ONLINE: Rusko oznámilo dobytí dalších tří vesnic. A další kolo mírových jednání příští týden?

Vedení polské armády jako lež a manipulaci odmítlo tvrzení spolupracovníka krajně pravicového politika Grzegorze Brauna, že Polsko zahájilo přípravy na vojenskou intervenci na Ukrajině. Europoslanec Braun kandiduje v prezidentských volbách, které Polsko čekají ve druhé polovině května.

Poslanec Roman Fritz ve středu na sociální síti X zveřejnil dokument, ze kterého podle něho vyplývá, že „naše vojenské vedení zahájilo přípravy na intervenci na Ukrajině“. Ve svém příspěvku se obrátil na ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze s dotazem, proč poslance neinformoval o tom, že „vzniká intervenční sbor“. Apeloval na rodiny vojáků, aby „toto šílenství zastavily“. „To není naše válka, neničte životy Poláků,“ vzkázal vedení armády.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvalil nové sankce na řadu osob a subjektů, včetně bývalého prezidentova poradce Oleksije Arestovyče, prokremelských komentátorů a několika významných ruských společností, jak vyplývá z prezidentských dekretů zveřejněných 1. května.

Sankce se týkají Arestovyče, bývalého nezávislého poradce prezidentské kanceláře. Od své rezignace v lednu 2023 se Arestovyč staví do pozice kritika ukrajinské vlády a naznačuje možné politické ambice, což vyvolává ostrou kritiku ze strany ukrajinských představitelů.

Arestovyč z postu poradce vedoucího prezidentské kanceláře odešel v lednu 2023 v souvislosti se svým výrokem o ruském útoku na obytný dům v Dnipru, který si vyžádal desítky mrtvých a raněných. Prohlásil, že ruskou střelu Ch-22, která následně dopadla na budovu, sestřelila ukrajinská protivzdušná obrana. To ale odmítla ukrajinská armáda a uvedla, že zbraněmi, které by Ch-22 dokázaly sestřelit, nedisponuje. Arestovyč později vysvětloval, že byl nevyspalý a neměl dost času na ověření informací. Mnozí mu ovšem vytýkali, že jeho vyjádření hrálo do karet ruské propagandě, připomíná ruskojazyčný servis BBC.

Ukrajinská vláda zveřejnila text dohody mezi Spojenými státy a Ukrajinou o vzniku společného investičního fondu obnovy, který poskytne Američanům přístup k ukrajinským přírodním zdrojům. Dokument zmiňuje ukrajinské zásoby a ložiska přes pěti desítek nerostů a ropy či zemního plynu. Konkrétní bezpečnostní záruky však Ukrajině neposkytuje, podotkl list The Kyiv Independent.

Dohoda zmiňuje možnou budoucí americkou vojenskou pomoc zemi, která se už přes tři roky brání ruské vojenské agresi. Pokud by k ní Washington přistoupil, započítala by se jako americký příspěvek do fondu. „Pokud po datu účinnosti vláda Spojených států poskytne vládě Ukrajiny novou vojenskou pomoc v jakékoli formě (včetně darování zbraňových systémů, munice, technologií nebo výcviku), bude kapitálový vklad amerického partnera považován za navýšený o odhadovanou hodnotu takové vojenské pomoci,“ stojí v dokumentu.

Rozvoj rozsáhlých ukrajinských zdrojů bude vyžadovat obrovské investice a mnohé z regionů, ve kterých se tyto zdroje nacházejí, jsou v oblastech okupovaných Ruskem. Napsal to americký list The Wall Street Journal (WSJ). Spojené státy a Ukrajina ve středu podepsaly dohodu, která Američanům umožní přístup k ukrajinským nerostným surovinám. Dohoda má podle vlády prezidenta Donalda Trumpa pomoci kompenzovat pomoc Kyjevu v boji proti ruským okupantům.

Předpokládá se, že na Ukrajině jsou ložiska nejméně 20 z 50 nerostných surovin, které Washington považuje za strategicky důležité. Patří mezi ně lithium, grafit, titan, uran a vzácné zeminy, což je skupina 17 prvků, které jsou nezbytné například při výrobě mobilních telefonů či komponentů pro obranný průmysl. Jejich společná potenciální hodnota se podle analytiků odhaduje na biliony dolarů. Největší komerční zájem by mohl být o titan a lithium.

Americký ministr financí Scott Bessent podle agentury Reuters vyjádřil přesvědčení, že prezidentovi USA Donaldu Trumpovi umožní vyjednávat z pevnější pozice s Ruskem.

Bessent v rozhovoru s Fox Business dohodu o nerostných surovinách označil za plnohodnotné ekonomické partnerství. Úmluva podle něj „ukáže ruskému vedení, že mezi ukrajinským a americkým lidem, mezi našimi cíli, není žádný rozdíl“.

Po nočním útoku ruského bezpilotního letounu na ukrajinské hlavní město vybuchla 1. května v oblasti lesoparku v Kyjevě zpožděná kazetová munice a zranila jednu ženu, uvedl kyjevský starosta Vitalij Kličko.

Náčelník kyjevské městské vojenské správy Tymur Tkačenko uvedl, že v blízkosti parku bylo zaznamenáno „asi 10 výbuchů“, přičemž další výbuch poškodil střechu obytného domu.

Za důležitý milník v partnerství Ukrajiny a Spojených států označil dnes ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha dohodu o vytvoření společného investičního fondu obnovy, která podle médií poskytne Američanům přístup k ukrajinským přírodním zdrojům. Dohodu ve středu podepsali představitelé obou zemí. Sybiha na síti X také uvedl, že o podpisu dohody informoval šéfku diplomacie Evropské unie Kaju Kallasovou.

Podpis dohody o minerálech mezi Spojenými státy a Ukrajinou je podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) dalším důkazem, že Ukrajina je skutečně připravena na mírová jednání. Naopak Rusko se dál vykrucuje a nereaguje na americkou snahu válku ukončit, řekl dnes Lipavský ČTK. Spojené státy a Ukrajina ve středu podepsaly dohodu o vytvoření společného investičního fondu pro obnovu, dohoda podle médií poskytne Američanům přístup k ukrajinským přírodním zdrojům.

„Podpis dohody o minerálech je dalším důkazem, že Ukrajina je skutečně připravena na mírová jednání. Brzy to bude již 50 dnů, co přijala americký návrh na příměří,“ uvedl ministr. Naopak Rusko se podle něj dál vykrucuje a nereaguje na americkou snahu válku ukončit. „Míč je na jejich straně,“ dodal Lipavský.

Podle ukrajinské vicepremiérky Julije Svyrydenkové budou Spojené státy do společného investičního fondu pro obnovu přispívat a kromě přímých finančních příspěvků mohou také poskytnout novou pomoc.

Jako příklad uvedla systémy protivzdušné obrany pro Ukrajinu, píše agentura Reuters. Ta zveřejnila návrh dohody ještě před oficiálním oznámením s tím, že podle návrhu Ukrajina dosáhla zrušení amerického požadavku, aby Spojeným státům zaplatila i vojenskou pomoc z minulosti. Návrh také neuváděl žádné konkrétní bezpečnostní záruky Spojených států pro Ukrajinu, což byl naopak jeden z hlavních původních cílů Kyjeva.

Ukrajinské bezpilotní letouny v dubnu zasáhly a zničily více než 83 000 ruských cílů, což je o 8 % více než v březnu, informoval 1. května vrchní velitel Oleksandr Syrskij.

„V dubnu jednotky bezpilotních systémů ukrajinských obranných sil dosáhly slušných výsledků,“ napsal Syrskij na facebooku. Dodal, že přibývající úspěchy podtrhují potřebu dalšího rozšíření operací bezpilotních letounů.

Celkem v noci Rusko podle ukrajinského letectva zaútočilo pěti balistickými raketami a 170 drony, z nichž 74 se podařilo sestřelit a 68 nedoletělo ke svému cíli zřejmě díky nasazení systémů elektronického boje. Co se stalo s 28 zbývajícími drony, ukrajinská armáda nesdělila.

Ruský dronový útok na rezidenční čtvrť v ukrajinské Oděse zabil v noci na dnešek dva lidi a dalších 15 zranil. Jeden z útoků poškodil také ukrajinskou železnici.

Izraelský národní dopravce El Al po čtyřměsíční přestávce obnoví 1. května lety do Moskvy, uvádí se na oficiálních internetových stránkách společnosti. Letecká společnost zastavila svou linku do Moskvy koncem prosince 2024 po sestřelení ázerbájdžánského letadla, při kterém zahynulo 38 lidí.

Ruský dronový útok na rezidenční čtvrť v ukrajinské Oděse zabil v noci na dnešek dva lidi a dalších pět zranil. Na platformě Telegram to oznámil šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Výbuchy byly také slyšet ve městě Sumy a sirény se rozezněly i v Kyjevské, Charkovské, Sumské, Doněcké, Dněpropetrovské, Černihivské a Záporožské oblasti, píše agentura AFP.

Útok v Oděse poškodil obytné budovy, domy, supermarket, školu a auta, na některých místech propukly požáry, dodal Kiper. Při útoku v Charkově zasáhl ruský dron čerpací stanici a způsobil požár, uvedl podle agentury Reuters charkovský starosta Ihor Terechov.

„Jako uznání významné finanční a materiální podpory, kterou lid Spojených států poskytl na obranu Ukrajiny od zahájení ruské invaze, umožňuje toto ekonomické partnerství našim dvěma zemím spolupracovat a společně investovat, aby tak zajistily, že naše společná aktiva, talenty a schopnosti urychlí ekonomickou obnovu Ukrajiny,“ uvádí prohlášení amerického ministerstva financí k podpisu dohody o nerostném bohatství.

Z návrhu dohody, který agentura Reuters zveřejnila dříve ve středu, vyplývá, že Ukrajina dosáhla zrušení amerického požadavku, aby Spojeným státům zpětně zaplatila vojenskou pomoc z minulosti. Návrh také neuváděl žádné konkrétní bezpečnostní záruky USA pro Ukrajinu, což byl jeden z hlavních původních cílů Kyjeva.

Podle návrhu dává dohoda Spojeným státům přednostní přístup k novým ukrajinským kontraktům týkajících se přírodních zdrojů, USA nicméně automaticky nezískají podíl na ukrajinském nerostném bohatství nebo jeho plynárenské infrastruktuře. Návrh stanoví vytvoření společného americko-ukrajinského fondu pro obnovu, který bude dostávat 50 procent zisků a licenčních poplatků plynoucích ukrajinskému státu z nových povolení k těžbě přírodních zdrojů v zemi. Jakákoliv budoucí vojenská pomoc USA Ukrajině se bude započítávat jako americký příspěvek do společného fondu.

Dobrý den. USA a Ukrajina podepsaly dohodu o vytvoření americko-ukrajinského rekonstrukčního investičního fondu, oznámilo ve středu večer místního času (v noci na dnešek SELČ) americké ministerstvo financí.

Agentura Bloomberg píše o podpisu „dohody o přístupu k ukrajinským přírodním zdrojům“. Dohoda poskytne Spojeným státům privilegovaný přístup k novým investičním projektům zaměřeným na ukrajinské přírodní zdroje, včetně hliníku, grafitu, ropy a zemního plynu, píše Bloomberg. Americkou stranu při podpisu dohody o nerostném bohatství zastupoval ministr financí Scott Bessent, ukrajinskou stranu ministryně hospodářství Julija Svyrydenková.

Dohoda je podle Bessenta signálem Rusku, že americká administrativa je odhodlána usilovat o mírový proces zaměřený na „svobodnou, suverénní a prosperující Ukrajinu“. Bessent v prohlášení zdůraznil, že žádnému státu či osobě, které financovaly či zásobovaly „ruskou válečnou mašinerii“, nebude umožněno mít prospěch z obnovy Ukrajiny. „Jak prezident řekl, Spojené státy jsou odhodlány pomoci ukončit tuto krutou a nesmyslnou válku,“ uvedl Bessent v prohlášení.

Podle Svyrydenkové budou Spojené státy do fondu přispívat a kromě přímých finančních příspěvků mohou také poskytnout novou pomoc, přičemž jako příklad uvedla systémy protivzdušné obrany pro Ukrajinu, píše agentura Reuters.

Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, které uvádějí Ozbrojené síly Ukrajiny.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra. Přejeme vám dobrou noc.

Vrchní rabín Ukrajiny Moše Reuven Azman natočil klip s písní, ve které vybízí amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby bojoval ve jménu dobra a pomohl Ukrajině dosáhnout spravedlivého a trvalého míru po více než třech letech od vpádu ruských vojsk do země.

Rabín Azman se rozhodl píseň složit několik hodin poté, co 24. dubna navštívil v Kyjevě místo, které zasáhly ruské rakety a zabily 13 lidí. „Viděl jsem mrtvé, zraněné a spoustu škod. Hudbou můžete vyjádřit věci, které nelze slovy vysvětlit,“ řekl 59letý rabín agentuře AFP.

Na Ukrajině, jejíž prezident Volodymyr Zelenskyj je sám židovského původu, ale židovskou víru nepraktikuje, žilo v roce 2023 45 000 Židů, což podle Světového židovského kongresu představovalo čtvrtou největší židovskou komunitu v Evropě a jedenáctou největší na světě.

Spojené státy jsou podle amerického ministra financí Scotta Bessenta připraveny ještě dnes podepsat dohodu s Ukrajinou o jejím nerostném bohatství. Kyjev ale podle něj chce ještě malé změny na poslední chvíli. Bessent to dnes řekl na zasedání kabinetu za účasti prezidenta Donalda Trumpa.

„Naše strana je připravená to podepsat toto odpoledne,“ podotkl Bessent, podle něhož je znění dohody stejné, jak se obě strany domluvily o víkendu. Ukrajina ale ještě chce určité změny, které však neupřesnil. „Jsme si jisti, že to přehodnotí,“ vyjádřil také své přesvědčení.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že malé skupiny ukrajinských vojáků jsou stále v Kurské oblasti na západě Ruska, kde se podle něj ukrývají ve sklepech a dalších úkrytech. Podle ruských médií také ukrajinské vojáky vybídl, ať složí zbraně a vzdají se.

Minulou sobotu náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov podal Putinovi hlášení o vyhnání ukrajinských sil ze západoruského regionu, kam Ukrajinci překvapivě vpadli na počátku loňského srpna, tedy před téměř devíti měsíci. Šlo o první vpád nepřátelských sil do Ruska od druhé světové války. Následující den Putin podle oznámení Kremlu zatelefonoval veliteli ruských sil a velitelům nejúspěšnějších jednotek, aby jim poblahopřál k osvobození Kurské oblasti. „Putin jim pogratuloval k vítězství a poděkoval jim za hrdinskou práci,“ prohlásil prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov podle agentury TASS. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naopak týž den tvrdil, že ukrajinští vojáci „pokračují v aktivních obranných operacích“ v Kurské i sousední Běloruské oblasti na západě Ruska.

Ruský plynárenský gigant Gazprom se loni vrátil k zisku díky zlepšení obchodů s plynem a rostoucím úrokovým výnosům z finančních investic. Čistý zisk činil 1,2 bilionu rublů (322,8 miliardy Kč) po ztrátě 629 miliard rublů v roce 2023. Uvedla to dnes společnost.

Rusko je ochotno v rámci urovnání konfliktu na Ukrajině posoudit se Spojenými státy jejich přítomnost v okupované Záporožské jaderné elektrárně, uvedl dnes šéf státní korporace Rosatom Alexej Lichačov.

„V případě, že vedení země přijme politické rozhodnutí, jsme připraveni to posoudit s americkou stranou,“ řekl Lichačov agentuře Interfax.

Dohoda mezi Spojenými státy a Ukrajinou o nerostných surovinách, která by mohla být podepsána už dnes, má USA zajistit přednostní přístup k novým ukrajinským kontraktům na přírodní zdroje. Neznamená ale, že by Washington získal automaticky podíl na ukrajinském nerostném bohatství nebo jeho plynárenské infrastruktuře, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na návrh dohody, který měla možnost vidět.

Ukrajinsko-americká dohoda o nerostném bohatství podle zdrojů Financial Times narazila na poslední chvíli na problémy, její podpis není jistý.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal zákon, podle kterého rodiny dobrovolníků zabitých při obraně země dostanou od státu stejnou pomoc jako pozůstalí po vojácích. Tato suma nyní činí 15 milionů hřiven (asi osm milionů Kč), napsal dnes server RBK-Ukrajina.

Až dosud rodiny dobrovolníků, kteří se přidali k ukrajinské armádě ve věku od 18 do 24 let, dostávaly mnohem nižší sumu, okolo 1,86 milionu hřiven. Zákon navrhlo ministerstvo pro záležitosti veteránů ve snaze zajistit, aby se všem obráncům Ukrajiny dostalo stejného zacházení. Rodinám, které již dostaly menší odškodné, by měla být doplacena celá částka, dodal portál.