Česká cesta do vesmíru: Pilot Svoboda cvičí přistání na Měsíci v ponorce, s podporou ministra

Mise Aleše Svobody do kosmu má nastat do pěti let. Do té doby dál slouží v armádě, podstupuje ale krátkodobé výcvikové akce. Na víkend si přišel do ponorky Hydronaut vyzkoušet, jaké to je být namačkaný v nepříliš pohodlné kabině dva dny se dvěma kolegy.

Tato akce dostala název PROMISE (angl. slib). Simuluje (zkrácený) let na Měsíc včetně výstupu na jeho povrch a sbírání vzorků. Spolu se Svobodou se do ponorky zavřel její konstruktér Matyáš Šanda a odborník na hyperbarickou medicínu (v zásadě lékař pro potápěče) Miroslav Rozložník.

Hydronaut je taková ponorka bez pohonu, tzv. keson (potápěčský zvon), který byl pět let pod hladinou vody. Teď tráví nějaký čas na suchu, a tak ho lze používat pro kratší a méně náročné simulace. V areálu Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Dejvicích takto vyrostlo Little Moon City Prague, ve spolupráci s Akademií věd, ministerstvem dopravy a dalšími partnery.

Předmětem výzkumu je mimo jiné fungování posádky ve stísněných prostorách kabiny. Hydronaut nabízí zhruba stejně prostoru jako kosmická loď Orion, kterou budou létat k Měsíci posádky misí Artemis – deset metrů krychlových, resp. čtverečních. Tento aspekt výzkumu zde řeší Iva Poláčková Šolcová z Psychologického ústavu AV ČR. „Primárně nás zajímá výkonnost ve střesu – aby byl člověk schopen dobře zvládat cíle mise v té izolaci, v omezených podmínkách. Ví se, že ve vesmíru prostě člověk výkonnost ztrácí,“ popsala Blesk Zprávám. „Na takovýchto simulacích se hodně dělají výkonnostní testy, pozornostní, paměťové – jestli výkonnost kolísá, čím je to dané. Na Mezinárodní kosmické stanici člověka omezuje mikrogravitace, na antarktických stanicích zase monotonie.“

PROMISE naváže i na dřívější podvodní výzkum v Hydronautu. Předtím se například testovalo, jak se posádkám v hlubině mění čich a chuť, i teď budou „kosmonauti“ čichat vzorky – aby se ukázalo, jak je ovlivní pobyt v kabině.

Hra na kosmonauty

„Tady to vypadá jako hra, jenomže ta hra přináší fakt celou řadu důležitých poznatků a důležitých dovedností i pro ten chystaný let do vesmíru,“ řekl pro Blesk Zprávy ministr Martin Kupka, jehož resort dopravy má kosmické aktivity Česka v gesci. „Bez zkoušení v laboratorních podmínkách na Zemi by nahoře nic dobře nefungovalo. A tady už mají další plány, kde se jejich poznatky a habitat ukazují jako jedna z věcí, které by mohly být do budoucna zapojeny i do dalších důležitých programů Evropské vesmírné agentury. O to budeme usilovat, aby to tvořilo součást zázemí ESA, protože opravdu pro celou řadu experimentů, třeba i v oblasti psychologie či konkrétních reakcí technologických celků v extrémních, izolovaných podmínkách, je potřeba vyzkoušet to na Zemi, to se nedá obejít.“

Česko chce vyslat astronauta do vesmíru! Fiala s Kupkou prozradili detaily

Major Aleš Svoboda není ve vlastním sboru astronautů ESA, kteří létají na půlroční mise na ISS – je v zálohách. Česká cesta do vesmíru ale jde jinou cestou – prostřednictvím soukromé firmy Axiom Space, jež vozí platící astronauty na řádově kratší pobyty. Takto letěl v lednu do kosmu například první turecký astronaut Alper Gezeravcı, příští rok své astronauty pošlou Indie, Maďarsko a Polsko. Stejně jako astronauta ESA a NASA je tam vezme loď Crew Dragon na raketě Falcon 9, které provozuje SpaceX Elona Muska.

„Letenka“ stojí cca 60 milionů dolarů (1,36 mld. Kč). Do významné míry ji však Svobodovi mají uhradit české firmy, které mají zájem dostat na ISS své experimenty. A na čem záleží, kdy Svoboda do kosmu odstartuje? „Jednak jak rychle se podaří jeho vlastní příprava, na tom pracuje velmi intenzivně,“ uvedl Kupka. „A zadruhé, jak se podaří poskládat vhodné experimenty, kterým by se věnoval. My opravdu nechceme, aby to byla jenom letenka, ale aby to opravdu znamenalo, že česká stopa bude čitelná i v podobě té mise, aby se tam dala vyzkoušet spousta věcí, na které české vědecké a průmyslové týmy čekají. Když jsme se zeptali, co by pro ně bylo užitečné, tak poslaly 60 podnětů. A teď probíhá spolu s Evropskou vesmírnou agenturou výběr toho, co by mohlo zajímat i Evropu.“

„O experimenty na vesmírné stanici je velký zájem, je to dlouhý proces přípravy a schvalování. Pokud tam ale budeme mít svého astronauta, mohou pak české experimenty přeskočit ty čekající a jít na řadu, když tam bude,“ řekl pro Blesk Zprávy Ondřej Šváb, vedoucí Oddělení kosmických technologií a aplikací ministerstva dopravy.