Vyšší koncesionářské poplatky? Hlavní problém je sponzoring, bouří se komerční televize
Česká televize získá příští rok díky zvýšení koncesionářských poplatků navíc do rozpočtu 865 milionů korun, Český rozhlas bude mít o 331 milionů Kč více. Ministerstvo kultury navrhuje zvýšit od roku 2025 televizní poplatek o 15 Kč na 150 korun měsíčně a rozhlasový poplatek o deset na 55 Kč. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl ministr kultury Martin Baxa (ODS). Původní návrh novel z loňského roku kritizovala komerční média.
ČT letos hospodaří s rozpočtem 7,95 miliardy korun a Český rozhlas má mít výnosy a náklady 2,37 miliardy korun. Poplatky u obou veřejnoprávních firem tvoří většinu příjmů. V ČT se přitom poplatek neměnil od roku 2008 a u ČRo od roku 2005.
Podle návrhu mediálních novel by v dalších letech poplatky vláda mohla zvyšovat svým nařízením o šest procent, pokud by od poslední změny inflace překročila šest procent. Návrh navíc prodlužuje osvobození ČT i ČRo od placení DPH. Zatímco nové příjmy budou nabíhat postupně, tak DPH by firmy musely platit hned.
Přepracovaný návrh i nadále počítá s rozšířením počtu plátců. Nově mají poplatek hradit všichni, kteří disponují jakýmkoliv zařízením umožňujícím příjem veřejnoprávních médií, tedy i mobilem, tabletem nebo počítačem. O těchto uživatelích mají ČT a ČRo mimo jiné informovat poskytovatelé internetového připojení.
U firem by byla nově zavedená platba podle počtu zaměstnanců, podniky do 24 lidí a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) by byly od platby osvobozeny. Podniky od 25 do 49 zaměstnanců budou platit pětinásobek poplatku, firmy do 99 zaměstnanců desetinásobek a například firmy nad 500 zaměstnanců pak stonásobek. Firmy, které pronajímají auta, by platily rozhlasový poplatek za každý vůz.
Novela rovněž nově omezuje oznámení o sponzorování televizních nebo rozhlasových pořadů na 260 hodin za rok, což je asi 85 procent stavu z roku 2023. Důvodem je nadměrné užívání sponzoringu pořadů v ČT. Vysílatelé budou také muset odvádět 25 procent financí do Státního fondu kultury.
Omezit sponzoring navrhovali i komerční vysílatelé. „Hlavní problém vidíme především ve sponzoringu, protože se na ČT vyvinul do podoby, kterou podle našeho názoru zákonodárce takto nezamýšlel. Sponzoring na ČT je pro zadavatele a diváky do značné míry zaměnitelný s reklamou, a přestože stávající legislativě vyhovuje, tak se jeho podobou stírá původní idea omezení prostoru pro obchodování ČT. Záměrem zákonodárce bylo zavést nižší limity pro obchodní sdělení u médií veřejné služby než pro soukromé TV. Navrhujeme proto, aby ČT mohla sponzorovat jen delší pořady, o stopáži od 30 minut, s maximálně dvěma sponzory a sponzorský vzkaz by byl maximálně o délce 5 vteřin," uvedl Pavel Kubina, ředitel FTV Prima pro mediální záležitosti.
Baxa se rovněž dohodl se zástupci veřejnoprávních médií na vytvoření memoranda, které bude upřesňovat veřejnou službu a definovat rozvoj těchto institucí na dalších pět let.
„V tuto chvíli máme avizováno, že vznikne řešení na bázi minimalistických úprav zákona o České televizi a zákona o Českém rozhlasu a memoranda, kde mají být blíže popsány úkoly veřejné služby. Žili jsme v domnění, že návrh znění novel obou zmiňovaných zákonů vzejde z diskuse v rámci pracovních skupin, ale paralelně běžel separátní dialog ministerstva kultury s Českou televizí a koaliční jednání. Uvidíme tedy, jaký výsledek z toho vzejde," uvedl Kubina.
Podle generálního ředitele České televize Jana Součka je termín rok 2025 pro zvýšení poplatku velmi důležitý, protože jinak by čelila radikálnímu propadu příjmů. „Umožní nám zahájit transformaci do moderní digitální instituce,“ dodal. Podle generálního ředitele ČRo Reného Zavorala je finální návrh kompromisem, který vzešel z jednání s politiky a komerčním sektorem. „Novela obsahuje většinu požadavků ČRo, které jsme prosazovali od začátku,“ dodal Zavoral.
Autor je mimo mísu. Návrh na zvýšení poplatků ještě nebyl schválen.