Výborný varuje kvůli slintavce: Hazard s nákazou v Česku! Nevozte tajně velikonoční jehňata
Ministerstvo zemědělství dál zpřísňuje opatření proti slintavce a kulhavce. Kontroly vozů nad 3,5 tuny převážející zvířata, potraviny či krmiva se rozšíří i na hraniční přechod Halámky-Gmünd na jihu Čech, oznámil ministr Marek Výborný. Veterináři navíc počítají s PCR testy mléka na jihu Moravy. Ministr také apeloval na to, aby lidé ani jednotlivě nedováželi jakákoli zvířata ze Slovenska, kde už bylo potvrzeno několik ohnisek nákaz. Týká se to zejména velikonočních jehňat a kůzlat. Podle expertů iziko zavlečení infekčních nemocí do Česka roste.
- Od úterý začnou preventivní PCR testy mléka z jihomoravských farem, které mají více než sto dojnic. Výjimkou jsou okresy Břeclav a Hodonín, kde se budou provádět testy mléka ze všech farem.
- Opatření je další reakcí na šíření slintavky a kulhavky na Slovensku a Maďarsku.
- V mléce je podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) nákaza přítomna několik dní předtím, než se projeví u zvířete.
- Vozidla nad 3,5 tuny převážející zvířata, potraviny či krmiva, která projela rakouské spolkové země Burgenland nebo Dolní Rakousy, budou nově moct do ČR vjet přes třetí hraniční přechod, a to Halámky v jižních Čechách.
- Dosud mohla tato nákladní auta kvůli výskytu slintavky a kulhavky na Slovensku a v Maďarsku pouze přes čtyři přechody na česko-slovenských hranicích a přes dva na česko-rakouských hranicích.
- Státní veterinární správa (SVS) od půlnoci na úterý v reakci na šíření slintavky a kulhavky také zakázala v chovech ovcí, koz, skotu a prasat návštěvy lidí, kteří zvířatům upravují paznehty a stříhají vlnu, protože představují velké riziko šíření nákazy.
- SVS rovněž zakázala ze Slovenska a Maďarska dovážet masokostní moučku, zapracované živočišné bílkoviny a kafilerní tuky.
Slintavka a kulhavka je jednou z nejnakažlivějších infekčních chorob. Virus se vylučuje slinami, močí, trusem a mlékem. Přenáší se kontaktem s nemocnými zvířaty, vzduchem i na povrchu člověka, nástrojů či dopravních prostředků. Na člověka je nemoc nepřenosná. V ČR byla nákaza naposledy zjištěna v roce 1975.
Pozor i před Velikonocemi
Podle Výborného musí dodržovat zákaz dovozu živých zvířat ze Slovenska a Maďarska každý, nejen farmy a velkoodběratelé, ale i jednotlivci. Tradiční je podle ministra dovoz jehňat a kůzlat před Velikonocemi.
„Říkám naprosto otevřeně – jakýkoli dovoz, byť jednoho jehněte, byť jednoho kůzlete, je hazard s nákazou v České republice a je to velmi nezodpovědné,“ řekl Výborný.
PCR testování
Kontroly na hranicích se rozšíří i na hraniční přechod Halámky-Gmünd na jihu Čech. Na jižní Moravě se zřejmě už od úterý začnou veterináři testovat mléko, využijí k tomu PCR testy.
„Počítáme s tím, že v rámci Jihomoravského kraje bychom PCR testovali všechny farmy, které mají nad 100 kusů dojnic, tedy nad 100 kusů dojících krav. V okresech Břeclav a Hodonín, to znamená v okresech bezprostředně přiléhajících, by se to týkalo i menších dodavatelů tak, abychom dokázali případně preventivně vyšetřením mléka zjistit podezření na výskyt této nákazy na českém území,“ řekl ministr s tím, že v mléce je nákazu možné zjistit až 5 dní před vypuknutím příznakům od zvířat
Riziko přenosu se zvyšuje
„Šance, že se nákaza dostane na území ČR, se zvětšuje,“ řekl Petr Lány z Ústavu infekčních chorob a mikrobiologie na Veterinární univerzitě Brno. Zavlečení podle něj ovlivňuje zejména pohyb lidí. Nejpravděpodobnější scénář, jak by se slintavka mohla dostat do Česka, podle Lányho je, pokud se ve slovenském chovu nacházel nějaký Čech ještě před propuknutím nákazy a následně přijel do českého chovu a podcenil dezinfekci. Mohlo jít například o majitele chovu, přepravce zvířat, dodavatele krmiv nebo i návštěvu, dodal.
„První nemocné zvíře nemusíte poznat. U krav je nejkratší inkubační doba dva až čtyři dny,“ podotkl Lány. V praxi to tedy znamená, že kráva nebo prase může přenášet nákazu i několik dní na další zvířata, než se u nich projeví příznaky a začnou se přijímat opatření. V tu dobu už ale mohl například zaměstnanec nebo přepravce odvézt nakažené zvíře nebo virus třeba na pneumatikách.
Opatření přijímaná na hranicích jsou podle Lányho důležitá pro snížení pravděpodobnosti zavlečení nákazy, mnohem důležitější jsou ale podle něj opatření v chovech. „To, co projde přes hranici, a může toho projít dost, se nesmí dostat do chovu. Do chovů nesmí nikdo cizí, žádná auta, všichni musí parkovat před branami a dovnitř smí jen po dezinfekci,“ uvedl Lány.
Prase vyfoukne víc viru než tisíc krav
Přestože virus se může šířit i vzduchem, podle Lányho zatím není pravděpodobné, že by se nákaza dostala tímto způsobem na území ČR. Vítr přenáší nákazu jen od živých zvířat, a to buď při dýchání nebo chrochtání a bučení, řekl Lány. Na přenos jsou podle něj mnohem horší prasata.
„Jedno prase vyfoukne víc viru než tisíc krav. U krav to je jen pár kilometrů, u prasat to vzduchem může být daleko,“ podotkl Lány.
Pokud by se stalo, že ve slovenském chovu byl nějaký Čech, který by následně přenesl nákazu na zvířata v ČR, trvalo by podle Lányho šest až deset dní, než se nemoc v chovu projeví.
Převoz viru na pneumatikách
Na površích podle Lányho může virus vydržet i půl roku, pokud se nebude otírat. Například na pneumatikách vozidel, která jezdí stovky kilometrů, virus drží méně, protože pneumatika se čistí sama o silnici. „Ale záleží, co zůstane ve vzorcích nebo na blatnicích, zbytky viru mohou padat a jsou infekční,“ upozornil.
Na Slovensku v neděli přibylo páté ohnisko nákazy. Jde o velkou farmu ve vesnici Plavecký Štvrtok nedaleko Malacek na západě země, zhruba 40 kilometrů po silnici od hranice s Českem.
Doufám že žádný Čech není takové pako, aby ze Slovenska, Maďarska či Rakouska si dovezl nějaké zvíře, které by mohlo být případně ohroženo nákazou řádící zejména na Slovensku. Pokud by takového ***amota celníci chytili, měl by dostat takový finanční trest, aby ho to pořádně vytrestalo.