V Česku je podle Státního zdravotní ústavu (SZÚ) od konce loňského roku patrný zvýšený výskyt nákazy svrabem. Letos v únoru bylo 815 lidí nakažených, což je meziroční nárůst téměř o 80 procent. Loni ve stejném měsíci bylo případů 457, informovala Česká televize (ČT). O svrabu panuje mýtus, že nákaza je z nedostatečné hygieny. Nakazit se ovšem může každý. Jak lze rozpoznat svrab a jak se léčí?
S nákazou svrabem má zkušenost i čtenářka Blesk Zpráv Kateřina (35). „Bylo to v době studií na vysoké škole, jeli jsme v rámci exkurze na Jižních Čech, kde jsme přespávali na ubytovně. Byly to pokoje po čtyřech lidech a když jsme přijeli, ložní prádlo už bylo povlečené,“ vypráví Kateřina s tím, že ubytovna nevypadala zanedbaně ani neuklizeně.
Po návratu z exkurze začala Kateřinu svědět kůže, zejména na rukou a v tříslech. „Nepřikládala jsem tomu velkou váhu, protože od dětství mám atopický ekzém, myslela jsem si, že se mi rozšířil. Jenže po dvou dnech bylo svědění tak silné, že jsem radši zašla za svou kožní lékařkou,“ pokračuje mladá žena.
Ta jí sdělila, že má svrab. „Byla jsem dost v šoku. Lékařka mi řekla, že tím, že mám oslabenou imunitu a trpím na ekzém, jsem se snáze nakazila a musím okamžitě zahájit léčbu a se mnou všichni, kdo se mnou přišli do kontaktu,“ říká Kateřina.
„Bylo to nepříjemné. Mazala jsem si celé tělo roztokem a velmi to pálilo, právě kvůli tomu, že jsem měla i ekzém. Roztok musel začít používat i můj přítel. Museli jsme také vydezinfikovat celý byt. Postel, matrace, ložní prádlo, ručníky, oblečení. Velmi jsem se styděla. Když jsem to musela říct dalším členům rodiny, které jsem potkala,“ přiznává Kateřina.
Přesto našla odvahu a nahlásila problém na studijní oddělení. „Ukázalo se, že stejný problém měli další studenti, bylo nás asi sedm, kdo si z ubytovny svrab odnesli. Jen se to báli říct. Jakmile jsem se ozvala, začali se ozývat další. Škola se nám omluvila a vrátila nám peníze, které jsme za ubytování zaplatili. Nicméně zkušenost se svrabem je nezapomenutelná a může se nakazit skutečně každý,“ uzavírá Kateřina.
Jak uvedl epidemiolog Rastislav Maďar, svrab je vysoce infekční nemocí u pracovníků ve zdravotnictví. „Nakazit se svrabem je poměrně jednoduché, stačí poměrně krátký kontakt s kůží nebo s osobním či ložním prádlem postižené osoby. Nakazí se kdokoliv, kdo se při takovém kontaktu nechrání rukavicemi, nemusí jít o osobu s nedostatečnou hygienou,“ vysvětluje Maďar.
Vzestup svrabu v Česku nemá podle epidemioložky Kateřiny Fabiánové jednoznačné vysvětlení. Mezi možné příčiny patří vliv masivní migrace obyvatelstva a s tím spojená zhoršená sociální a hygienická úroveň, dále zvýšený turismus a pokles imunity populace.
S tím souhlasí Maďar a dodává: „Vyšší výskyt může být spojený s cestováním do méně rozvinutých oblastí nebo větším počtem migrantů z těchto zemí u nás.“
Svrab (latinsky scabies, lidově prašivina) je velmi nakažlivé, svědivé, kožní, parazitární onemocnění. U člověka je původcem tohoto poměrně častého onemocnění roztoč s názvem zákožka svrabová.
Historicky byly epidemie svrabu vždy spojovány s chudobou, přelidněním a se špatnými hygienickými podmínkami; nejčastěji se objevovaly během válečných konfliktů, při migraci uprchlíků a při ekonomických krizích.
Zákožka svrabová je drobný, maximálně 0,5 mm velký roztoč. Jeho životní cyklus trvá obvykle 3–6 týdnů a celý se odehrává na lidském hostiteli. Samičky zákožky se zavrtají do pokožky až na rozhraní jejich spodních vrstev – stratum spinosum a stratum granulosum, kde se živí tkáňovým mokem a vytvářejí chodbičky, denně cca 0,5–3 mm.
Samička naklade za život celkem 30–50 vajíček, denně cca 1–3 vajíčka. Z vajíček se během 3–8 dní líhnou larvy, které žijí na povrchu kůže. Celý vývojový cyklus od nakladení vajíčka po dospělce trvá 10–14 dní. Pouze 10 % vajíček přežívá do dospělosti.
Sameček zákožky žije na povrchu kůže, po kopulaci hyne do 48 hodin. K infekci nového hostitele stačí jediná oplozená samička. Průměrný počet dospělých samiček na kůži investovaného pacienta je asi 11; u formy scabies norvegica jsou to tisíce až miliony zákožek.
Zákožka je vázaná na svého hostitele. Je velmi citlivá na vyschnutí, okolní teplotu a vlhkost. Mimo hostitelský organismus přežívá zákožka ve vlhkém prostředí maximálně 1–3 dní. Nízká teplota ovlivňuje negativně schopnost zákožky se pohybovat a teploty bod bodem mrazu zákožky ničí, stejně jako sucho a sluneční svit. Při teplotě nad 50 °C zákožka do 10 minut hyne.
K přenosu parazitů dochází obvykle přímo, například při těsném kontaktu s kůží nemocné osoby, zvláště při pohlavním styku, v teplém prostředí na lůžku, při spaní v jedné posteli, nebo nepřímo, zejména kontaktem s kontaminovaným ložním prádlem, ručníky nebo nošením oděvů, které používala nemocná osoba.
Zákožka svrabová se zavrtá do kůže svého hostitele již během 2–3 minut. K šíření onemocnění napomáhá nízká hygienická úroveň, promiskuita a institucionalizace (např. ubytovny, noclehárny, léčebny pro dlouhodobě nemocné, nemocnice, psychiatrické léčebny, ústavy sociální péče). Rizikové jsou zejména prostory, kde se často a rychle střídá velké množství lidí bez možnosti dostatečného úklidu a výměny ložního prádla.
Nejčastěji se u pacientů objevuje intenzivní svědění kůže, zejména v noci po zahřátí v posteli, a výskyt kožních projevů, které se nacházejí na predilekčních místech s tenčí vrstvou kůže, jakou jsou zápěstí, genitálie, přední axilární řasa, dvorce prsních bradavek, oblast pupku, pasu a vnitřní plochy stehen a kotníky, uvádí SZÚ.
U dětí kožní erupce mohou postihovat kštici, obličej, dlaně a plosky nohou. U kojenců může být postiženo celé tělo. Primární léze může být zaměněna s akutní dermatitidou, což výrazně ztěžuje diagnostiku onemocnění.
Nákaza může vyvolat alergickou reakci s výrazným zduřením lymfatických uzlin, které mohou přetrvávat i několik měsíců po antiskabiézní terapii.
K terapii svrabu se používají masti a krémy s obsahem látek, které zákožky zničí. Tyto přípravky je však nutno aplikovat důkladně na celé tělo, od krku dolů. V místě, kde mast není nanesena, mohou zákožky přežívat, proto je nutné, aby přípravek byl nanesen tak, aby působil na zákožky přímo, kontaktně.
U mladších dětí je třeba natřít i obličej a vlasatou část hlavy. Po namazání celého těla se ruce neumývají. Léčebnou kúru je nutno podstoupit opakovaně; jednorázová aplikace nestačí. Během jedné léčebné kúry je nemocnému doporučeno se nemýt.
Po každé kúře je nutno se vykoupat, vyměnit prádlo a povlečení a všechno prádlo opět vyvařit nebo ošetřit doporučeným způsobem. Je důležité současně léčit všechny osoby v těsném kontaktu s nakaženým, přestože nemají klinické obtíže. I když jsou zákožky po terapii zničeny, klinické příznaky mohou přetrvávat i několik týdnů po ukončení léčby
Jak se chovat, pokud máte důvodné podezření na nákazu nebo se objevila nákaza ve vašem okolí?
Ano ve svrabu je celý národ a dokud nikdo nepochopí,že za to může tzv.demokracie tak se budete mladý docela divit.
To je strašný průšvih, bych se asi zbláznila. 
Dokonce autor článku sebral odvahu a napsal, odkud se to tu vzalo. 
25°C
Přesně, vždyť oni ani neví, co je to základní očkování k....🤮🤮