2 roky od ničivého tornáda na Břeclavsku a Hodonínsku: Expert radí, jak se před živlem chránit

Dnes je dvouleté výročí tornáda na Moravě, kdy se 24. června 2021 zhruba před půl osmou večer zformovalo tornádo a proletělo mezi Lužicemi a Mikulčicemi na Hodonínsku a Moravskou Novou Vsí a Hruškami na Břeclavsku. Škody způsobilo také v hodonínské části Pánov. Tornádo se pak rozpadlo u Ratíškovic.

Podle ČHMÚ byla stopa po tornádu 27,1 kilometrů dlouhá a 250 až přibližně 2500 metrů široká. Škody způsobené tornádem na Moravě odpovídaly podle ČHMÚ síle F4, kdy se rychlost větru pohybuje průměrně kolem 376 kilometrů v hodině. Jedná se dosud o nejsilnější evidované tornádo na českém území, kdy jediný zaznamenaný doklad o podobně ničivém tornádu je z Kosmovy kroniky české a to z 30. července 1119 v oblasti pražského Vyšehradu, kde se o tornádu psalo jako o „Satanovi v podobě víru“.

Poničeno bylo na 1200 domů, zhruba šestinu bylo nutné zbourat. Na následky zranění způsobených tornádem zemřelo šest lidí, mezi nimi bylo i dvouleté dítě. Několik dalších zraněných bylo ve vážném stavu převezeno do nemocnic.

Česko zasáhlo tornádo! Potvrdili to meteorologové

Po roce se téměř na den přesně prohnalo obcí Lanžhot na Břeclavsku další tornádo. Stalo se tak 14. června 2022. Tehdy došlo k poškození třicítky domů. Tornádo odpovídalo síle IF1+. Místní obyvatelé přitom doufali, že se tornádo podruhé na stejném místě neobjeví. „Každý si samozřejmě přeje, aby se podobná událost neopakovala. Nicméně slabší a také četnější tornáda zasáhnou opravdu jen úzký a krátký pruh území, proto je pravděpodobnost opakování na stejné ulici, u stejných domů malá, nikoliv však nulová,“ sdělil Blesk Zprávám meteorolog Mgr. Petr Münster z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Tornáda z dávnější minulosti navíc nejsou nikde zaznamenána. „Bohužel ničivé tornádo z roku 2021 mělo poměrně širokou a hodně dlouhou stopu, čímž se ta šance na zopakování podobným jevem v některé části zasažené plochy zvyšuje. Zmapovaných nebo dosvědčených tornád je v České republice již stovka (tornáda-cz.cz) a většina z minulosti spíše chybí. V jejich rozložení není žádný systém, záleží to na pohybech silnějších bouří. Jižní Morava v tomto ohledu je často závislá na tom, co k nám ‚pošlou´ za bouře z Rakouska,“ řekl Münster.

Proč ničivé tornádo vůbec vzniklo?

„Podmínky v atmosféře, které podporují vznik tornáda, se během roku vyskytují poměrně často. Tím hlavním motorem jsou ale bouře – čím silnější, tím pravděpodobněji může vzniknout tornádo, i když ostatní podmínky nejsou tak příznivé. Samotný impuls vzniku rotujícího víru už je celkem alchymie a je potřeba kombinace a posloupnost správných událostí v silných bouřích a podmínek, proto neočekáváme tornáda v každé druhé bouřce,“ uvedl Münster.

V osudný den byly velice silné bouřky, což byl hlavní důvod vzniku víru. „V roce 2021 na jižní Moravě byly sice příhodné podmínky pro podporu tornáda, ale rozhodně nebyly ty nejlepší/nejvhodnější. Rozhodujícím faktorem ale byly velmi silné až extrémně silné bouře. Množství energie, které bylo zjištěno z okolních sondáží nebo zpětných analýz, se dá považovat ve střední Evropě za velmi vzácné. Vzniklé tornádo bylo tak silné právě kvůli silné supercelární bouři,“ řekl Münster.

Máme se bát, že podobné tornádo přijde na naše území znova? „Tornádo rozhodně není pravidelnou součástí těchto bouří, kterých máme v ČR desítky ročně. Pokud se ovšem extrémní supercelární bouře opět vyskytnou, a zároveň budou vhodné podmínky atmosféry pod bouří, je důvod se obávat i dalšího ničivého tornáda,“ dodal Münster.

První letošní tornádo v Česku: Během bouřek se vyskytlo na Moravě, potvrdili meteorologové

Údajně mohlo vzniknout dokonce i silnější tornádo. „Několik lovců bouřek či meteorologů včetně mě již několik dní před katastrofou na možnost tornáda upozorňovalo. Numerické modely ve vyšším rozlišení měly na jihovýchodní Moravě několik jasných signálů pro možný vznik potenciálně i silnějšího tornáda,“ upozornil Blesk Zprávy meteorolog Samuel Šimček z MeteoSam.

Zajímavá tornáda z minulosti

Největší výskyt tornád je hlášen ze zemí západní a střední Evropy. Zasaženy bývají nejčastěji Německo, Nizozemsko, Belgie, Francie, Rakousko, Polsko a také Česká republika. Zatímco oblast Středozemního moře zaznamenává tornáda převážně v podzimních a zimních měsících, většinu kontinentální Evropy zasahují tornáda v létě.

Podle serveru Severe Weather bylo tornádo na Moravě na evropském kontinentu nejtragičtějším od roku 1984. Větrná smršť, která se v červnu 1984 přehnala rychlostí až 360 km/hod v okolí ruských měst Jaroslavl a Ivanovo, zabila na 90 lidí. Mezi silná tornáda z poslední doby patří smršť o síle F3, která v listopadu 2016 zasáhla střední část Itálie, a zemřeli při ní dva lidé.

Existuje rovněž jedna zvláštní situace, kdy se během jednoho dne vytvořilo několik tornád. „Zvláštní pozornost si zaslouží například série tornád nad Německem, Švédskem a Polskem 18. 01. 2007, kdy vzniklo v souvislosti s orkánovou tlakovou níží Kyrill minimálně 10 potvrzených (a několik nepotvrzených) tornád, zejména v Německu, i kategorie F3,“ upozornil Šimček.

V ČR je ročně zdokumentováno přibližně jedno až čtyři tornáda. „Tornáda jsou ve střední Evropě zaznamenána každý rok a jen na našem území evidujeme často 1 - 4 potvrzené případy ročně (většina tornád dosahuje kategorie F0 až F2). Silnější tornádo kategorie F3/F4 je však již zcela výjimečné,“ uvedl Šimček.

„Poslední případ silného tornáda, které zasáhlo hustě obydlenou oblast, je tornádo ve městě Litovel v roce 2004. Živel tehdy zasáhl třetinu desetitisícového města,“ dodal Šimček.

Letošním prvním tornádem na našem území bylo tornádo u Letovic na Blanensku na Jižní Moravě, a to 31. března o síle IF1+. „Tornádo bylo specifické tím, že se objevilo už na konci března. Za posledních 20 let máme záznam o tornádu již v polovině dubna, ale samozřejmě jsou soustředěna do letní sezóny, opět kvůli vhodnějším a výraznějším bouřím,“ řekl Münster.

Nelze opomenout, že tornáda se nejčastěji vyskytují v jarních měsících v oblasti středozápadu a jihu Spojených států, kde se nachází takzvaný tornádový pás a USA každoročně zasáhne přes 1100 tornád. „Tato oblast je zasažena tornády každým rokem především v hlavní bouřkové sezóně, která zde probíhá o něco dříve než ve střední Evropě a to od většinou začátku dubna do konce června v různém rozsahu,“ vysvětlil Šimček.

Po tornádu připravil lidi o šest milionů! Podvodník sliboval dotace

„Celé území USA severně od Mexického zálivu je velmi náchylné na tvorbu supercelárních bouří, které mají běžně vyšší množství energie, než jsme zvyklí v Evropě. Proto se při vhodných podmínkách pod bouřemi tak často opakují i silná tornáda,“ dodal Münster.

Šimček také vzpomněl na ničivou sérii tornád v oblasti „Tornado Alley“, což je hovorové označení pro oblast s častým výskytem tornád v USA. „I když letošní sezóna začala relativně výrazně, v minulosti byla oblast ‚Tornado Alley‘ zasažena i mnohem výrazněji. V roce 2011 nastal tzv. Super Tornado Outbreak, kdy v období od 25.4. - 28. 4. vzniklo přes 350 tornád za pouhé 4 dny, z toho 4 tornáda dosáhla nejvyšší kategorie F5 a 11 tornád kategorie F4. Šlo historicky o nejničivější sérii tornád v tak krátkém období a nejvýraznější Tornado Outbreak od roku 1974,“ řekl Šimček.

Co dělat, když vás zasáhne tornádo?

Pokud vás zasáhne tornádo, nejlepším řešením je schovat se do sklepa. „Je nutné sejít do nejnižšího patra obydlí, do místnosti bez oken, ideálně sklep. Pokud není ve vaší blízkosti k dispozici sklep, pak lze využít vnitřní prostor pod schodištěm nebo vnitřní chodby v přízemí bez oken. V nejhorším případě je možné využít ještě úkryt ve vaně v přízemní koupelně,“ poradil Šimček.

„Poloha těla: Přikrčte se co nejníže k podlaze, obličejem dolů a zakryjte si hlavu rukama. Je doporučeno se navíc přikrýt matrací, dekou a dalším podobným materiálem v rámci ochrany před padajícími úlomky a letícími troskami,“ dodal Šimček.

A co když vás zasáhne bouře v přírodě? „V přírodě nebuďte u stromů, pokud není jiná možnost, tak si najděte nějakou prohlubeň a lehněte si do ní. Lepší je ale při blížící se bouřce nechodit do lesa,“ varoval Münster.