Konsolidační balíček: Kolik peněz vláda „sebere“ zaměstnancům? A jakou roli v tom hrají benefity?

Změny, které připravila vláda ve svém ozdravném balíčku, se dotknou zaměstnanců. Od příštího roku by měli odvádět nemocenské pojištění ve výši 0,6 procenta z příjmu. Zruší se také některé daňové výjimky, například sleva na školkovné anebo na studenta. Omezuje se sleva na manželku či manžela bez vlastních příjmů, a to tak, že bude muset pečovat o dítě do tří let věku.

Další velké změny přicházejí s benefity. Zaměstnanecké benefity totiž budou osvobozeny od daně z příjmu do poloviny průměrné mzdy. Pro příští rok by to mělo podle schváleného nařízení vlády znamenat, že zaměstnanci budou mít bez zdanění benefity do 21 983 Kč. Při rozpočítání by tak na měsíc mohli mít s osvobozením od daně k platu či mzdě navíc nepeněžité bonusy maximálně za 1 832 Kč.

Středula: Arogance ze strany vlády

„Vláda v tomto případě velmi arogantně přehlídla to, že zaměstnavatelé i zástupci zaměstnanců, odbory požadovali, aby se do oblasti benefitů vůbec nezasahovalo. Tato oblast je 30 let ve stejné situaci a pomáhá i motivaci zaměstnanců, aby byli v konkrétní firmě nebo konkrétním subjektu. Vláda místo toho, aby tuto záležitost vzala v potaz, tak zkrátila benefity na 50 procent. Co to všechno způsobí v praxi, je velice těžké teď odhadnout,“ řekl předseda ČMKOS Josef Středula Blesk Zprávám.

Konsolidační balíček prošel Senátem: Čeká už jen na podpis prezidenta Pavla

Středula se pokusil odhadnout, co všechno vládní rozhodnutí zapříčiní. „Pravděpodobně to taky způsobí administrativní zátěž, protože se to bude muset počítat právě do hranice polovičky průměrné mzdy, a to si myslíme, že v žádném případě nepřispívá, naopak to bude škodit zaměstnancům a konkrétním zaměstnavatelům, také to bude ohrožovat konkrétní podnikatele, kteří tyto služby v různých oblastech poskytují a dlouhodobě z toho měli i příslušný hospodářský výsledek,“ okomentoval nastalou situaci Středula s tím, že aby se něco mohlo změnit, bude potřeba, aby prezident Petr Pavel nepodepsal konsolidační balíček, který minulý týden schválil Senát.

Začarovaný kruh

Podle průzkumů personální agentury Grafton Recruitment je ale hodnota poskytovaných benefitů ve většině případů vyšší než 1 832 Kč měsíčně. „Omezení daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů ve výši 21 983 Kč příliš nepomůže ani zaměstnancům, ani zaměstnavatelům, ani státu. Z našich průzkumů zaměstnaneckých benefitů totiž vyplývá, že hodnota poskytovaných benefitů je ve většině případů vyšší, a to i v případě standardních zaměstnanců,“ sdělila Blesk Zprávám marketingová ředitelka personální agentury Grafton Recruitment Jitka Kouba.

A co bude následovat? Začarovaný kruh. „Tento strop tedy způsobí, že většina zaměstnavatelů poskytování benefitů omezí, a vláda tak nezíská do rozpočtu plánovaný objem financí, protože když se nebudou benefity poskytovat, nebudou se vybírat daně. A zároveň můžeme očekávat růst nespokojenosti zaměstnanců a vyšší fluktuaci. Krok omezí schopnost firem získávat a držet zaměstnance, což na přehřátém trhu práce s 3,5 procenty nezaměstnaností způsobí ještě větší frustraci zaměstnavatelů,“ doplnila Kouba.

Samotní poskytovatelé benefitů situaci také nevidí příliš pozitivně. „Jsme zklamaní. Nejen z našeho pohledu je limit nastaven nesmyslně nízko a neodpovídá potřebám moderních firem. Podle našeho průzkumu, který jsme provedli mezi našimi 600 zákazníky na konci října, ho považuje za odpovídající pouze 12,7 procent firem. Naopak 70,4 procent firem s jeho výší nesouhlasí,“ uvedl pro Blesk Zprávy ředitel společnosti Benefit Plus Ondřej Tyl.

Vládní rozhodnutí bude mít negativní dopady i na zdraví a prevenci. „Vláda bohužel zřejmě vůbec neměla představu, co vše firmy budou muset do nového limitu pro benefity zařadit. Firmy prostřednictvím benefitů totiž často řeší například i takové věci jako odměny zaměstnancům za darování krve nebo péči o jejich zdraví formou vitamínových balíčků. A všechna tato plnění se nově budou muset zařadit do limitu. V praxi proto už nyní vidíme, že firmy některé benefity příští rok zruší nebo jejich poskytování výrazně omezí a řadu z nich bohužel i v oblasti zdraví a prevence,“ dodal Tyl.

Mladé rodiny přijdou až o 42 000 ročně

Kromě omezování benefitů o polovinu dojde také k navýšení odvodů na nemocenské pojištění ve výši 0,6 procenta z příjmu. Kolik to vyjde ročně? „Pojistné na nemocenské pojištění se počítá z hrubé mzdy zaměstnance. Pokud tedy uvážíme průměrnou mzdu za 2. čtvrtletí tohoto roku ve výši 43 193 Kč, tak je to měsíčně cca 259 Kč a ročně pak cca 3 108 Kč,“ vypočítala Blesk Zprávám Ing. Jana Tepperová, Ph.D. z Katedry veřejných financí VŠE v Praze.

Ministr zemědělství: Nebudu lidem zakazovat nákupy v Polsku. Slibuje, že s balíčkem ceny v ČR klesnou

Kromě zvýšení odvodů však vláda zavede také zrušení slevy na školkovné, na studenta a i další opatření. Kolik tedy tyto změny ročně „seberou“ zaměstnancům a jejich rodinám? „Záleží na situaci konkrétního zaměstnance. Kupříkladu zrušením školkovného a omezením slevy na manžela či na manželku přijdou mladé rodiny s dětmi až o 42 000 Kč ročně. K tomu mohou ztratit, stejně jako jiní zaměstnanci, řadu nepeněžních benefitů. Ty jim doposud zaměstnavatelé mohli poskytovat bez nutnosti odvádět daň, nyní ale budou od určité hranice podléhat zdanění a odvodům pojistného. Dále musí v příštím roce zaměstnanci s hrubým měsíčním příjmem nad 131 901 Kč počítat s 23procentní sazbou daně namísto 15 procent. V letošním roce je tato hranice 161 296 Kč," vysvětlila Blesk Zprávám Veronika Růžičková, manažerka v daňovém a právním oddělení poradenské a technologické společnosti Deloitte.

Růžičková vidí u úsporných opatření nedostatky. „Úsporná opatření jsou nutná, o tom není pochyb. Měla by však být koncepční, připravená a schválená dříve než na konci roku. Dlouhodobá nejistota a mnoho změn ve finální podobě ozdravného balíčku jsou pro firmy a živnostníky při plánování do budoucna velkou komplikací,“ řekla Růžičková Blesk Zprávám.

Socioložka: Projeví se to ve volebním chování

„Je pravda, že současné reformy dopadají nejvíce na domácnosti, které řadíme do ‚nižší střední třídy‘, nejvíce na rodiny, kde mají oba rodiče průměrný či lehce podprůměrný plat, případně je tam jen jeden rodič nebo pracuje jen jeden z nich a druhý je s dětmi doma; mají buďto malé děti, nebo děti na studiích, a žijí v nájmu nebo jen ztěžka bez finančních rezerv splácejí hypotéku. Dolehne na ně snižování reálných příjmů vlivem inflace, zvyšování DPH, protože jídlo a další nutné věci nakupovat musí ve větším objemu než ostatní, zrušení daňových slev, jako je školkovné, sleva na studenta a na vyživovanou manželku či manžela, zvýšení odvodů i zdražování energií,“ vyjmenovala pro Blesk Zprávy socioložka doc. Mgr. Radka Dudová, Ph.D. z Katedry sociologie FF UK.

Blesk Zprávy zajímalo, jestli finanční zátěž zapříčiní občanské nepokoje. „U řady domácností dojde ke zhoršení životní úrovně a u některých z těch, které to zatím zvládaly vcelku dobře, k pádu pod hranici chudoby. Nemyslím si, že hrozí občanské nepokoje. Určitě se to ale projeví ve volebním chování a v další polarizaci společnosti. Není dobré, že snaha konsolidovat veřejné rozpočty padá hlavně na pracující rodiny s dětmi, na nichž již nyní závisí to, zda bude v budoucnu fungovat důchodový systém,“ upozornila Dudová.