14°C
Další summit EU: Nejdůležitější je ochránit hranice Schengenu
Lídři zemí Evropské unie se ve čtvrtek večer shodli na potřebě chránit hranice schengenského prostoru, řekl novinářům krátce po půlnoci předseda jejich schůzky Donald Tusk. Summit podle něj uvítal návrhy Evropské komise jdoucí tímto směrem, včetně plánu na vznik společné pohraniční a pobřežní stráže. Svůj konkrétní postoj k těmto návrhům by měli příslušní ministři formulovat v první polovině příštího roku.
„Nejpodstatnější diskuse byla podle mne o ochraně vnějších hranic,“ poznamenal Tusk před novináři s tím, že bez této schopnosti by Unie zklamala jako politické společenství. „Tím myslím i potenciálně vážnější důsledky než rozpad schengenského prostoru,“ varoval.
Po čtvrtečním večeru je ale podle něj možné být o něco optimističtější. Široká podpora, kterou vyjádřili plánům Komise unijní lídři, podle Tuska znamená, že EU nebude v budoucnu zranitelná v důsledku nedostatečné ochrany hranic.
„Nedostatky, speciálně pokud jde o hotspoty (pro registraci migrantů), relokace a návraty, musejí být urychleně odstraněny,“ shodli se šéfové států a vlád osmadvacítky. Tusk dnes oznámil, že ještě do konce roku budou v Řecku rozmístěny týmy známé jako RABIT, kterými EU s ochranou hranic Aténám pomáhá. O pomoc požádali Řekové už dříve.
Podle závěrů mají členské země „urychleně posoudit“ návrhy Komise na posílení ochrany unijních hranic z tohoto týdne.
„Je potřeba vše především rychle realizovat a dotáhnout do konce, aby to mělo skutečný vliv na současnou migrační situaci,“ řekl novinářům český premiér Bohuslav Sobotka. V debatě se podle něj ukázalo, že velká většina zemí návrh na vznik evropské pohraniční stráže podporuje. Komise tak nyní může pokračovat v přípravě.
Návrh Komise na evropskou pohraniční stráž má podle diplomatů v zásadě podporu, přestože některé státy zpochybňují možnost zásahu nové síly v určité zemi i bez jejího souhlasu.
Závěry také konstatují, že by měla být do praxe uváděna rozhodnutí týkající se přemísťování uprchlíků mezi zeměmi Unie. Posouzena ale má být i možnost zařadit mezi země, odkud budou žadatelé o azyl přesídlováni, také státy pod migračním tlakem, které o to požádají. Takový krok učinilo nedávno Švédsko.
Do závěrů byl také doplněn bod, který diplomatům ukládá urychleně vyřešit, jak členské země poskytnou tři miliardy eur (81 miliard korun) určené Turecku na pomoc se zlepšováním situace syrských uprchlíků na jeho území. Podle diplomatů samotných by tato otázka měla být vyřešena nejpozději v průběhu ledna.
Témata:
Související
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.