9°C
Češi víc a víc touží po zdravých potravinách. Mlékárny musí pravidelně inovovat, co chystají?
V době pandemie rapidně roste poptávka po zdravých potravinách. Čechy čím dál tím častěji zajímají nutriční hodnoty, obsah soli, přidaná „éčka“ i recyklovatelnost obalů, s trendem takzvaného slow food tak jde ruku v ruce i větší tlak na tuzemské mlékárny. Ty musejí neustále přicházet s inovacemi a nápady, jak svými výrobky uspokojit náročného spotřebitele, který nyní upřednostňuje vysokou kvalitu před nízkou cenou. To, jak takové inovace vypadají, představil projekt Potravinářské a Agrární komory ČR Žijeme jídlem.
K reformulacím, tedy úpravám výrobku, dochází kvůli měnícím se požadavkům spotřebitelů neustále. „Výrobky by měly odpovídat nějakým standardům. Reformulace mají hlavní cíl zaprvé obohatit výrobky například o vlákninu, vitamíny nebo větší podíl ovoce a zeleniny, ale také snížit obsah citlivých živin. To je cukr, tuk, energie a sůl,“ řekla na konferenci projektu Žijeme jídlem prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.
K reformulacím musí ale docházet postupně, upozornila. Pokud by se výrobce rozhodl najednou výrazně snížit zastoupení tuku, cukru nebo soli, došlo by k obrovské změně chuti, čímž by odradil spotřebitele. Každoročně tak mlékárny redukují obsah citlivých živin tak, aby mezi původním a reformulovaným výrobkem byl rozdíl, který zákazník pozná, ale který ho neodradí.
„Měli bychom postupně odnaučovat spotřebitele na tu výraznou sladkou chuť,“ dodal předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček. Podobně vnímá i obsah soli v potravinách. Podle doporučení Světové zdravotnické organizace bychom za den neměli přijmout více než pět gramů soli, „nicméně u nás je tato hodnota dva a půl krát vyšší“. Podle Kopáčka by se tak měli mlékaři snažit ubírat na soli i při výrobě například typicky slaných sýrů.
Za důležitou považuje předseda také fortifikaci mléčných výrobků, tedy jejich obohacování o vitamíny a jiné esenciální živiny. Zmínil například doplňování vitamínu D, který nám kvůli omezenému pobytu na slunci v době pandemie chybí víc než kdy dřív. „Sortimentní škála těchto mléčných výrobků ale zatím není tak široká, jak je k vidění v jiných zemích světa,“ konstatoval.
Trend pomalého stravování
Zodpovědné stravování a touha po zdravých potravinách se pro nás podle Kopáčka v této době stává trendem. V souvislosti s tím zmínil rostoucí oblibu takzvaného slow foodu, který na rozdíl od oblíbeného fast foodu představuje pomalé stravování a zážitek z jídla.
„Chceme být zdraví, proto volíme ty zdravější potraviny. Spotřebitelé žádají trošku více autentičnosti a takovým trendem proti fast foodům je právě slow food,“ pokračoval Kopáček.
České mlékárny za jejich snahy vyjít zákazníkům vstříc pochválil. „V České republice jsou velmi aktivní. Přibližně padesát procent z nich zavede nový výrobek nejpozději do dvou let,“ řekl. Podotkl ale, že prodleva mezi inovacemi by se ideálně měla ještě zkrátit.
Bez eko obalů se daleko nedostaneme
Nedílnou součástí inovace v mlékárenském průmyslu jsou ekologicky šetrné obaly potravin. Kopáček zmínil například kartonové lahve na mléko bez plastového víčka: „V těchto obalech je desetkrát méně plastu než v průměrné PET láhvi, jsou biologicky stoprocentně rozložitelné a ve srovnání s kartony se šroubovacím plastovým uzávěrem mají zase desetkrát méně plastů.“
Na závěr předseda svazu upozornil, že ačkoli „máme v tuto chvíli dobře zvládnutou oblast reformulací, měli bychom se ještě více orientovat právě na tu záležitost environmentální“. Nyní je podle Kopáčka zodpovědností českých mlékáren, aby používaly ekologičtější obaly příznivější pro životní prostředí.
Témata:
Související
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.