Středa 24. dubna 2024
Svátek slaví Jiří, zítra Marek
Zataženo, déšť se sněhem 7°C

Nenápádný zabiják: Rakovina plic se Karlovi (64) ohlásila bolestí ramene

Autor: ula, ČTK - 
29. července 2021
05:30

Karel (64) od svých dvaceti let kouřil. Se zlozvykem se mu podařilo skončit až v roce 2019. Celý život sportoval, jezdil na kole, plaval, chodil na dlouhé procházky. Na začátku loňského roku ho začalo bolet levé rameno a měl problémy s chůzí. Myslel si, že jde o problém se zády, vyšetření ale objevilo metastázy v mozku. Pak lékaři Karlovi oznámili, že má rakovinu plic. Ničivost choroby spočívá v jejím „tichém“ postupu. Zprvu se výrazně nehlásí, nebolí, a lidé s už jasnými příznaky tak přicházejí pro léčbu pozdě. Svou roli v tom sehrála i pandemie covidu-19.

 „Trápila mě stupňující se bolest v levém rameni, která vyústila v nehybnost levé ruky a špatnou chůzi,“ vzpomíná pan Karel (64) na začátek roku 2020.

„Myslel jsem si, že je to problém ortopedický, měl jsem i bolesti, říkal jsem si, že je nějaký problém s páteří či klouby,“ pokračuje Karel s tím, že ho ani na chvilku nenapadlo, že by to mohlo být něco mnohem zákeřnějšího. Zamířil tedy k neurologovi.

Neurolog jej poslal na magnetickou rezonanci ke kontrole centrálního nervového systému. Ta odhalila rozsáhlé metastázy v mozku, zatím však bez bližšího určení primárního nádoru. „Absolvoval jsem další vyšetření v Ústřední vojenské nemocnici, kde lékaři zjistili, že primární nádor se nachází v plicích, a doporučili mi, abych v dalších vyšetřeních a léčbě pokračoval na plicní klinice v Thomayerově nemocnici.“

Rakovina ve čtvrtém stádiu

Tam se Karel podrobil řadě dalších vyšetření, zejména CT a bronchoskopii, po které mu lékaři mohli sdělit přesnou diagnózu – nemalobuněčný adenokarcinom plic (NSCLC) ve čtvrtém stadiu.

„Neměl jsem žádné příznaky. Dýchal jsem normálně, byl jsem půl roku předtím u praktika na vyšetření, ten mě poslouchal a nezjistil nic,“ řekl Blesk Zprávám Karel.

„Zpráva, že máte rakovinu, nepotěší nikoho. Bral jsem to ale jako fakt, se kterým budu muset dál žít. Nebláznil jsem, nehysterčil, snažil jsem se tomu nepoddávat,“ přibližuje muž první reakce po oznámení diagnózy. 

Ztráta chuti a umělá výživa

Nejprve Karel v dubnu roku 2020 podstoupil radioterapii mozku, po jejím ukončení následně pokračoval v léčbě kombinací chemoterapie a imunoterapie. „Z důvodu výrazných nežádoucích účinků jsem musel chemoterapii ukončit a nyní se už léčím jenom imunoterapií. Zpočátku jsem si musel imunoterapii platit sám, ale od srpna 2020 mi ji už hradí pojišťovna,“ vysvětluje Karel a pokračuje: „Léčba mi zabírá, dle mého ošetřujícího lékaře se podařilo dosáhnout částečné remise choroby.“

Nyní se Karel cítí relativně dobře, jen se rychleji unaví a musí častěji odpočívat. Dříve měl potíže s dýcháním, což se v poslední době pomalu zlepšuje. „Zhruba před rokem to bylo podstatně horší, zejména po ozařování a chemoterapii. Asi dva měsíce jsem byl jen na umělé výživě, po počáteční léčbě jsem ztratil chuť. Neměl jsem proto pomyšlení na žádné jídlo, nerozpoznal jsem sladké od slaného, zhubl jsem 15 kilo. Pak se mi začala chuť pomalu vracet, nyní jím vše, ale v menších dávkách.“

I když je Karel už v důchodu, nadále pracuje jako právník u jedné pražské organizace. Má rád sport, nyní z důvodu nemoci spíš jen pasivně, hlavně tenis a fotbal. „Zkouším opět po roce nemoci jezdit na kole a plavat. V rámci svých možností pracuji na zahradě.“

Obavy z covidu-19

 „Nemám žádné deprese, nehroutím se a jsem v rámci možností v pohodě. V práci mi také vycházejí po celou dobu léčby vstříc,“ popisuje Karel momentální situaci a doplňuje: „V neposlední řadě mi pomohla podpora celé rodiny – mám tři děti a čtyři vnoučata. Syn, který je voják z povolání, dokonce předčasně ukončil vojenskou misi v zahraničí a vrátil se do České republiky, aby mi byl nablízku. Velkou zásluhu na mém současném stavu má rovněž moje přítelkyně.“

Koronavirovou epidemii Karel prožíval a stále prožívá s určitými obavami. Vzhledem ke své chorobě má strach z nákazy, covid-19 naštěstí neprodělal. „Snažil jsem se tomu nejít naproti, vyhýbal jsem se hromadným akcím, byl jsem na home office a dodržoval jsem všechny zásady,“ říká Karel s tím, že očkovat se nechal, jakmile to bylo možné, od začátku června má již po druhé dávce.

Pacienti přišli kvůli pandemii pozdě

Rakovina plic je nemoc, která zabije drtivou většinu těch, u nichž se objeví. Ničivost choroby spočívá v jejím „tichém“ postupu. Zprvu se výrazně nehlásí, nebolí, a lidé s už jasnými příznaky tak přicházejí pro léčbu pozdě. Osm z deseti nemocných umírá zbytečně – v časných stadiích by šlo nádor odstranit.

Letos roli v pozdním odhalení nádorů sehrála i pandemie covidu-19.

„Pacienti přišli kvůli pandemii pozdě, někteří přišli už ve stádiu, kdy onemocnění bylo velmi pokročilé. Každý, kdo měl respirační příznaky, tak předpokládal, že má covid, a až později se ukázalo, že příznaky neustupují, takže se přistoupilo k dovyšetření pacienta. S rozvinutým onemocněním se u nás objevovali i mladí lidé. Operativa pro všechna onkologická onemocnění minulý rok odhadem klesla o 20 %. Když lidé nepřijdou, nelze je operovat. Pak už nebojujeme o úplné uzdravení, ale o maximální přežití. Viděli jsme tedy pár nešťastných případů, kde faktor času sehrál velmi neblahou roli,“ řekla Blesk Zprávám MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP. 

Kouření jako hlavní příčina

Ročně lékaři rakovinu plic nově zjistí u asi 7000 lidí a asi 5500 této nemoci podlehne. Příčinou této choroby je v 90 procentech kouření, ať už aktivní, nebo pasivní. Pokud je nádor odhalen v počátečním prvním stadiu, má asi 65 procent pacientů šanci, že se dožije dalších pěti let. S pokročilými stadii nemoci šance výrazně klesá.

Přežití pacientů zlepší screening

Naprostý předěl v situaci bude znamenat spuštění čtvrtého národního screeningu – plic, který by měl odstartovat na začátku příštího roku. Plicní lékaři o tento nástroj usilovali řadu let a slibují si od něj zvýšení podílu pacientů, kterým lze nádor operativně odstranit – ze současných 15 % až na 50 %.

Program včasného záchytu karcinomu plic se má týkat asi 30 000 vysoce rizikových osob mezi 55. a 75. rokem, jež vykouří alespoň jednu krabičku cigaret denně.

Na radiologická pracoviště je k vyšetření za pomoci nízkodávkovaného CT pošlou jak plicní, tak praktičtí lékaři. „Nyní probíhá akreditace radiologických pracovišť, která budou screening provádět,“ doplňuje Koziar Vašáková.

Podle předsedy České aliance proti chronickým respiračním onemocněním prim. doc. MUDr. Milana Sovy, Ph.D. nelze u této nemoci bez screeningu očekávat razantní zlepšení. „V 85 % případů se na nádor přijde pozdě. Nyní kvůli covidu ještě řada lidí své obtíže zlehčovala, protože se bála jít k lékaři, a to pak vedlo k tomu, že bylo pozdě na operační výkon. Důležitost screeningu pro zlepšení přežití pacientů dokázala i studie NELSON. Podle ní screening snížil úmrtí na rakovinu plic ve sledované skupině o 24 %,“ vysvětluje doc. Sova.

Video  „Rakovina děložního čípku nemusí existovat. Bezplatný test na HPV ženy ani nepostřehnou,“ říká Sláma  - Markéta Volfová, Lukáš Červený
Video se připravuje ...