Pátek 29. března 2024
Dnes je Velký pátek / Taťána, zítra Arnošt
Oblačno 18°C

Infografika: Vývoj cen paliv v Česku. Ropa bude zlevňovat, ale... Expert zmínil rizika

Autor: vja, swp - 
29. října 2022
05:00

S vysokými cenami paliv se evropské domácnosti, firmy a především dopravci potýkají po celý rok 2022. Vliv na jejich nárůst do nevídaných výšin má především již přes půl roku trvající konflikt na Ukrajině a s ním související zhoršené vztahy s Ruskem, které paří mezi jedny z největších dodavatelů paliv do zemí Evropské unie. V průběhu roku 2022 se řada zemí snažila různými způsoby rapidní růst cen pohonných hmot zastavit. Nakolik však byla účinná jejich opatření a co mohou do budoucna řidiči očekávat? K možnému vývoji cen pohonných hmot se pro Blesk vyjádřil hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Zpočátku na růst cen nafty a benzínu měla i koronavirová pandemie, během které došlo k výraznému narušení dodavatelských řetězců. Ke skutečně výraznému nárůstu však došlo až během prvních měsíců od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Začátkem roku se cena benzínu za jeden litr v České republice pohybovala okolo 36 Kč, litr nafty byl pak dokonce o korunu levnější. Zdálo se, že lehký pokles bude pokračovat, vše se ale zlomilo již koncem února, kdy se začalo stupňovat napětí mezi Ruskem a Ukrajinou.

Na konci března již benzín stál 43,8 Kč/l a původně levnější nafta dokonce 45,9 Kč/l. Maxima u nás ceny benzínu dosáhly zatím během května, kdy litr vycházel na 46,5 Kč. Nafta po letním propadu opět vystřelila strmě vzhůru, ke konci října (data k 26.10.) jste si litr tohoto paliva mohli zakoupit v průměru za 47,34 Kč. U benzínu v Česku cena od června po většinu času stabilně klesala, k 26. říjnu se dal pořídit za 42,82 Kč/l.

Video  Fialův kabinet v dubnu schválil snížení spotřební daně na benzin a naftu  - ČTK/Blesk
Video se připravuje ...

Nejdráž tankují seveřané, Malta má naftu pod 30 Kč/l

Momentální cenový průměr se u benzínu v zemích Evropské unie pohybuje v okolí 1,74 eur (42,66 Kč) za litr. Nafta v průměru vyjde dráž, přibližně na 1,92 (47,03 Kč) eur za litr. Nejvíce si za benzín v dnešní době připlatí obyvatelé Dánska a Švédska, kde litr vyjde na 2,2 eur (53,92 Kč) nebo 2,16 eur (52,94 Kč). Nad hranicí dvou eur se litr benzínu pohybuje rovněž v Řecku, Nizozemí nebo Německu. Nejlevněji naopak nakoupí benzín Maďaři, v průměru jde o částku 1,24 eur/l (30,39 Kč). Naftu mají k říjnu 2022 nejdražší Švédi s cenou 2,56 Kč/l (62,7 Kč), nejméně provoz dieselového vozidla naopak stojí na Maltě, kde litr vyjde na pouhých 1,21 eur (29,67 Kč).

Nižší daň i stropování

Na drahé pohonné hmoty jednotlivé vlády reagovaly různými způsoby, nedá se přitom říct, že by většina z členských zemí Evropské unie zahálela. Například Maďarsko mělo zastropované ceny paliv již od listopadu 2021, s krizí způsobenou konfliktem na Ukrajině během března dalšího roku však došlo k úpravě, kdy se cenový limit přestal vztahovat na vozy s hmotností nad 3,5 tuny, které jsou registrovány v zahraničí a jakákoliv vozidla vážící přes 7,5 tun.

Německo v červnu zavedlo snížení spotřební daně na benzín a naftu, která zůstala v platnosti po tři měsíce (tedy do 1. září). Následkem tohoto kroku byl pád cen pohonných hmot pod dvě eura, pod touto hranicí však příliš dlouho nevydržela. Zároveň přes léto bylo možné zakoupit vlakovou jízdenku platnou po celém Německu za pouhých 9 eur, což mělo veřejnost přimět k nižší frekvenci přepravy osobními vozidly. Obě zmíněná opatření však skončila začátkem září, přičemž následný nárůst byl vskutku bleskový, jenom benzín tehdy přes noc zdražil o 40 centů (cca 10 Kč).

Cestou snížení spotřební daně šlo v červnu i Česko, opatření přitom trvalo až do začátku října. Ukončena byla snížená sazba na benzin, u nafty však zůstane v platnosti až do konce roku 2023. Hlavním důvodem pro nižší zdanění nafty je podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) zachování konkurenceschopnosti českých firem, především tedy dopravců. Ti momentálně soupeří s konkurencí z Polska, Maďarska, Slovenska či Turecka, kde je spotřební daň na naftu na evropsky nejnižší možné úrovni. Stávající snížená daň u nafty může podle všeho srazit její cenu až o 1,8 Kč za litr.

Průmerné ceny pohonných hmot v ČR k 26. říjnu 2022
Kraj Natural 95 Nafta
Praha 43,62 Kč/l 48,04 Kč/l
Středočeský 43,26 Kč/l 47,58 Kč/l
Jihočeský 42,41 Kč/l 47,00 Kč/l
Plzeňský 42,95 Kč/l 47,61 Kč/l
Karlovarský 42,75 Kč/l 47,31 Kč/l
Ústecký 42,36 Kč/l 47,03 Kč/l
Liberecký 42,78 Kč/l 47,15 Kč/l
Královéhradecký 42,38 Kč/l 46,91 Kč/l
Pardubický 42,49 Kč/l 47,17 Kč/l
Vysočina 43,28 Kč/l 47,65 Kč/l
Jihomoravský 43,02 Kč/l 47,49 Kč/l
Olomoucký 42,96 Kč/l 47,49 Kč/l
Zlínský 42,51 Kč/l 47,13 Kč/l
Moravskoslezský 42,73 Kč/l 47,20 Kč/l

Ekonom: Ceny se začínají stabilizovat, dlouhodobý výhled je pro řidiče pozitivní

Podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka se ceny nafty i benzinu začínají pozvolna narovnávat. Pro Blesk uvedl, že v dlouhodobém výhledu se situace s vysokými cenami pohonných hmot zejména vlivem klesající ceny ropy a snížené poptávky zlepší. Varoval však také před tendencemi k zastropování cen u obou typů paliv.

Ceny benzinu a zejména nafty jsou v Česku i přes postupný propad stále celkem vysoké. Očekává se v dohledné době jejich stabilizace?

Ceny se již začínají stabilizovat, teď během 23. října jsme viděli, že cena benzínu klesla na té denní bázi o tři haléře, cena nafty stoupla už jen o jeden halíř, takže vidíme, že ke stabilizaci dochází. A i pohonné hmoty vystoupaly plus minus ke svému vrcholu. Nějak výrazně by ceny pohonných hmot již narůstat neměly. Naopak, tím, že se nám spíš snižuje cena ropy na světových trzích, tak by pohonné hmoty mohly začít zlevňovat, protože zhruba se zpožděním jednoho až dvou týdnů se cena ropy promítá i do cen pohonných hmot.

Myslíte si, že zachování snížené spotřební daně u nafty až do konce roku 2023 dává smysl?

My v tuto chvíli vidíme nebývale velký rozdíl mezi cenou benzínu a cenou nafty. Zatímco aktuálně průměrná cena benzínu dosahuje u všech 42,92 Kč/l, tak cena nafty je výrazně vyšší, a to sice 47,35 Kč/l. Jsou to data k 23. říjnu. A kdybychom neprodlužovali snížení spotřební daně u nafty, tak by ten rozdíl byl ještě zhruba o 1,80 Kč vyšší. Myslím si tedy, že to smysl dává, zvláště když si uvědomíme, že nafta je tou důležitější pohonnou hmotou, na které závisí drtivá většina silniční dopravy, hromadná doprava, veškerý záchranný systém a podstatná část osobní silniční přepravy. Takže skutečně ta nafta je klíčová, a ve chvíli, kdy by byla ta cena ještě vyšší než nyní, tak by v podstatě zdražovalo veškeré zboží na trhu.

Budou podle vás v budoucnu evropské země podnikat ještě další kroky ke snížení cen benzinu a nafty?

Česká republika tedy prodlužuje to opatření pouze u nafty. V jiných zemích Evropské unie se ta opatření mohou lišit. Obecně lze říci, že je velice těžké vystoupit z toho režimu nižšího DPH nebo nižší spotřební daně, protože při tom dochází ke skokovému nárůstu cen pohonných hmot. A v době, kdy jsou pohonné hmoty drahé, tak to nutí evropské vlády, aby prodlužovaly tato opatření, protože málokterá vláda chce zdražovat již tak drahé pohonné hmoty. Takže z těch dočasných opatření se stávají opatření na delší dobu, než bylo původně oznamováno.

Může být cestou i zastropování cen pohonných hmot?

To zastropování cen považuji za extrémní krok, který bych nedoporučoval, protože může vést k nedostatku pohonných hmot, a to je ještě větší tragédie, než když je cena pohonných hmot vysoká. Zkrátka lidé by měli mít možnost dostat se k pohonným hmotám, protože pro mnohé z nich je to naprosto klíčové, aby se mohli dopravit do práce nebo třeba i k lékaři a zařídit si, co potřebují. Takže pro mě je priorita, aby byl dostatek pohonných hmot, a pak samozřejmě se musí až sekundárně řešit ta cena. Takže to zastropování, které by mohlo způsobovat nedostatek, nedoporučuji. Spíše mi přijde rozumnější snižovat daně.

Co mají v dlouhodobém výhledu tedy řidiči očekávat?

Obecně se očekává, že cena ropy na světových trzích bude do budoucna klesat, a to kvůli tomu, že centrální banky navyšují úrokové sazby, což snižuje ekonomickou aktivitu. A tím, že se mnohé ekonomiky dostanou do recese, budou mít menší poptávku po ropě. Tím pádem bude klesat cena, takže ten dlouhodobější výhled je pro řidiče spíše pozitivní.

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

frantacizek ( 31. října 2022 14:41 )

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) přivezl do Kyjeva, kde se účastní společných česko-ukrajinských mezivládních konzultací, nabídku českých firem, které by se chtěly podílet na obnově Ukrajiny napadené Ruskem. Konkrétní pomoc nabízí železnici. ČTK Kupka sdělil, že svým protějškům předá do ukrajinštiny přeloženou nabídku firem, které se přihlásily Hospodářské komoře na výzvu k možného podílu na obnově Ukrajiny.

V oblasti železnice je podle Kupky možnost spolupráce rozsáhlá, ať už se týče modernizace lokomotiv, případně dodávek nových lokomotiv, zejména pro posun, nebo i dalších technologických částí, například zabezpečení výhybek. „Třinecké železárny v seznamu figurují také jako dodavatel kolejnic,“ uvedl a dodal, že Česko je v tuto chvíli schopno poskytnout Ruskem poškozované ukrajinské infrastruktuře množství konkrétní pomoci.

to, co jsem tady psal v minulosti. USA už nám daly 2mld, Němci Leopardy pro naši armádu, vše na důkaz obdivu, jak se naše vláda v téhle věci pomoci Ukrajině stíhané nepochopitelnou genocidou Sovětů postavila.

frantacizek ( 31. října 2022 14:34 )

Zájem podílet na poválečné obnově Ukrajiny projevilo u Hospodářské komory ČR přes sto českých firem z různých odvětví a s různou specializací. Souhrn nabídky přeložený do ukrajinštiny dnes do Kyjeva dovezl na česko-ukrajinské mezivládní jednání ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro ČTK sdělil, že mezi zájemci jsou nejčastěji zastoupenými obory těžba a zpracování nerostných surovin, strojírenství, stavebnictví a energetika. Firmy z těchto oborů tvoří dohromady 57 procent z celkového počtu zájemců, uvedl mluvčí. Ve většině případů (61 procent) se jedná o střední firmy, které zaměstnávají 50 až 250 zaměstnanců.

Hospodářská komora podle mluvčího usiluje o to, aby se české firmy podílely na poválečné obnově Ukrajiny. „K tomu ale bude nutné, aby Ukrajina pro české firmy vytvořila vhodné podmínky. Tedy jaké podmínky Ukrajina vytvoří pro zahraniční kapitál, pro stavební firmy ze zahraničí, které budou pomáhat s obnovou země, i jak bude vypadat financování těchto projektů,“ konstatoval s tím, že české firmy se na tuto poptávku připravují.

no a to je právě ten BENEFIT, který naše firmy (občany a zaměstnance těch firem) čeká za to, že jsme v tom Ukrajinu nenechali. I když to bude ta zbylá, nicotná, rusofilní klika tady u nás zase bagatelizovat (a co je nám pro loo***ch ), tady půjde o biliony výdělků pro naše firmy a tím i přínos do naší ekonomiky v rámci toho Marshallova plánu, který tam bude po válce realizovat EU a světové bankovní instituce..

frantacizek ( 31. října 2022 10:49 )

Podle dnešní zprávy britského ministerstva obrany Rusko od poloviny října poslalo na frontu několik tisíc nově mobilizovaných rezervistů. V minulosti přitom někteří ruští činitelé upozorňovali, že někteří čerstvě mobilizovaní vojáci dorazili na Ukrajinu beze zbraní a prakticky bez výcviku.

Dostupné zdroje přitom naznačují, že mobilizovaným vojákům bývají vydávány pušky, která se poprvé objevily v roce 1959. Mnoho z nich je kvůli špatnému skladování v sotva použitelném stavu a navíc potřebují jiné střelivo než další ruční zbraně ve výzbroji ruské armády. To může komplikovat už nyní těžce zkoušenou logistiku, dodalo britské ministerstvo obrany.

proč na tu frontu teda jdou, když nemají fungující zbraně? Ptám se takhle, ne proč je tam soudruh judista Putin posílá. Pač tomu je to jedno, co s nimi bude.. Jakože intelekt Sovětů nechápu od nepaměti, proto si to vše nechají od judisty a dalších pobočníků, kteří na tom nejsou intelektuálně dobře v tom Kremlu taky líbit, ale tady už jim jde o život, vysvětlil jim to někdo?? Pak se divme, že tam nejsou schopni Sověti revoluce, když se jdou nechat zastřelit dobrovolně na frontu..
všichni by se měli nechat zajmout a zachránit si život, jak to ukrajinská strana západního myšlení nabízí, byť by je mohli nenávidět. na tom jde taky vidět, že Ukrajina patří už k nám do Západní Evropy, stejně jako Pobaltské státy..
Jakože válku ještě taky nikdo nevyhrál vysíláním negativních čaker, to zase na margo toho, co tím soudruh Putin sleduje, že je tam vysílá neozbrojené..

frantacizek ( 31. října 2022 10:44 )

ta to nepotřebuje, zrovna o tom lajnuju příspěvek tak si počti výše.. ono furt do té války potřebuje fungující zbraň, ještě nikdo nikdy nevyhrál válku vysíláním negativních čaker..

frantacizek ( 30. října 2022 17:17 )

anebo přes OSN force zabezpečit, aby ty lodě vypluly a OSN síly aby zajistily ochranu těm lodím. Okamžitě jen s oznámením soudruhům. Východní kultuře se musí ukazovat síla, s nimi jinak jednat nejde, jakmile vycítí vaši slabost, tak toho hned využijí..popř. pokud jim ustupujete, berou to jako slabost..

Zobrazit celou diskusi