ONLINE: Exploze v Kyjevě. A Zelenského muž chce v části Ruska demilitarizovanou zónu

Dva lidé zahynuli a osm dalších bylo zraněno poté, co ruské síly ostřelovaly město Toretsk v Doněcké oblasti, informovala 29. května generální prokuratura. Palba údajně zasáhla tamní čerpací stanici. V Doněcké oblasti pokračují tvrdé boje.

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko nebude disponovat ruskými jadernými zbraněmi rozmístěnými v Bělorusku, jakkoli veřejně tvrdil opak, a tyto jaderné zbraně se přes veřejná prohlášení do Běloruska ve skutečnosti nejspíš vůbec nedostanou. Tvrdí to expert Pavel Podvig z Ústavu OSN pro výzkum odzbrojení (UNIDIR), kterého dnes citoval běloruský opoziční server Zerkalo.

Expert Podvig, který je autorem knihy o ruských jaderných zbraních a svého času působil na Stanfordské univerzitě ve Spojených státech, míní, že zbraně zůstanou výlučně v ruských rukou. „Ruská praxe je taková, že veškerá jaderná munice je pod ustavičnou kontrolou jednotek 12. hlavní správy ruského ministerstva obrany. Jedinou výjimkou jsou hlavice rozmístěné na mezikontinentálních raketách či na raketách na ponorkách,“ řekl.

Uvedené typy zbraní se ale v Bělorusku rozmisťovat nebudou. „Znamená to, že i v případě, že jaderná munice se ocitne v Bělorusku, tak její ochranu a obranu budou zajišťovat ruské jednotky. Žádná jiná varianta neexistuje,“ dodal Podvig.

Polsko zavádí nové omezení na hranicích s Běloruskem a od 1. června zakáže vjezd kamionům s běloruskou a ruskou poznávací značkou, oznámil dnes ministr vnitra Mariusz Kamiňski. Příslušné nařízení již vyšlo v úředním věstníku a 30. května vstoupí v platnost, uvedl polský rozhlas. Zákaz bude platit do odvolání.

Ministerstvo krok odůvodnilo starostí o veřejnou bezpečnost, ale v médiích se objevilo, že jde o reakci na výzvu ruských poslanců ruské vládě, aby zakázala polským kamionům vjezd do Ruska v odvetě za sankce Evropské unie.

Obrazem: Další fotografie obyvatelů Kyjeva ukrývajících se v metru před ruským leteckým útokem

Při útoku na bývalé zdravotnické zařízení u Mariupolu bylo zabito asi 100 ruských vojáků, přes 400 jich utrpělo zranění, uvedl poradce starosty města v exilu Petro Andriuščenko.

Na dočasnou základnu v obci Jurivka přijely o den dříve čtyři autobusy s ruskými vojáky, uvedl Andriuščenko s odvoláním na partyzány z okupovaného Mariupolu. Při úderu byla údajně zničena i komunikační stanice a systém elektronického boje.

Ukrajinský parlament hlasoval pro návrh na uvalení dodatečných sankcí proti Íránu na dobu 50 let, informoval zákonodárce Jaroslav Zhelezniak.

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal 29. května zákon o vypovězení Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě, uvádí se na internetových stránkách ruské vlády.

Ukrajinský parlament přijal návrh zákona, který umožňuje znárodnit banky vlastněné sankcionovanými osobami, informoval 29. května zákonodárce Jaroslav Zhelezniak. Návrh zákona umožní Národní bance znárodnit banku Sense (dříve Alfa-Bank), kterou vlastní ruský oligarcha Michail Fridman, napsal zpravodajský server Ukrajinska Pravda. Zákon musí ještě podepsat předseda Nejvyšší rady a prezident Volodymyr Zelenskyj.

Zbytek ruské rakety z dnešního náletu dopadl v Kyjevě přímo na rušnou silnici. Bezpečnostní kamery v tomto úseku komunikace zmíněný incident zachytily.

Ruské síly 29. května kolem půl dvanácté dopoledne zaútočily leteckými pumami na město Toretsk v Doněcké oblasti, přičemž zabily nejméně jednoho člověka a nejméně devět osob zranily, uvedla regionální prokuratura. Jedna z bomb, podle odhadu pravděpodobně model FAB-250, zasáhla místní čerpací stanici, kde zabila 28letého zaměstnance a dalších osm lidí zranila.

V Rusku by po konci války měla vzniknout demilitarizovaná zóna, která by zajistila bezpečí obyvatel Ukrajiny. Na twitteru to dnes uvedl Mychajlo Podoljak z kanceláře ukrajinského prezidenta. Zóna by se podle něj týkala západoruských oblastí přímo sousedících s Ukrajinou.

„Klíčovým tématem poválečného urovnání by mělo být stanovení záruk, které by zabránily další budoucí agresi. Pro zajištění skutečné bezpečnosti obyvatel Charkovské, Černihivské, Sumské, Záporožské, Luhanské a Doněcké oblasti a jejich ochraně proti ostřelování bude nutné zavést demilitarizovanou zónu (hlubokou) 100 až 120 kilometrů,“ napsal na twitter Podoljak. Zónu by „v první fázi“ pravděpodobně kontrolovaly mezinárodní vojenské posádky, myslí si.

Kyjevská městská správa na telegramu uvedla, že během denního ostřelování hlavního města se dnes v metru nacházelo více než 41 000 lidí. Přes noc se do stanic metra uchýlilo více než 9000 občanů, včetně 1120 dětí. Za květen jde o nejvyšší počet lidí, kteří během noci našli útočiště ve stanicích metra.

Šéf slovenské diplomacie Miroslav Wlachovský uvedl, že spojenci pokračují v debatě o možném předání svých vojenských letadel Ukrajině. Dodal, že Bratislava tak už učinila a že nyní jsou na řadě ostatní země. Bratislava dříve předala Kyjevu nevyužívané stíhačky sovětské konstrukce MiG-29.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) nekomentoval možnost dodávek českých bitevních letounů L-159 na Ukrajinu. „Nekomentujeme vojenskou pomoc, která se poskytuje Ukrajině, v přímém přenosu,“ řekl. Obecně je podle něj potřeba pokračovat v podpoře Ukrajiny, a to včetně její obnovy.

Dánsko plánuje během letošního a příštího roku investovat dalších 17,9 miliardy dánských korun (57 miliard Kč) do vojenské pomoci Ukrajině, která čelí ruské agresi. Podle agentury Reuters to dnes oznámila dánská premiérka Mette Frederiksenová; ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jí poděkoval. Dánsko v březnu zřídilo fond v hodnotě jedné miliardy dolarů (22 miliard Kč) určený na vojenskou, civilní a ekonomickou pomoc Ukrajině v roce 2023.

Turecko v květnu zvýšilo nákupy ruské ropy Urals na sedmiměsíční maximum, turecké rafinerie zvýšenými nákupy reagují na nízké ceny této ropy. Vyplývá to z údajů společnosti Refinitiv Eikon a z informací od obchodníků, na které se odvolává agentura Reuters. Turecko je teď jediným velkým dovozcem ropy Urals po moři v Evropě, většina ostatních evropských zemí se kvůli ruské vojenské invazi na Ukrajinu dohodla na embargu na tuto ropu.

Odchod zahraničních investorů z Ruska přinesl v uplynulém roce ztrátu 36 miliard dolarů (asi 796,24 mld. korun), dopad na ekonomiku je však podle ruských médií minimální. O situaci na ruském trhu informovala ruská státní zpravodajská agentura RIA Novosti.

Ukrajinské státní médium Suspilne informovalo, že při dělostřelecké palbě ruských vojsk na vesnici Kozatske v Chersonské oblasti byl zabit 61letý muž. Rusko během pondělí ostřelovalo celkem dvě vesnice v Kupjanském regionu Charkovské oblasti a zranilo nejméně sedm lidí, včetně dětí a těhotných žen, informoval gubernátor Oleh Syniehubov.

Olena Zelenská dnes ráno zveřejnila videozáznam z Kyjeva, na kterém děti po zaznění sirén běží k protileteckým krytům. „Kyjev. Ráno po bezesné noci pod palbou. Znovu úzkost… Dětský křik a útěk do úkrytu za zvuků výbuchů je naší realitou. Ale nemusí to tak být - nikde a nikdy. Strach se nedá jen tak zahnat, ale my nezamrzneme na místě, jednáme. Ukrajina pokračuje ve svém boji,“ napsala první dáma Ukrajiny na twitter.

Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu mezitím s odvoláním na regionálního šéfa Serhije Lysaka informovala o jedné zabité ženě a devíti zraněných při ostřelování ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. V Charkovské oblasti utrpělo zranění kvůli raketovém útoku v obci Kyvšarivka několik lidí, mezi nimi tři seniorky, těhotná žena a děti, sdělil regionální šéf Oleh Syněhubov.

Řada uprchlíků nebude mít od července po změně podpory dost peněz na bydlení. Hrozí bezdomovectví i nucený návrat do vlasti, míní migrační konsorcium.

Ruské zpravodajské aktivity jsou podle ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky rizikovější než čínské. V souvislosti s pokračující ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu jsou ruské operace podle něho otevřeně agresivní. „Rusové se také zřejmě budou snažit zabránit schválení americko-české obranné smlouvy,“ řekl ředitel civilní kontrarozvědky na dnešní konferenci na téma Vnitřní bezpečnost a odolnost státu ve Sněmovně.

Podívejte se na aktuální snímky z Kyjeva, kde se lidé musí schovávat před ruskými útoky.

Sankce proti Rusku kvůli jeho vojenské invazi na Ukrajinu mají svůj účinek, Moskva má méně zdrojů na nákup zbraní, řekla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v dnešním projevu na úvod bratislavské mezinárodní konference Globsec. Zároveň varovala před narušením dosavadní jednoty západních států v postoji k Rusku v souvislosti s konfliktem na Ukrajině a také před zneužíváním demokratických svobod extremisty.

„Naše jednota je zkoušena. Ti, kdo tvrdí, že naše opatření nefungují nebo že se máme zaměřovat na naše vlastní zájmy, se mýlí,“ uvedla Čaputová. Dodala, že solidarita Západu s Ukrajinou má výhody i pro jeho vlastní bezpečnost.

Zasedání zástupců parlamentů zemí NATO, které se uskuteční v pátek ve Vilniusu, se zúčastní šéfové obou komor českého zákonodárného sboru. ČTK o tom dnes informovala senátní tisková tajemnice Lada Faldynová. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) už před třemi týdny uvedli, že k jejich tématům bude patřit členství Švédska v Severoatlantické alianci a také podmínky přičlenění Ukrajiny.

Kyjevská správa hlásí likvidaci všech ruských střel mířících dopoledne na Kyjev, média informují o dopadech trosek raket a jednom zraněném. Lidé se schovávají v metru.