„Situace je zoufalá.“ Jiří chová prasata a už nemůže dál. Není sám, přijdou Češi o krkovice?

„Jsem 11. generace v našem rodu. A teď stojíme před tím těžkým rozhodnutím, zda chov omezit, zrušit, nebo vůbec co dál. Situace je opravdu zoufalá,“ popisuje viditelně smutný Horák, co jeho choťovická farma aktuálně řeší. Do chovu prasat podnik několikrát investoval, měl by i kapacity výrobu rozšiřovat, jenže místo toho reálně hrozí, že se bude muset zvířat zbavit.

Podle Horáka je výkupní cena vepřového masa v současné době velice nízká. „My dneska nejsme schopni, i po započítání dotací, dostat se na nákladovou cenu,“ popisuje chovatel s tím, že mu stejně jako ostatním chovatelům dramaticky vyrostly výrobní náklady – musí více platit za energie či mzdy, navíc Farma Choťovice má prasata na slámě a krmí je speciálním krmivem s bylinkami, aby dodržela švýcarský standard, což náklady ještě zvyšuje.

České maso bude vzácností? Chovatelé jsou v krizi, někteří končí. Šéf agrárníků zmínil ceny

S cenou masa na pultech vlastních obchodů také farma jít nahoru nemůže, lidé by ho nekupovali. Jsou zvyklí na levnější vepřové maso z dovozu v supermarketech. „Maso od nás je těžko prodejné a my na to musíme reagovat. Musíme zlevňovat a dávat ho do akcí. To je ten největší problém, který tu teď je. Pokud by dovozové maso bylo za standardní cenu (…) tak by situace byla jiná,“ míní Horák.

Jedna překážka za druhou

Stejné problémy jako choťovická farma řeší skoro všichni chovatelé prasat v Česku. Celkem jich je u nás registrovaných 300, z toho 27 podniků se specializuje čistě na vepřové maso. Obvykle jde o středně velké firmy.

„Až 43 procent plánuje v příštím roce nějakým způsobem omezovat chovy, tedy snižovat stavy. 30 procent počítá s tím, že chovy zcela uzavře, jenom 26 procent, zhruba čtvrtina nějakým způsobem zachová současný stav. Jen jedno procento respondentů plánuje v příštím roce rozšíření chovu,“ popsal prezident Agrární komory ČR Jan Doležal výsledky ankety mezi chovateli, ve které odpovídalo 143 firem.

Takto se podniky chtějí zachovat v roce 2022. Další kroky ale plánují do roku 2030, kdy má začít platit nová zemědělská politika Evropské unie nazvaná Zelená dohoda. Urguje mimo jiné menší živočišnou produkcí za účelem ochrany klimatu. „To plánuje ukončit chov až 52 procent dotázaných, 22 plánuje omezování chovů a 22 procent plánuje chovy nějakým způsobem zachovat. Pouze čtyři procenta počítají s tím, že by do roku 2030 své chovy navyšovali,“ přiblížil Doležal.

Chovatelé si v anketě nejčastěji stěžovali, což potvrdil i Horák, na nízké výkupní ceny, rostoucí vstupní náklady či omezené možnosti odbytu, jelikož se u nás 70 procent potravin prodává přes řetězce. Dále zmiňovali nedostatek pracovníků – starší odchází, mladí nepřichází – nárůst byrokracie, hrozbu afrického moru prasat a nerovné postavení zemědělců v rámci jednotného trhu EU.

Nový bič na množírny určuje minimální rozměry výběhu fen. Kontroloři mají hlídat i inzeráty

Podle Petra Coufala ze Svazu chovatelů prasat má Evropa momentálně poměrně velkou nadvýrobu, která je daná hlavně produkcí ve Španělsku. Celý kontinent je pod významným tlakem, musel omezit vývoz vepřového do Asie. A když je něčeho hodně, ceny jdou dolů.

„Dnes český chovatel prodělává mezi 8 až 10 korunami na kile masa v živém,“ uvedl Coufal. Náklad je přitom 32 až 34 korun. O moc lepší není poměr cen ani u jatečně upraveného masa. „Situace je skutečně velmi dramatická. To, co se děje, je to, že čeští chovatelé začali již v létě letošního roku pomalu likvidovat celá stáda,“ nastínil expert a odhadl, že zlepšení nastane nejdříve v půlce příštího roku.

Na začátku roku bylo podle dat svazu v Česku 90 tisíc prasnic, do konce roku jich bude o 5000 tisíc méně a během prvního kvartálu 2022 stavy klesnou o dalších 5000 prasnic.

Krkovice plná antibitok a ještě dražší?

Doležal i Coufal se shodují, že hlavní důsledek tohoto stavu bude nárůst dovozu vepřového masa ze zahraničí. Popisují to jako variantu, kterou si nikdo nepřeje. „Lze očekávat, že soběstačnost (Česka v produkci vepřového masa, pozn. red.) bude ještě dál klesat, což s sebou přinese větší náchylnost trhu s vepřovým masem vůči cenovým výkyvům a vůči snížení produkce na západ od nás,“ míní prezident Agrární komory ČR.

Vozit maso přes půlku kontinentu je podle obou expertů neekologické, potraviny by měly zbytečně vysokou uhlíkovou stopu a ještě na to se Zelenou dohodou dost možná padne nová daň. Také podle nich nelze zaručit, že maso z dovozu bude ve stejné kvalitě jako to české, jelikož v Česku jsou veterinární kontroly jedny z nejpřísnějších v Evropě.

Hrozí utracení tisíců vepřů: 800 řezníkům z ciziny nabídnou Britové půlroční víza

„Málokdo si uvědomuje oblast spotřeby léčiv (…) Česká republika má ve spotřebě antibiotik u hospodářských zvířat výrazně menší spotřebu než Španělsko, které je největším chovatelem v Evropě, i než Německo, než Francie,“ upozornil Coufal. Zmínil rovněž, že vepřový trus přispívá ke hnojení české krajiny, díky prasatům není tolik nutné používat umělá hnojiva. Když je Češi přestanou chovat, všechno toto padne.

Závislost na dovozu je podle expertů nebezpečná i z toho důvodu, že už teď je jasné, že evropské země budou kvůli Zelené dohodě produkci vepřového snižovat. „Což by znamenalo, že situace, kdy poptávka bude větší než produkce, se mohou objevovat častěji a skutečně může dojít k tomu, že některé partie budou skokově zdražovat,“ varoval Doležal a jako příklad uvedl panenku nebo krkovici.

Horák pak připomenul i nečekané jevy jako pandemii covidu. „Byli jsme jenom kousek od toho, aby maso v obchodech nebylo,“ připomněl, že v jeden moment došlo kvůli viru k utlumení celosvětového trhu. Kdyby podobná situace nastala znova a Česko by bylo více závislé na dovozu vepřového, mohl by ho být nedostatek.