ONLINE: Jednání o míru v Istanbulu? Rusko navrhuje další kolo, Ukrajina není proti, poslala návrh na příměří

Ukrajina dnes nad ránem vyhlásila na celém území vzdušný poplach kvůli útokům ruských raket. V Charkově, Oděse i některých dalších městech jsou slyšet výbuchy, cílem je i energetická infrastruktura, informují podle agentur místní představitelé. Rusko naproti tomu hlásí útok ukrajinských dronů na Krasnodarský kraj, při němž byl zraněn jeden člověk.

Rusko v posledních dnech stupňuje vzdušné údery na Ukrajinu poté, co Kyjev začal využívat střely dodávané Spojenými státy a Británií k útokům na ruské území v rámci vlastní obrany před více než dva a půl roku trvající ruskou agresí.

Vilnius prodloužil ukrajinským uprchlíkům bezplatné cestování v městské hromadné dopravě o další rok. Zastupitelé v hlavním městě Litvy přijali toto rozhodnutí jednomyslně, oznámila litevská média.

Desítky tisíc Ukrajinců, kteří uprchli do pobaltské země před válkou rozpoutanou Ruskem, mohou zdarma cestovat veřejnou dopravou ve Vilniusu od března 2022, připomněla televize LRT na svém webu. Dodala, že obdobné rozhodnutí přijala i jiná velká litevská města.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Končící americký prezident Joe Biden chystá nezvykle objemný balík vojenské pomoci Ukrajině ve výši 725 milionů dolarů (17,4 miliardy korun). Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na své zdroje, podle nichž bude dodávka obsahovat například protitankové systémy nebo střely Stinger. Biden se před odchodem z Bílého domu snaží co nejvíce vylepšit pozici Ukrajiny bránící se ruské invazi ve chvíli, kdy je postoj jeho nástupce Donalda Trumpa k podpoře Kyjeva nejistý.

Součástí připravované dodávky mají být také drony, nášlapné miny, které USA podle Reuters již delší dobu nevyvážely, či rakety do salvových raketometů HIMARS. Biden by mohl o balíku informovat Kongres již příští pondělí, uvedly zdroje Reuters. Připustily zároveň, že přesná hodnota dodávky či její obsah se ještě může změnit, než prezident rozhodnutí podepíše.

„Čistá matematika současné situace na Ukrajině je, že potřebuje více vojáků v boji,“ uvedl vysoce postavený úředník z okolí amerického prezidenta Joe Bidena pro AP. Podle něj nyní dosluhující demokratická vláda naléhá na Ukrajinu, aby snížila mobilizační věk na 18 let ze současných 25 let. 

Ukrajina potřebuje podle utajeného zdroje 160 tisíc vojáků, možná i více. Navrhují také, aby byla agresivnější při jednání s těmi, co dezertují nebo bez povolení opustí zemi.

„Pozdvižení kolem Ficovy cesty do Ruska nerozumím. Každý, kdo ho poslední dobou sleduje, ví, že to je proruský mafián. A že se jede klanět Putinovi? To není překvapení, novinkou je jenom to, že se za to stydí čím dál míň. Fica v Evropě můžeme brát vážně jenom jako hrozbu, ne jako partnera,“ uvedl český europoslanec Ondřej Kolář (TOP 09, v Evropském parlamentu člen klubu Evropské lidové strany) ve vyjádření poskytnutém ČTK.

Ukrajina potřebuje od členů Severoatlantické aliance zbraně schopné ničit nové ruské rakety, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém rozhovoru s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. O rozhovoru dnes informovala prezidentská kancelář. Zelenského požadavek na posílení ukrajinské protivzdušné obrany je podle médií reakcí na to, že Rusko minulý týden vyzkoušelo novou balistickou raketu středního doletu, kterou odpálilo na ukrajinské město Dnipro.

„Ukrajina počítá s podporou při předání prostředků protivzdušné obrany, které jsou s to zasáhnout rakety uvedeného typu,“ řekl ukrajinský prezident. Dodal, že seznam potřebných zbraní, které jsou ve výzbroji členských států aliance, Ukrajina předala partnerům a teď očekává „rozhodnou a včasnou reakci aliance na ruské eskalování války“, uvedl Zelenskyj. Připomněl, že v Bruselu se 3. a 4. prosince sejdou alianční ministři zahraničí se svým ukrajinským protějškem.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes zahájil dvoudenní návštěvu Kazachstánu. Podle agentury Reuters jednal o prohloubení energetických a obchodních vztahů. Rusko a Kazachstán tvoří svazek vyžadovaný životem a hledící do budoucnosti, napsal Putin v textu pro deník Kazachstanskaja pravda. Reuters připomíná, že obě země mají úzké hospodářské a bezpečnostní vztahy, ale Astana usiluje rovněž o dobré vztahy se Západem.

Americkým zmocněncem pro válku na Ukrajině se v příští administrativě stane generálporučík ve výslužbě Keith Kellogg, uvedl dnes zvolený prezident Donald Trump. Rychlé ukončení války bylo jedním z jeho důležitých předvolebních slibů. Osmdesátiletý Kellogg, který v Bílém domě sloužil i za první Trumpovy administrativy a byl bezpečnostním poradcem viceprezidenta Mikea Pence, bude podle agentury Reuters zřejmě hrát ústřední roli ve snaze nově zvoleného prezidenta konflikt ukončit. Byl to právě on, kdo Trumpovi představil plán, jak dospět ke konci války.

„Řekneme Ukrajincům: 'Musíte zasednout k jednacímu stolu, a pokud k němu nezasednete, podpora ze strany Spojených států vyschne,'“ vylíčil Kellogg jednu jeho část letos v červnu. „A řekneme (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi: 'Musíte zasednout k jednacímu stolu, a pokud k němu nezasednete, pak dáme Ukrajincům vše, co potřebují, aby vás zabili na bojišti'.“

Vysoce postavení činitelé v Moskvě pochybují o tom, že by Severoatlantická aliance byla jednotná v případě aktivace článku o společné obraně, což zvyšuje riziko vojenské konfrontace s Ruskem, je přesvědčen šéf Spolkové zpravodajské služby (BND) Bruno Kahl. V Berlíně dnes podle agentury Reuters také řekl, že Rusko masivně narušuje západní systémy satelitní navigace.

Posilování ruské armády znamená, že „přímá vojenská konfrontace s NATO se pro Kreml stává jednou z možných variant,“ uvedl dále Kahl na akci pořádané Německou společností pro zahraniční politiku (DGAP). 

Kolegové nesou rakev s předním hercem Petrem Velykijem (48), který byl zabit v bitvě s ruskými jednotkami v ruské Kurské oblasti, během rozlučkového ceremoniálu v hudebně-dramatickém divadle v Černyhiv na Ukrajině. 

Do svěřenského fondu Severoatlantické aliance (NATO) na nevojenskou pomoc pro Ukrajinu Česko poskytne dar 12,1 milionu korun. Na dnešním zasedání to schválila vláda, vyplývá z výsledků jednání. Návrh je podle české diplomacie v souladu s českými prioritami v zahraniční a obranné politice.

Severské státy, Polsko, Lotyšsko a Estonsko dnes v prohlášení na společném zasedání ve Švédsku slíbily zesílit v příštích měsících podporu poskytovanou Ukrajině. Jsou také připraveny přijmout další sankce proti Rusku i proti zemím, které umožňují jeho agresi, informuje agentura Reuters.

Opozice včetně hnutí Slovensko (dříve OLaNO) expremiéra Igora Matoviče plánovanou cestu Fica do Ruska kritizovala. „Bohužel, pro celé Slovensko bude znamenat tato jeho účast na oslavách v Moskvě mezinárodní ostudu, protože nikdo z premiérů vyspělých zemí Evropy, kromě Fica a Orbána, nebude dělat vrahovi Putinovi komparz,“ uvedl předseda poslaneckého klubu hnutí Slovensko Michal Šipoš.

„Směrem k našim západním partnerům bude tato cesta do Ruska signálem, že Slovensko nechce dál být součástí demokratických západních zemí, ale podporuje válečného agresora, jakým je Rusko," uvedl předseda strany Svoboda a Solidarita (SaS) Branislav Gröhling. Právě SaS a někdejší OLaNO byly součástí bývalé vlády, která po ruské invazi do sousední země podporovala Ukrajinu i dodávkami vojenské techniky.

Dva novináři německé veřejnoprávní stanice ARD v Moskvě museli na žádost ruského ministerstva zahraničí odevzdat své akreditace. Zpravodaj ARD společně s technickým pracovníkem tak přišli o oprávnění pracovat na místě a musí opustit Rusko, informuje televize ARD. Moskva tak reagovala na vyhoštění dvou ruských novinářů z Berlína, píše agentura Reuters.

Moskevský komunální politik Alexej Gorinov, který si již odpykává sedmiletý trest za odsouzení ruské invaze na Ukrajinu, dnes na úvod dalšího procesu opět kritizoval ruský útok na sousední zemi a vyzval k ukončení války na Ukrajině. Gorinov je nově obviněn ze schvalování terorismu, hrozí mu pětiletý trest. Dnes se vyjadřoval z boxu pro obviněné v soudní síni, informovala agentura Reuters.

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol dnes při setkání s ukrajinským ministrem obrany Rustemem Umerovem vyzval ke společné odpovědi na nasazení 10 000 severokorejských vojáků při bojích na Ukrajině na straně Ruska. Prezident nezmínil, zda se strany bavily o možných dodávkách zbraní ze Soulu do Kyjeva, píše agentura AP. Většina obyvatel Jižní Koreje podle agentury Kjódó s dodávkami zbraní na Ukrajinu nesouhlasí.

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo snímky, jak ruští vojáci trénují na tancích T-90M. 

Se zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem jsou na Slovensku a v Evropě spojena velká očekávání ohledně války na Ukrajině, řekl dnes slovenský premiér Robert Fico po telefonátu s příští hlavou Spojených států. Fico dlouhodobě odmítá vojenskou pomoc západních zemí Kyjevu. Trump v kampani zase sliboval, že v případě zvolení bude schopen ruskou agresi na Ukrajině rychle ukončit.

Evropa musí podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové hrát silnější roli na Ukrajině, na Blízkém východě i v Africe. Šéfka EK rovněž zdůraznila jednotu EU.

Rusové v noci podle ukrajinských vzdušných sil vyslali na zemi 89 dronů, přičemž protivzdušná obrana jich 36 sestřelila nad osmi oblastmi. Dalších 48 strojů zmizelo z radarů, zřejmě v důsledku aktivních protiopatření elektronického boje, dodalo letectvo, podle něhož dalších pět bezpilotních letounů odletělo směrem na Rusko, Bělorusko a okupovaná ukrajinská území.

Ruské ministerstvo obrany dnes na telegramu oznámilo sestřelení 22 ukrajinských bezpilotních letounů nad šesti ruskými regiony, z toho bylo deset nad Rostovskou oblastí, sedm nad Belgorodskou oblastí, dva nad územím Voroněžské oblasti a po jednom nad Kurskou, Brjanskou a Smolenskou oblastí. Rusko obvykle neposkytuje zprávy o celkovém rozsahu ukrajinských úderů, hlásí jen sestřelené stroje.

Nejméně dva lidé utrpěli zranění při ruském nočním vzdušném útoku v Kyjevě. Na telegramu to dnes oznámil starosta ukrajinské metropole Vitalij Kličko. Informace o celkovém rozsahu posledního úderu Rusů na Ukrajinu zatím nejsou k dispozici. 

Podle informací ČT Kyjev nebude blokovat exhumaci ostatků obětí volyňského masakru z let 1943–1944, dohodli se na tom ministři zahraničí Polska a Ukrajiny. Masakr byl proveden příslušníky ukrajinských paravojenských jednotek na tamním neukrajinském obyvatelstvu. Území patřilo před druhou světovou válkou Polsku, dnes je západní součástí Ukrajiny. Detaily přelomové dohody se ještě dolaďují. „Mohlo by jít o zásadní přelom ve vzájemných vztazích a klíč k historickému smíření,“ uvedl varšavský zpravodaj televize na síti X. 

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Opět se přihlásíme ve středu ráno, dobrou noc.

Podle amerických činitelů Rusko disponuje jen malým počtem raket Orešnik, které podle západních expertů vycházejí z balistických raket středního doletu RS-26 Rubež. Ty mají dolet více než 5000 kilometrů. Orešnik použitý při útoku na Dnipro ruská armáda odpálila z Astrachaňské oblasti, a uletěl tak jen asi 700 kilometrů.

„Řekl bych, že jde o mimořádně nákladný způsob, jak nadělat zřejmě ne tak rozsáhlé škody,“ zhodnotil útok na Dnipro právě tímto typem rakety americký expert na problematiku zbraní hromadného ničení a geopolitiku Jeffrey Lewis z Middlebury Institute of International Studies v kalifornském Monterey.