ONLINE: Partyzáni u ruského Belgrodu použili i české pušky? A Rusové přišli za den o 10 tanků

„Na Ukrajině jsme opravili 20 škol a sedm vybavili protiraketovými kryty,“ tweetuje Člověk v tísni. Z jednoho takového sklepního krytu pod školou se ohlásil i youtuber Janek Rubeš, který českou neziskovku vyrazil podpořit.

Centrum na podporu integrace cizinců pro Plzeňský kraj, personální agentura Nazar-Invest a město Holýšov pořádaly dětský den pro děti ukrajinských uprchlíků.

„Aby se výsadkáři zdokonalili v bojových dovednostech a připravenosti jednat v obtížných podmínkách, nacvičují překonávání vodních překážek se zbraněmi a výstrojí i taktické akce poté,“ ukazuje na twitteru generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny. 

I pro Ukrajinu se letos utíkalo v rámci dobročinného Běhu pro Paměť národa, který skončil s posledním květnem. Letošek byl rekordní co do počtu účastníků - 3300 - i do výtěžku ze startovného. 

„Organizaci Post Bellum přinesl 1,6 milionu korun, které využije na natáčení příběhů pamětníků, vzdělávací programy, pomoc hrdinům a další aktivity,“ uvedla pořádající organizace. Při Běhu pro Paměť národa tradičně připomínali lidi, kteří se potýkali s nacismem a komunismem v minulém století, a letos navíc také Ukrajince, kteří aktuálně bojují ve své zemi proti ruské armádě.

Lidé si tak mohli zvolit speciální startovní číslo pro Ukrajinu, další možností bylo zapojení do štafetových závodů, jejichž výtěžek byl rovněž určen na sbírku Pomozte Ukrajině s Pamětí národa. Na konto sbírky půjde z běhu 112.000 korun, uvedli pořadatelé.

„V okupovaném městě Šachtarsk narazil obrněný transportér proruských ozbrojenců do auta. Dva civilisté, kteří se v autě nacházeli, zemřeli,“ uvádí kanál Nexta TV a sdílí údajné video z místa, které zřejmě pokoutně natočil jeden ze svědků.

Milice, které v květnu rozpoutaly střety v ruské Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou, použily zahraniční zbraně včetně českých pušek BREN nebo belgických FN SCAR, upozornil americký deník The Washington Post. České ministerstvo obrany podle něj odmítlo jeho informace komentovat.

„Belgie a Česká republika poskytly zbraně Ukrajině a odtud zřejmě tyto pušky pocházejí,“ citoval americký deník Andrewa Galera ze společnosti Janes, která se zabývá informováním o bezpečnostní problematice. Galer dodal, že zbraně se mohly do rukou bojovníků v Belgorodské oblasti dostat ale i přes jinou zemi než Ukrajinu. Pušky BREN i SCAR běžně dostávají ukrajinští vojáci i dobrovolníci z jiných zemí bojující na straně Ukrajiny, podotkl The Washington Post s odvoláním na dva americké dobrovolníky sloužící na Ukrajině.

Milice při nájezdu, k němuž se přihlásila ozbrojená skupina Legie Svoboda Rusku, použily podle listu také americká obrněná vozidla MRAP. Dvě z nich pocházela z USA a jedno z Polska, uvedl deník s odvoláním na zdroje obeznámené s poznatky amerických tajných služeb. Deník Financial Times dříve psal, že milice měly k dispozici nejméně dvě obrněná vozidla MaxxPro a několik vozů Humvee.

Ostřelování v ruské Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou si dnes vyžádalo další dva životy, uvedl na telegramu tamní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Z ostřelování obvinil ukrajinské síly, které se k útokům na ruské území nehlásí. O den dříve Belgorodská oblast informovala o čtyřech mrtvých po ukrajinském ostřelování.

Jedna žena podle Gladkova dnes zemřela v obci Novaja Tavolžanka a jedna v obci Bezljudovka. Další dva lidé museli se zraněními do nemocnice. V obci Tišanka pak podle gubernátora ostřelování poškodilo domy, plynovod a elektrické vedení.

„Soud poslal na 60 dní do vězení pracovníka ostrahy polikliniky v případu uzavřeného krytu při ruském útoku,“ informuje Nexta TV k případu tří lidí zabitých kvůli nemožnosti schovat se za náletu. „Vadym Moškin přiznal vinu, ale uvedl, že neměl dostatek času na otevření dveří. Soud rovněž poslal do domácího vězení ředitele polikliniky Aleha Šugaleviče a jeho zástupce Vasyla Desika.“

„Zněl poplach, vzal jsem klíče, nikdo jiný tam nebyl, a šel jsem dolů chodbou, abych kryt připravil a otevřel. Rozsvítil jsem, lidé bouchali na dveře,“ popsal podle agentury Unian Moškin. Pak ho prý ale rázová vlna srazila na zem. „Pak začalo létat sklo, bylo to hrozné.“

Ukrajina má zatím pouze dva americké systémy protivzdušné obrany Patriot, ale potřebovala by jich 50. V rozhovoru s americkým listem The Wall Street Journal to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Patriot je podle něj jediný systém, který dokáže zlikvidovat určité typy ruských raket.

Ukrajina zatím dostala jeden systém od Spojených států a jeden od Německa a Nizozemska. V tuto chvíli má přislíbeny tři další.

Zelenskyj v rozhovoru uvedl, že za současného nedostatku zbraní si Ukrajina musí vybírat mezi ochranou civilistů a vojáků. Podtrhl, že bez efektivní protivzdušné obrany je jakákoli protiofenziva velmi obtížná. „Představte si vojáka, který chápe, že nemá nad hlavou pomyslnou střechu. A přitom nechápe, proč v jiných zemích tohle je,“ řekl Zelenskyj.

„Pozoruji v naší společnosti nejen polarizaci, ale také roztříštěnost,“ řekla v rozhovoru s bruselským webem Politico slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Prezidentka také uvedla, že pokud se do vedení země po podzimních volbách dostanou populistické strany, slovenské postoje se na mezinárodní scéně „budou možná více podobat zahraniční politice typu Viktora Orbána“. Vláda maďarského premiéra Viktora Orbána se často staví odmítavě k vojenské podpoře Ukrajiny a vyzývá ke zmírnění protiruských sankcí. Orbán kromě toho udržuje blízké vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Čaputová v rozhovoru upozornila, že Slovensko čelí aktivní ruské dezinformační kampani, a vyjádřila obavy, že jako „mladá demokracie“ je její země vůči této kampani „ohroženější“.

Kauza lidí zabitých, jelikož se při poplachu nedostali do zavřeného krytu, vedla k rychlé reakci. K dnešnímu dni bylo v celé Ukrajině zkontrolováno více než 4800 krytů.

„252 objektů civilní obrany bylo shledáno uzavřenými, 893 bylo nezpůsobilých k použití. Všechna porušení byla zaznamenána. Sepsané akty byly předány odpovědným orgánům k odstranění nedostatků,“ uvedl šéf ukrajinského ministerstva vnitra Ihor Klymenko. Kryty kontroluje více než 5 300 záchranářů, policistů a zástupců místních samospráv. Tyto kontroly budou pokračovat i nadále.

Ukrajinská média kritizují video zveřejněné na youtubovém kanálu maďarské vlády, v němž se objevila mapa zobrazující Ukrajinu bez poloostrova Krym. Video kromě toho vyzývá k ukončení války a k řešení konfliktu cestou mírových jednání. Kyjev ale opakovaně upozorňoval, že mírová jednání s Moskvou ve chvíli, kdy ruské síly okupují část ukrajinského území a dál podnikají na Ukrajinu útoky, nejsou z jeho pohledu možná.

„Nastal čas na mír! Desítky tisíc dětí osiřely, stovky tisíc domů jsou zničené, přes deset milionů lidí muselo opustit domovy, ale válka pokračuje a snadno se z ní může stát světová. Už bylo dost války, konec devastace může přinést jen klid zbraní, jen mírová jednání mohou zachránit životy,“ říká ve videu hlas, jehož naléhavost dokreslují sirény, dramatická hudba a znepokojivé záběry zničených měst, jedoucího tanku nebo psychicky zlomených lidí.

Ve videu ale není ani zmínka o tom, že válku na Ukrajině rozpoutalo Rusko, upozorňují ukrajinská média. Když se v něm na několik vteřin objeví mapa s červeně vyznačenou Ukrajinou, poloostrov Krym je zašedivělý. Oficiálně přitom maďarská vláda anexi Krymu Ruskem neuznala. Rusko poloostrov anektovalo v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014, svou ozbrojenou agresi vůči Ukrajině Moskva naplno rozpoutala loni v únoru.

560 vojáků, 10 tanků, 12 obrněných transportérů atd. Tak vysoké jsou podle generálního štábu Ozbrojených sil Ukrajiny ztráty Ruska za poslední den.

Na Ukrajině zůstává dobytí Doněcké a Luhanské oblasti hlavním cílem ruských sil, sdělil dnes generální štáb ukrajinské armády. Rusové podle něj v oblasti podnikají desítky útočných akcí. V ruském informačním prostoru se rozhořely rozepře ohledně toho, kdo si na ruské straně může připsat odpovědnost za úspěchy u Marjinky v Doněcké oblasti, přestože město ještě ruské síly nedobyly, upozornili analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW).

Marjinka se tak podle analytiků ocitla v centru debat místo Bachmutu, jiného města na Donbasu, o jehož dobytí se ruské síly snažily mnoho měsíců, než po mnoha peripetiích v květnu ohlásily, že se jim to podařilo. Bachmut přitom nemá velký strategický význam, Rusko ale potřebovalo ukázat, že se mu podařilo na Ukrajině v posledních měsících dosáhnout alespoň nějakých úspěchů, hodnotili ruskou snahu o dobytí města západní odborníci včetně například britského ministerstva obrany.

Stejně tak případné dobytí Marjinky, která měla před válkou asi 10.000 obyvatel, Rusku na bojišti žádnou taktickou výhodu podle ISW nepřinese. Kreml by se ho ale mohl pokusit využít v informačním prostoru ve svůj prospěch. Marjinka je skoro zcela zničená a nikdo z obyvatel v ní nezůstal. Ruské síly se o její dobytí snaží od začátku plnohodnotné invaze, v oblasti se jim ale podařilo za rok a čtvrt invaze postoupit zhruba o dva kilometry, podotkl ISW.

„Wagnerovi teroristé hrdě zveřejňují fotografie z Domu kultury v Bachmutu, který zničili,“ uvádí zpravodajský kanál Nexta TV.

Kvůli válce na Ukrajině vláda Petra Fialy opět připravuje změny v kvótách pro nabírání žádostí o zaměstnanecké karty. Místo na Ukrajině chce nabídnout práci více lidem s nízkou a střední kvalifikací na zastupitelských úřadech v Manile na Filipínách a v Ulánbátaru v Mongolsku.

Na Filipínách bude poptávat o 3000 lidí více proti nynějším 2500 ročně, v Mongolsku nabídne o 2000 karet víc namísto současných 1230. Protože vláda objem pracovní migrace ze třetích zemí nezamýšlí navyšovat, současně sníží kvóty pro zastupitelský úřad ve Lvově na Ukrajině, a to z nynějších 38 000 na 33 000. Počítá s tím návrh ministerstva vnitra, který by během června měla projednat vláda. Část kvóty určené pro zaměstnávání Ukrajinců vláda přesměrovala do dalších zemí už loni v září.

„Jednou nohou v posteli, když se ozvala siréna. Rusové dnes brzy ráno zahájili noční letecký útok,“ tweetuje britská ambasadorka na Ukrajině Melinda Simmonsová. „Proč se prostě nevzdám snahy spát v ložnici a nepřesunu se do svého prostoru bez oken? Protože to by byla normalizace téhle hrůzy.“

Gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov na telegramu uvedl, že v Koročanském okrese severozápadně od Belgorodu pracovala protivzdušná obrana. Úlomky střel podle něj poškodily střechu domu. V Šebekinském okrese pak střela přímo zasáhla dům, který začal hořet. O zraněných a dalších škodách v těchto místech se gubernátor nezmínil. Přidal ale informaci o dalších dvou lidech zraněných při dělostřeleckém ostřelování v Nové Tavolžance. Už před polednem ohlásil smrt dvou žen v autě ve vsi Maslova Pristaň v Šebekinském okrese a zranění dalších dvou mužů tamtéž.

Partyzáni Legie Svoboda Rusku dávají obě úmrtí za vinu ruským jednotkám s nimi bojujícím.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes nařídil kontrolu všech protileteckých krytů v zemi. Vede ho k tomu zpráva, že ve čtvrtek při vlně ruských útoků zahynuly dvě ženy a devítiletá dívka, které se nedostaly do zavřeného krytu. Incident na Ukrajině vyvolal vlnu rozhořčení a podle agentury Reuters dál prohloubil roztržku mezi Zelenským a kyjevským starostou Vitalijem Kličkem, kteří se od začátku války několikrát veřejně střetli kvůli názorovým neshodám.

Zelenskyj nařídil ministerstvu strategického průmyslu a ministerstvu vnitra, aby provedly úplný audit všech ochranných struktur na Ukrajině. Už ve čtvrtek uvedl, že kryty musejí být neustále přístupné a že za jejich provoz a dostupnost zodpovídají místní úřady.

Kličko na dnešním zasedání vedení hlavního města připustil, že za incident nese určitou odpovědnost, zároveň však uvedl, že vinni jsou i jiní - zejména spojenci ukrajinského prezidenta. Výdaje na kryty v kyjevských čtvrtích, které vedou z větší části příslušníci Zelenského strany Sluha národa (Služebník lidu), jsou podle něj „krajně neuspokojivé“. Odpovědná je i městská vojenská správa, kterou vede prezidentem jmenovaný člověk, řekl Kličko.

Šéf wagnerovců (ale též tzv. trollí fabriky či konglomerátu Concord) Jevgenij Prigožin se na telegramu pochlubil, jaký dárek dostal ke včerejším 62. narozeninám od zaměstnanců. Palice (perlík) se stala krutým symbolem wagnerovců, který používají jak k mučení a vraždění, tak k černému humoru a propagandě. Dáreček - těžítko? - se používá ke zdemolování Bachmutu.

Vedle toho ale na telegramu Prigožin píše o další eskalaci napětí mezi wagnerovci a ministerstvem obrany. Na žoldnéře, kteří se stahují z prakticky dobytého Bachmutu a přenechávají pozice regulérní armádě, prý cestou čekala přinejmenším desítka silných výbušných pastí. „Nebylo nutné tyto nálože pokládat za účelem odstrašení nepřítele, protože se nachází v týlové oblasti. Proto se můžeme domnívat, že tyto nálože byly určeny k setkání s postupujícími jednotkami ČVK Wagner,“ soudí oligarcha. Nástrahy prý objevili a vyšetřují se, nikdo nebyl zraněn.

Po čtvrtečním neštěstí, kdy před zamčeným krytem v Kyjevě zabilo ruské bombardování tři lidi, úřady nelení. „Dostal jsem příkaz od Volodymyra Zelenského, abych zkontroloval stav a dostupnost krytů ve všech ukrajinských obcích,“ tweetuje ministr vnitra Ihor Klymenko. „Uděláme to okamžitě. Státní služba Ukrajiny pro mimořádné situace a Národní policie Ukrajiny již v průběhu dne provádějí příslušné kontroly.“

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ofenzivu u Marjinky v Doněcké oblasti, u které se už několik měsíců soustředí jedny z nejtvrdších bojů na frontě, nyní vedou čečenské speciální jednotky rychlého nasazení Achmat. Agentura Reuters k tomu poznamenala, že čečenské síly jsou spolu s žoldnéry ze soukromé Wagnerovy skupiny „jedněmi z hlavních hybných sil“ ruské ofenzivy na Ukrajině.

„Držte se dál! Nedotýkejte se! Volejte 101!“ Velvyslanec dobré vůle Dětského fondu OSN (UNICEF) na Ukrajině Orlando Bloom vyzývá všechny, aby si pamatovali základní pravidla bezpečnosti, když narazí na minu.

„Mnohé lesy, parky, pole, obytné zóny i silnice jsou teď minovými poli,“ varuje herec, jenž v UNICEF působí již 14 let, konfliktní zónu Ukrajiny s ním navštívil už roku 2016.

„Ukrajina se brání za nás za všechny, za naše hodnoty, naši bezpečnost, naše pravidla a naši svobodu. Podporovat Ukrajinu je nutné tak dlouho, dokud to bude potřebovat Ukrajina,“ pronesl šéf Senátu Miloš Vystrčil na setkání předsedů parlamentů členských zemí NATO ve Vilniusu.

„Rusko však neohrožuje jen Ukrajinu, ohrožuje další země jako např. Moldavsko, Gruzii, Bosnu a Hercegovinu, které si zaslouží naši pozornost. Je zapotřebí otevřít naše dveře a pozvat dovnitř ty, kteří nežijí v bezpečí,“ dodal Vystrčil.

„Jen si to poslechněte! Naši pohraničníci instalovali na hranicích s Běloruskem reproduktory a vzdělávají naše sousedy,“ tweetuje ukrajinské ministerstvo vnitra. „Ať se zároveň učí svůj rodný běloruský jazyk,“ dodává. Režim Alexandra Lukašenka totiž dlouhodobě preferuje ruštinu, bělorusky mluví menšina obyvatel.