„Sedět doma? Hrozná představa.“ Češi chtějí pracovat i ve stáří, často ale naráží. Co na to experti?
Češi ve věku nad 55 let převážně chtějí pracovat. Láká je vidina výdělku, ale i pobyt v kolektivu a možnost seberealizace. Jenže často naráží na předsudky ze strany firem, které ne vždy dokážou starší pracovníky využít. Přitom právě starší zaměstnanci mohou být přínosem, a to dokonce pro celou českou ekonomiku, shodují se experti.
Janovi je 73 let. Pracovat by nemusel, během života si stihl našetřit dost. Nechtěl ale strávit zbytek svých let jen ležením před televizí. „Čtyři dekády jsem pracoval v masokombinátu, který pak ale zavřel. Představa, že bych měl zůstat sedět doma, pro mě byla neakceptovatelná,“ vysvětluje, proč se rozhodl pracovat i v důchodovém věku.
Nakonec nastoupil do Amazonu, kam to má jen 10 minut autem. Dokáže si díky tomu vydělat na svůj koníček, kterým je cestování. „Mám za sebou Ameriku, Kanadu, Mauricius i celou Evropu. Cestování ale něco stojí,“ konstatuje Jan, který se netají tím, že mu práce, tak si ji nastavil, vyhovuje. „Zastávám názor, že pokud je člověk spokojený, tak není důvod měnit zaměstnání. Chci navíc zůstat aktivní a být mezi lidmi. Dokud budu zdravý, budu pracovat,“ říká aktivní senior.
V Amazonu je těchto zaměstnanců vyššího věku více, nejstaršímu je dokonce 78 let. Pro firmu pracuje i 62letá Ester. Nejprve docházela do centra ve středočeském Dobrovízu, poté se přesunula do centra v moravském Kojetíně. „Pocházím z Kroměříže, která je od Kojetína asi 10 km. Myslela jsem si, že se domů nepodívám dřív než v důchodu,“ říká energická žena. „Tady na střední Moravě se takto dobře placená práce obtížně shání. A když se mi firma na přesun rozhodla přispět, nebylo co řešit,“ dodává.
Představa, že by začala pobírat předčasný důchod, se jí příčí. „Častokrát vtipkuju, že už nejsem zaměstnankyně, ale inventář. Letos jsem tu totiž už osmým rokem. Pokud ale zdraví dovolí, dalších 8 let bych tu ještě ráda byla,“ doufá Ester.
Pracuje pětina Čechů nad 65 let
Z průzkumu agentury STEM/MARK vyplývá, že 40 procent ekonomicky aktivních lidí nad 55 let, kteří ještě nedosáhli důchodového věku, je ochotno pracovat i po jeho dosažení. Pro většinu (86 procent) se jeví jako ideální kombinace pobírání důchodu a práce. 46 procent lidí by zvolilo úvazek větší než poloviční, čtvrtina by chtěla flexibilnější práci. Takovou si vybrala i Ester, pracuje jen tři dny v týdnu.
Ve věku nad 65 let pracuje zhruba pětina Čechů (18 procent). Z toho je většina (82 procent) ve své práci spokojena. Ti, kteří nejsou spokojení, uvádějí různé důvody – potřebu změny, nevyhovující atmosféru na pracovišti či nedostatek fyzických sil. Nejčastější motivací pro práci v důchodovém věku jsou finance, pracovní kolektiv a možnost seberealizace. Průzkum proběhl v Česku a na Slovensku mezi květnem a červencem letošního roku, účastnilo se ho celkem 2383 osob ve věku od 55 let.
Diskriminace přetrvává
Účastníci průzkumu také uváděli, že hledání práce po dosažení 55. roku života vnímají jako velmi složité či spíše složité. Firmy v Česku a na Slovensku podle nich osoby staršího věku příliš zaměstnávat nechtějí. Tyto názory zaznívaly i přesto, že 70 procent respondentů uvedlo, že přístup zaměstnavatelů se k nim s rostoucím věkem nezměnil. Líčili ale pocit nedostatku respektu ze strany vedení společnosti a nedocenění zkušeností, ženy pak neúctu ze strany mladších kolegů.
Že k určité diskriminaci starších zaměstnanců občas dochází, potvrzují i odborníci. „Zaměstnávání lidí nad 55 let je stále ještě tabuizovaným tématem. Proto je nutné je otevřeně a nenásilně komunikovat a tím snížit případnou diskriminaci těchto lidí. Podle letošních dat z ČSÚ tvoří lidé nad 55 let 15 procent všech nezaměstnaných. Ukazuje se, že pokud člověk ztratí v tomto věku práci, je velmi obtížné najít novou,“ říká Kateřina Legnerová z Katedry personalistiky z Fakulty podnikohospodářské VŠE v Praze. Podle ní mezi nejčastější předsudky patří nízká flexibilita, neochota se učit, zaběhlé pracovní návyky, neznalost technologií a jazyků.
„Diskriminace vede k situaci, kdy by starší pracovníci rádi změnili práci, ale obávají se, že nenajdou nové příležitosti. Místo toho zůstávají na svých současných pozicích, navzdory nevyhovujícím podmínkám, s přesvědčením, že to ‚nějak do důchodu vydrží'. Upřednostňování mladších zaměstnanců může navíc posílit jejich strach ze změny a tím brzdí celý pracovní trh,“ líčí další negativní aspekt současného přístupu Anna Ševčíková, zástupkyně vedoucího Institutu pro psychologický výzkum.
Ekonom: Starší lidé? Naprosto zásadní skupina
Ševčíková zdůrazňuje, že jedním klíčových faktorů ovlivňující ochotu starších lidí zůstávat na pracovním trhu, je jejich zdravotní stav. „Pokud je práce fyzicky či psychicky vyčerpává, mají tendenci dříve odejít do předčasného nebo řádného důchodu. Naopak, pokud jejich práce není příliš vysilující, jsou starší pracovníci ochotnější zůstat aktivní i po dosažení důchodového věku,“ popisuje.
Na důležitost zdraví v souvislosti se zaměstnáváním starších lidí upozorňuje i ekonom Dominik Stroukal, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV). „V současnosti je totiž zdravotní stav našich obyvatel ve srovnání se západními zeměmi Evropy výrazně horší. Přestože je přirozené, že se s přibývajícím věkem zhoršuje zdravotní stav i odolnost lidského organismu, z dostupných dat víme, že více než dvě třetiny našeho rozdílu oproti Západu se dají vyřešit prevencí a zbytek dostupností léčby. Toto bude klíčové pro docílení vyšší participace lidí 55+ na trhu práce, která je výnosná pro stát na obou stranách – sníží to výdaje a zároveň zvýší příjmy do státního rozpočtu,“ míní ekonom.
Stroukal dodal, že NERV dostal za úkol vytvořit opatření pro růst pracovního trhu v Česku. Radě vyšlo, že pomoci by mohly tři skupiny lidí – zaměstnanci ze zahraničí, rodiče na rodičovské dovolené se studenty a právě lidé nad 55 let. „Jsou naprosto zásadní skupinou,“ hodnotí ekonom.
Kdo je senior, se dynamicky mění
Experti podotýkají, že když se starším lidem dá šance, mohou být pro firmy velkým přínosem. „Některé příběhy zaměstnanců ukazují, že pokud jsou starším pracovníkům nabídnuty vhodné pracovní podmínky včetně adekvátního finančního ohodnocení, mohou být velmi loajálními zaměstnanci,“ říká Ševčíková.
Kateřina Musilová, koordinátorka projektu Zlatá práce a nadace Krása pomoci, konstatuje, že jedním z problémů je nedostatek menších úvazků. „Při práci se seniory jsme narazili v jejich okolí na lidi starší 50 let, kteří se starají o své stárnoucí rodiče a zároveň mají doma ještě nezletilé děti (tzv. sendvičová generace) a nebylo pro ně možné skloubit péči o ně a práci. Dost z nich zaměstnání muselo opustit, protože neměli možnost flexibilní pracovní doby nebo zkrácených úvazků,“ popisuje své zkušenosti.
Lucie Vidovićová, odborná asistentka z Katedry sociologie Masarykovy univerzity a předsedkyně Výboru pro práva starších lidí Rady vlády pro lidská práva, apeluje na to, aby se číslovky v souvislosti s věkem přestaly tolik řešit: „Kdo je ve společnosti považován za seniora, se velmi dynamicky mění. Na začátku mojí akademické kariéry to byli lidé 60+, dnes 65+, ale myslím si, že je fér začít uvažovat o posunutí na věk 70 let i více. Měli bychom se jednou pro vždy zbavit představy, že věková číslovka nese nějakou informaci.“ Podle ní pro každou pracovní pozici má smysl hledat jedinečnou osobnost.
👍 🙁