Češi hlavně sedí a tloustnou, není to jen pandemií. A líné děti nechtějí ven ani o přestávce

Lidé ztrácí spontánní a běžnou pohybovou aktivitu. Vychází to z dat a průzkumů expertů na pohyb i zdraví. Výsledky představili na společném kulatém stolu, kde se setkali lékaři i politici. Není to přitom způsobené jen pandemií koronaviru, sedavý způsob života se v civilizovaných zemích zakořeňuje již delší dobu, jak pro Blesk Zprávy poznamenává prezidentka České komory fitness Jana Havrdová. 

Vojta (23) vážil 175 kilo, zhubnul jich sto! Zažil šikanu i deprese, teď ukázal fotky

„Pohybu na sportovištích je pořád stejně, ale lidé ztratili denní běžnou čipernou aktivitu. Jít do práce pěšky, jít po schodech, parkovat dále auto – prostě takový běžný pohyb, který musel člověk udělat, aby si zabezpečil svoje živobytí. To se dneska dá zvládnout od jednoho stolu a počítače,“ uvádí Havrdová.

Třetina Čechů s nadváhou a za den jen 2000 kroků

Podle lékařů a odborníků na pohyb vychází, že dvě třetiny lidí v Česku trpí nadváhou, či přímo obezitou. Ještě alarmující je to, že se navíc 46 procent Čechů vůbec nevěnuje žádné fyzické aktivitě. 

„Jsme si vědomi toho, že sedavého zaměstnání a špatného zdravotního stylu přibývá. Chystáme proto strategie, do kterých začleňujeme pohyb jako nástroj prevence, ale i jako součást léčebného procesu,” komentuje problematiku také ředitelka odboru zdravotní péče a členka Stálého výboru WHO Alena Šteflová.

Šéfka fitness komory Havrdová problém přiblížila příkladem. Čiperný člověk podle ní za den ujde asi 10 tisíc kroků, tedy asi sedm kilometrů v závislosti na délce kroku. „Ale v momentě, kdy jedete do práce autem a z auta se přesunete rovnou do kanceláře, odkud se pak autem přesunete na nákup, z nákupu zase autem domů a zde nahoru výtahem, tak uděláte reálně tak 2-3 tisíce kroků. Což je nic,“ počítá odbornice.

Děti zlenivěly, na přestávku ani nechtějí ven

Stejný a možná ještě horší problém mají s pohybem děti. Jak již dříve upozorňovaly Blesk Zprávy, v ambulancích pediatrů se stále častěji objevují děti s váhovým a tím i přidruženým psychickým problémem. „V současné době trpí podle statistik nadváhou každé čtvrté dítě, obezitou každé sedmé a třetím stupněm obezity čtyři ze sta dětí,“ varoval v roce 2019 Zlatko Marinov z Dětské obezitologické ambulance.

Blíží se pandemie obézních dětí? Některé přibraly za rok až 40 kilo

Podle obezitologa Jana Boženského před dvěma lety platilo, že do ordinací zavítávaly i děti, které vážily 150, 180, ale i 240 kilogramů. „Děti se nehýbou a jsou méně obratné. Může za to styl života, užívání telefonů a tabletů,“ konstatoval Boženský. 

A přetrvávající trend potvrzuje nyní Blesk Zprávám i Havrdová. Ta připomíná, že zatímco pomyslná Anička před 60 lety trávila celý den spontánním i plánovaným pohybem - pěšky do školy i zpátky, lítání s kamarády o přestávce i po škole a k tomu kroužek i venčení psa, dnešní Anička je odvezena do školy autem, o přestávce sedí spíše s mobilem na lavici a po škole si raději sedne k počítači nebo videohře. „Toho spontánního pohybu, kdy lítá po hřišti, je hrozně málo a u dospělých a seniorů je to ještě horší,“ podotýká.

Najděte si pohyb, který vám bude nejméně vadit

Nabízí se dotaz - jak tento nebezpečný trend zastavit? Ačkoliv na tom podle expertů v rámci EU nejsme nejhůře a nacházíme se někde ve zlatém středu, pohyb už nemůže být jen volnočasovou aktivitou. 

„Chceme začít na úrovni školství, spolupracujeme se zdravotními pojišťovnami a hledáme způsob, jak více podpořit pohybové aktivity z fondů prevence. Možnost mít dostatek pohybu by tady měla být pro každého. Naším vzorem jsou v této oblasti severské státy a doufáme, že se nyní posuneme rychleji kupředu,“ myslí si například Šteflová.

A vyjádřili se i přítomní politici, kteří si od lékařů poslechli data u kulatého stolu. „Poslední dva roky poznamenané covidem-19 byly ve znamení výrazného omezení pohybových aktivit, a to už se nesmí opakovat. Je naopak důležité soustředit se na to, abychom vše znovu dohnali. V případě dalšího hrozícího plošného uzavření škol a sportu pro děti a mládež předložím návrh na ústavní zákaz takového uzavření,” zmínila například končící poslankyně Kateřina Valachová (ČSSD).

„Je nutné začít pravidelný pohyb považovat za nedílnou součást péče o naše zdraví a vytvořit pro to vhodné podmínky,” dodává šéfka komory fitness, která prostřednictvím Blesk Zpráv radí, jak začít u sebe. Doslova jde o malé krůčky. „Běžný člověk? Měl by si třeba měřit kroky a zjistit, kolik toho reálně nachodí. Co za den stihne a pak si podle toho říci, kolik si přidá za den kroků. Může to být i 10-15 %,“ uvádí.

„My často říkáme, že si musíte najít druh pohybu, který vás bude bavit. Na kulatém stole nás opravili: Najděte si pohyb, který vám bude nejméně vadit. Kdo totiž nemá pohybovou aktivitu třeba zakódovanou z dětství, jako příjemnou, tak ho prostě bavit jen tak nebude,“ pokračuje odbornice, která připomíná, že jde také o disciplínu a vůli svoje změny dodržovat.

Rychle tloustnoucí děti jako problém. Musíme je očkovat i ve věku 5+, vzkazuje expert z USA

Zdravé hubnutí? Kolem čtyř kil za měsíc

Nemusí jít pak o razantní změny, ale stačí postupné. Vedle pohybu i třeba postupně zasahovat do jídelníčku. „Změnu člověk může pocítit už po pár dnech, alespoň tu psychickou. Může se mu i zlepšit trávení a spánek. Samozřejmě váha bude trvat déle. Tady bych připomněla, že zdravé hubnutí by mělo být kolem čtyř kil za měsíc,“ uvádí dále Havrdová. 

Ta téma uzavírá zmínkou o nové Výzvě pro aktivní Česko. Ta cílí právě na informovanost lidí o problémech s nadváhou a obezitou. Podle pořadatelů výzvy je potřeba, aby především vláda přehodnotila svůj dosavadní pasivní postoj k podpoře a systémovému zařazení pravidelné pohybové aktivity do každodenního života.