Děti mít nechci! Stále více žen mateřskou roli odmítá. A důvody jsou nejen zdravotní

Porodnost v České republice klesá, a jak vyplývá z dat ČSÚ, děje se tak především v posledních pár letech. „Porodnost již druhým rokem velmi dynamicky klesá. Mezi lety 2021 a 2022 poklesl počet živě narozených dětí z přibližně 112 tisíc na 101 tisíc, tedy asi o 10 procent, přičemž v roce 2023 v porovnání s předcházejícím bude pokles ještě výraznější, někam na úroveň kolem 90 tisíc dětí, jak to zatím naznačují publikované počty dětí narozených za 1. až 3. čtvrtletí roku 2023,“ řekl Blesk Zprávám demograf RNDr. Tomáš Kučera, CSc. z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

„Hlavním faktorem tohoto vývoje je dlouho, konkrétně od roku 1994, nevídaný propad celkové plodnosti žen žijících v České republice. Jestliže v roce 2021 odpovídala úhrnná plodnost 1,83 živě narozených dětí na jednu ženu za celé její reprodukční období, to v roce 2022 se propadla na 1,66 dítěte a v roce 2023 se může snadno ocitnout pod hranicí 1,50 dítěte,“ vysvětlil Kučera.

Kromě toho, že je méně žen v reprodukčním věku, než tomu bývalo dříve, existují i další důvody, proč se rodí méně dětí. Jedním z těchto důvodů je i neplodnost. „Ano, jeden z faktorů, které se podílejí na snížení porodnosti, může být neplodnost párů. U žen i mužů hrají roli i tzv. ‚skryté‘ faktory – stres, tedy změny v imunitě, a infekce,“ odpověděl Blesk Zprávám na dotaz ohledně neplodnosti doc. MUDr. Michal Koucký PhD., vedoucí lékař porodnice na Klinice gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. lékařské fakulty (1. LF UK) a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN).

„Rodičovství není povinnost“

Dalším důležitým faktorem ovlivňujícím počty narozených dětí jsou také ekonomické důvody, a to především v dnešní době, kdy je vysoká míra inflace a nejistot v podobě například méně dostupného bydlení. Nicméně roli hraje i vzdělanost žen a jejich touha si splnit kariérní cíle. „Ekonomické důvody jsou určitě důležité, včetně například nedostupnosti bydlení. Také za posledních dvacet let narostl počet vysokoškolaček v populaci a některé odborné práce ukazují, že čím vyšší dosažené vzdělání, tím menší průměrný počet dětí žena má. Je logické, že ženy, které investovaly čas, úsilí, případně finance do vyššího vzdělání, to chtějí často kariérně zúročit. A bohužel, v České republice jsou napříč pracovním trhem podmínky pro slaďování rodinného a pracovního života, jako je například dostupnost zkrácených úvazků, stále špatné. S narozením dítěte tak ženám obecně hrozí, že ztratí kontakt s pracovním trhem, zvyšuje se riziko jejich nezaměstnatelnosti a prohlubují se platové rozdíly mezi muži a ženami,“ informovala Blesk Zprávy Anna Kotková, tisková mluvčí Gender Studies, o. p. s.

Kromě toho je problémem také nedostupnost zařízení a služeb péče o děti. „Problémem je také nedostatečná kapacita dostupných zařízení a služeb péče o děti. Zásadně se za tu dobu nezměnil systém rodinné politiky s dlouhou státem financovanou rodičovskou a názor většinové společnosti, že dítě do tří let má být především s matkou,“ dodala Kotková.

Společenský tlak na ženy však pozvolna klesá, dnešní mladé ženy tak mají větší svobodu než předchozí generace. „Do určité míry je jednodušší si dnes říci, že děti mít nechci. Ten společenský tlak klesá a stále více se v médiích nebo na sociálních sítích objevují příběhy žen, které se tak rozhodly, i když třeba vystupují ještě raději anonymně. Je to dobře, protože svoboda volby je důležitá nejen pro ženy, ale i pro muže. Rodičovství není povinnost,“ upozornila Kotková.

Pozitivní je také fakt, že se do pečovatelské role čím dál častěji stavějí také muži. „Do rozhodování některých mladých lidí vstupují i další faktory, jako je klimatická krize nebo přelidněnost planety. Mají zábrany přivést děti do světa, který nemá dobrou perspektivu v budoucnosti. Zároveň za tu dobu narostl počet aktivních otců a rodin, kde se oba rodiče podílejí na péči o děti, což samozřejmě ženám – matkám rozšiřuje možnosti na pracovním trhu, seberealizace i sebepéče,“ řekla Kotková.

V Plzni se narodilo loni nejméně dětí: Na svět tu ale přišel Platon i Thálie

V 50. letech pod 80 tisíc dětí

Do budoucna pravděpodobně nelze očekávat zlepšení situace. „S ohledem na vývoj sociálně-ekonomické a bezpečnostní situace v naší zemi a jejím blízkém okolí, nedostupnost bydlení, aktuální nálady obyvatelstva i jeho obavy z budoucnosti nelze brzký vzestup plodnosti očekávat. Pravděpodobnější je její další pokles nebo stagnace. Zároveň se bude v nadcházejících letech s vysokou pravděpodobností dále snižovat počet žen v reprodukčním věku (15-49 let) a periodicky, s ohledem na rozložení plodnosti podle věku, také zhoršovat i jejich věková struktura. Jinými slovy, budeme svědky výraznějšího poklesu reprodukčního potenciálu žen Česka,“ uvedl Kučera.

Podle střední varianty prognózy ČSÚ z listopadu 2023 se už za 30 let bude rodit méně než 80 tisíc dětí ročně. „Před nedávnem publikovaná projekce populačního vývoje ČSÚ, její střední varianta, očekává pokles počtu narozených dětí pod hranici 90 tisíc v roce 2026 a pod hranici 80 tisíc na konci 50. let tohoto století. Podle nízké varianty prognózy se však může v Česku rodit méně než 80 tisíc dětí ročně již zhruba za pět let. Přitom historicky nejnižší zaznamenaná hodnota 89,6 tis. živě narozených dětí za rok je z roku 1999,“ sdělil Kučera.

Porodnost navíc neklesá jenom v České republice, ale i v celé Evropě, jak uvádí Evropská unie. V průměru má každá rodina jen 1,5 dětí, statisticky je potřebné dosáhnout hodnoty okolo 2,1 kvůli tomu, aby byl zachován vyrovnaný vývoj populace. Nízkou porodnost má například Polsko či Slovinsko.