ONLINE: Nejméně 12 lidí zemřelo po nočních útocích na Ukrajinu, obě země si vyměnily 303 zajatců

Během útočné ruské války na Ukrajině zahynul bývalý ruský fotbalový reprezentant Alexej Bugajev, jenž do armády narukoval na podzim z vězení. Úmrtí třiačtyřicetiletého někdejšího obránce potvrdil médiím jeho otec. „Bohužel je zpráva o Alexejově úmrtí pravdivá,“ uvedl v neděli Ivan Bugajev pro web Sports.ru.

Bugajev hrál profesionálně v prvním desetiletí tohoto století, oblékal dresy Lokomotivu Moskva či Krasnodaru. Za národní tým odehrál sedm zápasů včetně dvou na mistrovství Evropy 2004 v Portugalsku.

V roce 2023 byl bývalý fotbalista zatčen za obchod s drogami a letos v září odsouzen na devět a půl roku do vězení. Po odsouzení využil možnosti nastoupit do armády, což je v Rusku v době invaze na Ukrajinu častá praxe.

Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou a rozpočtovou pomoc, tentokrát za 5,9 miliardy dolarů (více než 142 miliard Kč). Nejprve končící prezident Joe Biden dnes oznámil další bezpečnostní pomoc za téměř 2,5 miliardy dolarů, následně ministryně financí Janet Yellenová informovala o poskytnutí pomoci v objemu 3,4 miliardy dolarů. 

Ministryně financí Yellenová později oznámila, že Spojené státy poskytnou Ukrajině přímou rozpočtovou podporu za 3,4 miliardy dolarů. Nejmenovaný americký činitel agentuře Reuters řekl, že od února 2022 tak Spojené státy celkem poskytly Ukrajině rozpočtovou pomoc za více než 30 miliard dolarů. Peníze jsou určeny k udržení úřadů v chodu a na platy učitelů a dalších státních zaměstnanců.

Podívejte se na ztráty ruské armády k dnešnímu dni, jak je prezentuje Ukrajina. 

Moskvu neuspokojují návrhy zaznívající z týmu zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně ukončení války Ruska proti Ukrajině. Uvedl to ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru s agenturou TASS, jehož text dnes zveřejnilo ruské ministerstvo zahraničí na svém webu. Ukrajina se již 34 měsíců brání ruské agresi, a to i díky rozsáhlé západní, především americké pomoci.

Moskva dosud nedostala žádné oficiální návrhy, navíc až do Trumpovy inaugurace 20. ledna veškerou politiku určuje stávající prezident Joe Biden, a tak pouze jeho vláda má pravomoci s Ruskem jménem Spojených států vyjednávat. Fakticky se však žádná jednání o Ukrajině nevedou, upozornil Lavrov.

Obvodní soud pro Prahu 1 se bude muset znovu zabývat výší trestu pro aktivistu Jaroslava Popelku v souvislosti s výzvou ke stržení ukrajinské vlajky z Národního muzea. Obvodní soud mu letos v říjnu prodloužil trest vězení o čtyři měsíce na jeden rok. Popelka podal proti verdiktu stížnost k Městskému soudu v Praze. 

Popelka vyzýval ke stržení ukrajinské vlajky loni v březnu na protivládní demonstraci na Václavském náměstí v Praze. Soudy mu za podněcování původně uložily čtyřměsíční podmíněný trest a zákaz pobytu na území hlavního města na rok a půl. Popelka ale porušil stanovená pravidla, a soud mu tak trest zpřísnil na nepodmíněný. V říjnu pak obvodní soud trest vězení prodloužil o čtyři měsíce.

Faktický vládce Sýrie Ahmad Šara se dnes v Damašku setkal s ukrajinskou delegací v čele s ministrem zahraničí Andrijem Sybihou. Nově jmenovaný syrský ministr zahraničí Asaad Hasan Šíbání při jednání se svým ukrajinským protějškem řekl, že Sýrie doufá ve „strategické partnerství“ s Ukrajinou. 

„Mezi námi a Ukrajinou budou strategická partnerství na politické, ekonomické, společenské a vědecké úrovni,“ řekl podle Ruters Šíbání svému ukrajinskému protějšku. S patrným odkazem na ruskou agresi proti Ukrajině syrský ministr také poznamenal, že „syrský a ukrajinský lid má stejnou zkušenost“ a Ukrajinci prožívají stejné utrpení, jako zažívali 14 let Syřané.

Spojené státy poskytnou Ukrajině další bezpečnostní pomoc v hodnotě skoro 2,5 miliardy dolarů (60,3 miliardy Kč). V prohlášení to dnes oznámil končící americký prezident Joe Biden. Toho po čtyřleté pauze v Bílém domě 20. ledna vystřídá zvolený prezident Donald Trump.

„Na můj pokyn budou Spojené státy po zbytek mého působení v úřadu nadále neúnavně pracovat na posílení pozice Ukrajiny v této válce,“ uvedl Biden v prohlášení s odkazem na americkou pomoc Ukrajině, která se brání rozsáhlé ruské invazi od února 2022.

Soud v běloruské metropoli Minsku odsoudil v nepřítomnosti komika Vjačeslava Komissarenka, který žertoval na účet prezidenta Alexandra Lukašenka. Za urážku a pomlouvání hlavy státu a za vyvolávání nenávisti si má odpykat šest let za mřížemi, informovaly dnes tiskové agentury.

Komissarenko se podle médií přidal v létě 2020 k protestům proti výsledku prezidentských voleb, jejichž vítězem úřady opět vyhlásily Lukašenka a které běloruská opozice označuje za zfalšované. Když byly protesty potlačeny, komik nejprve uprchl do Ruska a po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu se z Ruska přemístil na Západ.

Drtivá většina plynu dovezeného do Česka v závěru letošního roku přitekla z východu, především z Ruska. Zatímco po převážnou část roku byla většina dodávek do ČR ze západu, od začátku listopadu prudce vzrostly dodávky ze Slovenska, které v posledních dvou měsících tvořily kolem 95 procent. Odtud přitom podle odborníků proudí zejména ruský plyn. Vyplývá to z přepravních statistik společnosti Net4Gas.

Ruská vojska dobyla ves Novoolenivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, napsalo dnes na sociální síti ruské ministerstvo obrany. O postupu ruských sil u této vsi, ležící poblíž města Pokrovsk, informovali analytici projektu DeepState, pokládaného za blízký ukrajinské armádě, již 10. prosince.

Zúčastnil se několika zahraničních misí v bývalé Jugoslávii a v Iráku. V roce 2007 se pak Luděk Kolesa stal nejvýše postaveným českým vojákem v rámci NATO, když nastoupil jako vrchní praporčík na Velitelství Severoatlantické aliance pro transformaci v americkém Norfolku. Byl přitom tehdy vůbec prvním neamerickým vojákem v této pozici. V posledních třech letech působil Kolesa opět v NATO tentokrát v jeho centrále v Bruselu, pracoval v programu Defence Education Enhancement Programme (DEEP), který se zabývá vzděláváním vojenského personálu v partnerských zemích aliance. Program například úspěšně pomáhá na Ukrajině.

„Díky našemu programu Ukrajinci urychlili změny v armádě. Zjistili, že to musí dělat jinak a i díky reformám byli schopní se bránit tak, že to neproběhlo podle ruského plánu, aby Ukrajina padla za tři dny,“ řekl Kolesa v rozhovoru s ČTK.

Jednoho mrtvého a čtyři raněné si během uplynulých 24 hodin vyžádalo ruské ostřelování obcí v Chersonské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, napsal na sociální síti šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin.

Ukrajinská protivzdušná obrana během noci sestřelila 21 ze 43 ruských dronů, dalších 22 dronů se zřítilo bez způsobení škod, uvedlo dnes ukrajinské letectvo. Ruské ministerstvo obrany dnes ráno informovalo o jednom ukrajinském dronu, sestřeleném nad pohraniční Belgorodskou oblastí, a úřady v Kurské oblasti, kam počátkem srpna vpadly ukrajinské jednotky, hlásí jednu sestřelenou ukrajinskou raketu.

Ukrajina jmenuje zcela prvního vojenského ombudsmana. V neděli večer to oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že jméno kandidáta odhalí dnes.

Z aktuální situace vyplývá, že Ukrajina se bude muset vzdát části svého území. Řekl to o víkendu v rozhovoru se zpravodajskou televizí TA3 slovenský ministr obrany Robert Kaliňák. Ve slovenském zájmu je, aby válka v sousední zemi okamžitě skončila, byla zahájena mírová jednání a nastalo příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, zdůraznil ministr.

Polsko vyjádřilo ochotu zvýšit vývoz elektřiny na Ukrajinu, pokud Slovensko zastaví její dodávky, informovala 29. prosince agentura Bloomberg s odkazem na nejmenovaného polského představitele.

V Charkově se dnes koná smuteční ceremoniál za padlé ukrajinské vojáky a kamarády. 

Fico vyčíslil, že jednostranné zastavení tranzitu přes Ukrajinu na Slovensko připraví evropské občany, podniky a infrastrukturu o desítky miliard eur ročně, Ukrajinu pak o téměř 800 milionů eur (20,1 miliardy Kč) a možnost dovozu plynu z Evropy a Slovensko přijde o více než 400 milionů eur na tranzitních poplatcích a o více než miliardu eur kvůli zvýšení ceny této komodity po zastavení tranzitu. Rusko podle něj přijde o zhruba dvě miliardy eur, což jsou přibližně tři procenta všech ztrát způsobených 27 zemím EU. Navíc Rusko tento plyn snadno umístní na jiné trhy, čímž se výše ztrát pro Rusko může rovnat nule.

Slovenský premiér Robert Fico sdílel otevřený dopis představitelům EU. Dopis sdílí v reakci na stávající roztržku mezi Slovenskem a Ukrajinou kvůli plynu. „Zelenskyj jednostranně a bez jakýkoliv konzultací s orgány EU oznámil, že po prvním lednu Ukrajina nebude zapezpečovat přes svoje území žádný tranzit plynu směrem na Slovensko a pro další odběratele,“ začíná dopis předsedy vlády a zdůrazňuje jednostrannost tohoto rozhodnutí.

Předsedy Unie oslovuje s tím, že jeho stát bude takovýmto jednostranným rozhodnutím ukrajinského prezidenta výrazně finančně poškozený. „A to především ve světle probíhající a nevyhnutelné konsolidaci veřejných financí, které nám předchozí vláda zanechala v katastrofálním stavu,“ uvádí dále, a rýpe tak rovnou do svých oponentů. „Je nezpochybnitelné, že jednostranné rozhodnutí ukrajinského prezidenta bude mít výrazný negativní dopad na naše společné evropské úsilí držet krok s prudce se rozvíjejícísemi státy světa,“ dodává. 

Zdůrazňuje, že nerozumí tomu, proč nebyla uskutečněná mohutnější analýza toho, jak ekonomicky dopadne přerušení tranzitu na členské státy. „Dopady jsou podceňované,“ myslí si slovenský premiér a vzkazuje, že se obrátil na slovenskou společnost SPP, která je jedním z významných obchodníků na trhu, aby mu na to poskytla odborný pohled. A tuto analýzu zveřejňuje právě v otevřeném dopise a na sociální síti. 

„Tam, kde se odvaha snoubí s loajalitou, stojí naši obránci a jejich chlupatí přátelé spolu a chrání naši svobodu,“ píše na sociální síti X obrana Ukrajiny. A připojuje snímek vojáka se psím společníkem. 

Ruské invazní síly tento týden zaútočily na Ukrajinu více než 370 drony, asi 280 řízenými leteckými bombami a 80 střelami různého typu, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Server Ukrajinska pravda poznamenal, že to je nejnižší počet Rusy vyslaných útočných bezpilotních letounů od začátku září, kdy hlava státu začala zveřejňovat týdenní bilance útočících ruských dronů, pum a střel.

V Kurské oblasti mělo přijít o život už více než 1000 mužů z KLDR, tvrdí to mluvčí Rady pro národní bezpečnost Bílého domu John Kirby. „Je jasné, že ruští a severokorejší vojenští velitelé považují tyto jednotky za postradatelné a nařizují jim beznadějné útoky,“ uvedl Kirby. 

Podle ukrajinského serveru The Kyiv Independent mnozí dokonce raději spáchají sebevraždu, než aby se vzdali Ukrajincům.

Vysoký představitel NATO varuje před velkým množstvím obětí v případě, že Rusko ještě více zesílí na poli skrytých a hybridních hrozeb, James Appathurai to řekl v rozhovoru pro SkyNews. 

Podle Appathuraie, který působí jako náměstek generální tajemníka pro inovace a hybridní a kybernetickou oblast, existuje reálná hrozba, že Rusko proti NATO zesílí sabotážní a žhářské útoky. Už nyní je navíc počet takových útoků na číslech, které by před pěti lety byly nepřijatelné. Jednat se může o stovky případů úspěšných a i neúspěšných. V poslední době se mluví především o sabotáže důležitých podmořských kabelů. „Vidí nás jako nepřítele a je to čím dál horší,“ podotkl.

Západ by si podle něj měl říci, kolik takových útoků v „šedé zóně“ vlastně bude trpět. Bohužel, dle jeho názoru je velice nejasná hranice toho, co je oficiálně považováno za útok, na nějž již může NATO jako společenství zareagovat. „NATO potřebuje Rusku lépe vytyčit, jaké jsou červené linie,“ konstatoval. 

Kyjev se obrátil na evropské úřady kvůli vyjádřením slovenského premiéra Roberta Fica, jenž pohrozil zastavením dodávek elektřiny na Ukrajinu, pokud Kyjev po Novém roce zastaví tranzit ruského zemního plynu na Slovensko. Napsal to web RBK-Ukrajina s odvoláním na ministra energetiky Hermana Haluščenka, podle něhož by země Evropské unie měly dodržovat stávající pravidla.

„Opravdu bychom chtěli, aby každý v EU dodržoval normy a předpisy, které dnes existují,“ uvedl v ukrajinském televizním vysílání Haluščenko. „Napsal jsem dopis eurokomisaři pro energetiku, (evropské síti provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav) ENTSO-E a Energetickému společenství, abychom zajistili, že tyto otázky budou řešeny náležitě z hlediska souladu se zákonem,“ řekl ministr.

Letadlo Azerbaijan Airlines (AZAL), které ve středu havarovalo v Kazachstánu, poškodila nad ruským územím palba ze země, uvedl dnes podle ruské státní agentury TASS ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Baku podle hlavy státu zároveň věří, že letoun nebyl sestřelen záměrně. Kreml o den dříve uvedl, že se stroj pokoušel přistát v metropoli Čečenska Grozném v okamžiku, kdy ruská protivzdušná obrana v oblasti odrážela útok ukrajinských dronů.

„Konečná verze bude známa po otevření černých skříněk. Prvotní verze (vyšetřování) jsou ale dostatečně podložené a založené na faktech,“ uvedl Alijev v ázerbájdžánské státní televizi AzTV podle ruské agentury. „A fakta jsou taková, že ázerbájdžánské civilní letadlo bylo poškozeno zvenčí na území Ruska, poblíž města Groznyj,“ dodal prezident středoasijské země.

Ázerbájdžánský prezident dále uvedl, že „některé kruhy“ v Rusku se snažily skutečné příčiny pádu letadla ututlat. Je zbytečné podle něj například zvažovat verzi o srážce letounu s hejnem ptáků vzhledem k faktu, že trup letounu byl plný děr. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že letoun nebyl sestřelen úmyslně, napsala agentura Interfax. Zapotřebí ale bylo podle něj přiznat vinu a omluvit se. „Bohužel první tři dny jsme z Ruska neslyšeli nic jiného než klamné verze,“ uvedl Alijev.