Soňa po operaci nádoru skončila na vozíku: Máma tří dětí se chce znovu postavit na nohy
Soňa pracovala jako zdravotní sestra na interním oddělení. Téměř celý život pomáhala druhým. Před dvěma a půl lety byl mamince tří dětí diagnostikován nádor v míše na krční páteři. Operace, kterou podstoupila, se zdařila jen napůl. Nádor byl sice odstraněn, ale byla vážně poškozena mícha. Soňa skončila na invalidním vozíku. Pro rodinu to byla těžká rána, ale doufá, že se Soňa bude moci brzy postavit na vlastní nohy. Rehabilitace jsou však finančně náročné.
Soňa, maminka tří dětí, pomáhala lidem jako všeobecná sestra na interním oddělení.
Před dvěma lety jí byl diagnostikován nádor v míše na krční páteři. Musela podstoupit náročnou operaci, která se na jednu stranu povedla v tom, že se lékařům podařilo nádor plně odstranit, ale bohužel došlo současně k výraznému poškození míchy. Soňa zcela přestala cítit dolní končetiny, a i cit v rukou měla pouze slabý. Ocitla se na invalidním vozíku a na dlouhé měsíce byla oddělena od svých nejbližších, hlavně od tehdy teprve devítiletého nejmladšího syna.
Rodina musela přestavit dům
„Její manžel s celou rodinou ale vynaložili všechny síly, aby sehnali finanční prostředky na přestavbu domova pro potřeby jejich maminky na vozíčku. A díky mnoha dobrým lidem, kteří se složili na rehabilitace a fyzioterapie, mohla paní Soňa začít cvičit a zvolna se přibližovat ke svému snu, být zase co nejvíce soběstačná a k dispozici svým blízkým,“ prozrazuje Dominika Uhrová z NF Galenos, který pomáhá shánět potřebné prostředky pro Soňu. Rodina se nevzdala a zvládla životní zkoušku skvěle.
Vývoj léčby je zázrak
Paní Soňa popsala, že si na začátku intenzivní fyzioterapie nedokázala představit, že by mohla dokázat i jinou činnost, než že aspoň s pomocí rukou přesedne z vozíku na lůžko nebo na WC. Bylo pro ni velkým překvapením, když po několika měsících dokázala k přesunům částečně zapojit i dolní končetiny a zlepšila se také její koordinace trupu. Těšily ji pozitivní reakce nejen rodiny, které pro ni byly obrovskou motivací pro další terapie.
Svěřila se, že to byla velká dřina a překážky si vyžádaly hodně její trpělivosti a odhodlání. Dnes už se dokáže dostat do kleku a také se ze země sama posadí na vozík či naopak se spustí šikovně z něj dolů. Stále ale ještě bohužel necítí pohyby a polohy dolních končetin.
Soňa: Děti jsou pro mě hnacím motorem
Soňa potřebuje další intenzivní individuální terapii, specializovanou přesně na míru její diagnózy. Od dalších rehabilitací si slibuje, že ještě více posílí své tělo a konečně se dokáže sama postavit. Pro svůj sen, aby zase mohla chodit a postarat se o sebe, svoji rodinu a pacienty v nemocnici, je ochotna i nadále dělat maximum. „Moje děti jsou pro mě motorem, abych došla k cíli,“ říká.
Chcete pomoci Soně a její rodině? Více informací najdete na webu Pomoc pro sestřičku.
