dronů, raket a protitankových zbraní vyrobených na Ukrajině pro naše vojáky,“ sdělil Umerov, jehož země se už čtvrtým rokem brání ruské agresi.

První část příspěvku ve výši 428 milionů eur (10,6 miliardy Kč) dostane Ukrajina od Dánska, Švédska, Kanady, Norska a Islandu.

„Francouzští piloti stíhaček Mirage 2000 provedli demonstrační let nad Černým mořem a 'nakreslili' ukrajinský trojzubec. Trasa byla jasně viditelná na letovém radaru,“ tweetuje ukrajinský influencer Anton Heraščenko.

Spojenci musí podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho investovat zejména do protivzdušné obrany, raket dlouhého doletu či pozemních formací. Znamená to podle něj obrovské investice. Rutte to řekl novinářům před zahájením dnešního jednání ministrů obrany zemí Severoatlantické aliance v Bruselu.

Rutte očekává, že ministři dnes formálně schválí nové alianční závazky, neboli takzvané cíle výstavby schopností všech spojeneckých zemí. Ty se upravují každé čtyři roky a rozdělují mezi státy úkoly, kterými mají přispět k obraně aliance. V budoucích závazcích pro Česko se například hovoří o vybudování těžké brigády a rovněž o posílení protivzdušné obrany. Česko bude na schůzce v Bruselu zastupovat náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec.

„Musíme rozhodnout o tom, co potřebujeme ke své obraně v případě, že bychom byli napadeni,“ řekl novinářům Rutte. Cílem je podle něj lépe vyvážit příspěvky na obranu mezi Evropou a Kanadou na jedné straně a Spojenými státy na straně druhé.

„Dotyčná technika, jak uvedli i zástupci ministerstva obrany, nebyla zničena, ale jen poškozena a bude opravena,“ řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov o letounech zasažených ukrajinskou Operací Pavučina. 

Ukrajina v neděli oznámila, že 117 bezpilotních letounů na nejméně čtyřech leteckých základnách zaútočilo na ruské strategické bombardéry dlouhého doletu schopných nést jaderné zbraně. Kyjev poté zmiňoval poškození či zničení asi třetiny této flotily, satelitní snímky dokládají kritický rozsah poškození přinejmenším některých ze zasažených strojů.

Spojené státy odhadují, že víkendový útok ukrajinských dronů zasáhl až 20 ruských bojových letadel a asi deset jich zničil, řekli agentuře Reuters dva američtí představitelé. To je přibližně poloviční počet oproti odhadu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Při ruském dronovém útoku v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny zahynulo v noci na dnešek nejméně pět lidí, dalších šest utrpělo zranění. Podle agentury AFP to oznámil šéf černihivské oblastní správy Vjačeslav Čaus. Nejméně 17 zraněných po úderech ruských bezpilotních letounů ohlásil také Charkov.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Papež prezidenta Putina v telefonátu vyzval, aby podnikl kroky k míru na Ukrajině, a zdůraznil důležitost dialogu v řešení konfliktu, uvedl Vatikán.

V Londýně dnes začal soud se šesticí mužů kvůli loňskému žhářskému útoku na londýnskou firmu, která přepravovala zboží na Ukrajinu. Útok úřady připisují ruské žoldnéřské Wagnerově skupině. Podle prokuratury jsou důkazy proti mužům zdrcující, napsala agentura AP.

Žalobci na začátku procesu uvedli, že útok z 20. března 2024 naplánovali agenti Wagnerovy skupiny, kterou britská vláda považuje za teroristickou organizaci. Prokurátor uvedl, že Wagnerova skupina naverbovala čtyři muže, kteří podpálili průmyslovou jednotku v Leytonu na východě hlavního města, která patřila firmě dodávající satelitní zařízení společnosti StarLink na Ukrajinu.

Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak se při své návštěvě Washingtonu setkal s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Jednal s ním o situaci na bojišti i o vývoji mírových rozhovorů a požádal jej o uvalení nových sankcí proti Rusku. Jermak to dnes podle agentur Reuters a AFP uvedl na sociální síti.

Ruský prezident Vladimir Putin řekl svému americkému protějšku Donaldovi Trumpovi, že se Ukrajina snaží narušit přímá jednání s Ruskem úmyslnými útoky na civilní cíle. Podle ruské státní agentury TASS to uvedl poradce ruského prezidenta pro mezinárodní otázky Jurij Ušakov, když informoval o dnešním telefonickém rozhovoru prezidentů Ruska a Spojených států.

O telefonátu s šéfem Kremlu o něco dříve informoval šéf Bílého domu na své síti Truth Social, rozhovor označil za dobrý, nepovede však podle něj k okamžitému míru.

Ruský prezident Vladimir Putin si dnes poprvé telefonoval s novým papežem Lvem XIV., oznámila ruská státní agentura TASS s odvoláním na mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova. Ruská hlava státu hovořila s nejvyšším představitelem katolické církve také o válce na Ukrajině, kterou rozpoutalo Rusko před více než třemi roky. Putin podle vyjádření Kremlu papeži řekl, že má zájem na dosažení míru politickými a diplomatickými prostředky.

„Zdůraznil, že pro konečné, spravedlivé a komplexní řešení krize je nutné odstranit její základní příčiny,“ uvádí se v prohlášení Kremlu. Moskva obvykle používá termín „základní příčiny“ konfliktu k označení kombinace rozsáhlých požadavků, mezi něž patří zamezení vstupu Ukrajiny do NATO nebo masivní územní ústupky Kyjeva.

„Byl to dobrý hovor, ale nebyl to hovor, který povede k okamžitému míru,“ napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. „Prezident Putin řekl, a velmi důrazně, že bude muset na nedávný útok na letecké základny odpovědět,“ dodal. Trump doplnil, že v přibližně hodinu a 15 minut trvajícím telefonátu s Putinem hovořili nejen o nedělní ukrajinské operaci, ale také o různých dalších útocích obou stran konfliktu.

Úkolem spojenců Ukrajiny je zajistit, aby měly ukrajinské síly vše, co potřebují. Po jednání takzvané kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDCG) to dnes uvedl britský ministr obrany John Healey. Ukrajina se již více než tři roky brání ruské agresi a podle Healyeho pokračuje v bojích s obrovským odhodláním a odvahou, a to vše navzdory tomu, že Rusko na zemi útočí více než 300 drony denně.

„Všichni, co jsme tady, vyzýváme k příměří a chceme mír, (ruský prezident Vladimir) Putin pokračuje ve válce,“ uvedl Healey na tiskové konferenci po boku německého ministra obrany Borise Pistoriuse a ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova. Právě Británie a Německo dnešní schůzku pořádaly. Zatímco loni Britové na Ukrajinu dodali 10.000 dronů, letos jich chtějí dodat 100.000. Rovněž má Británie v plánu o 20 procent navýšit finance na výcvik ukrajinských vojáků.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že dnes déle než hodinu telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Rozhovor poté na sociální síti označil za dobrý, nepovede však podle něj k okamžitému míru. Trump uvedl, že s ruským vůdcem mluvili mimo jiné o nedělním ukrajinském dronovém útoku na letadla stojící ruských vojenských letištích. Putin podle Trumpa velmi silně zdůraznil, že Rusko bude muset reagovat.

Rusko dnes podniklo raketový útok na cvičící vojáky ukrajinských pozemních sil v Poltavské oblasti, který si vyžádal raněné. Napsal to server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinské pozemní vojsko. Konkrétní počet zraněných nezmiňuje, vojáci podle něj byli v době útoku na cvičišti.

„Díky včasným bezpečnostním opatřením, zejména rozptýlení personálu, využití krytů a dodržování protokolů během leteckého poplachu, se podařilo zabránit velkému počtu obětí,“ cituje zpravodajský portál ukrajinskou armádu.

Německý kancléř Friedrich Merz dnes vyrazí na setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem s poselstvím, že Evropa stojí jasně na straně Ukrajiny. Na tiskové konferenci po jednání se svým polským protějškem Radoslawem Sikorským to řekl německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Merz odlétá do USA dnes večer, s Trumpem se má sejít ve čtvrtek.

„Kancléř může vyrazit s poselstvím, že Evropa stojí jasně na straně Ukrajiny,“ uvedl Wadephul. Evropa podle něj očekává, že společně se Spojenými státy dokáže Rusko přimět, aby usedlo k jednacímu stolu. „Nyní nastal moment zvýšit na Rusko tlak,“ dodal. Připomněl, že Evropská unie připravuje už osmnáctý balík protiruských sankcí.

Podívejte se na nové snímky z ukrajinské operace Pavučina - před a po zničení ruských letounů.

Rusko podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) při pondělním jednání v Istanbulu jen recyklovalo ultimáta z roku 2022. Je čas přitvrdit a zvýšit tlak na Moskvu, nástroje máme, uvedl dnes šéf diplomacie na síti X.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podle státní agentury TASS označil víkendové útoky na mosty v Brjanské a Kurské oblasti za teroristický čin, ze kterého obvinil Ukrajinu. Kyjev zatím na vyjádření šéfa Kremlu nereagoval. Podle agentury Reuters dnes Putin, z jehož rozkazu ruské síly v únoru 2022 zaútočily na sousední zemi, otevřeně zpochybnil smysl mírových rozhovorů s Ukrajinou.

Nizozemský král Willem-Alexander a královna Máxima si na vojenském letišti v pražských Kbelích spolu s prezidentem Petrem Pavlem a jeho manželkou Evou prohlédli výběr vojenské techniky, kterou obě země poskytly na podporu Ukrajiny. Na letištní ploše byl vystaven například tank T-72, houfnice Dita, pasivní radar VERA-NG, bezpilotní vrtulník Skyspotter nebo bezpilotní letoun Shark. Nizozemsko i Česko jsou silnými podporovateli Ukrajiny, obě země se také podílejí na muniční iniciativě.

Rusko v Istanbulu sdělilo Ukrajině postoj prezidenta Vladimira Putina, že setkání hlav států je možné s řádnou přípravou. Podle ruské státní agentury TASS to dnes při setkání šéfa Kremlu s kabinetem ministrů uvedl prezidentský poradce Vladimir Medinskij, jenž ruskou delegaci na jednáních v Turecku vedl. Ukrajinští zástupci tam podle jeho slov přišli s návrhem třicetidenního nebo šedesátidenního příměří a využití klidu zbraní k přípravě summitu prezidentů.

„Tlumočili jsme vaše stanovisko, že schůzka na úrovni hlav států je možná, ale je nutné její propracování s ohledem na výstupy, neboť hlavy států by neměly vypracovávat detaily dohody, ale schvalovat je. Tedy přijímat konečná rozhodnutí o předem připravených a odsouhlasených návrzích,“ řekl Medinskij.

Británie letos desetinásobně zvýší počet dronů, které dodá Ukrajině. Na jednání takzvané kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDCG) to dnes uvedl britský ministr obrany John Healey. Cílem Londýna je dosáhnout dodání 100.000 dronů. Dnešní schůzku v sídle NATO pořádají právě Británie a Německo.

Rusko a Ukrajina by si tento víkend mohly předat z každé strany až 500 válečných zajatců, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci. Na rozsáhlé výměně zajatců se dohodli ruští a ukrajinští vyjednavači v pondělí na schůzce v Istanbulu. Ruské požadavky na zastavení války, které tam Rusové předali ukrajinské delegaci, označil Zelenskyj za ultimátum, podle něj jsou neproveditelné. Ukrajinský prezident také poznamenal, že nemá smysl vést další jednání podobná těm v Istanbulu, pokud nepovedou k rozhodnutí o příměří.

„Ruská strana nám předala informaci, že o víkendu, v sobotu nebo neděli, budou schopni předat 500 lidí, 500 našich vojáků,“ řekl Zelenskyj s tím, že Ukrajina je připravená předat stejný počet ruských zajatců.

Rusové a Ukrajinci se v Istanbulu dohodli na předání všech válečných zajatců, kteří jsou těžce zraněni nebo mladší 25 let. Zástupci obou zemí podle svých vyjádření po asi hodinové schůzce souhlasili také s návratem těl 6000 padlých vojáků na každé straně.

Evropská komise navrhla další prodloužení dočasné ochrany Ukrajinců v Evropské unii. Mechanismus by měl pokračovat do 4. března 2027. Návrh ještě musejí schválil členské státy, nejspíš na červnovém jednání ministrů vnitra v Lucemburku. Komise se ale zároveň zabývá tím, co by mohlo následovat, až válka na Ukrajině skončí, a jak by měl vypadat proces návratu Ukrajinců do vlasti.

„Od roku 2022 poskytujeme ochranu těm, kteří prchají před ruskou agresí proti Ukrajině, a budeme v tom pokračovat,“ uvedla předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. „Společně s Ukrajinou pak připravujeme cestu k tomu, aby se lidé mohli vrátit a znovu vybudovat své domovy, jakmile to bude bezpečné,“ dodala.

K letošnímu březnu požívalo v Evropské unii dočasné ochrany téměř 4,3 milionu osob vysídlených z Ukrajiny, z nichž třetina byly děti. Nejvíce Ukrajinců žije v Polsku, Německu a České republice.

„Každý rok v tento den uctíváme památku dětí zabitých ruskou agresí. Myšlenky na každé z nich jsou však s námi každý den. Každé zabité dítě je nespravedlnost, kterou nelze ničím omluvit,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. 

„Rusko připravilo o život tisíce lidí - mezi nimi i ty nejnevinnější. Děti, které měly vyrůstat, snít a žít. Rusko se musí zodpovídat za každé ukradené dětství. Zlo musí být potrestáno - aby už nikdy, nikde na světě, neumíraly děti kvůli něčí touze po válce. Věčná památka každému životu, který nikdy neměl šanci začít. Věčná památka všem dětem, které Rusko zabilo.“