Drahý plyn i nedostatek chemie narušil trh s hnojivy. Agrofert: Situace se stává kritickou

Podle organizace Fertilizers Europe, jež sdružuje evropské výrobce umělých hnojiv, se trojice východních zemí – Ukrajina, Rusko a Bělorusko – do loňského roku starala o 60 procent dodávek umělých hnojiv do Evropy.

Válka ale tomu zasadila tvrdou ránu. Obchodní kanály s těmito zeměmi byly skoro ze dne na den narušeny, navíc Evropská unie v březnu uvalila sankce na dovoz potaše z Běloruska, který patří mezi hlavní výrobní ingredience. Vše pak ještě zkomplikoval růst cen energií – výroba hnojiv patří mezi jedny z nejvíce energeticky náročných průmyslů.

„Hlavní příčinou drahých umělých hnojiv byly v loňském roce vysoké ceny ropy a zemního plynu, z nichž se vyrábějí. Válka na Ukrajině proto ještě urychlila zdražování průmyslových hnojiv, bez kterých si lze produkční zemědělství zajišťující potraviny pro obyvatele za dostupné ceny jen těžko představit,“ potvrzuje pro Blesk Zprávy prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Babiš se v Blesku zapotil u dotazu na Agrofert. Zapomněl, že není jeho!

Kromě potaše podle něj k výrobě scházel i čpavek nebo močovina. Evropa se sice v posledních letech snaží obracet směrem i k jiným zemím, například Maroko už zajišťuje 40 procent dovozu fosfátu, ale je to běh spíše na dlouhou trať.

„Alternativních zdrojů se na evropském trhu nachází velmi omezené množství, což loni přispívalo ke šroubování cen umělých hnojiv až o stovky procent v meziročním srovnání. Dovoz ze třetích zemí byl možný, ale nedostatek průmyslových hnojiv a jejich vysoké ceny jsou celosvětovým problémem,“ konstatuje Doležal.

Znepokojen je i koncern Agrofert ze svěřenského fondu prezidentského kandidáta Andreje Babiše, který patří mezi největší evropské výrobce hnojiv. Podle Heřmanského tato výroba probíhá ve třech továrnách. „V české Lovochemii je základní vstupní surovinou čpavek, který nakupujeme od několika dodavatelů. V našich zahraničních závodech v Německu a na Slovensku vyrábíme hnojiva ze zemního plynu,“ popsal mluvčí.

Právě drahý plyn dělá Agrofertu největší starosti. „Jeho cena se za poslední rok více než zdvojnásobila. V současné době je na trhu dostatek plynu, ale problém je jeho cena. Tvoří totiž více než 80 % variabilních nákladů na výrobu. Vysoké ceny plynu se tak promítají do cen hnojiv a ostatních výrobků,“ vysvětluje Heřmanský.

Poptávka chybí

Podle Doležala už cena umělých hnojiv klesá, českým zemědělcům to ale příliš nepomůže. „Přibližně dvě třetiny z nich mají na hnojení v souvislosti se setím jarních plodin nakoupeno a ostatní mají uzavřené objednávky – to vše za původní vysoké ceny. Kvůli obavám z dalšího zvyšování cen hnojiv, jejich nedostatku na trhu a tlaku výrobců si začali někteří dělat zásoby již po ukončení sklizně na podzim,“ vysvětluje prezident Agrární komory s tím, že zlevňování může být dáno právě menší poptávkou.

Nízký zájem registruje i Agrofert. „Stále více se projevuje slábnoucí poptávka po všech produktech včetně hnojiv na jarní sezonu. Tato situace již nastala během loňského roku, kdy všichni přední výrobci hnojiv v Evropě omezovali nebo zastavovali výrobu. V tuto chvíli se situace stává kritickou,“ říká mluvčí koncernu.

Jak přijít levně k hnojivu? Na Vítězném náměstí vás naučí vyrábět si vlastní „žížalí čaj“

Z ankety, kterou provedla Agrární komora, vyplynulo, že pro více než polovinu oslovených podniků byla umělá hnojiva položkou, kde náklady rostly nejvíce. Někteří zemědělci kvůli tomu dokonce upravili dávkování, což ale může mít vliv na výnosy zemědělských plodin. Jinými slovy – nebude tak rozsáhlá úroda.

Zdražit a tím si vykompenzovat drahá hnojiva pak zemědělci podle Doležala příliš nemohou. „Výkupní ceny zemědělských komodit jsou určovány na evropském, respektive globálním trhu,“ upozorňuje.

Evropská unie v současné době diskutuje o možnostech pomoci, ve hře je mimořádná finanční podpora pro zemědělce. Přesné detaily zatím nejsou známy. Dlouhodobý plán je ale používání umělých hnojiv do roku 2030 v Evropě omezit o 20 procent.