ONLINE: Nejméně 12 lidí zemřelo po nočních útocích na Ukrajinu, obě země si vyměnily 303 zajatců

Vláda končícího amerického prezidenta Joea Bidena dnes uvalila další sankce na ruský energetický sektor, který podle Washingtonu poskytuje Moskvě největší zdroj financování agrese proti Ukrajině. Postihy se vztahují na velké ruské ropné společnosti, stejně jako na takzvanou stínovou flotilu tankerů přepravujících ruskou ropu. Informovalo o tom americké ministerstvo financí.

„Rusko tuto válku začalo a Rusko za ni také musí zaplatit,“ uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Tři miliardy eur, které dnes přišly Ukrajině, „podpoří ukrajinskou ekonomiku a umožní, aby byly ukrajinské peníze použity na obranu,“ dodala Kallasová na sociální síti X.

Russia started this war so Russia must pay the price of it.

Today Ukraine will receive €3 billion from our G7 loan which will be repaid with the proceeds from Russian frozen assets.

This will support Ukraine’s economy and free up Ukrainian money for defence.

— Kaja Kallas (@kajakallas) January 10, 2025

Spojené státy uvalí na ruský ropný průmysl jedny z dosud nejtvrdších sankcí, napsal dnes Reuters. Odvolává se přitom na dokument, který zřejmě pochází z amerického ministerstva financí. Sankce zasáhnou 180 plavidel, desítky obchodníků, dvě velké ropné společnosti a vysoké představitele ruského ropného průmyslu. Dokument koloval mezi obchodníky v Evropě a v Asii, Reuters však jeho pravost nemohl bezprostředně ověřit.

Výdaje zemí Severoatlantické aliance (NATO) na obranu se neřídí přáním kteréhokoliv z lídrů aliance, ale musí vycházet z hrozících rizik, která vyplynou z příslušných analýz. V dnešním pořadu Dvacet minut Radiožurnálu to řekl prezident Petr Pavel. Na růstu výdajů na obranu by se podle něj mohl shodnout příští summit aliance v červnu v nizozemském Haagu. V případě České republiky pokládá za realistické, že výdaje vzrostou na tři procenta HDP v horizontu roku 2030.

Pavel reagoval na vyjádření nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, který chce, aby členské země NATO prudce zvýšily své výdaje na obranu a dávaly na ni pět procent HDP. Dosavadní cíl výdajů na obranu je pro členy NATO na úrovni dvou procent HDP, ani tak ho všechny alianční státy nesplňují. České ministerstvo obrany v pondělí oznámilo, že za loňský rok závazek dvou procent Česko splnilo.

V Baltském moři severně od německého ostrova Rujána pluje tanker, který teď není možné ovládat. Podle spolkové agentury, která se zabývá nehodami na moři, má loď na palubě 99.000 tun ropy. Agentura DPA uvedla, že je tanker Eventin zřejmě součástí takzvané ruské stínové flotily.

Z lodi dlouhé 274 metrů a široké 48 metrů podle německých úřadů ropa zatím neuniká, životnímu prostředí tak nebezpečí nehrozí. Také posádka lodi plující pod panamskou vlajkou je v pořádku a její evakuace není nutná. Tanker by měl nyní být odtažen do přístavu. Proč jej není možné ovládat, zatím není jasné.

Ruské úřady odmítly žádost odebrat předáka ruské opozice Alexeje Navalného ze seznamu teroristů a extremistů, i když je Navalnyj už po smrti. S odvoláním na Juliji Navalnou, vdovu po Navalném, to dnes uvedla agentura Reuters.

Navalnyj je předmětem trestního vyšetřování kvůli praní špinavých peněz a financování terorismu, píše se v dopise od ruského úřadu pro dohled nad financemi Rosfinmonitoring. Dopis datovaný 16. prosince zveřejnila Navalná. Dozorčí orgán nebyl podle dopisu informován o pokroku ani o uzavření případu, Navalnyj tudíž na seznamu teroristů zůstává.

Členové ruské politické elity jsou zklamáni postupem prezidenta Vladimira Putina ve válce na Ukrajině. Doufali, že válka skončí v roce 2024, uvedla agentura Meduza.

S odvoláním na deset představitelů včetně dvou zdrojů blízkých Putinově administrativě a jednoho senátora nezávislé ruské médium uvedlo, že hlavním důvodem napětí je stav ekonomiky země. „Hlavní emocí je zklamání,“ řekl Meduze zdroj z ruské vlády. „Očekávali jsme, že válka skončí, že boje skončí. Je z toho cítit únava,“ dodal.

Obrazem: Ruský dron zasáhl v Kyjevě vysokopodlažní budovu

Kyjev v provádí stovky zátahů proti převáděčům Ukrajinců, kteří se pokoušejí vyhnout odvodům do armády útěkem přes hranice. Napsala o tom agentura AFP s odvoláním na ukrajinskou policii. Ukrajina již několik měsíců vede rozsáhlou náborovou kampaň s cílem posílení své armády, jež usiluje o zabránění postupu výrazně větší ruské armády na východě Ukrajiny.

Mobilizace podle AFP vyvolala paniku mezi ukrajinskými muži. Tisíce z nich nelegálně překročily hranice do Evropy, často nebezpečnými pašeráckými trasami přes hory nebo řeky. Ukrajinci ve věku 18 až 60 let mají až na výjimky zakázáno Ukrajinu opustit.

Ukrajina dnes obdržela první platbu ve výši tři miliardy eur (75,3 miliardy Kč) z půjčky EU, na které se Brusel shodl s partnery ze zemí skupiny G7.

Ukrajina v reakci na Ficovu kritiku zastavení dodávek uvedla, že problémem je neochota některých ukončit závislost na ruském plynu, píše Reuters.

Na výstavbu solární elektrárny pro dětskou nemocnici v Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny poslali dárci z Česka loni od května do prosince přes 900.000 korun. Společně s penězi od spolupracující ukrajinské organizace Ekoklub je to dostatečná částka pro vybudování elektrárny, která pomůže překonávat výpadky elektřiny v důsledku ruské agrese.

Brněnská nezisková organizace Nesehnutí o výsledcích sbírky Slunce pro Ukrajinu informovala v tiskové zprávě. V minulosti takto spolu s Ekoklubem sehnala peníze na elektrárny pro nemocnice v Sumách a Žytomyru a pro centrum pro válečné veterány ve Lvově.

Ruský prezident Vladimir Putin podle slovenského premiéra Roberta Fica zaručil, že Moskva dostojí svým závazkům ohledně dodávek plynu. Fico to dnes řekl poslancům evropského výboru slovenského parlamentu, před kterými hovořil o své nedávné cestě do Moskvy. Fico současně označil Rusko za spolehlivého dodavatele energetických surovin, byť v minulosti dodávky plynu na Slovensko krátilo. Naopak, Fico v této souvislosti kritizoval Ukrajinu.

Za kybernetický útok na slovenský katastr nemovitostí z uplynulé neděle by mohli být odpovědní útočníci z Ukrajiny, plyne z vyjádření slovenských ministrů zemědělství Richarda Takáče a vnitra Matúše Šutaje Eštoka po dnešním jednání bezpečnostní rady státu, která se případem zabývala. Katastr, který podle nich čelil největšímu podobnému útoku v historii Slovenska, by činnost mohl začít obnovovat postupně v příštím týdnu.

Dva lidi zabil a další dva zranil úder ukrajinské armády na samoobsluhu v Ruskem ovládaném městě Doněck na východě Ukrajiny, napsala agentura Reuters s odvoláním na ruské úřady. Supermarket v Doněcku nejspíš zasáhly rakety HIMARS, uvedla podle ruské státní agentury TASS záchranná služba. Podle agentury Reuters ruští vyšetřovatelé informovali o dvou mrtvých a dvou zraněných. Informace z míst bojů není obvykle bezprostředně možné ověřit z nezávislých zdrojů.

Německý kancléř Olaf Scholz zablokoval další vojenskou pomoc, kterou chtěli Ukrajině ještě před únorovými parlamentními volbami poslat ministr obrany Boris Pistorius a ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informoval časopis Der Spiegel. Podle něj měl mít balíček hodnotu zhruba tří miliard eur (75 miliard Kč).

Pistorius, který je stejně jako Scholz členem sociální demokracie (SPD), a Baerbocková ze strany Zelených začali na novém balíčku vojenské pomoci Ukrajině pracovat už v závěru loňského roku. V listopadu se v Německu rozpadla koaliční vláda SPD, zelených a svobodných demokratů (FDP), předčasné volby prezident Frank-Walter Steinmeier vypsal na 23. února.

Ukrajinské bezpilotní letouny zaútočily v noci na 10. ledna na několik ruských oblastí a způsobily vážné požáry v Leningradské a Rostovské oblasti, informovaly místní úřady a ruská nezávislá média. Ruské síly protivzdušné obrany údajně během noci zachytily 40 ukrajinských dronů, tvrdí ruské ministerstvo obrany.

Podle ministerstva ruské síly zničily 16 dronů nad Rostovskou oblastí, čtyři nad Kurskou a Voroněžskou oblastí, tři nad Brjanskou oblastí, dva nad Kubáňskou oblastí, jeden nad Belgorodskou oblastí a 10 nad Azovským mořem.

Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko odmítl pozvat misi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), aby sledovala nadcházející prezidentské volby v zemi, uvedla OBSE ve svém prohlášení z 9. ledna.

Lukašenko je u moci již 30 let a 26. ledna se bude ucházet o sedmý mandát. Zmanipulování voleb režimem v roce 2020, kdy se v Bělorusku naposledy konalo prezidentské hlasování, vyvolalo masové protesty a následně bylo násilně potlačeno.

Potíže skandálně proslulé ukrajinské 155. mechanizované brigády pramení z toho, že její vojáci musí ve skutečnosti bojovat hned proti dvěma nepřátelům současně: proti Rusům, ale také proti příliš centralizovanému velení jako dědictví sovětské minulosti. Upozornila na to agentura AFP v reportáži od zmíněné jednotky, bojující v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny.

O ruské válce proti Ukrajině nebo o konfliktech na Blízkém východě jednal během své návštěvy Británie francouzský prezident Emmanuel Macron s britským premiérem Keirem Starmerem. Napsala to v noci na dnešek agentura AFP, podle níž státníci zmínili potřebu jednoty v nejistých časech.

Ruský prezident Vladimir Putin se chce setkat, připravuje se schůzka, řekl příští americký prezident Donald Trump, který se do Bílého domu vrátí 20. ledna. Žádný časový plán ohledně rozhovorů se šéfem Kremlu však neposkytl, napsala agentura Reuters.

„Chce se setkat a připravujeme to,“ řekl Trump ve své floridské rezidenci Mar-a-Lago s odkazem na Putina. „Řekl to dokonce veřejně a my tu válku musíme ukončit,“ dodal politik. 

Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) vydala nové doporučení aerolinkám, aby nelétaly ve vzdušném prostoru západní části Ruska kvůli riziku z neúmyslného napadení ruskými systémy protivzdušné obrany. Napsala to agentura Reuters, podle níž jde o doporučení společnostem ze zemí mimo EU schváleným agenturou, neboť pro unijní aerolinky je ruský vzdušný prostor uzavřen.

Dobré ráno, vážení čtenáři, online přenos k válce na Ukrajině pokračuje.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Rusko na Ukrajinu od začátku invaze před téměř třemi lety svrhlo více než 51 000 naváděných leteckých bomb, z toho zhruba 40 000 loni. Uvedlo to dnes ukrajinské letectvo na platformě Telegram.

Naváděné bomby, označované také jako klouzavé či chytré, jsou vysoce destruktivní a je obtížné je sestřelit. Jde o konvenční zbraně odpalované ze vzduchu.

Rusové často používají bomby ze sovětské éry, které byly dodatečně vybaveny křídly a satelitní navigací, což rozšiřuje jejich dolet a přesnost. Jsou levnější než balistické střely a řízené střely s plochou dráhou letu, které Rusko také na Ukrajinu pravidelně posílá, a je jich více k dispozici. Dokážou také ničit i dobře opevněné ukrajinské obranné pozice, píše agentura Reuters.