Dojemná přání ukrajinských dětí! Učitelka Julia jim pomáhá překonat horor války
Vzdělávání bude na Ukrajině v blízké budoucnosti obnoven, uvedlo tamní ministerstvo školství, ačkoli je země v chaosu a tisíce dětí zejména se svými matkami utíkají před válkou ze země. Studium šlo okamžitě stranou náhle 24. února se začátkem ruské invaze. Učitelé se i přesto snaží se svými žáky zůstat ve spojení.
Výuka během válečného konfliktu bude obnovena individuálně, podle situace v jednotlivých oblastech, rozvrh si každá škola i třída musí uzpůsobit podle svých vlastních možností a potřeb. Ačkoli jsou školy stejně ochromené, jako celá země, učitelé se stále snaží plnit své poslání. Stále se snaží udržovat kontakt se svou komunitou a podporují své studenty v této vyšinuté době. Jako Julia Špička-Menšíkovová.
„Jako na celé Ukrajině, také naše škola přerušila výuku. Se studenty jsem ale ve spojení. Píšu si s nimi v hromadném chatu. Dětem se přímo před očima zhroutil celý svět. Nějaká jistota toho, co znaly před 24. Únorem, jim musí zůstat,“ řekla Blesk.cz prostřednictvím studentky Anastasie Julia, učitelka ze 46. ukrajinského gymnázia. „Chci děti podpořit, jak nejlépe dokážu. Ve skutečnosti jsou to ale oni, kdo mi dodává sílu. Jsem ve stavu, že se celá třesu. Navenek se snažím zůstat klidná, uvnitř se celá chvěju. Psychologové radí pít horký sladký čaj, nebo dělat lehké cviky. Jediné, co dokáže uklidnit mě, je psát si dětmi,“ popisuje Julia, kterou fascinuje, jak její studenti neztrácejí naději. „Jejich duše jsou stále čisté, sní o prozářené budoucnosti. Společně sdílíme naše tužby a přání, a tím se podporujeme navzájem,“ dodává.
„Dobré odpoledne! Nic jiného si nepřeju než, aby byl mír a vy se usmívali a měli radost. Aby jste nemuseli prožívat žádnou hrůzu a utrpení. Moji milí, moc mi chybíte. Zavoláme si. Napište mi o svých přáních a snech,“ zní jedna ze zpráv dětem. A jakých odpovědí se jí dostává? „Přeju si, aby všechno zlé skončilo, abychom mohli jít ven a setkávat se s lidmi,“ zní jedna ze zpráv. „Moc si přeju naučit se kreslit. Abychom mohli jít ven a tam kreslit, vzít si deku a odpočívat,“ napsal jí další žáček. „Přeju si, abych mohl cestovat a aby mír zavládl na celé planetě,“ zní další odpověď. „Doufám, že se sny mých dětí a sny milionů ukrajinských dětí splní. A že Ukrajina ruský fašismus porazí,“ uzavřela Julia.
Německá poslankyně Desiree Beckerová (31) ze strany Die Linke musela během víkendového pobytu na západní Ukrajině strávit noc v protileteckém krytu ve Lvově. Do země přicestovala jako členka delegace organizované nadací Rosy Luxemburgové spolu s levicovými politiky z dalších evropských států. Podle deníku Welt ji ruský útok zastihl kolem třetí hodiny ráno, sirény zněly až do devíti hodin. Beckerová popsala, že bylo slyšet drony i palbu protivzdušné obrany a po skončení útoku viděla zničené domy poblíž průmyslové zóny, kam podle ní mířily ruské rakety.
Navzdory osobní zkušenosti s útokem Beckerová odmítla změnit svůj postoj k válce. Stále je proti dodávkám zbraní Ukrajině a místo toho prosazuje finanční pomoc a diplomatický tlak na Kreml. „Tento zážitek mě nepřivedl k závěru, že potřebujeme více bomb a raket, ale co nejrychleji příměří,“ uvedla po návratu.
Během masivního ruského útoku na Ukrajinu v noci na 5. října byly nad Lvovskou oblastí zaznamenány nejméně tři čínské průzkumné satelity typu Yaogan 33 a jeden optický satelit Yaogan 34, které podle serveru Militarnyi proletěly nad regionem devětkrát mezi půlnocí a dopolednem.
Satelity Yaogan se pohybují na nízké oběžné dráze ve výšce kolem 700 kilometrů a umožňují pravidelné snímkování území. Oficiálně Čína tvrdí, že tyto satelity slouží pro výzkum a prevenci přírodních katastrof, a odmítá obvinění, že by byla zapojena do vojenských aktivit. Experti však upozorňují, že tyto systémy mohou mít radarovou i radioelektronickou špionážní funkci. Ukrajinská rozvědka už dříve uvedla, že Rusko od Číny získává satelitní data, jež využívá k cílení útoků na strategické cíle v Ukrajině.
Vyšetřovací výbor Ruské federace oznámil, že v nepřítomnosti odsoudil více než tisíc zahraničních žoldnéřů, kteří bojovali na straně ukrajinských ozbrojených sil. Podle prvního zástupce předsedy výboru Eduarda Kaburnějeva bylo od roku 2014 zahájeno 8167 trestních řízení souvisejících s činností ukrajinských úřadů. Při agresi podle něj utrpělo zranění přes 27 000 civilistů a 7240 lidí zahynulo, včetně 225 dětí. Celkem bylo dosud odsouzeno 674 osob.
Zvláštní pozornost se podle Kaburnějeva věnuje stíhání zahraničních bojovníků. V současnosti čelí obvinění v nepřítomnosti 1004 cizinců, jenž působili na straně Ukrajiny. Vyšetřování v posledních dvou týdnech skončilo u žoldnéřů z Finska, Švédska, Brazílie, Velké Británie či Španělska. Z celkem 185 uzavřených případů padlo 145 rozsudků. Informaci zveřejnil kanál News of Donbass.
