ONLINE: Nejméně 12 lidí zemřelo po nočních útocích na Ukrajinu, ruské drony mířily i na studentskou kolej

Rusko požádalo Spojené státy, aby po skončení války na Ukrajině mohlo nakupovat letadla společnosti Boeing za dolary ze zmražených státních aktiv. Tvrdí to moskevský zdroj agentury Bloomberg.

Ačkoli žádost není podmínkou souhlasu s příměřím, Rusko chápe, že zmrazené finanční prostředky nemohou být použity na nákup stíhaček, aniž by bylo uzavřeno příměří, uvedl zdroj agentury. Dohoda umožňující nákup strojů by mohla být součástí zmírnění sankcí v případě, že dojde k zastavení bojů, píše Bloomberg.

"Spojené státy nebudou jednat o žádných ekonomických závazcích, dokud nebude dosaženo příměří," uvedl mluvčí Rady národní bezpečnosti Brian Hughes na žádost Bloombergu o komentář.

Španělsko i Česká republika budou dál podporovat Ukrajinu, jak bude v jejich silách. Po jednání s českým šéfem diplomacie Janem Lipavským (nestr.) v Praze to dnes řekl španělský ministr zahraničních věcí José Manuel Albares. Lipavský odsoudil nedělní raketový útok na Sumy na severovýchodě Ukrajiny. Ruský prezident Vladimir Putin podle něj nereflektuje návrhy příměří a naopak volí cestu teroru a násilí.

O další tři měsíce dnes ukrajinský parlament prodloužil válečný stav, vyhlášený po začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Platit tak bude nejméně do 6. srpna 2025, uvedl poslanec Jaroslav Železňak.

„Parlament již popatnácté v tomto volebním období schválil prodloužení válečného stavu,“ napsal Železňak na Telegramu. Pro hlasovalo 357 poslanců, proti byl jeden zákonodárce.

Ukrajina se brání ruské invazi již více než tři roky. Ukrajinské zákony zakazují v době stanného práva mimo jiné konání voleb. Válečný stav dosud na Ukrajině platil do 9. května, spolu s ním dnes ukrajinská Nejvyšší rada prodloužila také všeobecnou mobilizaci.

Schůzka Macrona s Witkoffem se uskuteční jen několik dní po jednání amerického vyslance s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možném příměří mezi Moskvou a Kyjevem poté, co rusko-americká vyjednávání v posledních týdnech uvázla na mrtvém bodě.

Rozhovor Putina a Witkoffa v Moskvě byl „dalším krokem v procesu vyjednávání o příměří“ navzdory „frustraci“ amerického prezidenta Donalda Trumpa, uvedla nedávno mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová.

Francouzský prezident zaujal vůdčí roli v úsilí Evropy poskytnout Kyjevu bezpečnostní záruky, včetně úvah o rozmístění zahraničních vojáků na Ukrajině v případě uzavření míru, připomíná server Politico.

Tento týden do Paříže dorazí americký ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní zástupce Donalda Trumpa pro řešení konfliktů na Ukrajině a v pásmu Gazy Steve Witkoff. Informovaly o tom dva zdroje obeznámené s plány delegace, píše  Politico .

Witkoff se má setkat s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, zatímco Rubio plánuje jednání s francouzským ministrem zahraničí Jean-Noelem Barrotem.

Americký úředník, který mluvil pod podmínkou anonymity, protože nebyl oprávněn mluvit s tiskem, potvrdil, že Rubio bude tento týden skutečně v Paříži a poté odcestuje do Afriky.

Rusko zlikvidovalo devět ukrajinských dronů nad Voroněžskou oblastí a osm nad Belgorodskou. Zbývající drony sestřelila ruská obrana nad Kurskou, Lipeckou a Moskevskou oblastí a nad okupovaným ukrajinským poloostrovem Krym.

Ruské drony v noci na dnešek masivně útočily na ukrajinský černomořský přístav Oděsa, kde poničily obytné domy a infrastrukturu. Informovali o tom místní činitelé. Zranění podle nich zatím nejsou hlášena.

„Nepřítel opět napadl Oděsu rozsáhlým dronovým útokem,“ napsal na telegramu šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Starosta města Hennadij Truchanov zveřejnil fotografie, na nichž jsou vidět téměř zničené domy. Podle předběžných informací nejsou žádní zranění, prohlásil. Informace ani jedné ze stran konfliktu nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Kreml nevidí „jasné obrysy“ dohody se Spojenými státy ohledně války na Ukrajině, uvedl 15. dubna podle ruské státní tiskové agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Peskovova slova následovala po setkání zvláštního vyslance USA Steva Witkoffa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které se uskutečnilo 11. dubna v Petrohradě. Witkoff po schůzce označil rozhovory za produktivní a prohlásil, že Putin vyjádřil přání „trvalého míru“.

Desítky lidí dnes večer protestovaly proti šíření ruské kultury před Ruským domem v Praze. Vchod do areálu omotali policejní páskou, před budovu také vylili červenou tekutinu symbolizující krev obětí ruské invaze na Ukrajinu. Protest zorganizovala iniciativa Hlas Ukrajiny, požaduje zabavení ruského majetku a jeho použití na podporu Ukrajiny.

Lidé s ukrajinskými vlajkami se před ruským kulturním domem na Hradčanech sešli v 19:00. Byl mezi nimi i veterán války na Ukrajině Oleh Symoroz. Současnou situaci přirovnal k tomu, jako by v Česku vlastnila pozemky či nemovitosti teroristická organizace Al-Káida a pražský dům se jmenoval po Usámu bin Ládinovi. Rusko podle něj totiž nešíří kulturu, ale terorismus.

Severní Korea nabídla Rusku nejen své vojáky, kteří se koncem loňského roku zapojili do války proti Ukrajině a po boku ruských vojsk pomohli zastavit invazi ukrajinských vojsk do Kurské oblasti na západě Ruska. Mnohem významnější pro strategii Ruska je přísun severokorejské výzbroje a munice, která proudí na východní frontu. Za posledních 20 měsíců se miliony severokorejských dělostřeleckých nábojů dostaly do předních linií, uvedla agentura Reuters v článku o zapojení KLDR do války po boku Ruska. Článek vznikl ve spolupráci s britskou výzkumnou organizací Open Source Centre a s využitím poznatků jihokorejské a ukrajinské rozvědky (HUR).

Vojenská pomoc KLDR umožnila Rusku vytrvat v opotřebovací válce na Ukrajině v rozhodující době, zdůraznil Reuters. V loňském roce velká většina granátů vypálených některými ruskými jednotkami pocházela z KLDR.

Slovenský premiér Robert Fico označil za neuctivé vyjádření šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové, která varovala státníky členských zemí EU před účastí na květnových oslavách výročí konce druhé světové války v Moskvě. Fico v příspěvku na facebooku také zopakoval, že se moskevských oslav zúčastní. Představitelé členských zemí EU, s výjimkou Slovenska a Maďarska, dříve značně omezili kontakty s Ruskem kvůli jeho vojenské invazi na Ukrajinu z února 2022.

„Výstraha Kallasové potvrzuje, že v EU potřebujeme diskuzi o podstatě demokracie. Paní Kallasová, rád bych Vám oznámil, že jsem legitimním premiérem Slovenska – suverénní země. Nikdo mi nemůže přikazovat, kam mám, nebo nemám cestovat. Pojedu do Moskvy, abych vzdal úctu tisícům vojáků Rudé armády, kteří zemřeli při osvobozování SR,“ uvedl Fico.

Soud v Moskvě poslal na pět a půl roku do vězení čtyři novináře, které uznal vinnými ze spolupráce s extremistickou organizací. Za tu považuje Fond boje proti korupci opozičního vůdce Alexeje Navalného. Ten loni v únoru zahynul za nejasných okolností v trestanecké kolonii za polárním kruhem.

Antoninu Favorskou, Sergeje Karelina, Konstantina Gabova a Arťoma Krigera úřady postupně zadržely loni na jaře a v létě. Podle vyšetřovatelů se podíleli na vytváření materiálů pro tým Navalného na serveru YouTube. Favorská a Kriger pracovali pro nezávislý zpravodajský portál SotaVision. Karelin spolupracoval s agenturou AP, Gabov jako nezávislý producent příležitostně spolupracoval s agenturou Reuters.

Ukrajinskou vlajku z budovy radnice vedení Jihlavy nesundá. Návrh na její sejmutí předložil poziční zastupitel Richard Schleis (SPD s podporou Trikolory), její svěšení navrhla také zastupitelka z koaliční ODS Hana Šíma. Po hodinové diskusi oba návrhy městské zastupitelstvo odmítlo, jeden 24 a druhý 25 hlasy. Pro sejmutí ukrajinské vlajky v obou případech hlasovalo pět zastupitelů.

„Ta vlajka tam visí proto, že chceme tímto gestem podpořit zemi, která je napadená někým silnějším,“ řekl primátor Petr Ryška (ODS a KDU-ČSL). Uvedl, že si je vědomý některých potíží spojených s příchodem uprchlíků. „Na druhou stranu si myslím, že nic nepřeváží to, že můžeme svobodně vyjádřit podporu někomu, kdo je nespravedlivě napadán,“ řekl.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte oznámil, že dnes spolu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským navštívil Oděsu na jihu Ukrajiny. Ujistil, že podpora NATO je neochvějná a že aliance bude nadále pomáhat zemi, která se již více než tři roky brání ruské agresi.

„Ukrajinský lid toho tolik vytrpěl – v neposlední řadě ruský útok na Sumy na Květnou neděli,“ uvedl v narážce na ruský útok na ukrajinské město s desítkami mrtvých a více než stovkou zraněných, včetně dětí. „Podpora NATO je neochvějná. Budeme i nadále pomáhat Ukrajině, aby se mohla v současnosti bránit, odradit v budoucnu agresi, a zajistit tak spravedlivý a trvalý mír,“ napsal Rutte na sociální síti X.

Ukrajinská armáda uvedla, že v ruské Kurské oblasti zasáhla základnu raketové brigády, která v neděli podnikla raketový útok na město Sumy. Zemřelo při něm 34 lidí a dalších 119 utrpělo zranění.

Ukrajinská armáda „zasáhla základnu 448. raketové brigády ruské armády v Kurské oblasti, která na Květnou neděli podnikla raketový útok na Sumy,“ uvádí se v příspěvku ukrajinského generálního štábu na facebooku. Píše se v něm, že na zasaženém místě nastala sekundární detonace munice. „Následky útoku se upřesňují,“ dodal generální štáb. Tyto informace nelze nezávisle ověřit.

Ruský vojenský soud vyměřil tresty vězení od 12,5 do 18 let pěti lidem, kteří byli obviněni, že loni v dubnu zapálili zařízení na železnici a také vrtulník Ka-32 na moskevském letišti Ostafjevo. Skupina podle obžaloby jednala na pokyn neznámých lidí blízkých ukrajinské vojenské rozvědce HUR, uvádějí ruská média.

O zničení vrtulníku v Moskvě tehdy informovala ukrajinská vojenská rozvědka, která také zveřejnila záběry ze zapálení stroje. K odpovědnosti za tento čin se ale přímo nepřihlásila.

Úřady obvinily pětici mladých lidí ze sabotáže a z teroristického činu v organizované skupině, za což jim hrozilo až 20 let vězení. Podle rozsudku si dvaadvacetiletý Nikita Bulgakov má odpykat 18 let, jeho vrstevník Stanislav Chamidullin a jednadvacetiletý Roman Jakovec 17,5 roku, dvaadvacetiletý Daniil Jamskov 17 let a dvacetiletá Anastasija Močalinová 12,5 roku. Za zapálení vrtulníku měli podle obžaloby slíbenou odměnu tři miliony rublů (asi 810.000 Kč), napsal server BBC News.

Ukrajinská vláda odvolala Volodymyra Arťucha z funkce vedoucího správy Sumské oblasti. Starosta druhého největšího města v Sumské oblasti Konotop Artem jej obvinil, že poskytl Rusům záminku k útoku na centrum města Sumy tím, že tam uspořádal vyznamenávání ukrajinských vojáků. Rusové pak podle Semenichina využili příležitost zaútočit na „vojenský cíl“, aby zabili co největší množství civilistů, uvedla agentura Unian a další ukrajinská média. Vojáci podle starosty vyvázli bez šrámu, protože byli v úkrytu.

Arťuch v pondělí večer v rozhovoru s ukrajinskou veřejnoprávní stanicí Suspilne v podstatě potvrdil, že se slavnostní vojenská akce ten den ve městě odehrála. Podle svých slov na ni byl pouze pozván. „Nebyla to moje iniciativa,“ řekl, aniž uvedl, kdo akci zorganizoval. Stanice Suspilne na svém webu poznamenala, že se snaží zjistit, zda tajná služba SBU prošetřuje možný únik informací o setkání vojáků.

Slovenská sněmovna dnes odmítla opoziční návrh usnesení, kterým by vyzvala Rusko ke stažení vojáků a techniky z Ukrajiny. Vládní poslanci spolu s částí nezařazených poslanců hlasováním rovněž prosadili, že parlament nebude jednat o reakci k nedělnímu ruskému raketovému útoku na ukrajinské město Sumy s desítkami mrtvých civilistů. 

Vládní poslanci zablokovali opoziční návrhy jen den poté, co slovenský premiér Robert Fico podle médií odmítl přímo odsoudit útok na Sumy. Tam dvě ruské rakety zabily 35 lidí a více než stovku útok zranil.

Slovenský ministerský předseda v pondělí, kdy smrtící útok na lidi v ulicích ukrajinského města odsoudila řada světových politiků, tvrdil, že odsuzuje veškeré zabíjení, ale o útoku na Sumy nemá dost informací.

Ukrajinské letectvo sdělilo, že Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu 52 dronů a balistickou střelu, přičemž protivzdušná obrana zničila 26 bezpilotních letounů.

Dalších 19 strojů, které ukrajinské vzdušné síly označily za imitace úderných dronů, podle nich zmizely z radarů, aniž způsobily škody. O osudu zbylých sedmi ruských dronů a balistické střely letectvo neinformuje, bez bližších podrobností zmiňuje škody v Sumské a Doněcké oblasti.

„Na klíčových částech urovnání není snadné se dohodnout. Diskutuje se o nich,“ řekl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov - odpovídal tak v interview pro Kommersant na otázku, zda se Washingtonu a Moskvě podařilo zformulovat klíčové parametry možné budoucí dohody. Lavrov připomněl, že ruský prezident Vladimir Putin nastínil své požadavky loni v červnu.

Šéf Kremlu tehdy označil stažení ukrajinských vojáků z východu a jihu Ukrajiny za podmínku pro rozhovory s Kyjevem. Žádal, aby se Ukrajina vzdala ambicí na členství v NATO a zcela se stáhla ze svých čtyř regionů, které má Rusko částečně pod kontrolou a v rozporu s mezinárodním právem prohlašuje za své. Kyjev to tehdy odmítl s tím, že se to rovná kapitulaci.

Vysoce postavení členové týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa mu radí, aby přitvrdil ve svém postoji k Moskvě a byl skeptičtější k myšlence, že Rusko chce dosáhnout míru ve válce s Ukrajinou. Ruský prezident Vladimir Putin zatím nevyjádřil upřímný zájem o zastavení bojů, řekli prezidentovi jeho blízcí poradci, mezi kterými jsou ministr zahraničí Marco Rubio a Trumpův vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg. Napsal o tom deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na své zdroje z řad amerických činitelů.

Skupina poradců Trumpovi doporučila, aby byl obezřetnější při jednání s Putinem a aby zaujal tvrdší postoj k požadavkům Moskvy na územní ústupky od Kyjeva. Trump se však stále přiklání k postoji svého zvláštního zmocněnce pro Blízký východ Stevea Witkoffa, který si po dvou setkáních s Putinem v Moskvě myslí, že šéf Kremlu má skutečný zájem o dosažení míru, píše WSJ.

Pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz zamíří na první zahraniční návštěvu do Francie, jak je zvykem, následovat budou Polsko a Ukrajina. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informoval ve svém newsletteru zpravodajský web Politico. V Kyjevě se chce podle něj zúčastnit setkání takzvané koalice ochotných.  

Předák konzervativní unie CDU/CSU Merz by měl být podle aktuálního harmonogramu zvolen kancléřem 6. května. Na 8. května je v německém Spolkovém sněmu naplánovaná ceremonie u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války, které se Merz jako nový kancléř rovněž zúčastní. Ještě týž den vyrazí do Polska a odtamtud zřejmě vlakem na Ukrajinu. V Kyjevě se totiž 9. května uskuteční setkání takzvané koalice ochotných, tedy skupiny zemí, která koordinuje další pomoc Ukrajině, jež se už více než tři roky brání rozsáhlé ruské invazi. Vůdčí roli v koalici měly dosud Francie a Británie. Merz by chtěl, aby Německo převzalo větší zodpovědnost za pomoc Ukrajině.

Nad Kurskou oblastí ruská protivzdušná obrana podle Moskvy sestřelila 109 ukrajinských bezpilotních letounů, další tři nad územím Voroněžské oblasti a po jednom nad Moskevskou, Brjanskou a Orelskou oblastí. Moskva obvykle neinformuje o celkovém rozsahu vzdušného útoku, ale pouze o sestřelených strojích.

„V důsledku cílených úderů bezpilotních letounů na civilní infrastrukturu došlo k požáru několika domů,“ uvedl na Telegramu operativní štáb Kurské oblasti Ruska. „Bohužel zahynula 85letá žena,“ dodal s tím, že dalších devět lidí utrpělo různé typy poranění.