ONLINE: Rusko neusiluje o kapitulaci Ukrajiny, prohlásil Putin. A masivní nálet dronů na Oděsu, Charkov a Sumy

Polsko se rozhodlo zdvojnásobit svůj příspěvek do české iniciativy, jejímž cílem je nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii. Podle agentury Reuters a rádia RMF 24 to dnes oznámil polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski na tiskové konferenci v Lotyšsku, kde je na jednodenní návštěvě. Částku neuvedl.

„Už jsme oznámili významnou sumu a v posledních 48 hodinách... bylo rozhodnuto, že bude zdvojnásobena,“ uvedl Sikorski na tiskové konferenci. V Rize podle RMF 24 jednal mimo jiné se svým lotyšským protějškem Krišjánisem Kariňšem.

V Charkově zemřel nejméně jeden člověk a 16 dalších utrpělo zranění, když dnes odpoledne ruská střelba zasáhla bytové domy, oznámil starosta.

S odvoláním na utajený režim odmítl premiér Petr Fiala (ODS) po dnešním jednání vlády komentovat, zda dnes projednávala obsazení citlivého velvyslaneckého postu v Moskvě. Už dopoledne ministerstvo zahraničí uvedlo, že i v případě projednání kabinetem zůstane téma tajné. Návrh by v případě schválení vládou putoval na Hrad. Podle serveru Lidovky.cz po měsících jednání záměr, aby Česko prosadilo na diplomatickou pozici v Moskvě nového velvyslance, uzrál. Podle několika zdrojů serveru by se měl novým velvyslancem stát diplomat a bývalý náměstek na ministerstvu obrany Daniel Koštoval.

„Nemohu porušovat zákon, projednávání vysílání diplomatů je do určitého okamžiku v utajovaném režimu, tudíž nemůžu tyto věci komentovat,“ uvedl premiér. Později dodal, že osobně preferuje, aby mělo Česko zastoupení v Moskvě na úrovni velvyslance. Důvodů je celá řada, dodal. Podobně se podle něj chovají i další země s podobným postojem k Rusku, jaké má Česko.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes pověřil vládu, aby prověřila otázku domácí výroby herních konzolí a dalších systémů souvisejících s videohrami. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova má tato iniciativa za cíl nastartovat ruský herní průmysl, napsala agentura TASS. Ze země, která je největším evropským herním trhem, po vpádu na Ukrajinu z února 2024 odešla valná většina velkých západních herních firem.

Osoby nově zařazené na národní sankční seznam usilovaly o získání vlivu v zemích Evropské unie a následně v Evropském parlamentu (EP). Stát nemá informace o tom, že by se to týkalo českých politiků a občanů, řekl novinářům po dnešním zasedání vlády premiér Petr Fiala (ODS). Bezpečnostní informační služba (BIS) na síti X napsala, že její akce odhalila, jakým způsobem Rusko vlivově působí na území států EU a jak se snaží ovlivňovat politické procesy.

Počet obětí teroristického útoku v Krasnogorsku na předměstí Moskvy stoupl na 140. Zemřel jeden z těžce zraněných, uvedl podle médií ruský ministr zdravotnictví Michail Muraško. Až dosud úřady uváděly, že v pátek minulý týden si útok vyžádal 139 mrtvých a 182 raněných.

Vláda dnes rozšířila národní sankční seznam o dvě fyzické a jednu právnickou osobu, řekl novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Jde o politika a podnikatele Viktora Medvedčuka, společnost Voice of Europe a politika, mediálního producenta a propagandistu Arťoma Marčevského. Sankce mají zasáhnout proruskou síť, která se v Česku pokoušela rozvíjet vlivovou operaci. Ta mohla potenciálně mít závažný dopad na bezpečnost ČR a Evropské unie, řekl Fiala.

Medvedčuk podle Fialy řídil řadu vlivových sítí z Ruské federace a je osobně napojený na ruského prezidenta Vladimira Putina. „V Česku využívá společnost Voice of Europe, která je tou právnickou osobou na sankčním seznamu,“ uvedl. Na těchto aktivitách se podílí i Marčevskij, doplnil. Činnost skupiny podle Fialy sahá za hranice ČR a dokládá dlouhodobou snahu Ruska ovlivňovat demokratické procesy v Evropě.

Vláda dnes schválila další příspěvek Česka do iniciativy na nákup munice na podporu Ukrajiny napadené Ruskem z mimounijních zemí. Jeho výši premiér Petr Fiala (ODS) neuvedl. Do iniciativy se podle něj zapojilo 20 zemí. Řekl to po dnešním zasedání kabinetu. Poděkoval zemím, které se k plánu nákupu připojily. Munice podle něj dorazí na místo v rámci týdnů až měsíců, což ovlivňuje situaci na bojišti už nyní.

Ministerstvo zahraničí dnes uvedlo, že počet dělostřelecké munice, která má Ukrajině pomoci, není konečný. Původně plán počítal s nákupem 800.000 dělostřeleckých granátů.

Slovensko plánuje na konci letošního roku zahájit provoz osobních vlaků na nové lince s Ukrajinou po stávající širokorozchodné železniční trati. Projekt schválil kabinet premiéra Roberta Fica na svém dnešním zasedání. Náklady na potřebnou úpravu infrastruktury ministerstvo dopravy odhadlo zhruba na sedm milionů eur (177 milionů Kč). V současnosti jezdí osobní vlaky mezi Slovenskem a Ukrajinou po jiné trati.

Čeští odborníci na popáleninovou medicínu z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV) učí kolegy z Ukrajiny, v květnu tam chystají už čtvrtou misi. Připravili také projekt domácí péče o jizvy pacientů, kteří se nemohou dostat na rehabilitace do nemocnic. Novináře dnes informovali, že v Praze znovu operovali čtyřletou dívku z Ukrajiny, která měla popáleniny na 60 procentech těla, na nohu jí aplikovali umělou kůži.

„Už čtvrtý den od začátku války jsem dostal od pana doktora nabídku pomoci,“ řekl novinářům vedoucí popáleninového centra Oblastní nemocnice Lvov Vasyl Savčyn. Zhruba za měsíc se pak na přednostu Kliniky popáleninové medicíny FNKV Roberta Zajíčka obrátil s prosbou o pomoc s léčbou tehdy osmnáctiměsíční Yulie. „Dělají neskutečné věci za podmínek, které my si vůbec nedovedeme představit,“ chválil Zajíček ukrajinské lékaře, kteří se věnují popáleninám.

Americký prezident Joe Biden znovu nazval Putina „řezníkem“ a znovu vyzval k naléhavé pomoci Ukrajině. „Je tolik důležitých věcí, které bychom mohli udělat, včetně toho se konečně postarat o pomoc Ukrajině od toho řezníka Putina," prohlásil Biden.

Při ruském ostřelování Charkovské oblasti byli v noci na dnešek zraněni tři lidé ve věku 55, 56 a 64 let. Další, 62letý muž, byl zraněný při útoku dronu na město Izjum, uvedl v prohlášení šéf oblastní správy Oleh Syněhubov.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Ukrajinské síly protivzdušné obrany přes noc zničily 10 nepřátelských útočných dronů „Shahed“, informuje Nexta.

Nad Belgorodskou oblastí, která sousedí s Ukrajinou, se podle ruských úřadů podařilo protivzdušné obraně sestřelit střely z raketometu RM-70 Vampire české výroby. Oblastní gubernátor Vjačeslav Gladkov o incidentu informoval zhruba hodinu po půlnoci místního času (v úterý před půlnocí SEČ) a uvedl, že si útok vyžádal jednoho zraněného.

Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila deset z 13 dronů vyslaných ruskou armádou, uvedl ukrajinský generální štáb. 

Ukrajinské letectvo po půlnoci varovalo, že se ze severu blíží ruské bezpilotní letouny a letí na Sumskou, Charkovskou a Poltavskou oblast. Kam dopadly tři nesestřelené drony, generální štáb ani letectvo neuvedly.

Ukrajinské ministerstvo obrany zřídilo nové oddělení, které je věnováno logistickému plánování. Má vytvořit dlouhodobé zásobovací plány pro ukrajinskou armádu, stojí v oficiálním oznámením.

V Charkově na východě Ukrajiny funguje přímo v jednom z protileteckých krytů dětská baletní škola. Malé baletky tady mohou trénovat i během leteckých poplachů a dokonce i během útoků, uvádí web Nastojaščeje vremja. Ředitelka studia Julija Vojtynaová říká, že díky hodinám se děti alespoň na chvíli odtrhnou od obrazovek, u nichž tráví kvůli distanční výuce valnou část svých dní, a mohou načerpat pozitivní emoce.

„Teď není v Charkově pro děti nic. Nejsou školy, nejsou školky, děti pořád sedí u internetu. Musejí nějak vybít energii a také někde brát pozitivní emoce,“ míní ředitelka.

V Charkově se nedávno přímo v metru, které slouží jako protiletecký kryt, otevřelo několik školních i předškolních tříd. Ty ale mají kapacitu jen pro menší část žáků. Většina školáků je tak odkázána na výuku na dálku.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Česká iniciativa pro dodávky dělostřeleckých granátů Ukrajině je mistrovskou ukázkou psychologické operace, která se - pokud skončí úspěchem a Ruskem napadená země munici skutečně obdrží - může zapsat do učebnic. Napsala to ukrajinská agentura Unian.

S návrhem na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu mimo členské státy unie přišel český premiér Petr Fiala na mimořádném summitu EU na počátku února. Prezident Petr Pavel později na Mnichovské bezpečnostní konferenci informoval o možnosti zakoupit ve třetích zemích 800.000 granátů pro Ukrajince.

Vážení čtenáři, pro tuto chvíli se loučíme, online zpravodajství k Ukrajině začíná zase brzy ráno. Dobrou noc.

OBRAZEM: Ukrajinští vojáci pohřbili padlého druha. Rozloučili se s ním v chrámu svatého Michala v Kyjevě.

Ruské soudy v loňském roce přesunuly do státního vlastnictví strategické podniky a další aktiva v hodnotě přes bilion rublů (více než čtvrt bilionu Kč). Uvedl to dnes podle agentury Reuters ruský generální prokurátor Igor Krasnov. Prezident Vladimir Putin nicméně tvrdí, že v Rusku k žádnému rozsáhlejšímu znárodňování nedochází.

Aktiva přesunutá do státního vlastnictví jsou podle Krasnova klíčová pro rozvoj ruské ekonomiky a pro posílení ruských vojenských kapacit. „Z vlastnictví Ruské federace se tato aktiva dostala nezákonnými prostředky, včetně korupce,“ uvedl generální prokurátor. „Část z nich byla dokonce využívána k financování teroristických aktivit ze strany Ukrajiny,“ dodal.

Ukrajina velmi brzy dostane 78 houfnic Caesar, oznámil francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu při prezentaci zbrojní strategie své země. Jejich financování se podle něj podařilo zajistit díky spolupráci Francie, Ukrajiny a Dánska. Francouzským průmyslníkům ministr oznámil, že poprvé nevylučuje rekvírování u obranných podniků, pokud to bude potřeba.

Francie na letošek stanovila cíl vyrobit 100.000 nábojů ráže 155 milimetrů do houfnic Caesar. Většina, 80.000 kusů, bude dodána Ukrajině,. Od začátku války v únoru 2022 Paříž dodala Kyjevu 30.000 těchto nábojů, píše AP.

Ve snaze o zrychlení produkce zbraní a munice si může ministr obrany v souladu se zákonem schváleným na podzim loňského roku „vyžádat personál, zásoby nebo výrobní prostředky“, upozornil Lecornu a dodal, že „poprvé tuto variantu nevylučuje“. Přítomným nejvyšším představitelům armády Lecornu ale řekl, že to „v tuto chvíli není prioritní nástroj“. Průmyslníkům by mohl ministr také nařídit dát přednost válečné výrobě před tou civilní, uvedl list Le Parisien.

V Severoatlantické alianci se analyzují různé scénáře včetně sestřelování ruských raket, které se ocitnou velmi blízko hranic zemí NATO, řekl dnes rádiu RMF 24 náměstek polského ministra zahraničí Andrzej Szejna. Vyjádřil se tak v souvislosti s nedělním narušením polského vzdušného prostoru, kdy do země podle polské armády na chvíli vletěla ruská střela.

Rusko při nedělním útoku na západní Ukrajinu podle polských ozbrojených sil narušilo polský vzdušný prostor svou střelou s plochou dráhou letu. Střela pronikla nad polské území do hloubky 1000 až 2000 metrů, než po 39 vteřinách polský vzdušný prostor opustila. Informace o narušení hranic NATO, jehož je Polsko členem, byly předány polským spojencům v alianci. „Polská protivzdušná obrana byla uvedena do pohotovosti a ruskou střelu by zničila, kdyby mířila na jakýkoliv cíl v Polsku,“ řekl tehdy ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz.

Szejna dnes prohlásil, že se jednalo spíše o „záměrný čin“. Rusko podle něj chtělo prověřit sílu obrany a ostražitost polské armády. Náměstek šéfa polské diplomacie podle RMF 24 zároveň připustil, že se zvažuje otázka sestřelování ruských raket, které by letěly směrem k území Severoatlantické aliance a ocitly by se blízko hranic. „Ale to by se muselo stát se souhlasem ukrajinské strany a s přihlédnutím k mezinárodním důsledkům,“ uvedl Szejna.

Rusko začalo s přímými dodávkami ropy do KLDR, uvedl britský list Financial Times (FT), podle něhož to dokazují satelitní snímky. A to navzdory sankcím OSN z roku 2017, které samo Rusko tehdy podpořilo. Podle bývalého šéfa expertního panelu OSN pro Severní Koreu Hugha Griffithse začalo Rusko nejspíše poskytovat svému asijskému sousedovi ropu výměnou za zbraně. 

Tento měsíc z ruského přístavu Vostočnyj na ruském Dálném východě vyplulo přinejmenším pět severokorejských tankerů s ropnými produkty, uvedl deník, který se odkazuje na satelitní snímky britského analytického centra Royal United Services Institute. Některé ze severokorejských lodí na snímcích přitom přímo figurují na sankčním seznamu OSN a mají zákaz vplouvat do zahraničních přístavů.

Podle FT jde o první potvrzené a zdokumentované námořní dodávky ropy z Ruska do Severní Koreje od doby, kdy v roce 2017 Rada bezpečnosti OSN uvalila na asijskou zemi nové sankce omezující dovoz ropy v odpovědi na její testy jaderných zbraní.