Podcast: Jak se změní České Švýcarsko? Horolezci se do parku možná nevrátí, některá zvířata též ne, říká mluvčí

Národní park České Švýcarsko se stal první ukázkou sílící klimatické změny a požár byl podle mluvčího do jisté míry nevyhnutelný: „V minulém století se výsadba smrkových monokultur stala osudnou. Smrk nedokáže odolávat suchým obdobím a suché smrky neodolají lýkožroutovi,“ popisuje Tomáš Salov jeden z důvodů katastrofy.

Podcast: Janu pobodal a zaživa ji rozřízl od konečníku ke genitáliím. Vraha Lubase usvědčila analýza DNA

Uschlé a popadané smrky se staly živnou půdou pro požár, který se podařil hasičům dostat pod kontrolu až po 10 dnech. „Důležité je si uvědomit, že i vyschlý les není schopen sám vzplanout, tady nastává vina na straně člověka a jeho nedovolené manipulace s ohněm. Budeme se muset z tohoto požáru jako strážci Národních parků mnohé naučit,“ vyzývá tiskový mluvčí Národního parku.

Zahynuly i kriticky ohrožené druhy

České Švýcarko se stalo útočištěm pro mnoho kriticky ohrožených druhů. Tomáš Salov vidí jistou naději: „Jediný, kdo dokázal ohni utéct byli ptáci a větší živočichové. Ztráty na populaci drobných živočichů budou velké, ale nevidíme to tak černě, neshořelo celé České Švýcarsko.“ Po požáru se může stát Národní park domovem novým živočichům a tím se zvýší jeho biodiverzita.

Podcast: Současné české komedie? Uslintaný Pánský klub, nejblbější Tři Tygři a povedení Hádkovi

Jak bude probíhat obnova lesa?

Strategii nové výsadby teprve vzniká a její výsledek uvidí až další generace. „O co my se snažíme za draho, udělá příroda zdarma. Budeme se inspirovat u Jetřichovic, kde po požáru z roku 2006 probíhá obnova lesa.“ Spáleniště nechají pracovníci volné a nechají ho zarůst pionýrskými dřevinami, jako je například osika či bříza. Národní park též chce předejít dalším požárům, a proto v některých případech zasáhnou sadbou buků a dubů do vzrostlých pionýrských porostů. Udrží tím vlhkost půdy a vytváří příznivé mikroklima. Mluvčí si slibuje, že díky tomu vyroste les odolnější před budoucími změnami klimatu a podobnými tragediemi, jako je ta nynější.

Podcast: 70 let od běsnění Mašínů. Předsudky Čechů vůči nim mě nebaví, říká Jaromír Švejdík

V ohrožení jsou i skály

Oheň nepoškodil jen život lesů, ale i skalní dominanty Českého Švýcarska. Pískovcové skály jsou citlivé na vysoké teploty a mohlo dojít k jejich destabilizaci. Strážci zatím nepozorují zhroucení některých skal, ale jedním dechem dodávají, že jistou oporu skále tvoří vegetace, která je dnes změněna v popel. „Budeme muset některé cesty uzavřít a zajistit skály, aby nedošlo k zranění návštěvníků parku. Musíme projít i stezky pro horolezce, věřím že mnohé z těchto skal přečkalo požár ve zdraví, ale nemůžeme vyloučit, že se budou muset nadobro přepsat horolezečtí průvodci.“

Supertropy jsou zpět: Teploty až 36 °C a varování před požáry, sledujte radar Blesku. Kdy se ochladí?

Kdy se vrátí turisté do Národního parku?

Na přesné termíny je ještě brzy, neboť v místech spáleniště jsou zatím nasazeny stovky hasičů, kteří hledají další možná ohniska požáru. Závisí to i na počasí, pokud bude foukat vítr, je šance, že některá ohniska svoji aktivitu znovu obnoví. „Když se ale ptáte na naše prognózy, tak ta optimistická je pro nás otevření některých částí parku za měsíc. Ale chtěl bych návštěvníkům vzkázat, ať se dívají na zdevastovanou krajinu jako na vznikající ekosystém, který můžou pozorovat od samotného zrodu,“ vzkázal Tomáš Salov budoucím návštěvníkům Českého Švýcarska.

Proč by se měli Češi chovat jako seveřani, co říká na rozdělávání ohňů lidí nedaleko požáru nebo jejich koupání se v řece při nabírání vody vrtulníky a letadly, se dozvíte od mluvčího Českého Švýcarska Tomáše Salova v Blesk Podcast: